Je rok 2018 a s vývojem dopravní situace v naší metropoli to nevypadá zrovna růžově. Zavírají se mosty nebo celé ulice, na dlouhé měsíce stanice metra a v centru Prahy se dokonce zakazuje cyklistická doprava. Co s tím? Nezbývá než hledat alternativní formy dopravy.
Pokud nedáte na předsudky, zajímavou a velice flexibilní alternativou může být elektrický longboard. O tom, jaké výhody i nástrahy tato forma městské přepravy skýtá, jsem se podrobněji rozepsal v následujícím článku.
Ve zmiňovaném článku prošla testem trojice různorodých longboardů, konkrétně Acton Blink S2, Eljet Double drive a Yuneec E-GO 2. V dnešní recenzi se podíváme na švýcarského kandidáta, který se bude snažit zaujmout především pokročilými technologiemi. Nese jméno SoFlow LOU Board 3.0.
Od dříve testovaného tria konkurentů se na první pohled odlišuje svým provedením. Především je mnohem menší než typický longboard a celé jeho tělo je zhotoveno z karbonu.
S rozměry 66 × 26 × 13 centimetrů je perfektní na přenášení v ruce. Když LOU vezmete za přední trucky, na rozdíl od klasických longboardů máte k zemi ještě pěknou rezervu – typický longboard byste ve stejné pozici vláčeli po zemi. To je opravdu hodně praktické.
Váhově ale LOU Board 3.0 nijak zvlášť nevybočuje. Co výrobce ušetřil použitím karbonovými vlákny, to dohnal velkou baterií. LOU ve své nejvyšší konfiguraci, kterou jsme testovali, váží 5,4 kg. Varianta LOU Board 2.0 s menší baterií a pohonem pouze na jeden motor ale váží už příjemných 4,3 kg a pokud oželíte dojezd a výkon, doporučuji se podívat i na nižší varianty tohoto boardu. Nejlevnější varianta 1.0 je potom už z polyuretanu místo karbonu a váží 4,8 kg.
Technické parametry různých variant LOU Boardu
| LOU Board 1.0 | LOU Board 2.0 | LOU Board 3.0 | |
|---|---|---|---|
| Udávaný dojezd | 10–15 km | 20–25 km | |
| Max. rychlost | 28 km/h | 35 km/h | |
| Pohon | 1× hub motor (1,5 kW) | 2× hub motor (3 kW) | |
| Hmotnost | 4,8 kg | 4,3 kg | 5,4 kg |
| Rozměry | 66 × 26 × 13 cm | ||
| Kapacita baterie | 2,2 Ah | 3 Ah | |
| Materiál | polyuretan | karbon | |
| Cena | 13 000 Kč | 20 000 Kč | 25 000 Kč |
Jak je vidět z tabulky parametrů výše, nejvyšší varianta LOU Boardu není rozhodně žádné ořezávátko a maximální rychlost je pro městskou přepravu dostačující. Překvapivě je longboard i v nejvyšší rychlosti dobře ovladatelný a nemá tendenci se výrazně vlnit.
K vysokému výkonu jsou zapotřebí také dobré brzdy. Ty dokážou být až překvapivě ostré. Na začátek to chce trochu zvykání, ale po pár jízdách dostanete malou páčku ovladače „do ruky“. Razantnější brzdy jsou v rukou zkušeného jezdce k nezaplacení.
Aplikace vyžaduje trochu trpělivosti.
Sílu a rychlost nástupu brzd si navíc můžete ve 3 krocích nastavit v mobilní aplikaci. To samé se týká míry akcelerace a nechybí ani klasický přepínač mezi začátečnickým a pokročilým módem. Ten vlastně jen upravuje hodnoty výše popisovaných vlastností.
Aplikace samotná je potom dostupná pro iOS i Android a jedná se o takovou klasiku v kategorii aplikací pro elektrická vozítka. Bohužel. Spojení s boardem a ovládání samotné aplikace vyžaduje trochu trpělivosti a aplikace občas spadne na obou zmiňovaných platformách.
Pokud aplikaci vůbec budete potřebovat, naštěstí je to pouze na začátku pro úpravu jízdního režimu – poté se do ní už nemusíte nutně vracet.
Ovladač, který si vyžádá vaši pozornost
Všechny důležité úkony pro každodenní ježdění totiž obsloužíte pomocí přiloženého dálkového ovládání. To je ve svém základu klasické. S prknem komunikuje pomocí Bluetooth a spojení je okamžité a spolehlivé. To je především pro bezpečnost velice důležité.
Rozhodně musím nepochválit páčku pro ovládání plynu.
Baterii ovladače se mi nepodařilo za téměř 14 dní skoro každodenního ježdění vybít. Pokud by k tomu ale přeci jen došlo, stačí použít microUSB konektor, který je k mání téměř všude. Osobně bych ocenil například novější USB-C, ale posouzení toho, zda to považovat za výhodu nebo ne, nechám na vás – každý je v modernizaci své zbylé elektroniky různě daleko.
Co ale rozhodně musím nepochválit je samotná páčka pro ovládání plynu a brzdy. Časem si na ni zvyknete, ale ze začátku mě dostala do několika nepříjemných situací.
Nejzásadnější výtku mám k rozhodnutí výrobce, že kromě toho, že vyklopením dopředu nebo dozadu klasicky jedete akcelerujete nebo brzdíte, umožňuje páčku i stisknout směrem dolů, což mění směr jízdy vpřed a vzad. Ano, čtete správně.
Velmi záhy se na to naučíte dávat velký pozor, protože pokud si stoupnete na skateboard a rozjede se nečekaně opačným směrem, než čekáte, v nejlepším případě je z toho pouze komická situace na váš účet. Na změnu směru jízdy je myslím vhodnější mít dedikovaný přepínač jinde na ovládačce, který nebudete omylem mačkat například při brzdění.
Druhou výtku mám potom k citlivosti, respektive slabému odporu samotné páčky. Té klade odpor pouze slabá pružinka a velice snadno se tak stane, že o ní snadno jemně zavadíte a prkno letí nečekaně vpřed.
Opět to není nic, na co si nelze zvyknout, ale chce to opravdu zvýšenou pozornost kdykoliv, když zrovna nejedete. U jiných boardů, respektive jejich ovladačů, jsem podobný problém neměl.
Při samotné jízdě je potom ovladač bezproblémový a dobře padne do ruky.
Jízdní vlastnosti
Pojďme se ale vrátit ještě k prknu samotnému. Tedy prknu… LOU Board není na rozdíl od většiny ostatní konkurence z tradičního dřeva, ale jeho tělo je kompletně z uhlíkových vláken. To má za následek kromě nižší váhy také vysokou tuhost. LOU se tak rozhodně nezařadí mezi flexibilní prkna, jako vyrábí například Boosted. Není to ale zásadní problém. Jen absorpce vibrací bude více spočívat na vašich nohou.
Použití karbonu má ale ještě další výhody. Kromě toho, že vypadá zatraceně sexy, je konstrukce těla velice tenká a nikdo z okolí mi nechtěl věřit, že se skutečně jedná o elektrický longboard, který v sobě skrývá také 3Ah baterii.
Určité nenápadnosti napomáhá i fakt, že pohon zajišťují elektromotory vestavěné v zadních kolečkách. Motory tedy nijak nezasahují do vnějšího prostoru.
Díky menším rozměrům prkna je LOU Board také skvěle ovladatelný a rádius v zatáčkách je mnohem kratší než u větších longboardů. To se ve městě opravdu hodí. Skvělým pomocníkem je také dostatečně velký kicktail, díky kterému není problém prkno zadní nohou zvednout.
Maximální rychlost i zrychlení je díky pohonu dvou koleček na vysoké úrovni, ale na trhu byste samozřejmě našli několik přemožitelů. V čem LOU 3.0 úplně neexceluje je stoupání do kopce. Ty zdolává z většími obtížemi něž konkurenční boardy, které disponují podobným výkonem na rovince (například Acton Blink S2).
Ve srovnání s modelem od Actonu má také trochu slabší brzdy při úplném zastavení. Při běžné jízdě je schopnost brzdit velice dobrá. Pokud ale čekáte, že s LOU 3.0 zastavíte do úplného klidu z trochu prudšího kopce, tak vás zklamu. Například nejprudší části kopce z Vítkova dolů na Žižkov ubrzdil Acton bez problémů, tak, že jsem ho mohl bezpečně sjet. LOU se bohužel ze stejného kopce spustí vysokou rychlostí bez možnosti zpomalit. Jedná se ale o celkem extrémní test – věřím že většina takto prudké klesání překonávat nebude.
Při plné baterii jen na vlastní nebezpečí
Co už je ale hodně nepříjemné je nemožnost zastavit i na rovině, pokud máte plně nabitou baterii. Jedná se o neduh, který není sice pro LOU ojedinělý, přesto ho jiní výrobci dokážou vyřešit. Jedná se o extrémně nebezpečnou vlastnost.
Zásadní problém nastává, pokud ven vyrazíte s plně nabitou baterií…
O co přesně jde? Každý elektrický board disponuje automatickou rekuperací při brždění. Příjemný doplněk, i když dojezd vám výrazně neprodlouží. Zásadní problém nastává, pokud ven vyrazíte s plně nabitou baterií…
To je asi celkem normální stav, říkáte si možná. Problém je v tom, že pokud chcete brzdit (tedy rekuperovat energii do akumulátoru) při plném nabití, hrozilo by poškození baterie a teoreticky i její vzplanutí. Pokud tedy máte „plnou nádrž“ a rozhodnete se, že by bylo záhodno brzdit, máte smůlu. Board prostě nezabrzdí, aby nepoškodil baterii. Otázka je ovšem, co jiného se poškodí, pokud prkno přestane nečekaně brzdit…
Nejde bohužel jako u ovládačky o další kosmetickou věc, na kterou stačí myslet. Pokud je začátek vaší cesty převážně z kopce, dokáže se baterie nabít na plnou kapacitu, i když jste předtím pár stovek metrů raději ujeli po rovině nebo do kopce.
LOU naštěstí není perpetuum mobile a dobíjení je výrazně méně efektivní, než kolik spotřebujete na pohon kupředu. Když jsem tedy při sjezdu z kopce poznal, že prkno přestává brzdit, otočil jsem to a prostě jsem si kopec vyjel zpět nahoru, abych ho mohl znovu sjet bezpečně až dolů. Ano, to není zrovna praktické.
Ptáte se, jestli se s tím dá něco dělat? Ano, koupit si jiný board. Jiní výrobci v této situaci rekuperovanou energii prostě místo vracení do akumulátor mění na teplo. Toto řešení má jistě také své limitace, ale v praxi jsem se u jiných longboardů nesetkal s tím, že by to byl problém, a to ani v letních měsících.
Pojďme se ale vrátit k pozitivním stránkám LOU Boardu. Tak například je odolný proti vodě a prachu podle specifikace IP54. V praxi to znamená, že zvládne projet louží, nebo když začne pršet, dokážete rychle dojet někam do úkrytu, aniž byste se museli výrazně strachovat. Velké lijáky nebo přímo koupání by už ale elektronika uvnitř nepřežila.
Velice příjemnou vychytávkou je například také automatické zapínání boardu. U ostatních značek je většinou potřeba stisknout přepínače zespodu samotného prkna. LOU prostě postavíte na zem a při mírném odražení se sám zapne a spojí s ovládačkou. Tohle je opravdu hodně příjemné a funguje to spolehlivě.
Jediné, co chybí k plné spokojenosti, jsou vestavěná světla. Výrobce sice nabízí k dokoupení malé nasazovací ledky za 30 dolarů, ale budete je muset zapínat a nabíjet (vyměňovat baterie) zvlášť. Vestavěné řešení je rozhodně praktičtější.
Zhodnocení
SoFlow LOU Board 3.0 je skutečně rozporuplné zařízení. Mnoho věcí se výrobci povedlo na jedničku. Díky velice kompaktnímu provedení je prkno skvěle ovladatelné a zároveň mnohem příjemnější na přenášení v ruce. V tomto malém, vodě odolném těle, se skrývá dostatečně velký akumulátor, který dokáže dodat dvojici motorů dostatek výkonu pro svižné a zábavné poježdění po městě.
Co se týče dojezdu, ten samozřejmě zdaleka nedosahuje papírových 20 až 25 kilometrů. Dojezd je jako vždy ovlivněn především terénem a vaší vahou. Ve srovnání s podobně výkonným Actonem Blink S2 je dojezd o cca 1 až 2 km kratší. Abych byl fér, LOU jsem měl možnost testovat pouze za teplot jen těsně nad nulou, což se jistě do výkonu baterií promítlo. V pražském terénu jsem na Actonu naměřil dojezd cca 10 km. Pokud bych měl odhadovat, dojezd LOU Boardu 3.0 se mu bude zespodu za normálních teplot blížit. Zde tedy problém nevidím.
Ohledně doporučení se musím zdráhat.
Co už ale stojí hodně za zvážení je výše popisovaný problém s nefungujícími brzdami při plném nabití baterie. Jako se vším se s tím dá naučit žít. Je ale krajně nepraktické, pokud na začátku cesty musíte strávit nějaký čas bezpečným vybitím.
Kromě tohoto problému jsem ale byl z LOU Boardu 3.0 vyloženě nadšený. Takto se ale musím zdráhat v tom ho s čistým svědomím doporučit. Omezení při plné kapacitě si před nákupem dobře zvažte.
Pokud máte hlouběji do kapsy a 25 tisíc Kč, za které model 3.0 aktuálně prodává Alza.cz, je na vás moc, uvítáte že SoFlow nabízí i další dvě méně vybavené varianty.
