Ačkoliv je v současné době trendem hlavně elektromobilita, u Land Roveru na to jdou hezky pomalu a v nabídce mají stále široké spektrum benzinových a naftových modelů. Jedním z nich je i novodobá generace Defenderu, která se sice po technické stránce velmi odklonila od předchůdce, ale nabídne spoustu moderních technologií a hlavně vynikající průchodnost takřka jakýmkoliv terénem. Proto mě nabídka testu největšího provedení vozu zaujala, přičemž hned zpočátku se dostavila obava, jak se asi bude takto dlouhý rodinný přepravník vlastně parkovat v městské zástavbě. S volbou verze Defender 130 totiž kupující musí myslet hlavně na to, kam při parkování poskládat 5,4 metru dlouhou karoserii. S tímto mastodontem to chce velké řidičské schopnosti a taktéž cit parkovat na milimetry.
Technické parametry Land Rover Defender 130 D300
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 5 399 × 2 105 × 1 970 mm, 2 625 kg |
|---|---|
| Pohon | Nafta, hnaná náprava: 4×4 |
| Výkon | 221 kW, 300 koní, točivý moment: 650 Nm |
| Nádrž | 89 l |
| Spotřeba | Kombinovaná: ? l / 100 km |
| Cena od | 2 429 450 Kč |
Land Rover Defender je přitom dostupný i jako kratší pětidvéřová verze 110, popřípadě ve variantě 90, která je nejkratší z celé modelové řady. Osmimístná varianta 130 je pro vyznavače obřích zavazadlových prostorů, případně pro ty, kteří chtějí v naprostém bezpečí a komfortu převážet více jak tři menší děti. V základním pětimístném uspořádání totiž vůz nabídne objem kufru o hodnotě 1 329 litrů. Ani s třemi řadami sedaček ale nebude v kabině nouze o místo pro zavazadla. V takovém případě se auto pochlubí objemem 398 litrů. Přitom v kabině bylo místa skoro až na rozdávání, každému z bočních cestujících nechyběl vlastní výdech čtyřzónové klimatizace a druhá řada bočních oken měla své vlastní roletky. Skoro by se dalo říci, že jsem řídil spíše autobus než klasický offroad.
Možná trošku zvláštně vypadá narostlá záď, která je vlastně jediným prvkem, jenž má podíl na celkovém nárůstu délky vozu. Rozvor se neměnil a výrobce se rozhodl pro nejjednodušší cestu, čímž nejspíše ušetřil nemalé náklady. Díky tomu ale Defender 130 vypadá z boku lehce podivně a někomu by se příliš dlouhý zadek nemusel zamlouvat. Američané to umí lépe a jejich vrcholné SUV s délkou přes 5,5 metru vypadají mnohem dospěleji. To je ale vlastně jediné negativum, které se dá v oblasti designu novému Land Roveru vytknout. Pořád se totiž bavíme o nástroji, který vás v naprostém komfortu odveze přes celou republiku. Pokud se pak do cesty postaví vodní laguny o hloubce až 90 cm, případně sněhové závěje, dost pravděpodobně to pro Defender nebude znamenat větší překážku. A přesně kvůli těmto dvěma důvodům toto auto zbožňuji.
Zvolit lze vzduchový podvozek, jenž nabízí tři úrovně výšky vozu. Přitom už nástupní výška mi často dělala problémy s tím, abych se do vozu vůbec mohl bez větší námahy usadit. Jakmile se ale Defender zvedne na nastavení „terén 2“, rázem před vámi bude stát něco, co je vysoké 2,1 metru. Kromě toho jsem v nejvyšším výškovém nastavení mohl s vozem využívat přední nájezdový úhel o hodnotě 37,5°. Díky dlouhé karoserii ale utrpěl přechodový úhel (27,8°), kdy vám v extrémním terénu plném kamení nebo zlomů hrozí uvíznutí na „břiše“. A jelikož teorie není realita, vydal jsem se s nejdelším Defenderem na terénní polygon kousek za Prahou. V ten den zrovna ustavičně pršelo a já tušil, že po příjezdu na místo mohu očekávat velký adrenalin.
Příjezd na místo ale byl asi jediná adrenalinová chvíle. Jakmile jsem vůz přepnul do režimu „blátivé koleje“, připadal jsem si, že vůz vše dělá za mě a jakýkoliv blátivý kopec či obří louži projel s prstem v nose. Nedokázal jsem najít překážku, kterou by britský jezevčík neuměl zdolat, což byl pro mě šok. Na voze totiž sice bylo zimní obutí, které mělo výhodu v hrubším vzorku, jenže k terénním pneumatikám to mělo daleko a dezén se po pár metrech okamžitě obalil do tučné vrstvy bahna. Ve finále jsem tak vlastně dosáhl jen toho, že Defender se lehce vykoupal v bahně a jeho brzdové kotouče si na pár sekund zakouřily. A přesně v tomto okamžiku mi došlo, že to dělá značku Land Rover výjimečnou. Jiná prémiová konkurence by se zde dávno zahrabala a jediným soupeřem by byla tak možná Lada Niva, která je na trhu přes 40 let.
Pod kapotou vozu pracoval zmíněný naftový šestiválec, který nabízel výkon 300 koní a točivý moment 650 Nm. Standardem je zde automatická převodovka ZF s osmi stupni a v rámci jízdy lze využívat ekonomický jízdní režim. Ačkoliv je tato věc přítomná snad ve všech současných modelech Land Roveru, dodnes jsem nenašel nějaké byť minimální úspory na palivu. Vůz je stále čiperný a na průměrné spotřebě se toto nastavení nikdy moc neprojevilo. Land Rover Defender 130 není sportovní skříň na kolech, s tím souvisí i fakt, že jen tato verze má výrazně ořezanou nabídku motorizací. Vrcholem zde může být 400koňový benzinový šestiválec, který ale jen těžko bude jezdit za 8,9 litru na 100 km. Přesně za tolik jsem jezdil já, přičemž jsem ale nebyl brzdou provozu.
Na dálnici lze vůz rozjet až na 191 km/h, ale narovinu bych to nedoporučoval. Svist větru kolem karoserie je totiž významným narušitelem jízdního komfortu už v rychlostech kolem 135 km/h, přičemž čím více se rychlost vozu zvyšuje, tím je těžší udržet se na silnici. Stačí silnější boční vítr a nezkušený řidič se může brzy dočkat významnější nehody. Tendenci vybočení vozu ze svého jízdního pruhu sice krotil systém pro jeho udržení, avšak jak jsem záhy zjistil, ten je aktivní až od rychlosti 80 km/h. Do té chvíle je vše na řidiči a vůz vlastně jen hlásí, že došlo k přejetí středové čáry. Na tomto by mohl výrobce zapracovat a alespoň zařadit do palubního menu možnost plné aktivace systému od nižší rychlosti. Jinak ale nejde Land Roveru Defender 130 vyčítat vlastně vůbec nic.
Asi každý potenciální majitel počítá s tím, že je potřeba mít dostatečně velké parkovací místo/garáž. Dalším aspektem jsou řidičské schopnosti, které by v tomto případě měly být alespoň lehce nad průměrem. Ve všech ostatních aspektech je aktuální Defender plně schopným drsňákem, kterého zastaví snad jen nedostatek paliva v nádrži. Díky příznivé spotřebě je ale dojezd vozu okolo 800 km, což bohatě stačí na pěkně dlouhý dálniční výlet. A nevýhody? Možná jen absence dalších motorizací a zmíněný vzhled zádě, který si u mnoha zájemců o vůz vyžádá chvíli pro pochopení.
Foto: Roman Havlín, fDrive.cz
