Korejská novinka boří zavedená pravidla. Hranaté tvary, ještě luxusnější kabina a výbava, která by před pár lety byla u této značky nemyslitelná. To je ve zkratce nová generace modelu Santa Fe, která se od svého předchůdce nemůže lišit více. Aktuální vydání je na evropském trhu dostupné ve dvou výkonnostních variantách, ale třeba americký trh má výhodu v tom, že výrobce si pro něj připravil třetí verzi. Ta oplývá pohonem všech kol HTRAC, 2,5litrovým motorem, osmistupňovou automatickou převodovkou a výkonem 277 koní. Evropa ale hraje na emise a má mnohem přísnější pravidla. Jako první jsme tak zvolili do testu hybridní verzi s výkonem 215 koní, pohonem 4WD a šestistupňovou automatickou převodovkou. Už při pohledu na tvary vozu musí každému dojít, že tohle je ze strany Hyundaie velký risk.
Technické parametry Hyundai Santa Fe (2023) HEV
Kompletní specifikaceKonstrukce | SUV, 4 830 × 1 900 × 1 720 mm, 1 985 kg |
---|---|
Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: 4×4 |
Výkon | 158 kW, 215 koní, točivý moment: 367 Nm |
Nádrž | 67 l |
Spotřeba | Kombinovaná: 6,9 l / 100 km |
Cena od | 1 199 990 Kč |
Mně osobně se design vozu líbí, ale mnozí to mohou mít přesně opačně. Hlavně zadní část vozu, která je takřka vertikální, připomíná tvary Land Rover Defender současné generace. Zda se Korejci inspirovali britskými soupeři, nebo je to čistě náhoda, to nechám na vás. Každopádně platí, že zatímco záď je kontroverzní i díky tvaru a umístění LED světlometů, příď je mnohem uhlazenější a dá se říci, že i pohlednější. Škoda jen, že hlavní LED světlomety i v lepší verzi nenabízí technologii Matrix a řidič ovládá jejich sklon manuálně skrze malý otočný ovladač vlevo pod palubní deskou. Výkon těchto světel je lepším průměrem, na špičku segmentu středně velkých SUV to vážně nestačí. Tím ale hlavní negativa končí a je až překvapivé, jak si Hyundai dal práci s tím, aby se nová generace Santa Fe vyvarovala jakýmkoliv přešlapům.
Santa Fe mezigeneračně povyrostlo, proto má nyní na délku lehce přes 4,8 metru. Rozvor činí 2 815 mm a na výběr je pěti/šesti/sedmimístné provedení. Na své si tak přijde každý. V kabině na posádku čeká nálož luxusních materiálů a v testované druhé nejvyšší výbavě Style Premium nechybělo vůbec nic. Toužíte po krémově bílých křeslech s elektrickým ovládáním, výhřevem a odvětráváním vpředu? Není problém. Stejně tak středový tunel, na jehož prvním patře se nachází dvojice ultrarychlých bezdrátových nabíječek pro mobilní telefony a dva porty USB-C. V druhém spodním patře středového tunelu je zase klasický odkládací prostor, který má pogumované dno, a dále i 12V zdířka. Komu by to bylo málo, stačí otevřít rozměrnou loketní opěrku, která nejenže má v sobě další prostornou kapsu, ale otevřít se dá i z druhé řady sedadel, a to díky dvojitému systému otevírání.
Tohle jsem třeba ještě v žádném novém voze neviděl. Většinou je loketní opěrka dělená na dvě části, z nichž každá se dá otevřít jednotlivě. Moc cením, že navzdory digitalizaci se nové Santa Fe ubránilo odebrání klasických kruhových ovladačů pro volbu teploty klimatizace. Sice je pravdou, že rychlost a směr ofuku ventilační jednotky se ovládá dotykově, ale alespoň něco. První dvě řady sedadel pak s přehledem pohltí každého, kdo měří do 190 cm a má do 110 kg. Moje pravé koleno nebylo utlačováno na pohled rozměrným středovým tunelem, centrální dotyková obrazovka palubního systému reagovala ihned, nabízela příjemnou grafiku a snad jen otravné bezpečnostní systémy dokáží zkazit pohodu na palubě. Možná bych si ale odpustil příplatek za prosklenou střechu se dvěma samostatnými okny/roletami.
