QuantumScape ukázal baterii Osprey s pevným elektrolytem. Fungovala při 1 atmosféře

QuantumScape ukázal baterii Osprey s pevným elektrolytem. Fungovala při 1 atmosféře
Fotografie: QuantumScape
  • QuantumScape přechází na článek Osprey, který má místo kapalné katody sulfidový pevný elektrolyt
  • Článek vydržel 1 000 cyklů do 80 % kapacity při tlaku pouhých 1 atm
  • Jde o malé laboratorní články a část údajů je zatím jen projekce

Americká společnost QuantumScape minulý týden představila platformu Osprey, se kterou chce přejít na plně pevnolátkové baterie. Osprey nahrazuje kapalinu v katodě pevným sulfidovým elektrolytem a podle výrobce články zvládly 1 000 plných nabíjecích cyklů do 80 % kapacity při tlaku jen jedné atmosféry. Na tom je zajímavé, že sulfidové články, které vyvíjejí například Toyota, Samsung SDI, BYD nebo Factorial, obvykle potřebují silné stlačení.

Dosavadní články QuantumScape přitom neměly plně tuhý elektrolyt. Platforma QSE, včetně vzorků QSE-5 z pilotní výroby Eagle Line v San Jose, používá keramický separátor v kombinaci s poměrně konvenční vysokoniklovou katodou NMC a kapalným katolytem. Pevný je tedy jen separátor, který odděluje katodu od lithium-kovové anody. Tu QuantumScape nemusí vyrábět, články jsou bezanodové a lithium se usazuje na separátoru až při prvním nabití. Osprey si ponechává separátor i bezanodovou konstrukci, ale kapalinu v katodě nahrazuje pevným sulfidovým katolytem.

QuantumScape se přitom podle Electreku nevzdal postoje, že sulfidy nejsou vhodné jako separátor. Ve zprávě k novince uvádí čtyři problémy: reagují s kovovým lithiem, potřebují vysoký tlak pro udržení kontaktu s elektrodami, mají potíže při pokojové a nižší teplotě a s lithium-kovovou anodou nezvládají rychlé nabíjení, aniž by se vytvořily dendrity. Nejpalčivější je pro automobilky tlak. Podle výrobce odpovídá 20 atm na jednom článku o rozměrech 10 × 24,2 cm síle zhruba 5 000 kg. U zásadní části sulfidových článků v laboratořích přitom tlak dosahuje 30 až 100 atm i více (3 až 12 MPa). Čínská FAW v září představila velkoformátové sulfidové články cyklující při 5 MPa, tedy zhruba 50 atm.

Nejsilnějším výsledkem je životnost. Dvouvrstvý článek s katodou 50 × 65 mm, tedy se stejnou plochou jako QSE-5, vydržel 1 000 cyklů do přibližně 80 % kapacity. Test probíhal při nabíjení i vybíjení 1C, v rozsahu 0 až 100 % nabití, při 30 °C a tlaku 1 atm, se zatížením katody 5,5 mAh/cm², což odpovídá komerčním článkům pro elektromobily. QuantumScape tvrdí, že jiný sulfidový článek to nedokázal, a Electrek nenašel zveřejněná data, která by to vyvracela. Je to ale malý článek: podle odhadu Electreku má kapacitu zhruba 0,3 až 0,4 Ah, zatímco QSE-5 asi 5 Ah.

U dalších údajů z tiskové zprávy je třeba být opatrný. Pětiminutové nabíjení z 10 na 80 % bylo dosaženo na dvouvrstvém článku při 10C, ale při 80 °C. Výsledek při pokojové teplotě QuantumScape nezveřejnil. Provoz do −20 °C se týká jednovrstvého článku s katodou 21 × 21 mm vybíjeného pomalu rychlostí C/3. Při −20 °C si udržel 68 % kapacity z pokojové teploty (asi 52 % energie) a při 0 °C 85 %. Hustota energie až zhruba 1 100 Wh/l je zatím jen projekce, opřená o test s knoflíkovým článkem o průměru 11 mm při tlaku 3 atm a 100 cyklech, u kterého QuantumScape počítá s dvojnásobným zatížením katody, tedy 10 mAh/cm². Pro srovnání, QSE-5 má 844 Wh/l a 301 Wh/kg.

Důležitější než čísla může být obchodní model. QuantumScape nabízí Osprey jako otevřenou platformu, na které zákazníci mohou použít jeho vlastní sulfidovou katodu vyráběnou suchým procesem, nebo si dodat vlastní. Firma uvádí, že už platformu otestovala s pevnými katodami od svých partnerů z řad automobilek. Společnost, která roky brojila proti sulfidům, tak chce prodávat separátor a bezanodovou konstrukci těm, které do sulfidových katod investovaly miliardy. Navazuje tím na licenční model, který už udržuje s PowerCo z koncernu Volkswagen a s Hondou. Ve třetím čtvrtletí vykázala 9,8 milionu dolarů z fakturace zákazníkům a oznámila linku o výrobní kapacitě 100 MWh, na které chce v roce 2028 zahájit produkci QSE-5. Pro Osprey žádný termín nemá. Proces je podle bílé knihy předveden v laboratorním měřítku, vyšší propustnost je ve fázi vývoje a „zbývá ještě významný kus práce na procesním inženýrství“.

Konkurence má své termíny. Samsung SDI chce v závodě v Ulsanu zahájit hromadnou výrobu sulfidových článků s pevným elektrolytem ve druhé polovině roku 2027. Malosériovou výrobu plánuje na rok 2027 také BYD, s hromadnou výrobou ke konci dekády. Toyota míří na roky 2027 až 2028 poté, co termín posunula z let 2020, 2023 a 2026, a Factorial cílí u platformy Solstice na až 450 Wh/kg. Největší světový výrobce baterií CATL v červnu uvedl, že skutečně masové baterie s pevným elektrolytem jsou ještě „roky“ daleko a uvedl termín někdy kolem roku 2030. Žádná z těchto firem podle Electreku nezveřejnila 1 000 cyklů při 1 atm se sulfidovou katodou a lithium-kovovou anodou.

Electrek zároveň míní, že tisková zpráva nadsazuje to, co je v bílé knize. Pětiminutové nabíjení při 80 °C není totéž co pětiminutové nabíjení při nižších teplotách, energetická hustota je projekcí a výsledek při pokojové teplotě pochází z článku velkého jako poštovní známka. Zbytková kapacita 80 % po 1 000 cyklech je navíc výrazně nižší než 95 % po 1 000 cyklech, které PowerCo potvrdilo u raných článků QSE v roce 2024, byť jde o jinou chemii a jinou fázi vývoje.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze