Podobu konceptu Alpine A390_β už známe od loňského podzimu, kdy jej sportovní automobilka z koncernu Renault Group představila na pařížském autosalonu. Neortodoxně tvarovaný čtyřmístný objekt s protisměrně otevíracími dveřmi a pohonem všech dává tušit, že zatím historicky největší a vůbec první čtyřpohonový model této francouzské značky rozhodně do šedého davu nezapadne. A vyvolával řadu otázek, například jak se podařilo vyrobit originální hlavové opěrky, jakoby vyřezané z komplikované struktury. A právě na ně odpovídá nová tisková zpráva automobilky, která se tentokrát nevěnuje autu samotného, ale procesu vzniku některých jeho částí. A ten je rozhodně zajímavý.
Není to nic nezvyklého, podobné procesy se odehrávají v každé automobilce. Hledají se lepší metody, nové materiály (v poslední době především ekologičtější) a barvy tak, aby byl výsledek ideálně levnější a lepší, než dříve.
Největším a také nejviditelnějším tahákem jsou originální hlavové opěrky předních sedadel, které vypadají jako vyřezané z ledu, přesto jsou pružné, prodyšné a dostatečně pevné pro případ nárazu zezadu. Na počátku bylo hledání materiálu, vhodného pro 3D tisk, ovšem zároveň dostatečně odolného a z obnovitelných zdrojů. Po delším hledání došlo na elastomer Pebax Rnew od společnosti Arkema, vzniklého částečně ze semen skočce obecného, který po několika pokusech s vytvořením různě tlustých vzorků vykázal optimální hmotnost a zároveň pružnost a pevnost. Opěrky hlavy nakonec po více než třech týdnech vznikly a s nimi i zcela nový výrobní proces se slibnou budoucností.
Další výzvou byla netradičně řešená kompozitní podlaha. Materiál, z nějž vznikla, je sice tradičním karbonem, ovšem vzniklým výhradně z recyklovaných materiálů z leteckého a solárního průmyslu. Nový život vdechly druhotným surovinám výkonné lisy a kýžený čedičový efekt zase fantazie designérů. Kdo podlahu viděl na vlastní oči, jistě byl překvapen, jak působivý celek vznikl zcela jednoduchými prostředky.