Design: pořádná porce mužné proporce
Protože Lexus IS na našich silnicích určitě neuvidíme tak často jako německou konkurenci, bylo by slušností japonskou návštěvu představit. S celkovou délkou 4 680 mm, šířkou 1 810 mm a výškou 1 430 mm bude sedět u stolu s BMW řady 3, Audi A4 a Mercedesem-Benz třídy C. Rozměry jsou plus mínus milimetr na chlup stejné a týká se to i 2 800 mm dlouhého rozvoru. Již při prvním srovnání vám dojde, že německé konzervy si u onoho stolu s bláznivým Japoncem nebudou mít co říct. Zatímco Němci se bojí v designu udělat nepatrnou změnu, Japonec vás při prvním pohledu praští do oka LED „bumerangem“ předního světlometu a nepřestane vás mlátit různými záhyby, proláklinami a patvary.
Přední část nelze přehlédnout díky zvláštně tvarované masce chladiče, kterou Lexus nazývá vřetenovitou. Je pravda, že by nás několikrát zalomená maska v kombinaci s dvoudílnými světlomety nenapadla ani v nejdivočejším snu. Záď je svým vzhledem poklidnější, tedy pokud pomineme světlomet, který jakoby ujel až kamsi k zadnímu kolu. Jedno ale tomuto sedanu střední třídy upřít nemůžeme, a to jsou skvěle vyladěné proporce. Především široké blatníky ukazují sportovní ambice a výsledek dokreslují správně nalinkované prahy s emblémy Hybrid. Moc dalších indikátorů hybridního pohonu zde nenajdete. Mimo označení modelu a nápisu Hybrid na prazích máte lexusí zálibu v elektřině šanci rozpoznat pouze z předního znaku, který je podkreslen modrou barvou.
U modré barvy můžeme ještě zůstat, protože právě ta dělala ze zajímavého sedanu zpátky modro-šedou myšku. Určitě bychom volili nějakou stylovější a originálnější, to už ale bude samozřejmě na každém majiteli. Je pravda, že i modrá je pravděpodobně dobrá, protože jsme za testovací týden zažili nejedno výrazné otočení právě od majitelů BMW nebo Audi.
Technika a výbava: k exotickému vzhledu konzervativní duši
Pokud se někdy bude používat spojení „stará hybridní škola“, určitě jej uslyšíte právě ve spojení s Lexusem/Toyotou. Žádné malé, extrémně přeplňované benziny ani prodlužovače dojezdu, ale velká atmosféra s asistujícím elektromotorem. Ne, nejde o plug-in hybrid, a tak co si Lexus uspoří, to má, a nedostane ani watthodinu zadarmo. Jak přesně pohon funguje, na to si počkejte do další kapitoly, tady si musíme probrat, co všechno exoticky tvarovaná karoserie ukrývá. Nejvíce se toho samozřejmě schovává pod kapotou, která je mimochodem aktivní. Při nehodě se mírně nadzdvihne, aby se zvětšil prostor mezi ní a tvrdými komponenty motoru, čímž snižuje riziko poranění chodců.
Lexus IS 300h – test
Technické parametry Lexus IS 300h
Kompletní specifikace| Konstrukce | sedan, 4 680 × 1 810 × 1 430 mm, 1 720 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: zadní |
| Výkon | 164 (133 + 105) kW, 223 (181 + 143) koní |
| Baterie | 1,8 kWh |
| Nabíjení | |
| Spotřeba | ?, dojezd: 1 000 km |
| Cena od | 999 000 Kč |
Základem je velký benzinový motor pracující v Atkinsonově cyklu se vstřikováním D-4S (jde o přímý i nepřímý vstřik benzinu) a i přes objem 2,5 litru jde pouze o čtyřválec. Výkon 178 koní při 6 tisících otáčkách jasně dává najevo, že jde o atmosférický motor. Točivý moment 221 Nm je k dispozici od 4 200 až po 5 400 otáček a to ještě nepočítáme elektromotor. Ten se svými 300 Nm a výkonem 140 koní také umí přiložit ruku k dílu. V kombinaci pak můžete počítat s 220 japonskými oři.
