Když se řekne MG, většině lidí se vybaví levná rodinná SUV nebo dostupné elektromobily. Jenže britsko-čínská značka má v DNA něco víc – sportovní roadstery, které kdysi brázdily silnice celé Evropy. A právě na tuto tradici se rozhodlo MG navázat. Na tradici tvořenou třeba legendárním roadsterem MGB ze šedesátých let.
Elektricky s větrem ve vlasech! Test unikátního MG Cyberster
Výsledkem je Cyberster – čistě elektrický kabriolet, který kombinuje retro odkaz a moderní technologie. A na našem trhu jde o naprostý unikát. Jiný elektromobil jako kabriolet si u nás prostě nekoupíte. A moc aut, která by měla vyklápěcí dveře navíc v elektřině, už vůbec ne. Cyberster vypadá ve skutečnosti nejen díky vyklápěcím dveřím jako mnohem dražší auto, než reálně je a vůbec byste netipovali, že jeho cenovka začíná na 1,6 milionech Kč. Stojí za hřích?
MG Cyberster GT
| Rozměry | 4 535 × 1 912 × 1 328 mm, 1 985 kg |
|---|---|
| Výkon | 375 kW |
| Baterie | 77 kWh, CCS Combo, Mennekes |
| Dojezd | 446 km (WLTP) |
Design: elektrická sexy kočka
Cyberster je dlouhý 4,5 m a na první pohled působí mnohem exotičtěji než ostatní MG. Design navrhovalo londýnské studio značky a je to vidět – dlouhá kapota, svalnaté boky, krátká záď a typicky roadsterová silueta evokují britskou klasiku. Naše verze GT s 20" koly a červenou střechou vypadá vážně sexy. A já si vždycky při pohledu na auto říkám – počkat, tohle je vážně MG?
Krásná je i zadní část s hezky umístěným logem MG a výrazným světelným podpisem, který odkazuje údajně na britskou vlajku. Já v tom ale vidím spíše vtipné šipky. A co vy?
Naprosto nepřehlédnutelným prvkem jsou výklopné dveře vzhůru ve stylu Lamborghini, které se otevírají nahoru, a to čistě elektricky na tlačítko. Tohle je naprostý wow efekt a od MG byste něco podobného opravdu nečekali. Když přijedete kamkoliv a zvednete dveře vzhůru, připravte se na zvědavé pohledy kolemjdoucích, které se na auto lepí jako magnet. Toto auto není pro introverty, to vám říkám rovnou.
Mechanismus dveří působí robustně, pohyb je plynulý a dveře se otevírají i zavírají velmi kultivovaně. Potěší také, že se okna dají plně stáhnout a není zde žádné omezení. Zároveň mají dvojici senzorů, které zabraňují tomu, aby dveře do něčeho narazily. Když nasednete a chcete je zavřít, opět stačí zmáčknout tlačítko na dveřích nebo na středovém panelu a voilà, zavřou se. Pohyb dveří není úplně rychlý a dokud nejsou zavřené, auto vám nedovolí se rozjet. Takže na nějaké extra rychlé nasednutí a odfrčení Cyberster skutečně není. Na bankovní loupeže si tak vezměte jiný vůz.
Na druhou stranu jsou dveře skutečně nečekaně praktické a díky nim vystoupíte i v tak těsných prostorech, kde byste s klasickými dveřmi neměli šanci. Na přeplněná parkoviště obchodních center jsou naprosto ideální. A pokud víte, že máte nízký strop v garáži, přímo v infotainmentu můžete nastavit procentuální otevření dveří, například jenom na 70 %, což je velmi šikovné.
Potíž ale nastává při parkování v kopci, a to jak příčně, tak podélně. Zde přestane elektromotor dveří fungovat a otevřít i zavřít si je musíte sami. A nejsou úplně lehké, takže nějaká útlá žena by s tím mohla mít i celkem problém. Takže útlé ženy s Cybersterem, parkujte jen na rovince.
Plátěná střecha Cybersteru je další specialitkou, tohle je přeci kabriolet! Navíc jediný elektrický kabriolet, který si u nás můžete koupit. A že je zrovna od MG? Tomu pořád nemůžu uvěřit.
A za jak dlouho se střecha vlastně složí? Trvá to přesně 8 vteřin, je tedy slušně rychlá, elektricky se složí a rozloží až do rychlosti 50 km/h, takže ji klidně můžete stáhnout i při jízdě po městě nebo v koloně. Mechanismus pracuje tiše i spolehlivě a působí precizně.
