Škoda Kodiaq 1.5 TSI Selection (2024)

Po designové stránce je zde jasně vidět, že druhá generace populárního českého SUV hraje více na luxusní notu a uhlazenost. Zatímco předchůdce vypadal v každé výbavě naprosto odlišně, novinka nabízí roztomile ztvárněnou příď, zadní LED světlomety spojené červenou linkou a celkové tvary karoserie jsou zkrátka více SUV. Do délky měří nový Kodiaq 4 758 mm, což je o 61 mm více než první generace. Naopak šířka se překvapivě zmenšila o 18 mm, což platí taktéž pro výšku, která je s 1 659 mm o 22 mm nižší. Výrobce pak přidal pouze 1 mm do rozvoru náprav, což není takřka nic. I přesto je ale v kabině nepoměrně více místa než v jedničkovém Kodiaqu. Jakto? Odpovědí je platforma MQB Evo, která je jasným pokrokem kupředu. Vůz má lepší uspořádání ovládacích prvků v kabině a současně došlo na změny, na které si bude potřeba chvíli zvykat.

Testované provedení dorazilo do testu v základní výbavě Selection. To znamená, že ve standardní výbavě najde zákazník 17" disky s pneumatikami o rozměru 215/65. Jenže tady se bavíme o novinářském kuse, takže aby vůz dobře vypadal, v galerii měl obuté 19" disky. Ty vypadají velmi hezky a společně se stříbrným lakem karoserie je to zaručeně pohledná kombinace. Stačí pár příplatků a vlastně není nutné, abyste nový Kodiaq kupovali ve vyšších výbavách. Stupeň Laurin & Klement zatím dostupný stejně není a verze RS cílí na úplně jinou klientelu. Po usednutí do kabiny na mě pak čekalo překvapení podobě naprosto překopaného uspořádání ovládacích prvků. Napravo pod volantem je nově volič automatické převodovky, na středovém tunelu je hromada odkládacích prostor s bezdrátovou nabíječkou mobilních telefonů a nalevo pod volantem je pak sdružený ovladač pro světla, blikače a stěrače. Upřímně mi zabralo pár dní, než jsem se naučil správně pouštět stěrače a nesahal pořád na volič převodovky.

Za to může koncern Volkswagen, který takové řešení zavedl jíž dávno u ID.3, jenže tady jsme u Škodovky a já tak trošku doufal, že česká značka si některé prvky zachová „postaru“. Neberu to jako nevýhodu, protože někdo si na to může velmi rychle zvyknout a nepřijde mu, že je něco jinak. Já jsem ale stará škola a nechci za jízdy přemýšlet, jak se vlastně spustí krátké setření čelního okna, popřípadě lovit miniaturní ovladač pro zadní stěrač. Jinak je ale kabina nové Škody Kodiaq obalena do luxusního hávu, nechybí záplava měkčených plastů, kvalita zpracování je vynikající (o tom si mohl předešlý Kodiaq nechat leda tak zdát) a změn se dočkala i přední sedadla. Testovaná verze sice nabízela jejich látkovou verzi, jenže rozměrově a tvarem bočnic jde o to nejlepší, co jsem zatím u Škodovky viděl.

Na celou obrazovku

Prostoru bylo v novém Kodiaqu naprostý dostatek, i vzhledem k absenci střešního proskleného okna se na obě řady sedadel posadila bez problémů dvojice osob s výškou 190 cm. Stále přitom zbýval dostatek místa pro kolena vzadu, pro větší soukromí se hodily manuálně ovládané stínící rolety v zadních bočních oknech a výdech třízónové automatické klimatizace se staral o tepelný komfort cestujících vzadu. Škoda Auto u druhého vydání Kodiaqu zachovala u všech bočních dveří tzv. výsuvné ochranné plastové nárazníky. Po otevření dveří se každá hrana dočká vysunutí rozměrného kusu plastu, který zamezí, aby se dveře dotkly hrubého povrchu, a tím se odřel jejich lak. Velmi šikovná věc. Novinka si polepšila i po stránce objemu kufru, kdy v pětimístném uspořádání nabízí základní objem 910 litrů. To je o 75 litrů více než u první generace. Navíc má kufr nízkou nakládací hranu, je dostatečně hluboký a má pravidelný tvar.

