Cuore sportivo
První SUV od Alfy Romeo s názvem Stelvio má poctivý základ, díky kterému nabízí skvělé jízdní vlastnosti. Jak si ale stojí v dalších disciplínách?
Stelvio pověst Italských vozů nekazí – je to vážně hezké auto. Design je sice čistě subjektivní záležitost, ale milánské SUV postrádá zavalitost a přidává eleganci, kterou jiná auta této kategorie nemají. Vnitřek jako celek zaujme prostorností a hned po usednutí na vás dýchne jakýsi duch automobilky. Vy tak hned víte, že nesedíte v žádném koncernovém autě, kterých potkáváte denně na silnicích stovky.
Alfa Romeo Stelvio – zaostřeno na technologie
Á la BMW
Stelvio vychází ze sedanu Giulia. Kromě designu a techniky proběhlo pár změn, které stojí za zmínku. Kupříkladu přístrojová deska – je úplně nová a masivnější. Kapličku přístrojů tvoří dva budíky s analogovými ukazateli, mezi kterými je umístěn velký palubní počítač se 7palcovým displejem. Středový displej s úhlopříčkou 8,8 palce není bez nastartování systému vůbec vidět a volič osmistupňového automatu je nápadně podobný tomu z vozů BMW.
Největší obavu jsem měl z infotainmentu. Právě zde hrozil největší odstup od německých či japonských soupeřů, ale Italové připravili logický a rychlý systém. Stelvio přichází se zbrusu novým infotelematickým systémem Alfa Connect zahrnujícím 8,8palcový displej s vysokým rozlišením a 3D navigaci. Ovládat lze intuitivním voličem Rotary Pad a pokročilým systémem rozeznávání hlasu, bohužel bez možnosti češtiny, což ostatně platí pro celý infotainment. Logika a způsob ovládání s kruhovým ovladačem na středové konzoli připomíná BMW iDrive, stejně jako ovládání hlasitosti á la Audi hned vedle. Startovací tlačítko je samozřejmě na volantu, zpoza kterého vykukují masivní páčky pro řazení.
U Alfy jsou Android Auto a Apple CarPlay pouze za příplatek a pouze v nejvyšších stupních výbavy. Naštěstí máte právo volby. K dispozici je USB zásuvka, avšak ta slouží pouze k nabíjení mobilního telefonu. Bohužel chybí možnost připojení k internetu.
Asistenti po italsku
Stelvio nabízí celou porci jízdních asistentů. Senzor radaru, který využívá adaptabilní tempomat, je však umístěn asymetricky, na pravé straně přední části vozu. A zde občas nastal problém, kdy senzor na dálnici sem tam detekoval vozidla jedoucí ve vedlejším pruhu. Řidič v takovou chvíli nemůže tempomat použít a musí převzít kontrolu nad rychlostí vozu. Hlídání jízdních pruhů již fungovalo bez problémů, je však pouze akustické, nikoliv aktivní. Auto vám tedy volant nestrhne, ale dá jen akustický signál, že přejíždíte čáru.
Samozřejmě jako u moderních aut nechybí LEDkové osvětlení v zadních sdružených lampách a také uvnitř. Vpředu pak měla Alfa xenonové svítilny, které je potřeba pochválit, protože dle našeho názoru svítí lépe než některé LEDky. Zvukový komfort na palubě standardně obstarává audiosestava s 10 reproduktory. Pro fajnšmekry je pak k dispozici audiosystém HARMAN/KARDON s 13 reproduktory a subwooferem o celkovém výkonu 900 W.
Závěr
Pod kapotou naší Alfy bylo dvoulitrové benzínové turbo Q4 s výkonem 206 KW a točivým momentem 400 Nm, který standardně krotí osmistupňový automat a pohon všech kol. Za tuto verzi zaplatíte skoro 1, 3 milionu. Dražší už je pak jen verze Quadrifoglio s výkonem 510 koní. Výkon 206 kW (280 koní) v 5 250 otáčkách, stejně jako točivý moment 400 Nm dostupný od 2 250 otáček, je naprosto dostačující. Se Stelviem se dá s trochou citu jezdit zhruba za 8 l / 100 km, dálnice si vyžádá spíše deset a takový ten běžný průměr dosahovaný během testovacího týdne činil něco kolem 12 l / 100 km.
Ano, Alfa má spoustu chyb, ale co jí rozhodně nechybí je styl a duše. V autě se budete cítit výjimečně a dýchne na vás historie a neotřelost značky. Pokud hledáte únik ze současné šedi automobilového průmyslu, pak je Stelvio pro vás tou pravou volbou.
