Bezpečnost na silnici je ovlivněna tím, jak dobře řidič vidí. Je proto důležité si uvědomit, že pokud nemá zrak v pořádku a usedne za volant, ohrožuje tím nejen sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu. Pojďme se podívat, jak některé oční vady mohou hrát důležitou roli nejen pro řidiče motorových vozidel, ale i pro cyklisty nebo chodce.
Nosíte brýle? A máte v řidičáku uvedený harmonizovaný kód?
Mezi nejčastější potíže s očima patří takzvané refrakční vady, tedy krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Jestliže řidič trpí oční vadou, měl by mít tuto skutečnost zapsanou i v řidičském průkazu – záznam se uvádí prostřednictvím takzvaného harmonizovaného kódu, který zaznamenává podmínky a omezení řidičského oprávnění, v tomto případě povinnost mít při jízdě dioptrické brýle či kontaktní čočky. Důležité však je nejen nosit korekční pomůcky, ale také mít správnou hodnotu dioptrií.
V roce 2021 provedl BESIP v rámci své kampaně měření, při kterém si nechalo zdarma zkontrolovat zrak více než osm tisíc lidí. Ukázalo se, že správnou korekci má jen 28 % z nich! Zbylých 72 % lidí má jinou korekci, než by měli správně mít, případně o své vadě vůbec neví. U čtvrtiny byl rozdíl dokonce nad 0,75 dioptrie, což už velmi negativně ovlivňuje reakce za volantem. Téměř 60 % lidí navíc přiznalo, že v posledních třech letech nebyli na kontrole u lékaře.
Laser dokáže zbavit dioptrické vady za 10 sekund
V České republice nemají neprofesionální řidiči zákonem danou povinnost absolvovat pravidelné oční prohlídky, takže hlídat si zdraví očí je na zodpovědnosti každého řidiče. „Na ostrém zraku často závisí, zda řidič správně a dostatečně rychle vyhodnotí situaci na silnici a včas zareaguje. Každý řidič reaguje podle toho, jak vidí. Pokud překážku na cestě nevidí včas, zareaguje na ni pozdě,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová. Nekorigované oční vady hrají roli i v mnoha dalších činnostech, jako je odhad vzdáleností při předjíždění, sledování dopravních značek nebo také parkování. Refrakční vady se lze zbavit díky laserové operaci. „Kompletní laserové ošetření femtosekundovým laserem se provádí ambulantně. Díky nejrychlejšímu laseru na světě, který máme na našich klinikách k dispozici, působí laser na oko jen 10 vteřin. Povrch oka zůstává neporušený, takže ihned po zákroku můžete číst, sledovat televizi a od druhého dne si užívat naplno života,“ popisuje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.
Odstranění šedého zákalu umožňuje ostré vidění až do vysokého věku
V Česku už od poloviny 80. let 20. století nepřetržitě roste počet seniorů, tedy osob ve věku 65 či více let. Na konci roku 2021 do této věkové kategorie spadalo 2,17 milionů lidí, senioři tedy tvoří přibližně pětinu obyvatelstva. Díky tomu také vzrůstá počet motoristů v seniorském věku, kteří usedají za volant. Právě po 60. roce se však často objevuje u lidí šedý zákal, který vzniká přirozeným stárnutím oční čočky. Po sedmdesátce se takzvaná katarakta objevuje dokonce u každého druhého člověka. Toto onemocnění způsobuje zamlžené vidění, jako by se člověk díval přes záclonu. Protože však přichází plíživě, nemusí jej pacient zprvu zaregistrovat.
Naštěstí lze nemoc řešit rychlým, bezpečným a bezbolestným zákrokem, při němž se chirurgicky vymění původní zakalená oční čočka za novou umělou. Pro řidiče je velmi vhodná prémiová nitrooční čočka Vivity s prodlouženou hloubkou ostrosti, která umožňuje dobré vidění bez brýlí nejen na dálku, ale i na střední vzdálenost a u mnohých pacientů i do blízka (na palubní desku). „Méně než třetina pacientů žádá předpis brýlí do blízka, ve většině případů jsou pacienti spokojeni i s viděním do blízka bez brýlí,“ potvrzuje z vlastní praxe doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Důležité však je, aby senioři pravidelně navštěvovali očního lékaře a nechali si zrak vyšetřit. Kontrola zraku je součástí povinných lékařských prohlídek, které řidiči absolvují od 65 let (poté v 68 letech a pak každé dva roky).
Syndrom suchého oka může při přechodu ze zimy do auta způsobit slzení a pálení očí
Během podzimu a zimy může studený vzduch způsobit nepříjemné podráždění očí, protože nízké teploty a vítr zvyšují odpařování ochranného slzného filmu na povrchu oka. Podobný efekt může nastat při přechodu z venku do vytápěných prostor. Proto se může stát, že když řidič usedne do vyhřátého auta, zažije nepříjemné pocity, jako je slzení a pálení očí, což následně může ovlivnit pozornost za volantem a schopnost dobře vidět.
„Pokud trpíte syndromem suchého oka, vaše potíže se mohou v zimě v autě násobit. Očím pomohou takzvané umělé slzy, které by měly být povinnou výbavou každého řidiče. Syndrom suchého oka se projevuje pocitem suchých, unavených, červených očí, oteklých víček, pocitu písku či jiného cizího tělíska v oku, svrběním či pálením očí,“ popisuje nepříjemné projevy docentka Skorkovská. Paradoxně může syndrom suchého oka vést i ke zvýšenému slzení, kdy slzy místo zvlhčení oka nadměrně odcházejí slznými kanálky. Jedním z možných řešení tohoto problému jsou ucpávky slzných kanálků, tzv. plugy, které brání odtoku slz.
I barvoslepí mohou řídit auto, nemohou se ale stát profesionálními řidiči
Přibližně jeden ze sta řidičů trpí poruchou vnímání barev nebo úplnou neschopností rozlišovat barvy. Jedná se o genetickou poruchu, na kterou neexistuje léčba. I když barvoslepí lidé nemohou řídit profesionálně, řidičský průkaz získat mohou. Obvykle se totiž během svého života naučí přizpůsobit se této vadě. Nejvíce problematické je pro tyto lidi rozpoznávání odstínů červené a zelené. Jelikož ale na semaforech je červené a zelené světlo umístěno vždy na stejném místě, i lidé, kteří nerozpoznají barvy, poznají, které světlo svítí. Mohou mít také větší potíže s rozpoznáním brzdových světel u některých vozidel, ale většina automobilů má brzdová světla oddělená a výrazně svítící, takže i barvoslepý jedinec by je měl u většiny vozidel zpozorovat.
