Hyundai Tucson 1.6 T-GDI HEV 4×4 (2024)
test

Hyundai Tucson 1.6 T-GDI HEV 4×4 (2024)

Sportovec tělem i duší

Nedávná modernizace korejského SUV přináší změny ve vzhledu, výbavě a po technické stránce zachovává pestrou nabídku motorizací. Jako první jsme otestovali benzinové hybridní provedení ve sportovně-luxusní výbavě N Line Premium.

Vnější modernizaci aktuální generace Tucsonu lze poznat hlavně podle nového uspořádání přídě. Předfaceliftované provedení totiž nabízí čtveřici LED proužků v masce chladiče, kdežto nové vydání má o jeden méně. Současně se zvětšily, což vypadá velmi dobře. Nový je i design některých litých kol, stejně jako barvy karoserie a oba nárazníky. Testovaná specifikace ve výbavě N Line Premium mě ohromila svým sportovním duchem, který byl podtržen nejen sportovním předním a zadním nárazníkem, ale vhod přijde i dvojitá velká koncovka výfuku či 19" disky kol s pneumatikami o rozměru 235/50. Standardem pro testovanou výbavu je i tříramenný sportovní kožený volant, sportovní semišová anatomická sedadla s funkcí výhřevu a odvětrávání a pro jízdu v noci se hodí světlomety Matrix LED.

Technické parametry Hyundai Tuscon (2024) 1,6 T-GDI HEV 4×2

Kompletní specifikace
KonstrukceSUV, 4 510 × 1 865 × 1 650 mm, 1 581 kg
PohonHybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední
Výkon158 kW, 215 koní, točivý moment: 367 Nm / 3 600 ot/min
Baterie1,49 kWh
Nabíjení
SpotřebaKombinovaná: ? l / 100 km
Cena od929 990 Kč

Více než design se ale s příchodem faceliftu změnila kabina. Místo samostatného středového displeje a virtuálních palubních přístrojů máte nově k dispozici obrazovku s dvojicí monitorů s úhlopříčkami 12,3". Velkou změnou prošlo i ovládání klimatizace, které je částečně dotykové. Výrobce zde totiž zvolil kombinaci dotykových plošek pro ovládání místa a rychlosti ofuku, avšak pro volbu teploty zůstala otočná kolečka. Novinkou je také jinak upravená loketní opěrka, jež má v sobě integrovanou bezdrátovou nabíječku telefonů. Současně se na jejím začátku nachází několik tlačítek pro ovládání jízdních režimů vozu, systému pro kontrolovanou jízdu ze svahu či aktivaci parkovací kamery. To kvituji, protože práce s nimi je intuitivní a dá se s nimi zacházet skoro po slepu.

Po vzoru jiných modelů Hyundai je nově pod páčkou stěračů páka pro ovládání automatické převodovky. Na tento prvek jsem si opět chvíli zvykal, ale není to nic, co by mělo budoucímu majiteli dělat potíže. Jedničku dávám výrobci za to, že se v rámci faceliftu objevuje nový head-up displej. Ten byl krásně čitelný a umožnil zobrazit mnoho typů informací, které lze navolit v palubním systému vozu. Ostatně, i ten podporuje on-line aktualizace a nechybí mu ani funkce digitálního klíče. Ten si majitel jednoduše nahraje do svého telefonu a posléze lze díky němu vůz odemknout a nastartovat. V kabině testované specifikace se mi náramně líbilo a každé opuštění vozu bylo těžké. Ovládací prvky jsou rozmístěny přehledně, místa je v kabině dostatek pro čtveřici cestujících s výškou 190 cm a zadní pasažéři mají možnost nastavit si teplotu a směr ofuku klimatizace.

Pro lepší zážitek z jízdy je ve výbavě N Line Premium standardně dodáván audiosystém Krell. Jeho zvuk bych ocenil známkou 2- a v porovnání s konkurencí by systém potřeboval zapracovat na čistotě a výškách. Naopak se mi moc líbila možnost nastavit si z pozice řidiče (nebo cestujícího za spolujezdcem) polohu sedadla spolujezdce pomocí tlačítek na vnitřní straně opěradla, během chvíle lze tak sedačku uzpůsobit dle svých požadavků. Celkově si na kabinu nemohu stěžovat a jen velmi těžko jsem hledal nějaké větší nedostatky. V tomto ohledu je nutné uznat, že Hyundai vyrobil velmi zdařilé vozidlo a jeho facelift vyřešil i drobná negativa z let minulých.

Omlazená verze Tucsonu pak opět dorazila na světové trhy s bohatou nabídkou motorizací. V našem případě se jednalo o hybridní provedení s pohonem přední nápravy. Vůz nabízel benzinovou „jednašestku“ vybavenou turbodmychadlem a výkonem 215 koní. Silnější je už jen plug-in hybrid, který umí nabídnout 252 koní. V rámci hybridní verze lze samozřejmě pořídit i provedení s pohonem předních kol, které je lehce úspornější. Zajímavostí je, že aktuálně lze vůz zakoupit za méně než milion korun. Je ale nutné využít výkupní bonus za váš starý vůz. Díky této cenové nabídce má Hyundai neskutečně „nabito“ na konkurenci. Tucson N Line Premium totiž vypadá skvostně na pohled, velmi dobře jezdí a jeho podvozek dokáže absorbovat i ostřejší nerovnosti. Po celý týden jsem si užíval vynikající dynamiku a zátah z místa. Ostatně, toto provedení umí jet až 215 km/h, přičemž i v rychlostech okolo 140 km/h je v kabině celkem ticho.

Na konci testovacího týdne jsem na palubním počítači spatřil průměrnou spotřebu 6,4 l na 100 km, což považuji vzhledem k povaze a výkonu vozu za vynikající. Hybridní technika umí využívat elektřinu pro kratší přesuny a spalovací motor v tu chvíli vůbec nepracuje. Stačí ale zvolit jízdní režim Sport a rázem je z Tucsonu celkem živé SUV, které se statečně pere se všemi druhy dálničních stoupání i v plně naloženém stavu. Objem palivové nádrže činí 54 litrů a s lehčí nohou se lze dostat i na spotřebu pod 6 l na 100 km. To znamená celkem dlouhý dojezd na jednu nádrž, a to se počítá. Problém ale mám s bezpečnostními asistenty, kteří dokáží každou cestu poměrně znepříjemnit.

Evropská unie je nekompromisní a automobilkám doslova přikazuje implementaci takových systémů. Jenže ne každému by se mohlo líbit, že před každým nastartováním vozu je potřeba pracně deaktivovat systém pro hlídání bdělosti řidiče a současně vypínat systém pro hlášení překročení rychlosti. Ten je aktivní při překročení i o 1 km/h přes limit, jenž přečte kamera vozu v přídi. Jenže ne vždy má kamera pravdu a podle toho to vypadá. V reálu je tak nutné před každou jízdou s novým Tucsonem zapátrat v palubním menu a hezky postupně vše deaktivovat. Naštěstí je zde ale tlačítko hvězdičky na volantu, přes které lze obejít zbytečné klikání na displej a rovnou zobrazit seznam asistentů.

Ve výsledku je ale nový Hyundai Tucson v hybridní verzi hodně zdařilé auto, ke kterému nemám moc výhrad. S pohonem všech kol není problém s trakcí takřka nikde a nikdy, v rámci běžné jízdy jsou k dispozici tři jízdní režimy (Eco, Normal a Sport) a po stránce spotřeby mě benzinová varianta taktéž překvapila. Ocenit musím i pohledný sportovní design a dostatek místa v kabině, která vypadá kvalitně a vše je přehledné. Za mě je omlazený Hyundai Tucson jedním z adeptů na nejlepší SUV v poměru cena/výbava/užitečná hodnota.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz

hyundai-tucson-2020
Klady
  • ve výbavě N Line líbivý sportovní vzhled karoserie
  • dostatek prostoru v kabině
  • solidní výkon a zátah
  • vysoká spotřeba
Zápory
  • příliš otravní bezpečnostní asistenti
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze