Elektrické motorky daly vzniknout kategoriím, které jsme tu dříve neměli. Nejpopulárnější jsou v současnosti funbiky neboli malé a lehké převážně terénní motocykly do 80 kg. Všichni je dobře znají – je to Sur-Ron, Talaria,E Ride Pro, RFN a další a další. Ve světě neustále vznikají odnože a napodobeniny strojů těchto zavedených značek. Neméně oblíbená je kategorie middle size biků, tedy středně velkých motorek, které už mají kvalitnější podvozek a stavbu připomínající motorku, ale stále si drží hmotnost do 100 kg, jsou rozměrově menší než klasické motorky a nabízejí perfektní ovládání a vysoký výkon. V této kategorii kraloval už od svého debutu 3. listopadu 2022 model Ultra Bee od Sur-Ronu, u kterého jsme se dočkali v letošním roce aktualizace, která navýšila výkon na 21,5 kW.
Talarie Komodo (test) – Nová etapa započala
Tabulka specifikací elektrické motorky Talarie Komodo
| Výkon | nominální 24 kW, peak 32 kW |
|---|---|
| Maximální rychlost | 105 / 115 / 120 km/h |
| Akcelerace 0–50 km/h | < 1,9 s |
| Baterie a nabíjení | 97,2 V, 45 Ah – 4,37 kWh, 3–4 h |
| Dojezd | 115 km při rychlosti 45 km/h |
| Hmotnost | 98 kg |
| Kola | 21" vpředu, 18" vzadu |
| Cena | <166 000 Kč |
17. dubna oznámila Talaria nástup nového modelu Komodo a jak dobře víme, Talaria umí velice pružně reagovat na změny na trhu, když v loňském roce představila model Sting Pro, jenž výkonem deklasoval nejen Sur-Ron Light Bee, ale i Ultra Bee. V tabulkách vypadalo Komodo až moc dobře za tu cenu, až to ve mně vyvolalo drobnou skepsi a snažil jsem se hledat nějaké háčky, nicméně většina videí a článků byla pouze v čínštině, italštině nebo maďarštině. Několik jsem si jich přeložil, ale šlo spíše o přepis tiskových zpráv než o skutečné dojmy z jízdy nebo blízký pohled na komponenty a případné neduhy a mušky.
K dnešnímu dni to není jinak a jsem jeden z mála, který se na Komodu mohl projet, a to dokonce v Česku. Leoš Kohoutek, výhradní distributor této značky v Čechách a na Slovensku, se kterým jsem pro vás natočil rozhovor, si zaplatil expresní leteckou přepravu prvních kusů produkční verze, která šla do výroby v červnu tohoto roku. Zajímavostí je, že první veřejné testování předprodukční verze bylo 17. května v Číně a opravdu jsme předběhli dodávkami i mnohem větší trhy s větší kupní silou.
Talaria se původně chtěla vydat trošku jiným směrem, když na veletrhu EICMA v roce 2023 představila koncept Dragon. Ten měl mít okolo 115 kg a přibližoval se spíše k Storm Bee od Sur-Ronu, jenže ten nemá až tak vysoké prodeje, a proto se vrátili zpět k vývoji a představila Komodo. Dovolím si poznámku – s vývojem trendů na trhu jsem přesvědčen, že motocykl podobného konceptu, jako byl Dragon, má na trhu určitě své místo a je to jen otázka času, kdy ho Talaria opráší, vylepší a opět ukáže trhu jejich silné postavení. Už nyní se v tomto segmentu objevují motocykly jako aktualizovaný KTM Freeride nebo Zero XB.
Rozměry a hmotnost
A teď už k designu. Komodo na první pohled cílí na motokrosové příznivce. Jak zvolenými tlumiči, tak velikostí kol a obutím. Má velice štíhlou stavbu – když roztáhnu prsty na dlani a přiložím ruku na sedlo, tak mi na obou stranách přesahují prsty, jak je motorka uzoučká, proto možná působí na fotkách větší než Ultra Bee. Pravdou ale je, že rozměrově jsou na tom oba stroje téměř totožně. Liší se pouze světlou výškou. U Komoda máte 315 mm, u Ultra Bee 312 mm. Rozvor je u obou motorek 1 380 mm a výška sedla činí 910 mm. Kde se tyto stroje rozcházejí, je hmotnost. Komodo váží 98 kg a Ultra Bee necelých 92 kg. Sedlo pak není jen úzké, ale i vrstva molitanu není nijak vysoká, pouze uprostřed je sedlo měkké, když potřebujete v klopenkách zasednout blíže řídítkům, ať správně rozložíte hmotnost, jinak je sedlo v zadní sedací části poměrně tvrdé a je to spíš na jízdu ve stupačkách než dlouhé vyjížďky v sedě. Když je řeč o stupačkách, ty mají uprostřed velkou díru na propadávání bahna a piny jsou správně ostré, ať vám nesjíždějí nohy v žádných podmínkách.
Podvozek, kola a brzdy
Komodo má vpředu 21" kolo 70/100 a vzadu 18" 90/100 obuté do Maxxis Maxxcross. Vidlice mají zdvih 240 mm a jsou plně nastavitelné, zadní tlumič umožňuje zadnímu kolu chod také 240 mm a můžete si zde nastavit předpětí, odskok a kompresi ve dvou úrovních, což pro mě byla novinka, neboť dříve jsem to neviděl. Brzdy mají vpředu i vzadu 240 mm kotouč, přičemž vpředu je dvoupístový a vzadu je jednopístový plovoucí třmen. Výrobce myslel i na to, že motokrosový stroj se často válí po zemi, takže jsou páčky přední brzdy na předpjatém kloubu, který se může v případě pádu ohýbat směrem od řídítek.
Oslím můstkem jsem se dostal k řídítkům a ovládacím prvkům. U Komoda se hrálo na jednoduchost. Na řídítkách najdete pouze nezbytné ovládací prvky a specialitku v podobě rekuperační palcové brzdy, která je Talarii blízká. Jinak zde nejsou žádná složitá softwarová nastavení, není tu ani senzor pádu, což Talaria vyřešila starou dobrou magnetickou trhačkou. Displej, stejně jako u modelu Sting Pro, je minimalistický a zobrazuje jen rychlost, procenta baterie, zvolený jízdní stupeň a úroveň rekuperace. Když je Komodo na stojánku, můžete se proklikat i k informacím o baterii a nabíjecích cyklech, historii chybových hlášek a tak podobně. Na řídítkách je v základní verzi i tlačítko klaksonu, což není pouze příprava na homologovanou verzi, ale nebudete muset křičet na ostatní jezdce na trati, když je dojedete zezadu, což je například u konkurenčního Starku Varg často otázkou diskuzí, protože ten má klakson jako přídavné vybavení.
Zpátečka a detaily navíc
Novinkou pro Talarii je zpátečka, kterou doposud žádný jiný model neměl a je udělaná přesně tak, jak má. Na levém palci stisknete tlačítko „R“ a pak jen přidáváte plyn. Zmínil bych ještě, že na blatníku zadního kola je odrazka, která má permanentní LED podsvícení, bohužel nefunguje jako brzdové světlo, ale i tak je to určitě bezpečnostní prvek, který se hodí, protože být vidět dřív, než jste slyšet, se určitě hodí. Ve chvíli, kdy jezdíte v blátivém počasí, tak se na odrazku dostane bláto a není vůbec vidět.
Baterie, motor, uchycení a nabíjení
Nejdůležitější komponenty jsou ovšem, hned po kontroleru, baterie a motor. Baterie má u Komoda napětí 97,2 V a kapacitu 45 Ah – to dohromady dává celkovou kapacitu 4,37 kWh. Nabíjení je nabíječkou s maximálním nabíjecím výkonem 15 A otázkou 3 až 4 hodin. Baterie je pochopitelně vyndavací. Postup je jednoduchý, musíte sundat sedlo pomocí odjišťovací páčky, pod sedlem se zároveň nachází malý úložný prostor, vyklopit plastový kryt na pantech a jste u baterky. Baterie je do rámu uchycena třemi kotvícími šrouby, které mají maličko nešikovně řešené podložky, ale je to jen o zvyku, případně není nic snazšího, než je zaměnit šrouby za štefty. Baterie váží necelých 25 kilogramů a nabíjecí konektor je pod zmiňovaným vyklápěcím krytem, díky čemuž je chráněn i v těch nejhorších podmínkách. Motor je vzduchem chlazený a je v ose kyvné vidlice zadního kola, které pohání řetězem. Nominální výkon je 24 kW a špičkový 32 kW.
Jízdní režimy a výkonnostní módy
A teď už nasadíme trhačku okolo zápěstí, otočíme klíčkem a jdeme se projet. Komodo má 3 jízdní módy a zpátečku. Je tu Eco, Sport a Hypersport. Na Eco můžete jet maximálně 46 km/h a uděláte z Komoda AM kategorii. Ovšem, když přepnete na Sport, tak už se výkon pohybuje okolo 20 kW a většině normálním smrtelníkům to bude bohatě stačit. S Hypersportem se dostanete na avizovaných 32 kW, zde pak končí legrace. Nebo naopak? 32 kW už je na 98 kg opravdu moc. Zmiňované zrychlení z 0–50 za 1,9 s mi přijde trošku mimo, spíš bych řekl, že za tu dobu jste někde mezi 70–80 km/h a kdybyste drželi otevřený plyn co to dá, tak se dostanete na maximální rychlost 105 km/h. Já se dostal na tachometrových 107 km/h. Při konfiguraci si můžete zvolit různé velikosti pastorků a zadní rozety, tím se s maximální rychlostí můžete dostat až na 120 km/h.
Jelikož jde o verzi MX, nečekejte ABS či kontrolu trakce. U homologované verze se s těmito funkcemi ale už počítá. Výrobce uvádí, že při průměrné rychlosti 45 km/h se dostanete na 115 km dojezdu. Já jsem celý den drtil Komodo na krev a dělali jsme několik sprintů – ujel jsem 33 kilometrů a v baterii zbylo 20 %. Žádnou změnu ve výkonu a spuštění nouzového režimu jsem nezaznamenal, na to se budu muset zaměřit při delším testování. Dále tu jsou čtyři úrovně rekuperace a zmiňovaná rekuperační páčka na palec. Páčka funguje při zvoleném rekuperačním stupni 1. úrovně a umí vyvinout tak silnou rekuperaci, že se až zasekává zadní kolo na štěrku či trávě.
| Za zapůjčení elektrické motorky Talaria Komodo děkujeme společnosti Talaria.cz, kde si ho můžete pořídit za 166 000 Kč. Talaria dále nabízí záruční i pozáruční servis, pravidelné prohlídky, náhradní díly skladem a možnost předváděcích jízd všech modelů. |
Tichý projev a výkonová rezerva
Když už se tedy rozjedeme, hned zaznamenáte, že Komodo je díky zapouzdřené převodovce velice tiché. Odezva na plynu je v každém režimu nastavená velice intuitivně, necuká to a dávkuje se přesně, jak vyžadujete. Vždy, když se na Hypersportu zatáhne za plný plyn, tak pokud nejedete nad 60 km/h, tak se vám vždy staví na záda a zadní kolo vás chce předběhnout spodem. Ta rezerva výkonu, která tam vždycky je, je neuvěřitelná. V jednom článku jsem zaznamenal, že Komodo bude mít, stejně jako nové Ultra Bee, maximální výkon pouze po omezenou dobu, ale při testování jsem se s ničím takovým nesetkal. Velkou výhodou těchto strojů je, že na internetu seženete v aftermarketu nepřeberné množství náhradních a tuningových dílů.
Závěr
Nemohl jsem se dočkat, až si o Komodu udělám vlastní obrázek a až si ověřím, jestli je, nebo není tak dobré jako na papíře – a ono vážně je. Talaria zase Sur-Ronům ukradla korunku a Komodo bude v nejbližším období velice žádané zboží. Až přijde na trh homologovaná verze, což bude někdy okolo Vánoc, budete potřebovat řidičák A1/B, protože se jedná o kategorii L3e a půjde ji řídit od 16 let. Dostupné bude ve třech různých barvách – v zelené, modré a černé s bílými nebo černými plasty.
Foto: Jiří Paroubek, fDrive.cz
