Škodou Enyaq iV 80 na dovolenou do Řecka

V předchozích dílech miniseriálu, kde jsem popsal a zhodnotil svou elektrickou odyseu z ČR do Řecka a zpět, se ukázalo, že ani dálkové cestování s Enyaqem iV 80 nepředstavuje z hlediska dálničního dojezdu a infrastruktury na dané trase zásadní problém a ve srovnání se spalovacím pohonem lze celou cestu absolvovat podstatně levněji. V tomto díle se zaměřím na praktické poznatky z používání Enyaqu jako takového, kterých si všimnete právě po ujetí několika tisíc kilometrů. V jakých oblastech si Enyaq zaslouží pochvalu a kde naopak vidím prostor pro zlepšení?

Vysoký komfort i na dlouhých cestách

Vlastnost, kterou možná plně nedoceníte při krátkých denních pojížďkách ve městě, rozhodně však ano při ujetí více než tisíce kilometrů v kuse jen s krátkými zastávkami, je komfort uvnitř vozu. V tomto ohledu musím vyzdvihnout sedadlo řidiče, které se nestalo nepohodlným ani po několika hodinách sezení a má podle mého názoru dobrý tvar i možnosti nastavení, takže vás nebudou bolet záda ani jiné partie.

Pohodlná jsou také zadní sedadla, kde potěší mnoho prostoru před koleny i pro vyšší osoby. Pokud máte dítě, které potřebuje sedačku, oceníte rovněž dostatečně velký úhel otevření zadních dveří, díky čemuž do vozu bez problémů umístíte konstrukci i samotné „vajíčko“. Z dalších praktických vychytávek zmíním roletku zabudovanou ve dveřích, kterou stačí vytáhnout, zajistit a máte vystaráno. Vzadu se nachází také pod krytkou klasická zásuvka, kterou využijete k nabíjení notebooku či jiné elektroniky. Osobně jsem měl na cestě OnePlus 10 Pro s podporou velmi rychlého 80W nabíjení, který lze skrze originální adaptér nabít z 0 na 100 % během půl hodinky, přitom má 5 000mAh baterii. Zabudovaná USB-C takto vysoký výkon rozhodně nenabídnou.

Pádla rekuperace jsou spíše „pádlíčka“

Během cestování s Enyaqem jsem hojně využíval možnosti rekuperace, kterou si lze regulovat pomocí pádel pod volantem v několika úrovních, přičemž nejsilnější nastavená rekuperace pomocí pádel je podle mých zkušeností identická s režimem B na voliči. Teoreticky tak slouží k nastavení stejné úrovně rekuperace dvě různá „tlačítka“, což mi osobně přišlo trochu škoda a dokázal bych si představit, že režim B na voliči nabídne ještě silnější rekuperaci (například při sjíždění z prudkého kopce) než nejsilnější režim navolený pádly, jistě však záleží také na úhlu pohledu.

Škoda Enyaq vs. Škoda Kodiaq. Elektřina, nafta nebo benzín? – Porovnání spotřeby i prostoru

Head-up displej je skvěle čitelný i se slunečními brýlemi.

Co mně však mrzelo víc, to je velikost samotných pádel, která jsou podle mého názoru zbytečně titěrná. Občas se mi tak stalo, že jsem chtěl změnit úroveň rekuperace a nestrefil jsem se do pádla, ale vedle. Stejně tak zapomeňte na možnost regulovat pomocí malíčků, jak je to možné u spousty jiných vozů s pádly, která jsou protáhlá/větší. Enyaqu by podle mě také mnohem více slušelo, kdyby byla pádla z hodnotnějšího materiálu (ne nutně kovová), ale zpracována jinak, lépe, aby působila hodnotněji.

Další poznámku mám k nemožnosti ovládat cokoliv přes volant, pokud není vůz zapnutý/nastartovaný. Nejedná se jen o vlastnost Enyaqu nebo vozů Škoda, stejně mi však přijde škoda, že pokud chci v takové situaci ztišit přehrávanou hudbu, třeba kvůli tomu, že k vozu někdo došel a bavím se s ním, nelze hlasitost regulovat přes volant, ale pouze skrze panel/displej infotainmentu.

Poslední výtku mám k nemožnosti nastavit nejvyšší úroveň rekuperace podržením pádel. Namísto toho zkrátka musíte klikat, než se nastaví nejvyšší úroveň rekuperace. Podle mě vcelku zbytečné nedostatky, které nejsou „Simply Clever“ a snad by ani nebylo tak obtížné je odstranit.

Head-up displej podle mého gusta

Velmi povedený je podle mého head-up displej, který je skvěle viditelný ve všech situacích. Při porovnání s nejnovějšími vozidly BMW jsem navíc neměl problém s viditelností ani s nasazenými slunečními brýlemi, které jsem při řízení dvou podstatně dražších vozů BMW v podstatě nemohl používat. Digitální kokpit přímo před volantem je podle mého naopak trochu nevyužitý. Dokáži si představit, že by tato obrazovka byla větší a zobrazovala více, díky HUD to však nebyl žádný zásadní problém.

Přečtěte si také

Test Kolik kilometrů ujede reálně Škoda Enyaq Coupe RS iV na dálnici? – Test dálničního dojezdu

Povedené rodinné SUV

Testovanou Škodu Enyaq by bylo samozřejmě možné hodnotit ještě po mnoha dalších stránkách, výše uvedené mi však přišlo zajímavé právě tím, že se jedná spíše o maličkosti, které v mnoha testech nenajdete, přesto mohou hrát pro někoho důležitou roli. O dojezdu a spotřebě si zase můžete udělat dobrý obrázek z předchozích třech dílů tohoto miniseriálu. Celkově na mě udělala Škoda Enyaq velmi dobrý dojem a navzdory menším (vesměs nijak zásadním) nedostatkům, si dokáži představit právě Enyaq jako ideálního adepta při výběru elektromobilu.

Foto: Ioannis Papadopoulos, fDrive.cz