Hybrid zrychluje z nuly na sto kilometrů za hodinu v čase 8,3 vteřiny a pokračuje na hodnotu 200 km/h, což již v dnešním světě není zas taková hitparáda. Elektromotor může čerpat z baterie o kapacitě 1,8 kWh a taková zásobička energie vystačí zhruba na 4 kilometry čisté práce elektromotoru. Jízda na elektřinu však není devízou Lexusu, ten má přednosti úplně někde jinde.
Interiér: radost posedět
V části věnované interiéru většinou japonská auta pohoří, jak je na tom tedy japonská prémiovka? Musíme říct, že prošla se ctí, avšak bez výhrad to nebylo. Představte si luxusní, moderně vybavený obývací pokoj s pohodlným gaučem, příjemným výhledem z okna a se starou Hi-Fi věží z roku 2000 uprostřed. Přesně tak na nás totiž Lexus působil. Sedí se pěkně nízko a přitom je z auta slušný výhled, materiály jsou kvalitní, jen volant by si možná zasloužil malinko tlustší věnec.
Sedadla mají dobré tvarování, pěkně vás udrží v zatáčce a na dlouhých cestách budou dostatečně komfortní. Náš kousek je navíc měl vyhřívaná i odvětrávaná, což by měla být u kožených sedadel povinnost. Když se rozhlédnete kolem, většina materiálů je měkčená, hezky slícovaná a vypadá, že se jen tak neošoupe. Místa je uvnitř spíš průměrně a vzadu prostřednímu bude vadit vyšší tunel. Kladně hodnotíme také zavazadelník, který se zmenšil z 480 na pořád krásných 450 litrů prostoru.
Celkově v nás interiér zanechal dobrý pocit, i když naši barevnou kombinaci nejspíš nevybíral ten největší estét. Vínovo-hnědá kůže sedadel s béžovým pruhem v kombinaci s lesklými černými panely a úzkými bílými pruhy je kombinace, která chce minimálně odvahu. Barvu čalounění ale lze samozřejmě změnit, což již neplatí o tlačítkách, které jsou jak z přísloví o psech a vesnicích. Tlačítka mají různé barvy, tvary i způsoby ovládání, až vám z toho půjde hlava kolem.
Když si ale zvyknete na osobitý styl ovládání a vyladíte barevnou kombinaci, bude se vám na místě řidiče fungovat pohodlně a bezpečně, což je nejdůležitější. Líbilo se nám pak několik detailů jako analogové hodiny nebo dotykový pruh na změnu teploty, který se ovládal velmi pohodlně a intuitivně. To se však o multimediálním systému říci nedá.
Chytré systémy a funkce: Satan jménem Remote Touch
A jsme u něj, u provinilce. Displej s 10,3 palečky má spoustu zajímavých funkcí, například umí před vystoupením z vozu vytvořit QR kód, který vás ve spolupraci se smartphonem dovede pěšky do zadaného cíle, nebo si můžete poslat trasu ze svého počítače nebo tabletu do navigačního systému ve vašem vozu. K dispozici je také online vyhledávání, Google Street View, Panoramio (služba pro sdílení fotek na mapě) nebo aktuální ceny pohonných hmot. Navigace funguje celkem bezelstně a spolehlivě a vy pořád přemýšlíte, na co že si to stěžuji. Pominu-li nepříliš krásnou grafiku, dostanu se k ovládání, které lze provést buď hlasem, nebo jakýmsi kurzorem.
Multimediálnímu systému vládnete skrze jakýsi „kvádřík“, kterým šoupete po vyznačené ploše. Na pohyb je velice citlivý a za jízdy máte jen velmi malou šanci, že najedete na správné políčko. Uživatelské peklo má na starosti satan jménem Remote Touch a i po týdnu budete mít co dělat. Manipulování s ním za jízdy vám upřímně nedoporučuji. Rozmístění prvků navigace a multimediálního systému je po obrazovce rozseto řekl bych až náhodně. Přístrojový štít je analogový, dokáže ale měnit zobrazení otáček motoru nebo využití energie podle zvoleného režimu. Druhý displej mezi budíky má 4,2 palce a jde o starou školu, kde se již všechno zobrazuje a ovládá logicky, nad změnou designu bych ale také zauvažoval. Uf, tak to bychom měli a teď se můžeme vrhnout na příjemnější věci.
Vůz byl vybaven předním radarem, díky kterému dokáže nejen držet vzdálenost od vozu před vámi, ale také brzdit v případě nebezpečí. Pokud se systému nelíbí vaše vzdálenost od auta před vámi, rád využije možnost rekuperace, aby vám to dal galantně najevo. Systém pro držení vozu v jízdním pruhu fungoval taktéž příjemně, když do volantu vysílal pouze přívětivé rady a nepůsobil ani trochu zbrkle. K dispozici je také systém pro sledování mrtvých úhlů se systémem RCTA pro sledování provozu za vozidlem a funkce rozpoznávání dopravních značek.
Jízdní vlastnosti: univerzální i bez plejády voličů
Lexus se prezentuje jako sportovní luxusní sedan. S luxusem nemám žádný problém, sportovnost tam je také, jen ne úplně typická. Druhá generace plně hybridního systému Lexus Hybrid Drive je vybavená aktivním akustickým systémem, který dotváří zvuk motoru. Atmosféra s objemem 2,5 litru nezní sama o sobě zle a trocha toho dobarvení jí docela slušně pomáhá, speciálně v režimu sport, kde se trošku přiostří reakce na plyn. V přímce vás ale bude při sportování otravovat elektronická plynulá planetová převodovka E‑CVT, která se sice tváří, že řadí převodové stupně, ve skutečnosti však docela slušně podvádí a motor je pořád vytočen ve vysokých otáčkách.
Výkon obou motorů proudí na zadní kola. ESP ale nejde vypnout, takže s driftováním nepočítejte.
Výkon obou motorů proudí na zadní kola, japonská automobilka vám však nedovolí úplně vypnout ESP, a tak s driftem moc nepočítejte. Zadní náhon má však i další výhody, u Lexusu si například mohli díky němu vyhrát s vyladěním řízení přední nápravy. Ta nemusí řešit pohon, a tak je ve stylu BMW krásně citlivá a přesná. Když si zvyknete na převodovku a nebudete se chtít klouzat, tak IS umí být v zatáčkách velmi přesné a zábavné, a to i přes lehce vyšší hmotnost 1 720 kg.
Musíte se ale srovnat s tím, že nebudete nejrychlejší. Výkon stačí na dnešní průměr a plug-in hybridní mercedes i BMW si vás namažou na chleba. Lexus umí být zábavný v zatáčkách, ale špatný není v komfortu, dokonce je mu tam možná lépe. Převodovka umí v klidném tempu lépe pracovat a podvozek je překvapivě komfortní a univerzální i bez jakékoli možnosti nastavení. Tu tam se nám od zadní nápravy ozvala zvláštní rána, především při přejezdu příčných nerovností. Skoro jsme si až říkali, jestli tam někdo nezapomněl „torzku“.
Spotřeba: propojení dvou světů
Reálná a teoretická spotřeba často můžou být dva světy, které se nepotkaly ani ve stejné sluneční soustavě. Ne tak náš lexus, který si říká podle tabulek o 4,3 litru na 100 kilometrů. Možná byste mu to nevěřili, ale „jezdit za 5“ se v klidu dá. Dlouhodobých 6 je reálných i s nějakým tím závoděním a za nás je to hodnota víc než krásná. Po městě je 5 litrů hodnota naprosto bezpečná především díky chytrému využívání rekuperace a zapojování elektromotoru, který vyrovnává námahu benzinu. U řadící páky dokonce najdete tlačítko EV pro čistě elektrickou jízdu, avšak nejlepší bude, když vše necháte na samotném autě.
Dálnice je pak otázkou také zhruba 6 až 6,5 litru, což znamená, že jsme u hodnot, za které by byla ráda většina dieselových jednotek tohoto výkonu. Atmosférický motor při vyvážené zátěži si cucá velmi skromně a na rozdíl od přeplňovaných benzinů nepije jak duha, ani když mu šlapete na krk. Maximální strop při sportovní jízdě bude někde kolem 8,5 litru, a to bychom vám mohli vyprávět příběhy o octaviích RS, které si řeknou při ostré jízdě klidně 13 litrů.
Chytré využívání energie má ještě jednu výhodu. Elektromotor a atmosférický motor je lety prověřený recept a jde o spojení výjimečně spolehlivé. V zemích, kde se tyto pohony používají například pro taxíky, se mluví o běžné porci milionu kilometrů. Motor podpořený elektromotorem jednoduše nemá takovou práci a není tak zatížen v nízkých otáčkách a po studených startech. V oblasti spotřeby jsme tedy byli nadmíru spokojeni a na 66litrovou nádrž byste si teoreticky mohli vyjet i na tisícikilometrový výlet.
Galerie
Zhodnocení: Konečně na to jde někdo jinak!
To, že Lexus není plug-in hybrid, může být pro někoho výhoda – alespoň se nemusí otravovat s kabely. Klasický hybrid pracuje jednoduše, spolehlivě a s malou spotřebou. Zadní náhon zaručuje zábavu za volantem, i když v mezích slušného chování. Bavit vás bude spíš přesná stopa díky vyladěnému řízení. V přímce už lexusní sedan zas takový dravec není, zato když nasadíte odpočinkovou notu, melodie bude plná komfortu a pohodlí. Spotřebou budete porážet i slabší diesely a osobitým stylem se zase odlišíte od německých klasik. Když už se rozhodnete pro IS, hybrid 300h je naprosto jasnou volbou. K dispozici je sice ještě přeplňovaný benzin 200t, ten je ale jen o deset tisíc levnější a náklady na servis a palivo vám rozdíl brzy vrátí. S cenou 999 tisíc korun Lexus rozhodně stojí za to zvážit a v redakci jsme se až divili, proč jich na naší silnici nevídáme více.
Konkurence: všichni jsou už v zásuvce
Opět jsem celý test kolem té konkurence chodil jako kolem horké kaše. V případě modelu IS je „nalajnovaná“ zcela jasně. Oba borci mají velké sebevědomí, možná i proto že je můžete strčit do zásuvky. Mluvím samozřejmě o vozech BMW 330e a Mercedesu-Benz C 350e. BMW nabídne kombinovaný výkon dvoulitrového čtyřválce a elektromotoru 252 koní a na elektřinu ujede až 40 kilometrů. V přímce bude rychlejší a díky vypínatelné stabilizaci s ním půjde o trošku víc zlobit. Pokud ale BMW zapomenete nabíjet, lexus bude úspornější, pravděpodobně i spolehlivější. A navíc jej pořídíte o 204 tisíc korun levněji.
Ve srovnání s mercedesem je lexus dokonce o 300 tisíc levnější, čímž si léčí komplex z mercedesáckého pohonného ústrojí, které má 280 koníků. Jak známo, Mercedes také nabízí zadní náhon a slušnou zábavu. Na elektřinu však ujede sotva 20 kilometrů, kufr kvůli baterii dostal nepříjemný schod a objem se zmenšil na 335 litrů. Tady jasně vládne lexus, který se pyšní 450 litry.
Pokud byste nechtěli úplnou prémiovku, můžete se podívat také po vozu Volkswagen Passat GTE. Ten nabídne větší vnitřní prostor, poctivý interiér a slušný dojezd na elektrickou energii, se kterou se samozřejmě lexus nemůže rovnat.
