Jak se jezdí s elektromobilem bez pravidelného nabíjení doma?

Klasický test tohoto vozu jsme vám přinesli před dvěma lety. Tentokrát se nám do ruky dostala identická verze s využitelnou kapacitou baterií 64 kWh, takže nic nebránilo tomu se pustit do zkoušky, kterou mnozí z vás ocení. Já osobně třeba zatím nemám dostatek štěstí na to, abych si užíval bydlení v krásném rodinném domě se zahradou. Pokud se mi tak do ruky v rámci testu nedostane model s delším dojezdem, musím tak pečlivě plánovat své každodenní cesty za prací a dalšími aktivitami.

Pro obyvatele bytů je e-Niro lákavou volbou. Námi testovaná verze přijela de facto v maximální možné výbavě, která se pojí i s vyšší kapacitou akumulátoru. Jenže i přes cenovku přesahující jeden milion Kč bych o tomto elektromobilu celkem vážně uvažoval. Já osobně jsem sice zastáncem spíše vozidel s hybridním ústrojím, ovšem po zkušenostech s Kiou e-Niro mám k elektromobilům zase o něco vlídnější vztah.

Ideální vůz nejen do města

Jelikož zde nechci opět zmiňovat dojmy, které již jednou byly řečeny v našem klasickém testu, rovnou vám prozradím, jaké je soužití s tímto korejským elektromobilem. Silnější verze mě dostala především tím, že například oproti plně elektrickému Peugeotu e-208 se nemusím bát ranních mrazíků a celkově zimního počasí. Je jasné, že každý elektromobil bude náchylný na změny venkovních teplot, zatížení a podobně, jenže s Kiou e-Niro jsem si připadal naprosto bezstarostně. Za 6 dní testu jsem vůz celkem 2× nabil do plna, přičemž můj týdenní nájezd se celkem nečekaně ustálil na hodnotě 725 km.

Na celou obrazovku

Vůz si přitom sám hlídal, kde jsou nejbližší nabíjecí stanice a rovnou ukázal v samostatném okénku navigace vzdálenost, jakou k nim stačí bezpečně ujet. Pokud by se pak řidič nechal unést solidní dynamikou vozu, na dálnici to „pálil“ nejvyšší možnou maximální rychlostí 167 km/h a začala by mu docházet energie, může zvolit v případě nouze jízdní režim Eco +. Ten by se dal nazvat šnečím režimem, protože v ten okamžik se vůz nerozjede na více jak 90 km/h. Podstatně se omezí i výkon klimatizace a celkově se Kia v ten okamžik snaží, abyste nezůstali stát zrovna tam, kde to nikdo nechce. To je z mého pohledu vynikající věc.

Vůz lze nabít s využitím až 75kW rychlonabíjecí stanice. V tu chvíli se z 0 na 80 % dobije za skvělých 42 minut. Pokud se vám tedy podaří najít volnou nabíjecí stanici s podporou tak rychlého dobíjení, máte vyhráno. Přesně takové zastávky jsem absolvoval i já. Vždy jsem vůz nabíjel s nejméně 10 % baterie, takže jsem se nikdy nezdržel déle jak 30 minut. Z pohledu mě jako uživatele, který denně najede okolo 120 km, se tak Kia e-Niro jeví jako zcela ideální elektromobil.

Na celou obrazovku

Pokud budete nabíjet v domácích podmínkách z wallboxu, můžete počítat přibližně s 9 hodinami do plného nabití, a to už je výrazně horší. Po připojení vozu ke klasické domácí zásuvce počítejte s tím, že auto tam rovnou můžete nechat déle jak jeden den. Baterie se totiž z naprosté nuly dobije na plno za 29 hodin.

Kiu nicméně budete zbožňovat za to, že má nízkou spotřebu elektrické energie. Já osobně jsem se za celý týden testu pohyboval někde okolo 18 kWh/100 km. S autem jsem přitom nejezdil vůbec pomalu a o eko jízdu jsem se pokusil snad jen jednou. Prostě žádné ekologické přesuny za návěsem kamionu, ale naopak jsem volil celkem dynamické přesuny nejen po městě. Dálnice pak tvořily 20 % z celkového počtu ujetých kilometrů. Hodně chválím přístup k zásuvce vozu, která je přímo v masce. Připojení je tak velmi komfortní a nemusíte nabíjecí kabel složitě tahat kolem auta.

Výkon by lépe přenášel pohon obou náprav

Jako potenciálnímu zájemci o tuto Kiu oceňuji i záruku, kterou Kia dává na celý vůz včetně baterií na dobu 7 let, případně najetí 150 tisíc kilometrů, podle toho, co nastane dříve. Za mě je právě e-Niro jedním z elektromobilů, které si na nic nehrají, nesnaží se okolí vábit falešnými sliby. Když na něj majitel bere dostatečný ohled a umí přemýšlet, prakticky s ním může žít stejně kvalitně jako s klasickým vozem, který by pod kapotou nabízel 200koňový benzinový motor. Jen pozor na přední pneumatiky. Vůz nabízí opravdu solidní dynamické parametry a absence pohonu obou náprav často způsobuje, že při plné akceleraci jsou přední kola schopna prohrábnout i v rychlosti 50 km/h.

Sluší se taktéž dodat, že celá řada moderních vozidel se spalovacími motory má leckdy podobný dojezd. Jediná výhoda oproti „elektrice“ pak spočívá snad jen v rychlejším natankování. Jenže doba jde neustále kupředu a Kia je důkazem, že jednoho dne se můžeme dočkat solidně jezdícího elektromobilu, který se nabije za pár minut a řidič bude pokračovat ve své cestě, která může mít i několik stovek kilometrů. Za mě se tak tento vůz povedl a je vhodný i pro ty, kteří nežijí v rodinném domě s možností nabíjení přes noc.