Důležité je, že vám střecha neubere prostor v kufru. Ten má Cyberster o objemu 249 litrů, je velmi mělký a reálně se do něj vejde jeden kabinový kufřík, sportovní taška, dvě brašny a brašna na kabely. Takže na víkendový výlet ve dvou v pohodě, na větší cestování to ale není. Cyberster přestože je čistě elektrický a nemá zrovna malou kapotu, pod ní nemá přední kufr. A zrovna tady by se doopravdy hodil. Na druhou stranu, do většiny jiných roadsterů toho dáte ještě méně, a to i do těch, které vycházejí s klasických aut – třeba Volkswagen T-Roc kabriolet má objem také jen 280 litrů.
Dvě verze s cenou hluboko pod 2 miliony
Varianta GT, kterou máme na test my, je vrcholnou verzí Cybersteru. Tedy tou lepší ze dvou, protože má na rozdíl od základní verze Trophy pohon všech kol, kdežto Trophy je zadokolka. GT tak nabízí dvojici elektromotorů s výkonem celkem 375 kW a točivým momentem přes 700 Nm. Cyberster má dvě tuny, ale i tak zvládne stovku za krásné 3,2 s, což ho řadí mezi skutečně rychlé sporťáky a společně s Teslou Model 3 Performance je to jedno z mála takto rychlých aut v této cenové kategorii.
| Parametr | Cyberster Trophy (RWD) | Cyberster GT (AWD) |
| Výkon | 250 kW / 340 k | 375 kW / 510 k |
| Pohon | Zadní kola | Obě nápravy (AWD) |
| Zrychlení 0–100 km/h | 4,6 s | 3,2 s |
| Kapacita baterie | 77 kWh | 77 kWh |
| Dojezd WLTP | 508 km | 444 km |
| Cena v ČR | 1 639 000 Kč | 1 759 000 Kč |
Základní Trophy stojí 1,6 milionu korun, za GT je pak příplatek 120 tisíc korun a za mě není o čem přemýšlet – GT se rozhodně vyplatí. Ano, přijdete o zhruba 50 kilometrů dojezdu, protože zatímco Trophy nabízí 508 kilometrů dle WLTP, GT necelých 450 kilometrů, ale ten přidaný výkon za to u auta tohoto typu rozhodně stojí. Baterie má u obou verzí využitelnou kapacitu 74 kWh a vzhledem k ní není dojezd vůbec světoborný. Od placatého malého sporťáku bych rozhodně čekal více – s takto velkou baterkou je dnes totiž standardem dojezd minimálně o 100 kilometrů více.
Nabíjení: jediná větší slabina
Ale tohle je auto na vyjížďky, zábavu a primárně ne na dlouhé přesuny Evropou. Napovídá tomu i jediná větší slabina Cybersteru – nabíjení. Je na 400V technologii a výkon 144 kW, což na dnešní dobu není moc. Nabíjecí čas z 10 na 80 % je dlouhých 38 minut, což je zhruba o 10 minut delší doba, než je u takto velkých baterií dnes standardem, a to neuvažuji 800V auta – takové Hyundaie nebo Kie by se stejně velkou baterkou nabily za poloviční čas. Ne, že by to tedy byla úplná katastrofa, ale pokud se se Cybersterem vydáte do Itálie, počítejte kvůli kratšímu dojezdu a pomalejšímu nabíjení s více zastávkami, na kterých si stihnete dát o kafe navíc. A to kafe vám Cyberster klidně udělá, protože díky funkci V2L s výkonem 2,3 kW si do nabíjecího portu můžete s adaptérem připojit třeba pořádný kávovar.
Já osobně si ale myslím, že nejčastěji se auto bude nabíjet doma nebo u hotelu. Projedete se, vyřádíte se a pak ho dáte v klidu nabít. Palubní nabíječka má k tomu účelu výkon 11 kW, což je standardní hodnota pro domácí nabíjení.
V momentě, kdy ale stáhnu střechu, tak na nějaké neduhy kolem nabíjení zapomenu a ten pocit jízdy s otevřenou střechou vše vynahradí. Tohle auto není o dojezdu a nabíjení, ale o čiré radosti z jízdy.
