Je málo známé, že vývoj vodíkových elektromobilů má u bývalé skupiny PSA Peugeot-Citroën historii dlouhou více než čtvrt století, když se už na přelomu tisíciletí začaly rodit vodíkové verze lehkých užitkových vozů Peugeot Partner Electric. Nástupce Stellantis, jehož vedoucí evropskou značkou je právě Peugeot, nedávno uvedl do malosériové výroby dvě řady lehkých užitkových elektromobilů s vodíkovými palivovými články, které dodávala francouzská firma Symbio, společný podnik Stellantisu, Forvie a Michelinu. Projekt však byl loni zastaven pro malý zájem klientů a nedostatečnou infrastrukturu.
Jak to začalo...
Po vodíkových palivových článcích a elektrickém pohonu zabudovaném do různých konceptů, postavených na základě lehkého užitkového typu Partner, které zkoušely odlišné vyspělé systémy, se Peugeot vrátil k jednoduššímu řešení základního čtyřkolového dopravního prostředku. Systém s až devíti výměnnými láhvemi stlačeného vodíku, označený za „prodlužovač dojezdu“ se zvýšením ze 100 až na 250 kilometrů (2001 Partner Taxi PAC), či generátor vodíku s články na palubě (2002 H2O Concept) byly sice inovativní, ale také nesmírně drahé. Právě proto se Peugeot vrátil k co nejjednoduššímu systému v konceptu městské čtyřkolky Peugeot Quark Fuel Cell, uvedené na autosalonu Mondial de l’Automobile 2004 v Paříži, která dostala čtyři malé elektromotory po 2,5 kW v každém kole, akumulátor Ni-MH 1,88 kWh, devítilitrovou vodíkovou nádrž a vzduchem (nikoli kapalinou) chlazené vodíkové články pro dojezd přes 100 kilometrů.
Na čtyřech kolech
Přestože koncept Quark připomíná terénní čtyřkolku, jaké dnes vyrábějí motocyklové firmy, je dílem automobilové divize Peugeot, což stylisticky zdůrazňuje příď vozidla s typickým tvarováním kapotáže a čelní masky s velkým logem lva a shodně tvarovanými hlavními světlomety jako u sériových osobních automobilů Peugeot. Vzhledem k lehké stavbě jde o vozidlo kategorie quadricykl (čtyřkolka), jaké lze ve Francii užívat bez řidičského oprávnění ve verzi se sníženým výkonem a omezenou rychlostí.
U studie Quark však jde o koncepční vozidlo s ukázkou možností, a tak se tvůrci neomezovali, největší rychlost činí 110 km/h, zrychlení 0–50 km/h za 6,5 sekundy a teoretický maximální výkon elektromotorů až 4× 7 = 28 kW (36 k). Trakční elektromotory od dodavatele TM4 jsou uloženy přímo v kolech, elektronika trvalého pohonu všech kol se systémem Torque Vectoring nahrazuje diferenciály. Elektromotory s permanentními magnety mají trvalý výkon po 2,5 kW (3,4 k) a točivý moment po 100 Nm, pracují rovněž coby generátory pro regeneraci brzdné energie (slouží zpomalení až 3 g, pak teprve přicházejí ke slovu odvrtávané kotouče kapalinového brzdového okruhu).
Dva zdroje energie
Výrobce zdůrazňuje jednoduchý systém vzduchem chlazených palivových článků od společnosti MES-DEA s výkonem 1,5 kW, uložených zcela vpředu, takže odpadá kapalinový chladicí okruh (méně komplikované a lehčí). Výměnná vodíková nádrž „Plug and Drive“, uložená v zádi, má objem 9 litrů pro 360 gramů vodíku, stlačeného pod obvyklým tlakem 700 barů. Trakční akumulátory Ni-MH 1,88 kWh/6,5 Ah jsou složeny ze 40 článků po 7,2 V, což dává nominální napětí 288 V, a uloženy dole v rámu mezi nápravami. Kombinovaný systém umožňuje běžný dojezd kolem stovky kilometrů, v ekologickém režimu až 130 km, tedy pro každodenní městský provoz naprosto dostačující.
Dobová tisková zpráva z roku 2004 uvádí hmotnost vozidla 425 kg a užitečné zatížení 140 kg (tedy dvě standardní osoby podle FIA). V konstrukci vozidla jsou ve značné míře využity lehké a pevné materiály jako uhlíkové kompozity a hliníkové slitiny. Základem je prostorový hliníkový rám a lichoběžníkové závěsy kol, odpružené šikmými jednotkami vinutá pružina/kapalinový tlumič. Pětipaprsková litá kola nesou speciální nízkoprofilové pneumatiky Michelin rozměrů 235/45 R 17. Čtyřkolka má rozvor náprav 1 730 mm, rozchod kol vpředu i vzadu shodných 1 150 mm a celkové rozměry 2 380 × 1 500 × 1 106 mm.
Inspirace motocykly
Na rozdíl od motocyklové čtyřkolky má Peugeot Quark čtyři blatníky, zakrývající celou šířku kol, větší čelní kapotáž s ochranným štítkem, ale také zakrytování zádi. Inspirace motocykly a skútry, které Peugeot v té době vyráběl, je ovšem zřejmá, vždyť se stroj ovládá řídítky a nikoli volantem. Dvojsedlo má protiskluzový povrch, dva jezdci sedí za sebou. Hlavní světlomety a koncové svítilny (po vzoru Peugeotu 307 CC) jsou složeny z LED. Stejně jako jeho předchůdci ovšem zůstal Quark pouze koncepční studií.
Na závěr dodejme, že do historie Peugeotu patří motocykly už od roku 1901, ale motocyklová divize přešla pod nové majitele. Nejprve v roce 2015 získala indická Mahindra podíl 51 %, pak v roce 2023 německá investiční společnost Mutares SE vykoupila indický podíl a nakonec celou motocyklovou divizi od PSA převzala. Jméno Peugeot však zůstane nadále zachováno i pro motocykly a skútry, mezi nimiž nechybějí zcela elektrické verze.
