Jaecoo 7 SHS
test

Jaecoo 7 SHS

Z Prahy do Budapešti přes Krkonoše a Tatry aneb 1 102 km na jednu nádrž
6

Po rekordní jízdě s Omodou 9 SHS jsem dostal další výzvu. Tentokrát trochu jinou, běžnou cestovní rychlostí zdolat s vozem Jaecoo 7 SHS, tedy také plug-in hybridem, trasu přes Tatry, a to v zimě. Samozřejmě bez nabíjeni i tankování.

Na přelomu října a listopadu, tedy v podzimních podmínkách, jsem s plug-in hybridem Omoda 9 SHS vytvořil dva české rekordy v absolutním dojezdu bez tankování i nabíjení a v počtu projetých krajských měst (všech 13). Nyní přišla nová výzva: zdolat trasu z Prahy do Budapešti s vozem Jaecoo 7 SHS bez jediného tankování či nabíjení.

Technické parametry Jaecoo 7 1.5 TGDI PHEV

Kompletní specifikace
KonstrukceSUV, 4 500 × 1 865 × 1 670 mm, 1 795 kg
PohonHybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední
Výkon255 kW, 346 koní, točivý moment: 310 Nm
Baterie18,3 kWh
Nabíjenírychlonabíjení: 45 kW, palubní: 6 kW, konektory: CCS Combo, Mennekes
SpotřebaKombinovaná: 1,2 l / 100 km
Cena od929 000 Kč

Kdybych jel přímo, byla by to jednoduchá trasa a vlastně by to žádnou výzvu nepředstavovalo. Zadání ale znělo: projet cestou Tatry. Aby to nebylo tak jednoduché, já jsem si přidal ještě Krkonoše. A to vše za zimních teplot.

Autor článku a řidič na této cestě vytvořil videokurz Tajemství dlouhého dojezdu s PHEV, který je pro prvních 100 z vás za symbolickou cenu jedné kávy, kterou si na takové cestě pravděpodobně dáte.

Technické rozdíly obou hybridních systémů

Přestože oba vozy nesou označení SHS, jejich hybridní systémy fungují odlišně. Omoda 9 SHS má pohon všech kol i výkonnější a sofistikovanější systém. Naproti tomu Jaecoo 7 SHS disponuje relativně jednoduchým systémem, který však funguje v sériovém i paralelním módu. Jde tedy o sériově-paralelní hybridní systém.

Ovládání je však u obou vozů velmi podobné, s třemi hlavními režimy:

  1. Počáteční režim: Auto jede co nejdéle na elektrický pohon. Spalovací motor se aktivuje až při poklesu baterie na 15 až 20 %.
  2. Chytrý režim: Také preferuje elektrický pohon, ale spalovací motor zapojuje dříve. Udržuje kapacitu baterie okolo 25 %.
  3. Vynucený režim: Auto si vynutí minimálně 30 % kapacity baterie. Řidič může nastavit přesnou hodnotu stavu nabití. Tento režim jsem využíval primárně.

Po většinu cesty jsem využíval Vynucený režim, ale režimy jsem střídal tak, jak je to v dané situaci nejefektivnější.

Z Berouna přes Prahu do Mladé Boleslavi

Z Berouna vyjíždím s plně nabitou baterií a plnou nádrží. Nejprve se snažím spotřebovat část energie z baterie, abych vytvořil prostor pro pozdější rekuperaci. Jsem tepleji oblečený, abych nemusel v autě topit. Při poklesu baterie na 80 % zapínám vynucený režim. Spalovací motor se zahřívá při jízdě po dálnici a využívám odpadní teplo pro vytápění bez zatížení baterie.

Při průjezdu Prahou přepínám na plně elektrický režim. Ve městě je neefektivní jet se spalovacím motorem. Za Prahou na dálnici D10 jedu rychlostí 110 km/h, což je, dle mého názoru, optimální z pohledu poměru času jízdy a spotřeby. Nastavuji vynucený režim tak, aby auto neodebíralo energii z baterie. Jako výchozí hodnotu nastavuji aktuální stav baterie, ale když stav nabití stoupá, posouvám i hodnotu pro vynucený stav baterie. Snažím se uchovat maximum energie v baterii pro stoupání do Krkonoš.

Krkonoše aneb první horská výzva

Z Mladé Boleslavi mířím přes Jičín na Vrchlabí. Na běžné silnici spalovací motor pracuje efektivněji při vyšším zatížení a přebytečnou energii ukládá do baterie, takže stav nabití postupně roste, rychleji než na dálnici. I zde tedy průběžně navyšuji vynucenou hodnotu.

Při prudším stoupání přepínám na chytrý režim. Auto si samo vyhodnotí, kdy využít baterii na pomoc spalovacímu motoru. Na namrzlé silnici z Vrchlabí na Benecko (860 m n. m.), kde jedu pomaleji, používám plně elektrický režim. Při pomalé jízdě je elektřina efektivnější než spalovací motor, který v nižších rychlostech nepoužívá přímý mechanický převod na kola. Při sjezdu se energie rekuperuje zpět.

Rychlý přesun do Tater

Přes Polsko se po dálnici rychleji dostáváme do Tater. Při rychlosti 110 km/h auto postupně ukládá energii do baterie díky vynucenému režimu, který samozřejmě používám i zde. Kolony u velkých měst (Vratislav, Katovice a Krakov) zvládám v plně elektrickém režimu, což je jednoznačně efektivnější řešení. Když se ale kolona rozhýbe, vždy se vracím k vynucenému režimu.

Druhá horská etapa

Stoupání do Tater (přes 1 000 m n. m., místy i 1 150 m n. m.) řeším stejnou strategií jako v Krkonoších. Přespáváme v Zakopaném na polské straně. Druhý den objíždíme Tatry na slovenskou stranu, kde se fotograf odpojuje a vrací se do Česka. Já od Popradu pokračuji dále a nakonec se na Slovensku dostávám i přes 1 200 m n. m. Při stoupání používám již popsanou strategii, během klesání dávám plně elektrický režim, aby spalovací motor neběžel zbytečně. Díky rekuperaci mi i tak z kopce přibývají procenta do baterie.

Finálová etapa: Slovensko a Maďarsko

Přes Slovensko, zejména slovenskou Route 66, pokračuji do Budapešti. Jedu tedy například i přes Banskou Bystrici nebo Zvolen, kde samozřejmě přichází ke slovu plně elektrický režim. Většinu trasy ale jedu mimo města, takže mi opět postupně narůstá stav baterie.

Do Budapešti pak přijíždím v pátek odpoledne, takže mě čeká největší kolona celé cesty. 15 km z okraje do centra jedu více než hodinu a poslední 2 km trvají asi 20 minut. Díky energii uložené při průjezdu Slovenskem zvládám tento úsek v plně elektrickém režimu.

Výsledky překvapí

V centru Budapešti mám ujeto 1 092 km a zbývá mi ještě přibližně 30 km dojezdu. Druhý den vyjíždím ještě bez tankování a zastavuji až za Budapeští u čerpací stanice na dálnici, kde mám celkem 1 102 ujetých kilometrů bez tankování i nabíjení. Spotřeba po doplnění nádrže vychází na 5,01 l na 100 km.

Chcete se i vy naučit využít takto efektivně svůj plug-in hybrid i na dlouhé trase? V kurzu Tajemství dlouhého dojezdu s PHEV, který je pro prvních 100 z vás za symbolickou cenu jedné kávy, vás to autor článku a řidič na této cestě naučí také.

Výsledek 5 l/100 km za zimní cestu náročnou trasou přes Krkonoše i Tatry považuji za velmi pěkný. Plug-in hybrid Jaecoo 7 SHS prokázal, že i s relativně jednoduchým hybridním systémem (minimálně ve srovnání s Omodou 9 SHS) lze při správné strategii dosáhnout velmi dobrého dojezdu a nízké spotřeby. A to při běžné cestovní rychlosti, nikoliv za cenu extrémně úsporné jízdy. Co si o tomto výsledku myslíte vy? Rád si přečtu vaše názory v komentářích.

Foto: Marek Tomíšek, fDrive.cz

Diskuze ke článku
petr peruth
petr peruth
ahoj - skvela jizda. velmi uvazuji o tomto voze s ohledem na tento novy shs hybridni system.
ale otazku mam rochu jinou - jak dobre funguje adaptivni tempomat na dalnici a jak v kolone ? a co rozpoznavani znacek na ceskych silnicich. diky Petr
Kamil Vrubl
Kamil Vrubl
Jaký je objem nádrže pro benzín? Mám Mercedes C 220d, 4matic, nádrž 67 litrů nafty, Estonsko a zpět jezdím za 4,5 litrů, norma Euro 6. Na nádrž cca 1350 km, a to nejezdím jen 110 km/h. A nikdo se nestará o to, kam uložit použité baterie.
Lincoln Bourne
Lincoln Bourne
Nebyla to houpavá cesta? Snad v každém videu je to kritizováno, že se to auto pořád nějak třepe a houpe
Petr Broža
Jako hezký. Ale znamená to hlídat benzin i dobíjení. S Galaxy hybrid (1,9 tuny, krabice a na střeše nosiče na kolo, které nesundávám ani v zimě) mám rekord 1005 km (přesně) s 65 l nádrží, z toho většina rakouská dálnice (130 km/h tempomat) a asi 200 km okresky. Dojel jsem do Alp (Hallsttat) a zpět a ještě mi zbylo na cca 150 km na popojíždění po Brně. A nemusím řešit jízdní režimy a dobíjení, prostě jedu a jednou za čas zastavím na benzince...

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nejživější diskuze