Chválím také nový prvek výbavy s názvem Smart Dials, jedná se o trojici otočných ovladačů. Lze jimi ovládat až čtyři palubní funkce, a tak lze během okamžiku nastavit ideální teplotu v kabině, hlasitost autorádia nebo změnit jízdní režim vozu. Stačí kliknout na prostřední kruhový ovladač, kdy se ukáže ikonka příslušné funkce a je to. Před řidičem je umístěn opět 10" virtuální kokpit, který má ale nyní mnohem propracovanější grafiku a nové možnosti zobrazení. Navíc ho vůbec poprvé lze doplnit o průhledový displej. Displej infotainmentu si pro změnu polepšil tím, že nově nabízí velikosti 10" nebo 13" a lze využít bezdrátové služby Android Auto a Apple CarPlay. Bohužel ale ve výbavě vozu chybělo několik důležitých prvků, jako je třeba volba jízdního režimu. To se projevilo na spotřebě a celkovém komfortu jízdy.

Na celou obrazovku

Pod kapotou vozu se nacházel spalovací motor 1.5 TSI s mild-hybridní technikou. Tato motorizace nabízí chytré vypínání dvojice prostředních válců při nižším zatížení (ACT+) a nový Kodiaq lze pořídit výhradně s automatickou převodovkou. Ta v našem případě měla sedm stupňů, pod volantem se skrývala pádla pro manuální řazení, a jelikož vozidlu chyběla volba jízdního režimu, jedinou možnou úpravou v rámci řízení bylo přepnutí voliče automatu na písmenko S. Štěstím pak je, že objem nádrže benzinového Kodiaqa je 55 litrů, což postačí pro delší dálniční přesun v případě, že řidič využije plný výkonový potenciál vozu. Současně je ale tato pohonná jednotka základem nabídky a z jejího projevu a dovedností je to více než znát. S tímto motorem se dá jezdit celkem úsporně, avšak stačí, aby se vůz naložil čtyřmi dospělými osobami vážícími okolo 80 kg a rázem je znát, že chybí dynamika a odpich. Přední pohon ne vždy stíhá Kodiaq dostat bezpečně z místa, což platí hlavně na mokru.

Čtyřkolku ale pro 1.5 TSI mHEV nepořídíte, což je škoda. Automatická převodovka by nemusela tak cukat, což platí překvapivě především pro situace, kdy náhle sešlápnete pedál plynu. Ve sportovním režimu se reakce automatu lehce vylepší, ale současně jsou drženy až příliš vysoké otáčky motoru, což neprospívá klidu na palubě. Klidné a plavné jízdě by pomohl velmi schopný adaptivní podvozek DCC+, jenže ten zde chyběl. Řidič tak u testovaného kusu musí spoléhat výhradně na tovární nastavení pružin a tlumičů. Obojí je naladěno na tužší notu, jenže jakmile přišly zatáčky, Kodiaq se začal nepříjemně naklánět. Už jen z toho důvodu bych pro DCC+ hlasoval všemi deseti. V rámci výbavy Selection jej lze dokoupit za 30 tisíc Kč. Závěrečná otázka pak zní: vyplatí se koupit naftu, nebo benzin?

Přečtěte si také

Test Nová Škoda Superb Combi iV – První jízdní dojmy + video

Rozhodujícím faktorem bude, zda ve voze bude pravidelně jezdit více pasažérů a jak moc bude Kodiaq naložen. S tímto motorem se lze bezpečně a celkem úsporně pohybovat hlavně po městě. Jakmile ale přijdou okresky a dálnice, výkonový limit 150 koní začne být zřetelnější a jen těžko se dostanete pod 6 litrů na 100 km. Já po ujetí 1 100 km dokázal dostat průměrnou spotřebu na 6,4 l na 100 km, jenže často jsem se snažil jezdit co nejúsporněji a nevyužíval plnou dynamiku, jakou tento Kodiaq nabízel. Nebýt slabšího motoru, nový Kodiaq ode mě dostává vysoké hodnocení. Škoda Auto totiž vylepšila to, co trápilo předešlou generaci. Druhá generace navíc vypadá svěžeji, luxusněji a v kabině nabídne mnohem lépe vyřešené odkládací prostory.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz