Opel Grandland Hybrid GS (2025)

Německá novinka chce konkurovat středně velkým SUV a kromě nízké ceny chce uspět i díky dospělému vzhledu, bohaté výbavě a kvalitnímu zpracování. Novinku lze bezpečně poznat podle futuristicky vypadající přídě. Ta má masku Opel Vizor, světlomety Intelli-LED a světelnou lištu, která je novinkou a vypadá vskutku dobře. Zajímavostí je ukrytý nápis Opel na víku kufru, který je integrován do jeho vnitřku a zobrazí se až ve chvíli, kdy se vůz nastartuje. Označení výrobce je zde ve formě červeného LED nápisu. Kdo zvolí základnější výbavu Edition, dostane automaticky 18" disky kol a tónovaná a akustická boční okna v obou řadách. Námi testované provedení ale dorazilo ve výbavě GS, která platí za absolutní vrchol. Osekání nabídky výbav je tak zřejmé, zákazník má následně pouze možnost přikoupit celou řadu příplatkových prvků.

Testovaný Opel Grandland GS byl vybaven krásným měděným lakem karoserie, který je překvapivě v ceně výbavy. To je první plus, protože vozidlu to v něm náramně slušelo. S uvedenou výbavou se automaticky přidávají 19" disky kol ve dvoubarevném provedení. Po vizuální stránce se Opelu povedlo vytvořit nástupce první generace Grandlandu, který sice nevypadal špatně, ale pořád mu „něco“ chybělo. Rozhodně doporučuji připlatit si za lepší světla Intelli-Lux HD s technikou Matrix LED. Ta přináší 51 tisíc pixelů pro dokonalé osvícení vozovky před vámi s propracovaným algoritmem proti oslňování nejen dalších účastníků provozu, ale světla myslí taktéž na řidiče a brání odrazu světla od dopravního značení. Ačkoliv chybí režim pro špatné počasí a přední mlhovky, musím uznat, že světelný tok byl dostatečně široký a světla svítila poměrně daleko. Zajímavostí ale bylo, že vždy, když se aktivovaly ostřikovače čelního okna, automaticky vůz zapnul na pár minut potkávací světla. Bylo přitom úplně jedno, že je zrovna ostré slunce a jasná obloha.

Zřejmě tak jde o nějakou bezpečnostní funkci, kdy si systém vozidla zkrátka myslí, že řidič nemá dostatečný výhled, a proto vždy rozsvítí hlavní světlomety. Trošku vtipně ale vypadají přední stěrače, respektive ten u spolujezdce. Z nějakého důvodu tento stěrač není schopen dosáhnout úplně do prostředku čelního okna a jeho sklon při aktivaci vypadá, jako by šlo o vůz z nižší cenové kategorie. Co se týče samotných rozměrů, novinka je oproti předchůdci o 173 mm delší, o 49 mm širší a do výšky si polepšila o 35 mm. Objem kufru 550 l pak značí, že došlo k jeho nárůstu o 36 l. Obecně je nový Grandland hodně prostorným vozem s dostatkem odkládacích prostor a hodně šikovně řešenými držáky na nápoje vpředu. Ty lze totiž individuálně nastavovat skrze pojízdné kolejnice, takže není problém mít v držácích dvě 0,5l plechovky s nápojem a uprostřed malý kelímek s kávou. Opel myslel taktéž na prostor pro posádku, když prodloužil rozvor o 120 mm. Tím pádem se dozadu mnohem snáz posadí i ti, kteří by se do první generace Grandlandu vešli jen s velkými obtížemi.

Na celou obrazovku

Zajímavostí je středový tunel, který má dvě patra, kdy to první lze z části uzavřít roletou. V horní části se totiž nachází poměrně hluboký prostor pro uložení drobností a je zde i nabíjecí bezdrátová plocha pro mobilní telefon. Ta je šikovně zakryta plastovým „oknem“, takže na mobilní telefon je sice vidět, ale jen částečně. O nabíjení informuje dostatečně nápadná světelná ikona a celkově jde o zajímavé a zatím nevídané řešení. Středová loketní opěrka je dělená na dvě části a v jejím 12litrovém nitru se nachází samostatný výstup klimatizace, za což Opelu posíláme velké plus! V parných letních dnech tak zde nebude problém uchladit i menší PET lahve s nápoji. Hodně se mi líbila přední rozměrná sedadla s certifikací AGR, výhřevem a částečně elektrickým nastavením. Pro úplné elektrické ovládání, masáž a odvětrávání předních sedadel je ale potřeba přikoupit paket za 65 tisíc Kč. Tento příplatek bych považoval osobně za nutný, protože jízdního komfortu není nikdy dost.

Nový Opel Grandland nabízí i 10" informační panel, který může být doplněn o head-up displej s celkem bohatým zobrazením a dostatečně velkými ikonami. Středu palubní desky pro změnu vévodí 16" dotykový infotainment s poměrně přehledným zobrazením, ale často zoufale pomalými reakcemi. Opel zde nasadil nejspíše novou verzi operačního systému, jenže často se mi stávalo, že systém nereagoval dostatečně rychle a třikrát odmítl reagovat úplně. Bylo znát, že jakmile jsem chtěl rychle vypnout některý z asistentů či přenastavit teplotu klimatizace, trvalo pár sekund, než se tak skutečně stalo. Vrcholem pak bylo náhlé vibrování pedálu brzdy skrze systém ESP, a to i přesto, že jsem zrovna s vozidlem stál v parkovacím režimu a hledal cílové místo v navigaci. To by se stávat nemělo, osobně si ale myslím, že jde pouze o počáteční porodní bolesti, kterým se často nevyhne nikdo. Během jízd jsem pak postrádal možnost aktivovat funkci Auto Hold, kterou Grandland vůbec nenabízí. Při zaparkování by také bylo vhodné, aby se sama zatáhla parkovací brzda. Zatáhne se totiž až v okamžiku, kdy se vypne spalování, což nemusí prospívat životnosti převodníku a západky v převodovce.

Na celou obrazovku

Pod kapotou vozu pracoval tříválcový benzinový motor s objemem 1,2 l, který je u Opelu novinkou. Nabízí výkon 145 koní a lehkou elektrickou výpomoc. Jedná se o solidní průměr, který nenadchne, ale ani neurazí. O převod síly na výhradně přední nápravu se pak starala automatická převodovka se šesti stupni a pádly pro ruční řazení pod volantem. K dispozici jsem měl též celkem tři jízdní režimy (Eco, Normal a Sport), přičemž bylo znát, že nejlépe vůz jel v tom nejostřejším. Jedině tehdy se totiž převodovka snažila o rychlé řazení, držela lehce vyšší otáčky a já mohl s klidem využívat veškerý dostupný výkon a točivý moment. Na druhou stranu, spořiví dokáží díky mild-hybridní technice jezdit i s takto velkým SUV za hodnoty začínající cifrou 5, což byl i můj případ. Škoda jen, že ani v nastavení Eco jsem se příliš často nedočkal tzv. plachtění, kdy by mohla být využita setrvačnost vozu. Vůz místo toho často rekuperoval elektrickou energii, ale často to dělal zbytečně, protože jsem zrovna jel z kopce a nejelo přede mnou žádné další vozidlo. V rámci dálniční jízdy se stane maximem rychlost 202 km/h a kdo často potřebuje rychlý odpich z místa, měl by počítat, že s tímto motorem zabere sprint z 0 na 100 km/h čas 10,2 s.

Mírně mě zarazilo nastavení podvozku, které nemůže mít adaptivní odpružení a spoléhá se výhradně na pevné tlumiče s technikou FSD. Jelikož vůz může mít kola pouze o velikosti 18/19", automaticky bych volil menší disky. Testovaný kus totiž obouval 19" a jízda s nimi byla celkem tuhá a o každé nerovnosti byla posádka informována více, než bych si osobně přál. To je velká škoda, protože kdyby Opel sáhl po měkčím nastavení podvozku, mohl ještě více podtrhnout jinak příjemný jízdní projev druhé generace Grandlandu. Za jeho volantem se člověk cítí nejlépe při středně rychlé jízdě, ale jakmile začnete tlačit na pilu, vůz dá hned najevo, že na to není stavěn. I z toho důvodu nechápu, proč je podvozek příliš tuhý. Novinka se ale i tak za mě docela povedla a z části se poučila z chyb předešlého Grandlandu.

Přečtěte si také

Test Opel Astra ST GSe (2024) – Je jiná než ostatní v rodu

Stačilo by změkčit odpružení, vylepšit odezvu palubního systému na dotek a trošku vylepšit souhru převodovky se spalovacím motorem. V ostatních ohledech je ale Opel Grandland druhé generace schopným SUV, které s přehledem pojme klasickou čtyřčlennou rodinu a s nízkou spotřebou a kvalitním odhlučněním ji odveze takřka kamkoliv.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz