Kolegové z insideevs.com sestavili jakousi kroniku Diessových posledních měsíců a dnů v čele koncernu Volkswagen. A došli k závěru, že silnému manažerovi definitivně zlomil krk projekt Cariad. Zpoždění a věčné problémy s novou, univerzální koncernovou platformou mj. zpozdily uvedení několika zásadních elektrických modelů. Jenže bližší pohled na věc naznačuje, že by také mohlo jít o pouhou záminku, jak se definitivně zbavit umíněného bosse, který odmítl reagovat na jemné náznaky i pokus o svržení v prosinci loňského roku. A tak mu byla, po prosincovém zbavení většiny výkonných pravomocí, jako hlavní úkol svěřena péče o Cariad, u nějž bylo předem prakticky jasné, že nemůže skončit dobře. Bojovník Diess ale výzvu přijal a nevzdal se; bohužel proti molochu, který se jej rozhodl vyštípat, neměl šanci. A posledním postrčením směrem k propasti bylo, když se od něj odvrátili majitelé Volkswagenu z rodin Porsche a Piëch.
Přitom měl Diess našlápnuto k tomu, vstoupit do dějin jako spasitel Volkswagenu, tedy německého a jmenovitě dolnosaského rodinného stříbra. Vletěl do své funkce jako štika do líného kapřího rybníka, škrtal, měnil a především začal úspěšně dohánět zpoždění v elektromobilitě, které způsobil předchozí šéf Matthias Müller. Ten byl plně zaměstnaný žehlením Dieselgate, kterou sám nezpůsobil, avšak nakonec byl kvůli ní, rovněž předčasně, odvolán. Prý nebyl dostatečně akční. Diess byl z jiného těsta; ač neustále narážel na odpor konzervativních kolegů, prosadil rychlé uvedení nové elektrické modelové řady ID a rozjel projekt Artemis. O Volkswagenu se po dlouhých letech zase mluvilo jako o progresivní značce a zákazníci přijali nové elektromobily velmi dobře, ač jejich vznik provázely velké kompromisy.
Jenže Diess podporovaný výše zmíněnými rodinami se nedokázal včas zastavit a místo zdlouhavé diplomacie se ostře pustil do přebujelosti firmy pověstné vysokými počty extrémně dobře placených zaměstnanců na všech pozicích. První velký náraz přišel v září 2021 na zasedání dozorčí rady. Tam Diess otevřeně promluvil o nutnosti zeštíhlování. A také pronesl osudný výrok, že přechod k elektromobilitě může vyústit ve zrušení až 30 000 pracovních míst. Tímto na poměry Volkswagenu skandálním prohlášením si proti sobě okamžitě popudil novou a velice ráznou šéfku odborů Danielu Cavallovou. Tím okamžikem si Diess prakticky podepsal výpověď, protože do tamějších všemocných odborů se prostě nestřílí, ačkoliv mají samy v minulosti na kontě četné a velice šťavnaté skandály (odborářští šéfové si například ze služebních fondů platili prostitutky).
Blesku z černých mračen, která se nad Diessovou hlavou stáhla, sice ještě rakouský nebojsa uhnul, byť za cenu zmíněné ztráty většiny výkonných pravomocí (přišel například o místo šéfa Volkswagenu), ovšem jeho mocní odborářští protivníci se s remízou nespokojili. Nakonec se jim podařilo na svou stranu získat zmíněné důležité rodiny a pak už byl Diessův pád jen otázkou času. Ten nastal 20. července, když byl Diess na služební cestě v USA. V jeho nepřítomnosti se shodli na jeho odvolání zástupci rodin Porsche a Piëch, vlády Dolního Saska a odborů. Samotný Diess byl informován až následující den, když se vzpamatovával z jet lagu po mezikontinentální cestě. Dostal na vyjádření 24 hodin, po poradě s právníky tento verdikt přijal a 22. července sám zveřejnil. Ve funkci oficiálně skončí 31. 8. 2022, o den později jej nahradí nynější šéf Porsche Oliver Blume, který je k důležitým osobám uvnitř koncernu loajálnější.
Volkswagen tím nechtěně vyslal světu signál, že se vydal cestou zachování statutu quo, což jej už nyní neúměrně finančně vysává a do budoucna to bude jen horší. A také, že automobilka bude svou pozici světové dvojky hájit pod diktátem všemocných odborů, tedy neefektivně, draze a těžkopádně. Proti asijské a nově i americké konkurenci to bude hodně velká výzva. A my můžeme jen doufat, už kvůli Škodě Auto, že ji německý koncern ustojí. A popřát Diessovi v novém působišti (o němž asi většina zasvěcených vůbec nepochybuje) hodně štěstí a vstřícnější prostředí.
