Sdílené skútry BeRider
test

Sdílené skútry BeRider

Po Praze rychle a jednou stopou

Sdílená doprava je trend dnešní doby, který může ulevit velkoměstům od přílišného zahlcení dopravními prostředky. Pokud jedu do práce, kde třeba na 8 hodin zaparkuji svoje auto, nebo přijedu sdíleným vozem, který za tu dobu využije několik dalších lidí, je rozdíl v efektivitě zcela evidentní. Zvláště pak, když jde o skútr, který zabere mnohem méně místa než auto a navíc je elektrický, takže má nulové lokální emise. A já sám také nemusím řešit problém s hledáním parkovacího místa.

Službu právě takových sdílených skútrů v Praze provozuje Škoda Auto prostřednictvím svého inovačního centra DigiLab. My jsme se rozhodli otestovat v praxi, jak se na takových skútrech jezdí. Skútry BeRider jsem tedy využíval například, když jsem se potřeboval dostat na schůzku. Někdy to ale bylo komplikovanější, než jsem čekal. Účtování služby je ale jednoduché, platí se za minutu po dobu, kdy skútr používáte. Základní cena je 5 Kč za minutu, ale ve zvýhodněném balíčku se můžete dostat až na 2,90 Kč/min.

Jde o elektrické skútry španělské výroby, které mají maximální výkon 3 kW, nejvyšší rychlost 66 km/h a dojezd 70 km. To by po městě mělo stačit. 16palcová kola pak jsou odpružena tlumiči určenými pro město a skútr má duální brzdový systém. Znamená to, že brzdí oběma brzdami současně, takže ani méně zkušenému jezdci by se nemělo stát, že zabrzdí příliš prudce pouze přední brzdou a přeletí přes řídítka.

Co je potřeba udělat, abyste mohli BeRider využívat?

Registrace je poměrně jednoduchá, nejprve vyplníte základní formulář na webu be-rider.com nebo v aplikaci. Poté nahrajete svůj řidičský a občanský průkaz a zadáte platební kartu, ze které se budou strhávat platby za jízdy. Pak je postup následující:

  • Najdete si v aplikaci nejbližší vyhovující skútr a zarezervujete si ho
  • Když jste na místě, přes aplikaci jej odemknete, nasadíte si helmu a jedete
  • Po jízdě zaparkujete v povolené zóně a ukončíte jízdu v aplikaci

Základní pravidla používání skútrů BeRider jsou také jednoduchá:

  • Jezděte podle předpisů, zejména dodržujte rychlost a používejte blinkry
  • Předvídejte provoz kvůli bezpečné jízdě
  • Mějte nabitý mobil, abyste neztratili kontakt s aplikací
  • Hlídejte si nabití baterie skútru a zbývající dojezd
  • Parkujte podle pravidel silničního provozu a ohleduplně
  • Neparkujte v podzemních garážích

Pro první jízdu jsem si trochu nešťastně vybral okraj Prahy. Na Chodově jsem vrátil auto po testu a potřeboval jsem se dostat do Vršovic na schůzku. Jenže nejbližší skútr byl podle Google Map 29 minut chůze ode mě a druhý dokonce 33 minut. Ten nejbližší měl ovšem baterii nabitou pouze na 27 %, takže bych po schůzce asi nedojel, kam jsem potřeboval. Vyrazil jsem tedy pro ten vzdálenější a přiznávám, že kdybych nepotřeboval udělat test, zvolil bych jinou formu dopravy.

Skútr je možné si zdarma zarezervovat, ovšem pouze na 15 minut, zatímco já bych potřeboval více. Naštěstí jde poté rezervace obnovit, takže jsem si pohlídal, aby mi na daném místě skútr zůstal. Po odemčení skútru pomocí aplikace mě appka vyzvala ke kontrole a nahlášení závad. Zaškrtl jsem tedy chybějící držák na mobil a vyrazil. V kufru skútru jsou k dispozici i dvě helmy a měla by tam být nějaká hygienická síťka na hlavu, v době nouzového stavu kvůli koronaviru jsem si ale raději vzal helmu vlastní.

Na přesun z bodu A do bodu B v pohodě stačí

Skútry asi nejsou stavěné na člověka, který měří přes 190 centimetrů.

Samotná jízda na skútru byla příjemná. Na displeji je samozřejmě tachometr a předpokládaný dojezd, což jsou pro mě naprosto dostačující informace. Na skútr se nelze dívat jako na motorku pro radost z jízdy, ale na přesun z bodu A do bodu B naprosto stačí. Jen mi trochu vadilo malé rozpětí zrcátek, která se mi nepodařilo nastavit tak, abych do nich přes ramena viděl optimálně. Asi skútr není stavěn pro člověka, který měří přes 190 centimetrů. A při přejíždění například kolejí nebo úseků s dlažbou, kterých je zejména v centru dost, by se kvůli komfortu hodil měkčí podvozek. Pokud jde o dynamiku, je do městského provozu naprosto dostačující, pouze na silnicích s vyšší povolenou rychlostí nedokážete držet krok. Do kopce končí rychlost před 60 km/h, na rovině pak můžete jet cca 65 km/h, což přibližně odpovídá maximální rychlosti.

Parkuji v úzké postranní uličce a říkám si, že tady mi se skútrem nikdo neodjede během cca hodiny, co budu na schůzce. Po schůzce ale zjišťuji, že i tady se skútr někomu hodil a já to mám k nejbližšímu 23 minut chůze. Takže následuje procházka a opět dvojí rezervování skútru, aby mi neodjel. Poučení zní, že v takových případech je lepší dát mód čekání, kdy se účtuje pouze 2,5 Kč/minutu (nyní je cena akcí snížená dokonce na 0,58 Kč/minuta) a se skútrem nikdo neodjede.

Na okrajích Prahy je to horší

Poslední test byl, když jsem přijel do Prahy autem, chtěl jej nechat na okraji a do centra dojet na skútru, abych se vyhnul problémům s parkováním. Vybral jsem si tedy skútr u stanice metra Lužiny, ale i když bych to autem ze Zličína zvládl dříve než za 15 minut, nešel mi zarezervovat. Asi jsem byl příliš daleko. Ale skútr na místě byl, v klidu jsem se na něm dopravil do centra a i když na „mém“ skútru mezitím někdo odjel, pár desítek metrů dále stál po schůzce jiný, na kterém jsem dojel zpátky ke svému autu. Takže v tomto případě vše zafungovalo výborně. Dokonce jsem cestou zpět poprvé na vlastní oči viděl i držák na mobil, protože dosud na všech skútrech chyběl.

Celkem jsem tedy zatím najel s BeRiderem něco přes 40 kilometrů a určitě tento způsob dopravy využiji i v budoucnu, protože v něm smysl vidím. Je ale potřeba počítat s tím, že na okrajích Prahy je dostupnost skútrů horší. Méně tam jezdí a omezují to i zóny použití, mimo které není možné skútr odstavit. V širším centru to je možné kdekoli, ale na okrajích Prahy se tyto zóny omezují spíše jen na konkrétní strategická místa. Ani zmíněný Chodov a Lužiny už ale zónami nejsou, protože došlo k ještě většímu omezení na okrajích Prahy.

Mapa zón BeRider

Asi není možné, aby každý provozovatel sdílených vozidel pokryl celou Prahu, to by potřeboval stovky skútrů a naopak by došlo k zahlcení města. Mně osobně by se líbila ale aplikace, která by zastřešovala různé poskytovatele. Takové Liftago mezi sdílenými vozy a skútry. Jako zákazník bych si pak mohl vybrat například podle typu vozidla, ceny, nebo prostě podle toho, co je nejblíže. To by mohlo efektivitu i použitelnost tohoto druhu dopravy posunout o míle kupředu. Částečně to dělá aplikace Citymove, která sice nabízí pouze BeRider, ale dokáže jej kombinovat s jinými druhy dopravy, jako je MHD, sdílená auta nebo sdílené koloběžky.

Od našeho testu se změnila aplikace a nové je i rozmístění zón. Uděláme tedy ještě jeden krátký test, kde se zaměříme hlavně na tyto změny a zhodnotíme jak aplikaci, tak reálnou použitelnost služby. Můžete se tedy těšit ještě na doplňující test a do budoucna bychom rádi otestovali i aplikaci Citymove. Jak ale z aktuální mapy vyplývá, dostupnost skútrů na okraji Prahy se nezlepšila, naopak se zóny zúžily v podstatě na širší centrum a zóny, ze kterých jsem skútry vyzvedával, už v mapě nejsou. Podle společnosti BeRider se tím ale zlepšila dostupnost skútrů v centru.

Klady
  • příznivá cena
  • dostačující parametry skútru
  • rychlá doprava po Praze
Zápory
  • dostupnost skútrů na okrajích Prahy
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze