Na test UVO Connect jsem si vyzvedl městský crossover Kia Stonic s litrovým tříválcem okořeněným o technologii MHEV o celkovém výkonu 88 kW. Jelikož je mild-hybridní pohon stále poměrně nový, a protože mám zkušenosti s identickou motorizací bez MHEV, uvedu níže také rozdíly, které jsem během pár set ujetých kilometrů zaznamenal. Nejprve však o infotainmentu a možnostech chytrého propojení.
V záři neonů
Testovaná Kia Stonic v ceně necelých šest set tisíc korun dorazila vybavena novým infotainmentem, který jsem si mohl vyzkoušet na 8" displeji. Jako první si lze všimnout nové grafiky, tedy nejen neonových ikonek, ale také obrazovky se „spořičem“ (hodinami), kdy se vedle ukazatele času a počasí hezky zobrazují mapové podklady s navigací. Grafika působí svěžím dojmem, avšak ještě důležitější je plynulost, která je naštěstí příkladná a vše funguje „na první dobrou“. V nabídce se lze pohybovat svajpováním, do základních sekcí nastavení se však dostanete i fyzickými tlačítky pod displejem, za jejichž přítomnost jsem osobně velmi rád.
Jistě mi však dáte za pravdu, že ještě důležitější než samotný vizuál, jsou funkce. Jako první mě zaujala možnost změny uživatelských profilů, které kompletně pozmění nastavení systému. Sdílení jednoho vozidla mezi rodinnými příslušníky (případně kolegy ve firmě) je tak zase o něco pohodlnější. Za neméně užitečnou funkci považuji možnost přenést naplánované schůzky z vašeho kalendáře do vozidla. V případě, že máte u schůzky totiž uvedenu také lokaci, vůz dokáže sám nabídnout navigování do cílového místa.
V neposlední řadě zaujmou také on-line informace o parkovacích místech, což v praxi vypadá tak, že vám vůz ukáže přehled nejbližších parkovacích míst a cen za parkování. V tomto ohledu spatřuji prostor pro zlepšení, neboť ne vždy odpovídaly v systému uvedené ceny cenám skutečným. Při pokusu o on-line vyhledání údajů o čerpacích stanicích v blízkosti jsem se pro změnu setkal s hláškou o zpožděném příjmu dat, vlivem čehož informace nebyly zobrazeny.
UVO zatím není dokonalé, ale je na správné cestě
Jakožto fanoušek mobilních technologií jsem se nejvíce zaměřil na aplikaci Kia UVO, do které je nejprve nutné vozidlo zaregistrovat. Nastavování v autě trvalo pouze pár minut a bylo hotovo. Následně jsem pomocí aplikace mohl například kontrolovat polohu vozidla, což se může hodit, pokud jste zaparkovali na místě, které neznáte a potřebujete se k němu co nejdříve dostat, zároveň jsem však mohl na dálku vůz odemykat/zamykat. To je však z možností ovládání vozu víceméně vše. Minimálně v tuto chvíli jsem tak nemohl testovanou Kiu Stonic na dálku nastartovat a zapnout si například vyhřívání volantu nebo interiéru. Dálkové ovládání tedy prozatím slouží pouze k zamčení/odemčení, což je podle mě velká škoda.
Aplikace, která je mimochodem kompletně v českém jazyce (přestože si můžete všimnout několika screenshotů, kdy jsem ji měl v angličtině), je rozdělena do několika sekcí, mezi kterými najdeme i vcelku pěkně zpracovanou knihu jízd. Nicméně klasickou knihu jízd důležitou pro firmy a jejich účetní oddělení pravděpodobně nenahradí. Pro to, abyste získali solidní přehled o tom, kde jste všude vy nebo vaši blízcí byli, však poslouží více než dobře. Samozřejmě lze vést takovéto záznamy i v samostatné aplikaci (doporučit mohu Fuelio), zde však neuvidíte například údaje o průměrné či maximální rychlosti.
Kia Stonic 1,0 T-GDi MHEV
| Rozměry | 4 140 × 1 760 × 1 520 mm, 1 155 kg |
|---|---|
| Výkon | 88 kW |
| Baterie | ? |
| Dojezd | ? km |
Funkci, kterou jsem však využíval nejčastěji, byla možnost vyhledat trasu na telefonu a poté ji zaslat do auta, což je podle mě mnohonásobně snazší než cílovou destinaci zadávat přímo ve vozidle. On-line navigace ve voze přitom fungovala velmi dobře a pochválit mohu i přehlednou grafiku na displeji, kterou oceníte například při vyjíždění z komplikovanějších dopravních úseků.
Kdo se bez UVO Connect (ne)obejde?
UVO Connect je podle mého názoru praktickou doplňkovou funkcí, která má však stále prostor ke zlepšení a zejména rozšíření svých možností. V současnosti ji lze totiž stále do velké míry nahradit již poměrně běžně používaným Android Auto či Apple CarPlay, ačkoliv s nimi nelze mít dálkový přístup k samotnému vozidlu. Rozhodně se však v budoucnu těším na rozšiřování propojení mezi smartphonem a automobilem, možnosti jsou totiž takřka neomezené.
A co mild-hybrid?
Mild-hybridní pohon mě během ježdění příjemně překvapil a konkrétně v případě jednolitrového tříválce T-GDi, který znám z vozu Hyundai i30, podle mě dává smysl. Nejlépe se přínos MHEV demonstruje na rozjezdech z úplného klidu na frekventovanou silnici, kdy je tuto konkrétní motorizaci s turbem potřeba vytočit tak, abyste se svižně zařadili mezi auta. S mild-hybridním ústrojím mohu potvrdit, že byla akcelerace lepší, jízda tedy i bezpečnější. Kde jsem naopak rozdíly nepozoroval (a pokud zde byly, tak opravdu minimální), je spotřeba pohonných hmot. Případnou nižší spotřebu o jednu či dvě desetiny litru na 100 kilometrů přitom nelze přiřknout pouze 48V technologii/elekromotoru, pokud bych s auty nejezdil zcela identické trasy naprosto stejným jízdním stylem.
U litrového tříválce, který najdeme ve vozidlech Hyundai a Kia tedy doporučuji minimálně zvážit investici do MHEV a v ideálním případě se nejprve projet s klasickou motorizací a poté mild-hybridem.
Foto: Ioannis Papadopoulos, fdrive.cz
