Nio EL6

Za zapůjčení vozu děkujeme společnosti Cario.cz, která vám nejen tento vůz může ze zahraničí dovézt

Nio má velké ambice

Nio je mladá, ambiciózní a zatím poměrně malá čínská automobilka, která má zároveň v Evropě velmi dobrý zvuk. Její auta jsou nejvíce evropská, sází na minimalistický a elegantní design, který se nám Evropanům líbí, k tomu jsou prošpikovaná nejnovější technologií a nezapomínají ani na výborné parametry a pohodlný interiér. V Německu mají v nabídce sedan ET5 a kombík ET5 Touring, toto SUV EL6 a poté mírně větší SUV EL7 a limuzínu ET7.

Velký TEST čínského elektromobilu NIO EL6

Poslední dva modely ale letos končí a nahradí je nová generace. A právě dnes testovaný model EL6 je pokračovatelem mírně větší a luxusnější EL7. Nio, jakkoliv sexy, ale stále balancuje na ostří nože. Automobilka kupí vysoké ztráty, naštěstí ji vždy čínský stát nebo soukromí investoři podrželi a přidali další finance k dalšímu rozvoji.

Přejít do kataloguPřečíst recenzi

NIO EL6 (2023) 100 kWh

Rozměry	4 854 × 1 995 × 1 703 mm, 2 337 kg
Výkon	360 kW
Baterie	100 kWh, CCS Combo, Mennekes
Dojezd	529 km (WLTP)

Čínský elegán jde přímo proti Němcům

Nio EL6 je pokračovatelem loňského modelu EL7, který jsem měl tu čest testovat na jaře v Holandsku. Novinka je jen o něco menší než jeho předchůdce, což je překvapivé, vzhledem k tomu, že označením by měla být o třídu níže. EL7 s délkou 4,9 m bylo poměrně velké SUV, které se může měřit s vozy jako Audi Q8 e-tron, BMW iX či Mercedes-Benz EQE SUV.

A EL6 je jen o malinký kousek menší, s délkou 4,85 metru a rozvorem 2,9 metru tak bude bojovat proti stejným evropským konkurentům. Rozdíl mezi EL6 a EL7 je tedy v podstatě zanedbatelný. A vzhledem k tomu, že EL6 je výrazně levnější, je to rozhodně výhodnější volba.

Design: typické Nio

Při pohledu na EL6 je vám okamžitě jasné, že toto je Nio. Rozdělená světla, úzká pro denní svícení, a hlavní, která jsou i v základu matrixová, minimalistický design bez zbytečné „masky“ a LiDAR vytvářející hrb nad předním sklem – to jsou všechno typické poznávací prvky vozů Nio. Design EL6 je ostatně velmi podobný EL7 a pokud byste neměli obě auta vedle sebe, těžko byste na první pohled poznali, které je které.

Na celou obrazovku

Bohužel kapota neukrývá přední kufr, protože Nio nabízí exkluzivní věc v podobě výměny baterií, která se provádí na Battery Swap stationech. Kvůli tomu muselo Nio některou elektroniku, která se jinak nachází kolem baterie, umístit kapotu, v ní už potom nezbylo místo na přední kufr. Rozhodně nevýhoda, na druhou stranu konkurenční BMW ani Mercedes přední kufry také nemají a nabízí je pouze Audi jak u Q6 e-tron, tak u Q8 e-tron.

Každé Nio pak bezpečně poznáte podle výstupků na střeše nad čelním sklem, ve kterých se ukrývají LiDARy a také kamery a zabezpečují systém podpory jízdy 2,5. generace. Na boku nechybí krásné vysouvací kliky, které mají i senzor, takže se stačí pouze mírně dotknout a dveře se již mírně otevřou, mají také soft close.

Na celou obrazovku

Záď rovněž dostala pěkné tvary a drží se dnešní módy s průběžným červeným LED páskem. Zdobí ji citlivě rozvržené a výrazné horizontální linie + negativně skloněné plochy doplněné minimalistickými světlomety. Zde se, na rozdíl od řady čínských konkurentů, rozhodně učinilo za dost i evropskému vkusu.

