V Evropské unii měl v lednu 2024 podle ACEA už téměř každý devátý prodaný automobil čistě bateriový pohon; tržní podíl BEV totiž meziročně nabobtnal z 9,5 na 10,9 %. Hlavní zásluhu na tom mají čtyři největší trhy, které dohromady reprezentovaly 66 % všech prodaných BEV a všechny zaznamenaly masivní, dvouciferný růst. Mezi nimi se blýskla Belgie s meziročním příbytkem 75,5 %, následovaná Nizozemskem (+72,2 %), Francií (+36,8 %) a Německem (+23,9 %). V absolutních číslech šlo o celoevropský nárůst o 28,9 % na celkových 92 741 bateriových elektromobilů.
Jen o vlas méně posílily hybridy (HEV), které meziročně přibraly 23,5 %, na nichž mají největší zásluhu Francie (+29,9 %), Španělsko (+26,5 %), Německo (+24,3 %) a Itálie (+14,2 %). Celkově na eurounijních silnicích přibylo v lednu 245 068 hybridů, což jim zajistilo tržní podíl 28,8 % v EU. A nakonec nečekané oživení pomalu umírajících plug-in hybridů. Ty se totiž po prosincovém poklesu také vrátily k růstu, a to rovnou o pěkných 23,8 %, především zásluhou Belgie (+65,2 %) a Německa (+62,6 %). Výsledkem je tržní podíl 7,8 % v zemích EU.
V Česku se v lednu prodalo 575 BEV, což znamená více než třetinový meziroční růst (+33,4 %) a také předstižení plug-in hybridů. Ty si totiž meziročně připsaly jen 12,2 % a přibylo jich tu 534. Zlaté časy zažívají hybridy (HEV), kterých v lednu přibylo ve statistikách 3 468. Toto číslo je srovnatelné s bohatšími trhy a předstihlo například Finsko, Portugalsko či Švédsko. Reprezentuje meziroční nárůst o 24,2 %. Ostatní alternativní paliva, mezi něž patří FCEV, CNG, LPG, E85 a další, přidala 333 záznamů, tedy meziročně o 9,9 % více. Zde je zajímavé dodat, že hned šest evropských zemích má v této kolonce čistou nulu a nejde jen o malé země; v tomto seznamu figurují třeba Dánsko nebo Litva.
Těžko říct, zda někomu dává smysl si připlatit 200 tis. Kč za HEV a ušetřit za rok 5000 Kč na benzínu.