Na první pohled je to sice módní prvek, avšak s jeho přítomností se omezí do jisté míry prostor pro hlavy zadních cestujících. Boční zadní okna mohou mít kromě zatmavení i manuálně ovládané stínící rolety, kdy v takovém případě není do vozidla vůbec vidět. Hyundai chválím za kvalitu zpracování, volbu materiálů a celkově se nové Santa Fe může směle měřit s prémiovými vozidly. U testované verze Hybrid lze počítat (v pětimístné konfiguraci) s kufrem o objemu 711 litrů. Jeho tvar je přitom krásně pravidelný, nakládací hrana trošku výše a po sklopení druhé řady sedadel vznikne doslova královský prostor. Jak už pak bylo na začátku testu zmíněno, pro Evropu jsou určeny jen dvě verze. Ty se liší výkonem, typem poháněné nápravy a hlavně pak úrovní elektrifikace.
Vstupní volbou je hybridní verze s pohonem přední nápravy. Pak je tu čtyřkolka, opět s hybridním pohonem, a vrcholem je plug-in hybrid s pohonem všech kol. Testovaná zlatá střední cesta se ukázala jako ideální volba i pro náročnější řidiče. Kombinovaný výkon 215 koní je zde tak akorát, zrychlení z 0 na 100 km/h bylo otázkou 9,8 s a bez rozdílu motorizace a pohonu je nutné počítat s tím, že nový Hyundai Santa Fe nepojede více jak 180 km/h. V rámci jízdy jsem měl možnost využívat tři jízdní režimy (Eco, Sport a My Mode), avšak většinu času jsem jezdil právě v nastavení Eco. To příliš neomezuje výkon motoru, což bylo příjemným překvapením. Pod kapotou pracoval benzinový čtyřválec s objemem 1,6 litru, jenž nese obchodní označení T-GDI. Jeho projev hodnotím jako kultivovaný, odhlučnění motoru by ale mohlo být o něco lepší.
Pro novou generaci modelu Santa Fe nelze pořídit adaptivní odpružení. To je škoda, protože v nabídce jsou pouze 18" nebo 20" disky kol. S většími disky bude jízda tvrdší, naopak s menšími disky o dost měkčí, ale vůz nebude vypadat tak efektně. Pokud se ptáte, proč není řeč o 19", pak je odpověď jednoduchá. Výrobce je zkrátka nenabízí, a to ani v USA. Plusem je, že vzadu se nachází víceprvková náprava a testované provedení obouvalo menší 18" kola. Díky tomu byla jízda překvapivě měkká a i ostřejší nerovnosti nedělaly vozidlu problém. Horší to bylo v zatáčkách, kde je nutné počítat s většími náklony karoserie. A spotřeba? Po ujetí 740 km v kombinaci dálnice/okresky/město v procentuálním poměru 35/40/25 se palubní počítač na konci testu odměnil spotřebou 6,8 l na 100 km.
Hyundai poslední roky začal neuvěřitelně dynamickým způsobem dotahovat svou konkurenci a pokud vynecháme spolehlivost motorů a techniky obecně, pak je nové Santa Fe naprosto rovnocennou konkurencí pro mnohem dražší a stejně prostorná SUV. Ano, v modelové nabídce nenajdete žádné provedení N, které by dokázalo na silnici ohromit sportovní vizáží a dynamikou, avšak tohle auto hraje na luxusní a pohodovou notu. Testované provedení stálo přesně 1 519 990 Kč, což je vůči stejně velké konkurenci o dost méně.
Foto: Roman Havlín, fDrive.cz