Plná baterie elektromobilu za 5 minut? Vyzkoušeli jsme NIO Battery Swap

Dokonce došlo, zcela proti čínským preferencím, i na pouhé logo, zatímco trendem ulic říše středu jsou klasické názvy automobilek vyvedené co největším a nejnápadnějším fontem. Těm se bohužel v poslední době přizpůsobují i evropské značky včetně Škody Auto a hyzdí zádě svých aut obřími nápisy. Tady nic takového není, za což si Nio zaslouží pochvalu. Trochu slabší je to s další kamerkou trčící ze střechy, avšak tam ji lze aspoň pokládat za typickou žraločí ploutev, do níž evropští výrobci rádi stylizují antény.

Parametry a výbava: dvě (tři) baterie a jeden výkon

Nio má, na rozdíl od jiných výrobců, jinou strategii ohledně výkonů a baterií. Auto totiž dostanete už v základu jako čtyřkolku s velmi solidním výkonem 490 koní a točivým momentem 700 Nm a vyšší (nebo nižší) výkon si vlastně zvolit ani nemůžete. Dynamika je ale výborná a zrychlení z 0 na 100 km/h za 4,5 s mluví za vše.

Zajímavější je to s bateriemi. Díky unikátnímu battery swap režimu totiž Nio nabízí možnost si vůz pořídit bez baterie a tu si následně od výrobce pronajímat. A vyměnit si ji za větší/menší podle potřeby. V tom případě hodně ušetříte při nákupu, protože vůz pořídíte už za zhruba 1,3 milionu korun včetně DPH, pak ale budete měsíčně platit něco přes čtyři tisíce korun za pronájem. Výhody jsou jasné; můžete využívat služeb výměnných stanic, kde zaplatíte pouze za nabitou energii a navíc není nutné se obávat o stav baterie; při každé výměně totiž dostanete jinou.

Na celou obrazovku

Pokud vám tento model nevyhovuje, Nio vám vůz prodá i s baterií, navíc dostanete na výběr její velikost. Se základní o kapacitě 75 kWh brutto (a složením lithium-železo-fosfát) vás auto vyjde na zhruba 1,5 milionu korun a těšit se můžete na normovaný dojezd lehce přes 400 km. S větší 100kWh Li-Ion baterií s chemií NMC, která byla i v „našem“ autě, pak podle WLTP ujedete 529 km. To je mimochodem výrazně více než u EL7 se stejnou baterií (430 km). Zaplatíte za ni zhruba 1,8 milionu korun (ceny kolísají podle kurzu k euru).

Nio již představilo také největší 150kWh baterii s pevným elektrolytem, která nabízí dojezd téměř 800 kilometrů WLTP. Ta zatím ale není v Evropě nebo evropských battery swap stationech dostupná. Proces trvá všeho všudy asi 5 minut a odjíždíte s novou, na 90 % nabitou baterií. Bohužel po Evropě je výměnných stanic jako šafránu a počítají se na nižší desítky, přičemž v Česku zatím není žádná. Musíte tak mít velké štěstí, aby vám do delší trasy „padla“ zrovna výměnná stanice. V drtivé většině případů budete standardně nabíjet.

Interiér: evropská „Čína“

Uvnitř čeká další variace na povedené interiéry Nio s prémiovým fleurem. I EL6 nabízí stejnou materiálovou ligu jako větší EL7 či ET7, na tvrdé plasty ve dveřních výplních jako u ET5 se tu opravdu nehraje. Kam ruka dosáhne, nahmatá kvalitní prošívání, hodnotné povrchy včetně dřeva a také strop z umělé alcantary.

Na celou obrazovku

 K věci patří luxusní zpracování i vůně, vkusné ambientní osvětlení a celý interiér, který jsme měli v testovaném voze v elegantní krémové barvě, pak prosvětluje velká panoramatická střecha. To ale konstruktérům nebránilo klást velký důraz na užitečnost, který u evropských prémiových značek občas zůstává trochu pozadu. Zde tedy nacházíme jak protekčně umístěnou bezdrátovou nabíječku mobilů, tak stojánek na nápoje a velkou schránku pod loketní opěrkou.

Sedadla jsou pohodlná, spíše ale s měkčím posezem a naprosto minimálním bočním vedením, a to jak na sedáku, tak v bederní oblasti. Kdo má rád sportovní tvrdší sedadla s výrazným bočním vedením, která ho obepnou, bude zde zklamán. U rodinného SUV bez sportovních ambicí bych to ale obecně jako problém neviděl, je dobré to ale vědět.

Nio EL6 nabídne královský prostor na zadních sedadlech, která jsou dokonce elektricky polohovatelná. Nad hlavou mám se svými 185 cm ještě 10 cm místa a prostor pro nohy je rovněž velkorysý, můžete si dát nohu přes nohu a pokud sedíte na VIP místě vpravo vzadu, nechybí tzv. boss schalter, kterým odsunete spolujezdcovo sedadlo před sebou zcela vpřed a zvednete mu opěradlo. Pak je panu řediteli k dispozici místo srovnatelné s prodlouženými verzemi reprezentativních sedanů kalibru BMW i7. Tady dodejme, že tím jsme sice vyčerpali hrátky se sedadly u našeho kusu, ovšem za další příplatek lze dokoupit ještě salónní sedadlo spolujezdce. Takové lze nastavit ve 22 směrech, nechybí mu výklopná lýtková opěrka a možnost sklopit opěradlo až do 172° vůči sedáku, tedy prakticky do roviny.

Nicméně pokud jsme o předních sedadlech mluvili v duchu chybějícího bočního vedení, tak na těch zadních najdeme prakticky jen rovnou lavici.

Potěší, že díky zcela elektrické platformě je vzadu plochá podlaha, i u zadních dveří je všude kompletně měkčení, nechybí ani malý displej pro efektní nastavování klimatizace i multimédií. Škoda jen jednoho USB-C a absence kapes na sedadlech. Celkový dojem je i vzadu špičkový a snese bez problémů srovnání s Audi, BMW či Mercedesem.

Kufr pojme ve zcela základní konfiguraci 570 l, výrobce se bohužel nechlubí, podle jaké normy, nicméně určitě je srovnatelný s BMW iX nebo Mercedesem EQE SUV, je však menší než u Audi Q8 e-tron. Lze ovšem odkrýt ještě schránku v podlaze a dostat se na více než 660 l. A to už je i paradoxně více než u EL7. Zavazadelník lze navíc o další kousek nafouknout elektrickým nastavením sklonu zadních sedadel. Nechybí osvětlení ani 12V zásuvka, na kterou evropské automobilky v poslední době rády „zapomínají“

Displeje a infotainment: robot Nomi na palubě, chce to ale doladit

EL6 disponuje klasickým setem displejů a nijak neexperimentuje. Máme tu tak dvojici displejů, které působí jako přilepené na přístrojovou desku. Displej před řidičem ukazuje základní jízdní údaje, hezky graficky zpracovaný graf spotřeby nebo informace o multimédiích. Bohužel si ho ale nemůžete nijak konfigurovat a zobrazit si na něm třeba mapu. Nastavit si moc nemůžete ani head-up displej, který je základní, chybí vychytávky typu rozšířená realita nebo různé módy zobrazení, nicméně je dobře viditelný a základ v podobě zobrazení rychlosti, limitů a jednoduché mapy zvládá dobře.

Na celou obrazovku

Velký AMOLD displej o úhlopříčce 12 palců a vlastní systém Banyan na něm musím pochválit. Alespoň, co se týče prostředí a jeho rychlosti. Nebudu ale jen chválit, je tu i několik věcí, které by Nio mělo zásadně vylepšit. Ale popořadě. Je vidět, že se Nio inspirovalo u Tesly a prostředí je neméně rychlé, přehledné a dobře zpracované. Rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co lze dnes v autech vidět. Nechybí aktualizace pomocí over-the-air updatů.

Úvodní obrazovka je tvořena mapou, ve spodní části pak máme dvojici přepínatelných widgetů, na kterých si můžete zobrazit ovládání multimédií, počasí nebo například spotřebu či tlak pneumatik.

Stěžejní funkcí je samozřejmě navigace a Nio v posledních měsících dělá zrovna v této oblasti velký pokrok. Na jaře 2024 Nio začalo zobrazovat nabíječky i v Česku a nechybí ani automatické plánování elektrických cest, kdy Nio vzorně přidává nabíjecí zastávky na ultrarychlých stanicích, ukáže dobu nabíjení a počet procent na dojezdu. Zde ale leží velká nedokonalost systému, který se v procentu nabití na příjezdu splete klidně i o více než 10 %. Například na mé cestě z Prahy do Jizerských hor a zpět mi auto ukazovalo, že zpět do Prahy dojezdu se 17 %, nicméně realita byla zcela jiná a z důvodu nízkého stavu nabití jsem musel před Prahou rychle nabít, jinak bych do cíle vůbec nedojel. Přitom jsem jel mírně, podle předpisů a počasí se nijak zásadně neměnilo. Takto velkou odchylku v odhadu jsem u žádného jiného auta nezažil a Nio by toto mělo urychleně opravit, na plánování se totiž momentálně moc spolehnout nedá.

Systém se také občas zasekne, případně se z důvodu špatného signálu například na několik minut zasekne mapa, která čeká na načtení nějakých dodatečných informací. Ačkoliv je tedy systém graficky pěkný, ke spolehlivosti mu ještě dost schází. Naštěstí díky over-the-air updatům lze očekávat, že se to bude postupně zlepšovat. Dodám jen, že auto jsme testovali s verzí softwaru 2.1.2.

Systém potěší například integrovaným Spotify nebo Tidalem, samozřejmě nechybí ani přehrávání přes Bluetooth nebo klasické rádio. Kuriozní je pak samostatná relaxační aplikace, užitečný je naopak webový prohlížeč, ve kterém se stránky načítají extrémně rychle, stejně tak svižný je i pohyb po nich. Naopak výtkou je kompletně chybějící Apple CarPlay nebo Android Auto, chybí i obchod s aplikacemi. Buď tedy budete používat to, co vám připraví Nio, nebo máte smůlu.

Nio se Teslou inspirovalo, i co se týče módů. Nabízí tak například „Pet mode“, který udrží teplotu na přijatelné úrovni při zamčeném autě, když jdete například nakupovat. Nechybí ani Camping mód nebo režim šetření baterie.

Unikátem je pak robůtek Nomi, který roztomile „sedí“ na přístrojové desce. Na displeji nejen ukazuje neustále různé animace a reaguje na situace, které se dějí v autě i kolem něj. Přehráváte si hudbu? Nomi vám zatančí. Spustíte asistenta řízení, Nomi také ukáže vtipnou animaci. Nicméně nemá jich v zásobě moc a po pár dnech už vás bude nudit. Ale samozřejmě umí reagovat i na hlas. Stačí říct (anglicky) Hello Nomi a hlasový asistent se spustí, robot se na vás otočí a poslouchá. Zvládne základní povely a angličtinou s čínským přízvukem vám odpoví. A nutno říci, že zatímco já bych se bez rušícího a čínsky infantilního Nomi robota obešel, u dětí bude slavit velký úspěch. Sami si rozhodněte, zda příplatek 20 tisíc korun za to stojí, obzvlášť když hlasového asistenta s totožnými funkcemi budete mít nezávisle na Nomi.

Jízdní dojmy: jízda fajn, asistenty ale chce doladit

Po nastoupení rovnou stačí zvolit „D“ a není potřeba auto nijak zapínat či aktivovat, což je velmi užitečné. Na druhou stranu tady vypínací/zapínací tlačítko chybí, protože jsou situace, když chcete například auto při stání vypnout a nechcete, aby běžely systémy, klimatizace a tak podobně, ale to zde možné není.

Auto je krásně tiché, zejména v nízkých rychlostech. Motory nejsou prakticky slyšet, stejně tak umělý zvuk. U vyšších rychlostí je ale znáte, že je odhlučnění o úroveň horší než u evropské konkurence, zejména je slyšet hluk odvalujících se pneumatik. Nicméně i tak patří Nio k tomu lepšímu a na dálnici s ním je cesta pohodlná.