Interiér: láká k nasednutí i jízdě
Interiér působí stejně sexy jako exteriér – možná dokonce ještě víc. První dojem vás upřímně překvapí. Tohle že je MG? Kabina působí opravdu luxusně: měkčené materiály na všech místech, kam sáhnete, precizní prošívání a elegantní kombinace kůže s alcantarou, navíc ve výrazné červené barvě, vytváří prostředí, které má atmosféru prémiového sportovního vozu. Design sedadel je sportovní, ale přitom pohodlný a esteticky promyšlený. A pokud máte rádi dobrý zvuk, potěší vás audio systém Bose, který se ke charakteru roadsteru skvěle hodí – dokáže být decentní i překvapivě výrazný, když sundáte střechu a pustíte si oblíbenou hudbu naplno.
Kabina je jasně zaměřená na řidiče. Volant má tlustý věnec a perfektně padne do ruky, jeho tvar i úhel sklonu okamžitě navozují sportovní pocit. Přístrojová deska je orientovaná směrem k řidiči a všechno máte přesně tam, kde to intuitivně čekáte. MG se povedlo vytvořit kokpit, který vás opravdu vtáhne – žádné zbytečné komplikace, žádné rozptylování. Je pravda, že pár detailů by si zasloužilo uhladit, například plast imitující karbon působí trochu lacině, ale jinak je zpracování velmi solidní a celek působí mnohem dražším dojmem, než byste od značky čekali.
Úložné prostory jsou pochopitelně kompromisem. Sedí se velmi nízko a prostoru tu není nazbyt, takže MG doslova vytěžilo každý milimetr. Najdete malou schránku před spolujezdcem, drobnou kapsu ve dveřích (ano, vejde se do ní i banán – ověřeno) a praktický držák na telefon i nápoje. Bezdrátové nabíjení ale chybí, telefon je potřeba připojit přes USB-C nebo USB-A. Praktickým detailem je malý prostor za sedadly, kam se vejde sportovní taška nebo batoh, rozšíříte si tak omezený prostor v kufru.
A jak se v Cybersteru sedí? Překvapivě nízko a sportovně. Někteří testeři tvrdí, že pozice za volantem je vysoká, ale realita je jiná. S výškou 185 cm se bez problémů vejdu, nad hlavou mi zbývá zhruba pět centimetrů prostoru. Sedadlo je posazeno skutečně nízko, téměř jako v klasických roadsterech – MG se podařilo přiblížit pocitu, který známe z ikon typu Mazda MX-5. Oproti jiným elektromobilům, které kvůli baterii často posadí řidiče výše, tady sedíte skutečně nízko. A s otevřenou střechou, pevným věncem volantu v rukou a krásně sportovní palubní deskou před sebou máte pocit, že sedíte v autě, které vzniklo především pro radost.
Za mě MG Cyberster překvapil nejen kvalitou, ale i atmosférou interiéru. Je to místo, kde se prostě chcete posadit, stisknout start a vyrazit. A přesně to by měl každý správný roadster umět.
Infotainment: displej, kam se podíváš
Infotainment se rozhodně nedrží zaběhlých konvencí. Automobilka šla vlastní cestou a výsledkem je systém, který zaujme už na první pohled. Před řidičem se rozprostírá široký zakřivený panel složený hned ze tří samostatných displejů. Každý z nich má jinou funkci – prostřední zobrazuje především základní informace o jízdě, spotřebě a výkonu, přičemž si můžete zvolit mezi dvěma grafickými režimy zobrazení. Boční displeje pak zastávají roli navigace, médií a konektivity, přičemž pravý se stará o mapu, hudbu a připojení telefonu (včetně Apple CarPlay a Android Auto), zatímco levý doplňuje další funkce a přehledy.
Na papíře to zní moderně, v praxi to ale znamená i určité kompromisy a hlavně hodně zvykání. Hlavní navigace je totiž na displeji přesně tam, kde při řízení držíte volant, takže displej do značné míry zakrývá. Abyste viděli, kudy jet, musíte ruku zvedat nebo volant držet jinak. Proč MG neumožnilo přesun mapy na střední displej, zůstává záhadou. Jinak ale systém funguje svižně, má příjemnou grafiku a je plně online. Kromě Bluetooth v něm najdete i integrovanou hudební službu Amazon Music, která funguje bez nutnosti párování telefonu, i když výběr platforem je zatím omezený.
Ve spodní části středového panelu je ještě další dotykový displej, to aby zobrazovačů nebylo málo. Má na starost nastavení auta, klimatizaci, ambientní osvětlení nebo asistenty řízení. Je ale poměrně malý a trochu utopený za masivním středovým sloupkem s voličem jízdních režimů. Právě takové řešení je trochu nešťastné – volič by klidně mohl být na volantu a uvolnil by místo pro větší a přehlednější obrazovku. Překvapí také rozmístění některých funkcí. Třeba mlhovky se aktivují drobným dotykovým tlačítkem přímo na displeji, což není zrovna intuitivní. MG navíc rozdělilo ovládání klimatizace mezi více míst – část nastavujete na spodním displeji, něco pak přes dotykové plošky pod ním, které mají vibrační odezvu.
Nechybí 360° kamera s povedeným 3D zobrazením, i když parkovací senzory dávají o sobě vědět až příliš hlasitě. Navigace je on-line, poradí si se zácpami, uzavírkami i objížďkami, ale bohužel neumí vypočítávat elektrické trasy s automatickými nabíjecími zastávkami, dokonce ani neukazuje, s kolik procenty auto dojede do cíle. Na dlouhých cestách vás tak čeká při hledání nabíječek ruční práce.
Celkově infotainment působí moderně a originálně, ale chvíli trvá, než si na jeho logiku zvyknete. MG si sice zaslouží uznání za odvahu, ale lépe by udělalo, kdyby zvolilo tradičnější rozložení, které má i z ergonomických důvodů svůj smysl. Případně alespoň pár praktických úprav by celý systém výrazně zpřehlednilo – třeba možnost přesunout navigaci doprostřed nebo zjednodušit rozložení menu. Snad se toho dočkáme s některou z budoucích aktualizací.
Jízda: s větrem o závod
A teď to nejdůležitější – jak se Cyberster řídí. Díky nízkému těžišti, širokému rozchodu kol a tužšímu podvozku nabízí jistotu v zatáčkách. Řízení je přímé a sportovní a s otevřenou střechou máte pocit, že jste ještě blíž silnici než kdy dřív. Na druhou stranu to není supersportovní náčiní. Autu se nejvíc líbí dynamické, ale stále relativně mírné projížďky se staženou střechou spíše než přesné broušení apexů někde na okruhu. Je to spíše víkendové nebo každodenní auto, které poutá pozornost.
Cyberster se totiž ve městě chová překvapivě civilně. Na nízký sportovní vůz je podvozek příjemně poddajný – nehoupe, ale ani vás nenaklepe. Přes drobné nerovnosti přejíždí s klidem běžného hatchbacku. Na rozbitějších úsecích je cítit, že kola umějí odskakovat a přilnavost není úplně okruhová – Cyberster je spíš každodenní roadster než surové sportovní náčiní. S nataženou plátěnou střechou je městský hluk dobře utlumený, slabším místem je levý zadní roh u kloubu střechy, odkud proniká více aerodynamického šumu (občas až dojmem pootevřeného okna).
Ve městě potěší jednopedálové ovládání: pádly pod volantem si zvolíte automatickou i manuální rekuperaci, stejně jako plné zastavení bez brzdového pedálu. Je to pohodlné a intuitivní, pokud ale raději plachtíte, máte možnost zvolit mírnější úroveň. Varování na překročení rychlosti je dost horlivé (pípá už při +1 km/h), naštěstí jej rychle vypnete na spodním dotykovém panelu. Adaptivní tempomat a udržování v jízdním pruhu fungují slušně, čtou značky, ale rychlost funkce podle nich samy neupravují – to zvládnete rychlým klepnutím na tlačítko na volantu. Kritika míří na regulaci rychlosti z kopce: systém zapíná/vypíná rekuperaci skokově, takže při táhlém klesání působí jízda trhaně, protože auto střídavě brzdí a plachtí. MG Pilot se navíc občas „rozmyslí“, kdy držet pruh – ve špičce či prudkém slunci se dočasně odpojí a pak znovu naskočí.
Při 130 km/h je Cyberster na kabriolet příjemně tichý, opět platí, že jediný rušivější šum jde z levého zadního rohu střechy. Jako cestovní GT potěší stabilitou i komfortem sedadel. Zajímavost: v režimu Comfort máte pocit, že vůz dává zhruba 75 % výkonu a primárně táhne zadní náprava, plný zátah a připojení předku přichází až po přepnutí na Sport/Supersport. Méně šťastné je, že palubní ukazatel spotřeby končí na 29,8 kWh/100 km – při plném tempu tak neuvidíte reálné špičky, hodnota se prostě nezvedne, protože vyšší spotřebu prostě palubní počítač neumí zobrazit.
Cyberster nabízí různé jízdní režimy – od úsporného až po ostrý Sport+. Rozdíly jsou znatelné: v Eco je reakce plynu utlumená a spotřeba klesá, v Normal je auto pohodové na běžné ježdění a ve Sportu či Sport+ se výrazně zostří reakce plynu i posilovač řízení. To dává Cybersteru schopnost být buď klidným kabrioletem na projížďky, nebo rádoby dravým sportovním autem.
Mimo město stačí stisknout Supersport: řízení znatelně ztuhne, reakce na plyn jsou ochotné, auto je hravé a jde dobře do zatáček. Nástup výkonu je však nastaven spíš plynule než „jedovatě“ – místo okamžitého kopance přichází hladký zátah. Na kvalitním povrchu to funguje výborně, na hrbolatých okreskách se kvůli odskakování kol Cyberster necítí na limitu jistě a nedává chuť jet extra ostře. Jako otevřené GT ale exceluje: sedíte nízko, těžiště je nízko, reakce jsou přesné a s otevřenou střechou je proudění vzduchu překvapivě kultivované – i vyšší postavy si užijí vítr ve vlasech bez zbytečného turbulence.
A jeden velmi vtipný, ale zároveň otravný poznatek. Jakmile si při řízení zívnete, auto to okamžitě díky kameře vyhodnotí tak, že jste unavení, a to klidně jen po 10 minutách jízdy. A v tu ránu začne otravně a velmi dlouho pípat. A není to náhoda, vyzkoušel jsem zívání opakovaně a vždy se rozezněl poplach. Ještě u žádného jiného auta jsem nezaznamenal tak vysokou citlivost právě na zívání. Takže pozor na něj, při řízení Cybesteru se nesmíte nudit ani být unavení, nebo vám to auto nechá pořádně sežrat.
Spotřeba a dojezd: jako SUV
Reálná spotřeba se pohybuje kolem 18 kWh/100 km při klidné jízdě, 22–24 kWh/100 km si pak bere v kombinovaném režimu a na dálnici při 130 km/h kolem 28 kWh/100 km. To není vůbec málo a Cyberster je poměrně rozežrané auto, zvláště uvážíme-li, že to je spíše menší a placaté auto s dobrou aerodynamikou. Znamená to reálný dojezd od 300 do 400 kilometrů podle stylu jízdy. Na sportovní vyjížďky počítejte spíš se spodní hranicí.
Naopak, pokud si jedete na klidnou víkendovou vyjížďku prázdnými okreskami, moc na to nešlapete a jen si užíváte vítr ve vlasech, lze se dostat i na 13 kWh/100 km, tedy až na 600 kilometrů dojezdu.
Finální spotřeba po 400 kilometrech kombinovaného provozu činí 19 kWh/100 km a reálný dojezd 400 kilometrů. A jen tady si také všimněte podivného překladu – slyšeli jste někdy výraz „celkový ujetý kilometráž“? Já tedy ne.
Závěr: skutečně unikát
MG Cyberster GT se rozhodně nebojí vybočit z řady. Spojuje retro tradici roadsterů s moderní elektrickou technikou a nabízí rychlost, emoce i styl. Ano, kufr není obří, infotainment má své rezervy a spotřeba není úplně nízká a nabíjecí výkon ani dojezd zároveň nejsou úplně vysoké, ale o tom Cyberster není. Je o zábavě, větru ve vlasech a o tom ukázat se. Protože se Cybersterem s jeho křídlovými dveřmi prostě budete poutat pozornost. A já smekám před MG, že se odvážilo uvést na trh něco takového i s vědomím, že prodá omezené množství kusů. Ale těch málo majitelů určitě potěší a vykouzlí jim úsměv na tváři pokaždé, když sednete za volant. Pokud jste tedy fanoušci otevřených aut a chcete elektromobil, který vám přinese radost, Cyberster je v tuto chvíli jedinečná volba.
Foto: fdrive.cz
