Volvo EC40 Black Edition Twin Motor Performance

Volvo rychle rozšiřuje svoji rodinu čistě elektrických modelů, která dnes čítá již pět zástupců. Model EC40, společně se sesterským EX40, jsou pak ty úplně první elektromobily v nabídce švédského výrobce, který je součástí čínského koncernu Geely.

S novým Volvem EX40/EC40 ve Švédsku. Jak jezdí?

Model EX40 byl původně v roce 2021 představen jako C40 Recharge a navázal na sesterské SUV XC40 Recharge, se kterým je, až na odlišnou zadní část ve stylu SUV kupé, shodný. Před dvěma lety ale obě auta dostala nová, dnešní označení EX40, respektive EC40. Auta tak nyní hezky zapadají do nové nomenklatury Volva pro elektrické modely, kdy míří mezi nejmenší EX30 a největší EX90.

Kromě přejmenování dostaly vloni tyto dva modely také významná technologická vylepšení. Ačkoliv tedy zvenku vypadají auta stejně jako modely z roku 2021, pod kapotou jde o značně odlišné vozy. Nově jsou to například zadokolky, zefektivnil se pohon, termomanagement baterie a zrychlilo se i nabíjení.

Design: černo-černá čerň

Volvo EC40, respektive EX40, jsme v redakci testovali již několikrát a i přes nové jméno a technologická vylepšení se Volvo rozhodlo na konzervativní design příliš nesahat. EC40 je středně velké SUV se splývavou zádí a stále populárnější karoserií SUV kupé. S délkou 4,4 m je stejně velké jaké například Škoda Elroq nebo Kia Niro EV a může docela dobře sloužit jako plnohodnotné rodinné auto, pokud nemáte velké nároky na prostornost. Zároveň je ale příjemně kompaktní a dobře se s ním díky tomu i pohybuje po městě. A samozřejmě, pokud je pro vás prioritou větší kufr, nabízí Volvo identické EX40 s klasickou karoserií SUV, u které hraje prim praktičnost. Technika je ale totožná.

Na celou obrazovku

EC40 těží z osvědčeného, líbivého, elegantního, i když značně konzervativního, designu, který před několika lety přineslo standardní XC40. Auto se bude líbit všem, kteří mají rádi jednoduchý a účelný design bez zbytečných kudrlinek a výstřelků.

Na celou obrazovku

Speciální Black Edition však jinak konzervativní design opticky značně přiostřuje. Důkladným začerněním všeho původně lesklého působí Volvo značně „badassácky“„“. Ano, v černé Onyx Black je úplně vše, včetně lesklé přední masky a Volvo sáhlo také po černých lesklých discích 20" kol. Zatmavené jsou kromě zadních skel rovněž zadní LED světla tak, aby záď nic nerušilo. Pokud by Batman měl rád švédské masové kuličky, vybral by si jako svoje „daily“ auto právě EC40.

Pokud ale máte rádi černý paket, ale úplně nepotřebujete mít celé auto nutně černé, má pro vás Volvo řešení. Je to trochu oxymóron, ale Black Edition můžete mít i v bílé, tmavě modré nebo šedé. Černý paket včetně výhradně černých disků ale zůstane vždy.

Co je u EC40 technicky nového?

Zvenku stejné, zevnitř úplně jiné. Pokud si zvolíte EC40 (nebo EX40) s pohonem jen jedné nápravy, čeká vás zásadní změna. Zatímco před technologickým updatem byste dostali auto s pohonem přední nápravy, po updatu je již poháněnou nápravou ta zadní. Volvo se po několika desítkách let vrací k pohonu zadní nápravy a po testovacích jízdách ve Švédsku musím říci, že to k autu hodně sedí. Díky motoru na zadní nápravě nabídne Volvo lepší rozložení hmotnosti a zvýšení výkonu na 250 koní. Výkon se také lépe přenáší na vozovku, zvláště za neideálních podmínek.

My jsme ale měli na test vrcholnou verzi Twin Motor Performance, která používá nový synchronní elektromotor PSM vyvinutý přímo Volvem na zadní nápravě, na přední pak je nový asynchronní motor. Dorazil také nový efektivnější měnič s křemíkovo-karbidovými součástkami. Volvo udělalo i různé aerodynamické úpravy a vše dohromady vedlo k poklesu spotřeby až o 20 % oproti prvním modelům XC40 Recharge, které byly poměrně žíznivé.

Jiná je také baterie od čínské společnosti CATL s využitelnou kapacitou 79 kWh místo 75 kWh, a to díky větší energetické hustotě a prismatickým článkům. Díky změnám v baterii se podařilo Volvu zvýšit nabíjecí výkon na 205 kW.

Tyto vyšší rychlosti jsou možné nejen díky změně článků, ale i zásluhou účinnějšího chlazení baterie. Neschází plug and charge, auto charge a všechny moderní funkce, chybí naopak V2L a V2G funkcionality.

Tři motory, tři verze. Ale ta černá je exkluzivní

Volvo napříč svou modelovou nabídkou drží trojici výbavových stupňů, nejinak je tomu i zde. Výbavy Core, Plus a Ultra pak můžete kombinovat s trojicí variant pohonů. Základní verze Core s pohonem zadní nápravy a menší baterií začíná na ceně 1 293 000 Kč. Za větší baterii s dojezdem delším o zhruba 100 kilometrů si připlatíte 73 tisíc Kč. Pokud chcete čtyřkolku, musíte zvolit alespoň střední výbavu Plus a celková cena se pak blíží 1,55 milionům Kč.

Verze Black Edition je pak k dispozici jen se dvěma vyššími výbavami, ale můžete si zvolit kterýkoliv ze tří druhů pohonů. S temným zevnějškem tak nemusí jít nutně ruku v ruce jen nejnadupanější čtyřkolka. Naše verze s pohonem všech čtyř kol a v nejvyšší výbavě Ultra pak vyjde na bezmála 1,7 milionu korun. Pokud si přidáte Matrix světla, alarm a tónovaná zadní okna (za 10 300 Kč), která nejsou u Black Edition překvapivě v ceně, vyšplhá se finální cena na 1,73 milionu Kč.

Interiéru vládně čerň, elegance a chytrá řešení

Kdo má rád tmavé interiéry, bude si EC40 v Black Edition vychutnávat doopravdy naplno. Vybrat si můžete z textilních nebo velurových sedadel, přičemž cena je stejná. Interiéru dominují měkčené materiály a skutečně velmi vkusné je tlumeně bílé ambientní osvětlení prosvětlující široký pás na přístrojové desce. Ten je jinak černý, rozzáří se až při automatickém sepnutí vnějších světel. Jinak než bíle zářit nemůže, ale já to kvituji. Výsledkem je totiž decentní, až studené severské prosvětlení, které vypadá vkusně a luxusně.

Oceňuji, že spodní část dveří včetně výplní je místo tvrdého plastu běžného u konkurence pokryta „kobercovinou“. Ta je také na středové konzoli a jde o jednoduchý, levný a zároveň funkční způsob, jak odstranit tvrdé plasty z míst, kde je ostatní běžně mívají.

Fajn je také praktický odkládací prostor s bezdrátovou nabíječkou a dvojicí USB-C na středové konzoli. Praktickým detailem je pak odpadkový koš ve středové konzoli. Ostatně, interiér Volva je plný praktických malých detailů, příkladem za všechny může být výsuvné poutko na tašku či kabelku u schránky spolujezdce. A vše završují vtipné malé švédské vlaječky na boku sedaček. Celý interiér hezky prosvětluje panoramatické střešní okno s elektricky ovládaným stínítkem a otevíráním. V létě tak můžete jezdit skoro s větrem ve vlasech a poslouchat hudbu z hutně a čistě znějícího audiosystému Harman Kardon, který má 13 reproduktorů.

Na celou obrazovku

EC40 i přes menší délku mile překvapí prostorností na zadních sedadlech. Mohou za to určitě i ergonomicky tvarovaná a poměrně tenká přední sedadla, která tak neukrajují cenné centimetry vzadu. I já se sem se svými 185 centimetry pohodlně vešel, před koleny mám ještě zhruba 5 centimetrů místa. Nad hlavu je to kvůli svažující se střeše horší, ale hlavou o strop neškrtám. Moc rezervy ale nad hlavou už nemám. U EC40 jsem přitom měl rezervu zhruba 10 centimetrů.

Výtku bych měl k přítomnosti středového tunelu, protož EC40 sdílí karoserii se spalovacími pohony. Oproti konkurenci pak zamrzí absence třízónové klimatizace a jen jeden port USB-C. Objem zavazadelníku je 413 l, což nepřekvapí. Oproti srovnatelně dlouhé konkurenci je to trochu méně, ale stále dostanete slušnou dávku prostoru. Volvo zde ale opět boduje chytrými detaily. Nechybí ani kapsa pod podlážkou, kterou můžete navíc sklopit a vysunout trojici poutek na tašky s nákupem, který se vám tak nerozsype po kufru. Maličkost, ale tolik ji oceníte...

A když už jsme u věcí, které oceníte, musím vyšvihnout Volvu velkou pochvalu za přední kufr o objemu 32 l, který využijete nejen pro odložení nabíjecích kabelů, ale i dalších maličkostí, ke kterým se tak nemusíte dostávat při zaplněném hlavním kufru. Zde je vidět, že když se chce, tak to jde a i elektromobil postavený na platformě společné se spalovacím pohonem může nabídnout „frunk“. Praktičnost pak pokračuje také možností tažného zařízení s možností táhnout až 1,8t brzděný přívěs, což je o 300 kg více než před updatem.

Google na palubě i pro Batmana

Volvo již mnoho let používá infotainment postavený na Google Android Automotive, ostatně modely XC40 to v této verzi zahájily. Design základní obrazovky 9" centrálního displeje je jiný než třeba u novějších modelů EX30 nebo EX90, ale funkčně je vše téměř stejné.

Pokud používáte služby Google, oceníte výbornou integraci do auta. Po zadání vašeho Google účtu (mimochodem auto má možnost zadat více oddělených uživatelských účtů zabezpečených dokonce PIN kódem) se auto díky vestavěné SIM kartě propojí s vaším Google světem. Nechybí například hlasové ovládání Google Asistent (v angličtině), které vás již zná a dokáže vám hlasově poradit, kde a kdy máte další schůzku a mnoho dalších užitečných věcí. Umí ale také ovládat třeba klimatizaci. Nechybí obchod s aplikacemi Google Play, kde najdete zejména audio aplikace, mezi kterými jsou například Knihy Play, YouTube Music, Tune In a samozřejmě Spotify.

Největší devizou Googlu v autě jsou Google Mapy. Přesněji řečeno celá aplikace Google Mapy tak, jak ji známe z Android Auto s několika vylepšeními. Díky vašemu Google účtu máte samozřejmě hned dostupné veškeré vaše cíle, bonusem pak je solidní vyhledávání nabíjecích stanic včetně filtrace podle rychlosti a dokonce i podle toho, zda na nich lze používat nabíjecí kartu Plugsurfing, kterou obdržíte s vozem. Při plánování elektrických tras vám v Google Mapách auto ukáže, s kolika procenty dojedete, případně hned naplánuje nabíjecí zastávku.

12" displej před řidičem pak nabídne jednoduché zobrazení ve dvou režimech. Jediné, co lze měnit, je zapnutí/vypnutí mapy. Potěší přehlednou grafiku, dostatkem informací a i když schází možnosti ho více konfigurovat, nic zásadního mi nechybělo.

Pocucháte nervy i Porsche

Volvo nikdy nechtělo být sportovním autem. S elektrickým EC40 ve verzi Twin Motor a balíčkem Performance však minimálně v přímce sportovní být klidně může. Zrychlení na stovku za 4,6 s znamená, že pokud byste chtěli občas na semaforech pocuchat ego někomu za volantem Porsche, Ferrari nebo upraveného BMW, tak tohle temně černé elektrické Volvo bude fungovat skvěle.

Elektrické „kopance“ tu ale nejsou tak drsné, Volvo je stále naladěné do komfortu. I tak je ale zátah mocný a v jakékoliv situaci vás auto vystřelí vpřed. Volvo ostatně tvrdí, že takto vysoký výkon je spíše bezpečnostní funkcí. Ano, klidně může být a pro předjíždění nebo uniknutí z nějaké potenciálně nebezpečné situace se každý elektrický koník navíc hodí. Díky pohonu všech čtyř kol je navíc zajištěna výborná trakce.

Jinak je to ale Volvo se vším všudy a i když je černo-černé, nemá sportovní charakter. Není to vůz, se kterým by člověk měl potřebu jezdit po okreskách nebo prožívat dynamickou jízdu. Vysoký výkon zde vnímám skutečně jako rezervu – něco, co vás může podpořit. Volvo je spíše ideální městské a meziměstské rodinné auto, které nemá ambice být sportovní. Pochválím tedy spíše komfortní naladění, dobré odhlučnění. Není rozevláté, jistě drží stopu a díky pohonu čtyř kol je jisté i na mokru nebo sněhu.

Asistent řízení je poměrně schopný a drží vůz pěkně v pruhu, zvládne i větší zatáčky. Rozpoznává dopravní značky, ale neprovádí automatické úpravy rychlosti podle limitů – tyto úpravy je nutné manuálně potvrdit. Systém to navíc nepřehání s rušivými zvuky či upozorněními. Nevýhodou naopak je absence kapacitního volantu, na který je nutné vyvíjet tlak nebo s ním občas pohnout, aby auto zaznamenalo, že stále řídíte. Nestačí jen jemně držet.

Velmi zajímavá je funkce Volvo Intelligent Speed Assist, která přenáší rychlostní limity do adaptivního pedálu. Když se blížíte k rychlostnímu limitu, pedál klade větší odpor a vůz zrychluje méně, čímž vám nenásilně dává najevo, že se blížíte k povolené rychlosti. Tento systém je elegantní alternativou ke zvukovým upozorněním na překročení limitu. Zpočátku může působit neobvykle, ale je užitečný pro ty, kteří ocení nenápadné upozornění. Samozřejmě lze odpor pedálu snadno překonat stisknutím, což umožňuje rychlé zrychlení, pokud je to potřeba. Celkově se ale jedná o inteligentní pomůcku, která pomáhá dodržovat rychlostní limity a vyhnout se pokutám.

Velmi oceňuji přítomnost řízení One Pedal, což znamená plně automatické ovládání jedním pedálem. Vůz díky tomu dokáže velmi silně rekuperovat a zastavit, aniž by bylo nutné použít brzdový pedál. Alternativně lze tuto funkci vypnout nebo nastavit na automatický režim, kdy vůz ve výchozím nastavení plachtí a rekuperuje pouze v situacích, které to vyžadují.

Spotřeba i nabíjení se výrazně zlepšily

Pokud měly původní modely XC40 Recharge a C40 Recharge nějakou slabinu, byl to neefektivní pohon a vysoká spotřeba. To se s technologickým updatem zásadně změnilo, Volvo slibuje dokonce až o 20 % nižší spotřebu. I přes prakticky shodně velkou baterii se například u čtyřkolky zvedl normovaný WLTP dojezd z 440 na 552 kilometrů.

A praxe papírové hodnoty potvrzuje. Stále nemohu Volvo označit za úsporné auto a 442 koní je potřeba něčím živit, ale je to výrazně lepší. V ideálních podmínkách (sucho, slunečno, 20 stupňů Celsia) jsem dosáhl kombinované spotřeby 17,5 kWh na 100 km, což znamená reálný dojezd kolem 460 km. Při podzimních teplotách kolem 10 stupňů Celsia jsem pak po městě a v kombinované spotřebě jezdil za 20 kWh na 100 km, což znamená reálný dojezd kolem 400 kilometrů. S původní XC40 Recharge Twin Motor jsem za stejných podmínek jezdil minimálně za 25 kWh/100 km a dojezd byl o takřka 100 kilometrů kratší. Posun je to tedy i v realitě značný.

Díky změnám v baterii se podařilo Volvu zvýšit nabíjecí výkon na 205 kW, což je maximum pro 400V auta na běžných ultrarychlých nabíjecích stanicích. Nabíjecí křivka samozřejmě rychle klesá, ale z 10 na 80 % se EX40 a EC40 nabíjí za 28 minut, což je téměř o 10 minut lepší výsledek než dříve.

Závěr: černá je dobrá

Volvo EC40 prodělalo potřebný a povedený technologický update, který výrazně zlepšil efektivitu a přinesl další novinky. Zároveň ale zůstává komfortním a příjemným menším rodinným SUV, které je ve variantě s pohonem čtyř kol až nesmyslně výkonné. Díky komfortnímu naladění však tuto rezervu výkonu nemáte ve Volvu potřebu využívat. A nic na tom nemění ani temně černá Black Edition, která auto opticky přiostřuje a zpřísňuje, ale pouze vizuálně. Pokud by tedy Batman měl rád švédské masové kuličky, určitě by na ně rád jezdil právě v EC40.

Foto: fdrive.cz