Tesla zažila ve Švédsku nezvyklý problém. Všech 120 jejích tamějších zaměstnanců, tedy zejména servisních techniků, totiž vstoupilo do stávky, která trvá od 27. října 2023 dosud. Důvodem protestu bylo, že automobilka odmítla se zaměstnanci uzavřít kolektivní smlouvu. Do věci se vložil švédský odborový svaz IF IF Metalls jeho pomocí byl k pramalé radosti tamějších majitelů Tesel zahájen protest, který svou délkou nemá v historii příliš paralel a k němuž se zpočátku přidali i pracovníci z doků.
Nyní byl spor konečně vyřešen, avšak nikoliv podle představ odborářů. Tesla totiž nabídla stávkujícím odstupné, jehož výše nebyla zveřejněna. Bavit se o jistotách pro své zaměstnance v podobě kolektivních smluv ovšem zjevně nadále nehodlá. Zástupci IF Metall nešetří kritikou americké automobilky. Podobné chování k zaměstnancům je podle nich ve Švédsku bezprecedentní, Tesla navíc podle nich proti stávkujícím používá metody, které jsou ve skandinávské zemi nelegální už od 30. let 20. století. Přesto bude stávka ukončena 19. srpna.
Není to jediný problém kontroverzní automobilky s evropskými odbory. Těm německým se zase výsledky únorových voleb do zaměstnanecké rady v Gigafactory Berlin. Tvrdí, že automobilka zastrašovala kandidáty a manipulovala volebními seznamy. Do sporu se osobně vložil dokonce Elon Musk, vůči odborům tradičně velice nepřátelský, a tvrdil, že jeho rozhodnutí o rozšiřování německé továrny spojí s výsledky zmíněných voleb. Nakonec si neodpustil rýpnutí do IG Metall, že „externí síly tlačí Teslu špatným směrem“.
Ačkoliv se může na první pohled zdát bezmála tříletá stávka jako neuvěřitelná, historicky se odehrály i mnohem delší protesty, ač jich nebylo mnoho. Ta historicky vůbec nejdelší totiž trvala plných 33 let, a je dokonce zapsána v Guinessově knize rekordů. V letech 1928 až 1961 totiž protestovali pomocníci kodaňských holičů. Po dobu jejich nepřítomnosti na pracovištích se udál mimo jiné černý pátek na newyorské burze, proběhla druhá světová válka a na Hirošimu a Nagasaki spadly atomové bomby.
