Evropský trh s elektrickými užitkovými vozidly zažil v prvním pololetí roku 2026 výrazný expanzivní skok. Podle aktuálních dat portálu cistadoprava.cz, vycházejících ze statistik Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA), rostly registrace nových elektrických dodávek i nákladních vozidel dvouciferným tempem. Nejvýraznější stopu na trhu zanechaly elektrobusy, které si upevnily pozici nejsilněji elektrifikované kategorie. V České republice přitom zaznamenaly elektrické pohony rovněž pozitivní trend, ačkoliv celková čísla zůstávají ve srovnání se západní Evropou skromnější. V prvním pololetí se u nás konkrétně registrovalo 996 nových lehkých užitkových elektromobilů (meziroční nárůst o 53 %), 61 elektrických nákladních vozidel a 38 elektrobusů.
„Počet nově registrovaných elektrických lehkých užitkových vozidel v České republice v prvním pololetí vzrostl na 996, meziročně o 53 %. Jejich podíl na nových registracích se současně zvýšil z 6,8 % na 9,2 %, což potvrzuje, že elektrifikace užitkové dopravy postupně nabírá tempo, i když stále vychází z relativně nízké základny,“ uvádí ředitel divize mobility a bezpečnosti Centra dopravního výzkumu Pavel Havránek. „Rostou i další segmenty. Registrace elektrobusů se zvýšily ze 14 na 38 a elektrických nákladních vozidel z 57 na 61. Přestože jde zatím o nižší absolutní počty, bezemisní technologie si postupně upevňují své místo také v komerční dopravě,“ doplňuje.
V současnosti je na českých silnicích v provozu téměř 4,8 tisíce bateriových lehkých užitkových vozidel, 280 elektrických náklaďáků a necelých 290 elektrobusů. V segmentu nákladních vozidel každopádně táhnou růst napříč EU především Německo, Nizozemsko a Francie, které dohromady tvoří 74 % všech unijních registrací. V konfrontaci s ostatními evropskými zeměmi si Česká republika vede rozdílně podle konkrétního segmentu, přičemž největšího úspěchu dosahuje v těžké nákladní dopravě. V kategorii elektrických nákladních vozidel se totiž s tržním podílem 1,2 % Česko stalo lídrem v rámci regionu Visegrádské čtyřky, kde za sebou nechalo Maďarsko, Polsko i Slovensko. Na absolutní evropské premianty typu Švédska s 18,7 %, Nizozemska s 16,3 % či Dánska s 12,6 % ale samozřejmě stále výrazně ztrácíme.
V segmentu lehkých užitkových vozidel neboli dodávek se Česko se svými 9,2 % drží v rámci V4 na třetím místě za vedoucím Maďarskem s 14,8 % a těsně za Slovenskem s 9,6 %, zatímco Polsko s 4,5 % zaostává. Evropskou špičkou je suverénně Nizozemsko, kde elektrické verze tvoří přes 83 % všech nových registrací, následované je pak Dánskem a Švédskem. V kategorii autobusů naopak Česko s podílem 7,4 % v regionu V4 zaostává za Polskem, které dosahuje úctyhodných 33,4 %, i za Slovenskem a Maďarskem. Na celoevropské úrovni elektrobusům kraluje Rumunsko s 86 % či Nizozemsko, přičemž skokanem roku se stala Itálie, kde registrace e-busů meziročně vzrostly na více než čtyřnásobek.
Další tempo elektrifikace firemních flotil nicméně bude záviset nejen na budování veřejné dobíjecí infrastruktury, ale také na přímé podpoře dopravců. Ti mají v současné době unikátní příležitost čerpat finanční prostředky z Modernizačního fondu. Dotace jsou určeny jak na nákup samotných elektrických nákladních vozidel, tak na výstavbu neveřejných stanic pro dobíjení v areálech firem. Z celkové vyčleněné alokace 960 milionů korun bylo k 22. červenci předloženo 92 projektů za 269 milionů Kč, což znamená, že v dotačním měšci zbývá ještě přes 72 % všech peněz. Zájemci z řad českých firem přitom mohou své žádosti podávat až do konce letošního listopadu.
