Sportovnější dvojče Fordu Galaxy nabídne až 7 míst k sezení, dostatek prostoru (především v prvních dvou řadách sedadel) a ve spojení s hybridní technikou velmi zajímavé jízdní vlastnosti. Škoda jen, že samotná kategorie MPV je stále více vytlačována vozy typu crossover a SUV. Nejen na pohled mohutný rodinný Ford S-Max totiž nabízí velmi praktické vlastnosti a za jeho volantem (s poněkud úzkým věncem) se bude pohodlně cítit i leckterá žena. Z vozu je totiž vynikající výhled do všech stran a zdvojené A-sloupky pomáhají při manévrování v podzemních garážích, kde jsou často úzké prostory pro vjezd.
Technické parametry Ford S-Max Hybrid
Kompletní specifikace| Konstrukce | MPV, 4 804 × 2 137 × 1 684 mm, 1 902 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
| Výkon | 140 kW, 190 koní, točivý moment: 200 Nm |
| Baterie | 1,1 kWh |
| Nabíjení | |
| Spotřeba | Kombinovaná: ? l / 100 km |
| Cena od | 1 209 900 Kč |
Při parkování avšak většina řidičů neocení fakt, že vlastně nevidí rohy vozu. To značně komplikuje odhad a hlavní příčinou je poměrně zkosená příď. Možná je to kvůli lepšímu odporu vzduchu a snížení spotřeby, ale kdo rád parkuje tzv. „na centimetry“, v případě S-Maxu bych mu to moc nedoporučoval. Plusový bod od nás ale dostává za fyzické ovladače na středu palubní desky. Skrze ně se dá ladit rádio, ovládat rychlost ventilátoru klimatizace i výhřev předního okna. Část funkcí je pak sice ukryta v menu palubního systému, avšak Ford se jako jeden z mála drží tradice, že řidič by měl většinu tlačítek cítit.
Po stránce prostoru je S-Max menším podivínem. Navzdory jeho velkým rozměrům je v prvních dvou řadách sedadel místa tak akorát, ovšem to mluvím o situaci, kdy je druhá řada sedadel posunuta úplně dozadu. V ten moment se za řidiče se spolujezdcem posadí zcela pohodlně jen ti, co měří do 190 cm. Vyšší postavy už začnou strádat po stránce prostoru pro kolena a kdo by snad chtěl v S-Maxu převézt 7 dospělých, čeká ho celkem náročný úkol. Testovaný vůz zkrátka není úplně plnohodnotné MPV se 7 místy k sezení. A pokud ano, tak jen pro rodiny, které mají více než tři děti v předpubertálním věku.
V rámci výbavy ST-Line se v kabině objevují sportovně tvarovaná sedadla s celkem tuhým sedákem a bočním vedením. Atypický kruhový ovladač automatické převodovky je dalším poměrně netradičním prvkem výbavy, na který je potřeba si chvíli zvykat. Kdo by ale chtěl z S-Maxu udělat menší stěhovák, v 5místném uspořádání sedadel nabídne kufr objem 1 035 litrů. Komu by to snad nestačilo, po sklopení druhé řady sedadel se objem zvětší na více než 2 000 litrů. Hlavní podstatnou testu je ale něco jiného – motorizace. V rámci nižších provozních nákladů lze pro verzi Hybrid volit jednu ze tří dostupných motorizací.
Lze sáhnout po dieselovém dvoulitru s výkonem 150/190 koní, popřípadě po atmosférickém benzinu o objemu 2,5 litru a výkonu 190 koní. A právě benzinová jednotka byla pro mě vlastně tou nejzajímavější z pohledu spotřeby a užitečnosti. Chybí jí totiž turbodmychadlo a byl jsem moc zvědav, jak si na dnešní poměry velkoobjemový motor poradí s těžkým a velkým S-Maxem. Nebudu vás napínat. Stačí trošku citlivěji používat plynový pedál a rázem se každý dočká příjemného jízdního projevu, která vám současně neudělá díru v peněžence. Tento motor je určen pro klidnější řidiče, ačkoliv by se mohlo zdát, že 190 koní je celkem hodně. Sportovnější jízdě nepomůže ani tupé stání na plynu, protože vůz využívá převodovku eCVT bez možnosti manuálního řazení.
Řidič je tak odkázán jen na logiku převodovky a její sladění s motorem. Sportovní jízda je S-Maxu Hybrid dopředu zapovězena a také delší předjížděcí manévr si musí řidič dopředu promyslet. Jestliže zrovna poveze více jak dva cestující, mohl by se začít velmi rychle divit tomu, jak je de facto nejvýkonnější provedení vozu líné. Hybridní technika přitom dokáže vykrýt apetit benzinového motoru a jak jen to jde, snaží se o to, aby vůz jel čistě na elektřinu. Baterie ve voze oplývá kapacitou 1,1 kWh a dle mého měření to stačí na ujetí 2 km čistě na elektřinu v kuse. Příjemným překvapením pro mně byla průměrná spotřeba 6,2 litru na 100 km, kdy jsem s vozem nejezdil nikterak úsporně a spíše mu dával zabrat.
Jeho atmosféře musíte přijít na chuť
Ocenit proto musím naladění podvozku, který ale byl ve verzi ST-Line ještě o něco tvrdší. Na můj vkus se jednalo o hraniční limit, co bych byl ještě schopen zkousnout, ale uměl bych si představit klasické měkčí nastavení. Možná díky větší tuhosti se vůz zbytečně nenakláněl v zatáčkách a pokud jsem do ní zkusil najet přehnaně rychle, vše včas začala řešit skvěle naladěná elektronická stabilizace. I tak ale není Ford S-Max Hybrid ve verzi ST-Line žádné sportovní náčiní, jedná se spíše o stylovku, která dává na obdiv možnosti designových kreací Fordu. A jaká jsou slova na závěr? Ford S-Max je s hybridní technikou neobyčejně úsporný a přes její instalaci mu nechybí dostatečně velký kufr. Posádku ochrání armáda bezpečnostních asistentů a pětice cestujících se bude v jeho kabině cítit příjemně.
Sportovněji založené řidiče ale nepotěší líný projev motorizace 2,5 Duratec a méně šikovní řidiči pro změnu budou mít problém s parkováním v užších prostorách. S volbou S-Maxu je tak potřeba přemýšlet hlavně o tom, na co jej budete chtít převážně využívat. Na dlouhé dálniční přelety po ČR se hodí spíše naftové dvoulitry, které ve výsledku nabídnou podobnou spotřebu a v případě 190koňové verze i lepší zátah. Právě ten rozhodne v situacích, kdy je to nejvíce potřeba.
Foto: Roman Havlín, fDrive.cz