Nio nabízí několik jízdních režimů, včetně Eco, Sport nebo Comfort. Pokud chcete zrychlení na stovku za něco málo přes 4 vteřiny, musíte zvolit režim Sport Plus, kdy auto ztuhne a podvozek je už docela tvrdý, plynový pedál se pak stane výrazně reaktivnějším. Při rozjezdu z nuly je ale nástup zátahu postupný a není zde až tak výrazný elektrický „kopanec“ jako třeba u Tesly. Ale EL6 stejně není autem, které by vybízelo ke sportovní jízdě a já jsem osobně nejčastěji jezdil v režimu Eco.

Nio EL6 nenabídne pádla pro regulaci rekuperace, ale v menu nabízí tři úrovně síly rekuperace. Ta nejsilnější je označena paradoxně jen jako „střední“. Asi proto, že zdaleka není tak silná jako u některých konkurentů, zároveň zcela chybí jednopedálové ovládání.

Na celou obrazovku

Celkově se Nio EL6 řídí dobře a vše je hezky vyladěné. Na plyn reaguje pohotově, je čitelné a řidičsky skutečně příjemné. Na druhou stranu, třeba asistent prokluzu či stabilizace jsou dost laxní. Na zledovatělé silnici jsem začal po přidání plynu jít mírně do smyku, ale Nio se k žádnému zásahu, na rozdíl od konkurence, nemělo a vyrovnával jsem sám. Zde by chtělo asistenty ještě doladit. Stejně tak při jízdě v noci si všimnete, že matrix světla jsou pouze základní a na digitální matrix světla některé konkurence se zdaleka nechytají. Nicméně je opět nutno si uvědomit, že EL6 stojí 1,6 milionu korun a matrix světla dostanete v základu.

Oproti EL7 nemá EL6 vzduchový podvozek. Je to poznat a oproti konkurenčnímu Audi, BMW nebo Mercedesu je podvozek méně komfortní a jízda není tak plavná, na druhou stranu je Nio rozhodně pohodlnější než například Tesla. Ačkoliv tedy nežehlí výmoly s grácií jako Němci, je jízda i s EL6 dostatečně pohodlná na auto této kategorie.

Na celou obrazovku

A jak funguje asistent řízení Nio Pilot? Ve zkratce dobře, ale příliš moc od něj nečekejte, což je vzhledem k armádě senzorů a LiDARu na střeše zvláštní. Tesla i evropská prémiová konkurence mají rozhodně asistenty řízení na vyšší úrovni. Nicméně je vidět, že se Nio ohromně posouvá a co platí dnes, nemusí platit zítra. Předtím jsem Nio řídil v létě 2023 a kvalita asistent řízení se díky updatům od té doby dramaticky posunula. Na dálnici už dobře drží pruh prakticky ve všech podmínkách a na Nio Pilot už jsem se odvážil vcelku spoléhat. Ve městě ale v žádném případě, auto vás klidně pošle do obrubníku a doslova ani nepípne. Asistent také stále neumí přejíždět z pruhu do pruhu, velmi zvláštní je čtení značek a zároveň změnu rychlosti tempomatu po změně rychlostního limitu musíte ručně potvrzovat na volantu, což není příliš praktické. Asistent také dost necitlivě „dupe“ na brzdu, i když pro to není úplně důvod. Celkově je tak jízda s Nio Pilotem taková neotesaná, nepříliš komfortní. Funguje to, ale do sofistikovanosti Tesly nebo evropské konkurence má Nio Pilot ještě daleko.

Nio také opravdu hodně „prudí“. Stačí, abyste se podívali na 2 až 3 vteřiny do zpětného zrcátka a už se ozve, že se máte věnovat řízení. Za jednu jízdu vám tak robot Nomi třeba stokrát řekne „stay focused“, což je dost otravné.

Ale zpět k pochvalám. Skvělý je asistent parkování, který nabízí 360 stupňový pohled i režim průhledného auta, takže vidíte velmi pěkně kolem sebe a vše je velmi přehledné. Nechybí ani 3D zobrazení. Zde by se celkově mohla například zrovna Tesla od Nia mnohé naučit a Čínaň je v parkování velmi pohodlný. Škoda jen relativně velkého rejdu a absence natáčecí zadní nápravy. Zajíždění třeba do podzemních garáží tak bude vyžadovat soustředění, parkovací systémy to ale hodně usnadňují.

Reálný dojezd a spotřeba

Kde čínští výrobci zpravidla zaostávají, to je spotřeba a s tím související reálný dojezd. A je to případ i EL6, které u menší 75kWh baterie slibuje WLTP dojezd 406 kilometrů, u větší 100kWh baterie, kterou máme i v našem autě, pak 529 kilometrů. Reálnou spotřebu je ale docela těžké rozklíčovat, Nio totiž nenabízí žádné paměti cest nebo spotřeby, v průběhu testu, kdy jsem ujel více než 500 kilometrů, jsem tak musel dělat mnoho oddělených měření, abych reálnou spotřebu odhalil.

Ve městě jsem při klidné jízdě dle předpisů a při teplotách kolem 10 až 15 stupňů Celsia jezdil za vysokých 21 kWh/100 km. Ano, Nio je sice větší auto, ale stejně velká konkurence umí jezdit pod 20 kWh na 100 km. To znamená dojezd zhruba 430 kilometrů, což je zásadní rozdíl oproti udávanému WLTP dojezdu. Podobnou spotřebu a dojezd má Nio i na okreskách. Na dálnici při rychlostech 120 až 130 km/h a teplotách 5 až 10 stupňů Celsia pak Nio neohromí a ukazuje spotřebu 28 kWh na 100 km. To znamená reálný dojezd 320 kilometrů, což s takto velkou baterií není mnoho. Například i stejně velká Škoda Enyaq s mnohem menší 77kWh baterií má lepší dojezd.

Celkově jsem v kombinovaném provozu, kdy třetina cesty tvořila dálnice, třetina okresky a třetina město, ujel na jedno nabití celkem 320 kilometrů ze 100 % na 0, přičemž v tomto bylo zahrnuti i občasné stání s topením. Pokud tedy budeme brát menší rezervu, je při jarních teplotách celkový reálný dojezd jen něco málo přes 300 kilometrů, což na auto této třídy není moc.

Ano, celkově to bude v létě o něco lepší, ale stejně je dojezd zklamáním a je to asi největší negativum Nia EL6. Pokud plánujete občas jezdit delší cesty, vůbec neuvažujte o menší baterii, která vás kvůli vysoké spotřebě bude dojezdem limitovat a rovnou volte tu 100kWh. Doufám také, že se bude spotřeba s dalšími softwarovými updaty snižovat.

Nabíjení: takhle má vypadat křivka!

Kde si naopak Nio odveze velkou pochvalu, je nabíjení. Výrobce se zimním updatem modelu EL6 se 100kWh baterií zvedl maximální výkon nabíjení na 180 kW a vylepšil nabíjecí křivku. Tím Nio srovnalo konkurenci. A jak jsme se přesvědčili v testu, dokonce předehnalo a aktuálně je nejlepším autem se 400V architekturou, které jsme v redakci měli možnost otestovat.

Nio EL6 je k dispozici se dvěma verzemi baterie. Menší má kapacitu 75 kWh, větší pak 100 kWh, z nichž 90,5 kWh je využitelných. Tuto verzi jsme testovali i my. Jde o standardní Li-ion baterii s chemií NMC. Potěší elektrický kryt nabíjecího portu, přehledná grafika infotainmentu při nabíjení a celková přívětivost auta v tomto směru.

Nabíjení jsme vyzkoušeli na 200kW Hyperchargeru PRE v pražských Čakovicích, tedy na stanici, která je ještě výkonnější, než kolik si dokáže vzít auto. A jak vypadá nabíjecí křivka v praxi?

Jak můžete sami vidět z grafu, nabíjecí křivka je neobvykle plochá. Zatímco u jiných elektromobilů nabíjecí výkon mezi 30 až 50 % obvykle začne klesat, Nio drží maximální nabíjecí výkon 170 kW od 10 % prakticky až do 75 %, což je ultimátní. Existuje jen jedno jiné auto, u kterého jsem něco podobného viděl, a to je Audi e-tron.

Po zapojení se Nio EL6 okamžitě vzorně začíná nabíjet výkonem vyšším než 170 kW a všimnout si lze i solidního napětí přes 350 V u vybitého vozu. Z nabíjecí stanice si auto řeklo o 480 A. Na 50 % se z 10 % auto díky ploché nabíjecí křivce nabije už za 12,5 minuty, zejména další postup je skutečně působivý. Tam, kde většina konkurentů již výkonem klesá, Nio nabíjecí výkon drží, a to ještě pořádně dlouho. 70 % dosahujeme za necelých 20 minut, což je na 400V auto s takto velkou baterií naprosto špičkový hodnota a i při tomto stavu nabití Nio drží výkon 176 kW a napětí již činí 400 V. Nabíjecí výkon začíná mírně klesat až kolem 75 %, při 80 % už klesá více a této hodnoty nabití dosahujeme s výkonem 130 kW, a to už za 23 minut.

Nio ale nepřestává překvapovat a dále se nabíjí výkonem vysoce nad 100 kW a pod tuto hodnotu výkon klesá až těsně před dosažením 90 %, na které se Nio EL6 nabije za 28 minut. Za tuto dobu jsme doplnili 78 kWh energie. Nad 90 % se naopak už Nio nevyplatí nabíjet, protože výkon i přes velký buffer hodně klesá a při 95 % už činí jen 37 kW. I tak se ale celá baterie nabije z 10 % na 100 % za 45 minut, což je výborný výsledek.

Nio nás tedy výrazně překvapilo a z nabíjecí křivky tohoto čínského vozu by si měli vzít příklad takřka všichni ostatní výrobci – od Tesly až po německé prémiové automobilky. I v případě, že nebude k dispozici výměnná stanice pro baterie, doplní EL6 energii na další cestu velmi rychle. Škoda jen vysoké spotřeby auta, kvůli které nakonec spadá celkovým počtem kilometrů „nabitých“ za určitý čas do průměru.

NIO EL6 nás překvapilo nabíjením. Jak rychle se nabije?

Palubní nabíječka auta má standardní výkon 11 kW a přímo v infotainmentu lze měnit nabíjecí proud.

Hodnocení a závěr

Nio EL6 se může směle pustit do křížku s kompletní evropskou prémiovou konkurencí vyšší střední třídy, ať už se bavíme o Audi Q8 e-tron, BMW iX či Mercedesu EQE SUV. Přitom cenu nabízí výrazně nižší. Za 1,8 milionu Kč dostanete auto s větší baterií, špičkovým výkonem a velmi bohatou základní výbavou. Srovnatelný „Němec“ je minimálně o milion korun dražší. Nio se bez problémů může měřit i s Teslou Model Y, kterou komfortem, nabíjením i dalšími věcmi hravě překonává.

Nio si zaslouží pochvalu za interiér, jehož zpracování je špičkové a potěší i praktičností. Plusem je určitě také přehledný infotainment, i když u něj by ještě spolehlivost a některé funkce, v čele s plánováním nabíjení a ukazatelem dojezdu, mělo vyladit pár updatů. Ano, jízda není tak ultimátně pohodlná jako u německé prémie, asistenty by chtělo ještě doladit a autu chybí například i přední kufr a velmi zklame i reálným dojezdem, i tak je ale cena velmi lákavá. Naopak ultimátní je například nabíjení.

V průběhu tohoto roku se v Praze otevře také servisní středisko pro vozy Nio, takže obavy z nutnosti jezdit na servis do Německa již nebudou na místě. Pokud vás tedy Nio láká a budete schopni překousnout vyšší spotřebu a horší asistenty, je EL6 skvělou volbou. Musíte si jen vnitřně vyřešit filozofickou otázku, zda chcete čínské auto, a podporovat tím čínský režim. Technicky i komfortem je na tom ale Nio objektivně velmi dobře a jde o naprosto vyrovnanou konkurenci pro zavedené evropské značky.

Za zapůjčení vozu děkujeme společnosti Cario.cz, která vám nejen tento vůz může ze zahraničí dovézt

Foto: Martin Pultzner, fdrive.cz