Ačkoliv Volvo v blízké budoucnosti hodlá přejít na čistě elektrický pohon, zatím je možnost pořídit si hned několik modelů s benzinovými/naftovými motory. Nedávno testovaný model XC90 nás přesvědčil o tom, že kdo hledá luxusní sportovní velké SUV, může být u Volva na správné adrese. Tentokrát se mi ale do rukou dostaly klíčky od menšího sourozence s označením XC60. Zkratka T8 AWD na víku kufru měla ostatní účastníky provozu jasně odrazovat od případných pokusů o jakékoliv závodění. Ostatně, s modelovým rokem 2024 je tu výkon 455 koní, točivý moment 709 Nm a pořádně vyladěný podvozek. S cenou startující na 2,1 milionech Kč zájemce dostane velmi pohledné auto, které mě hned při převzetí učarovalo designem zvenčí i zevnitř.
Technické parametry Volvo XC60 (2017) T8 (2023)
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 688 × 1 902 × 1 658 mm, 2 170 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: 4×4 |
| Výkon | 335 kW, 455 koní, točivý moment: 709 Nm |
| Baterie | 18,8 kWh (14,7 kWh využitelná kapacita) |
| Nabíjení | palubní: 6,4 kW, konektory: Mennekes |
| Spotřeba | Kombinovaná: 2,1 l / 100 km |
| Cena od | 2 244 500 Kč |
Poznávacím znamením verze T8 jsou 20" disky kol, menší odznak na zádi, a tím to vlastně končí. Čekali byste dvojici sportovních koncovek výfuku v zadním nárazníku nebo nápadité rozšíření karoserie? Ani jedno z toho testovaná verze neměla, přitom to vlastně nebyla škoda. Co nejmenší nápadnost na silnici je kouzlem, které testované Volvo XC60 T8 dokázalo využít dokonale ve svůj prospěch. Kdo by ale přeci jen chtěl na silnici budit rozruch, švédský výrobce přidává možnost zakoupení dodatečného paketu Polestar Ultimate Dark. Ten přidává 21" kovaná kola, sportovnější nárazníky, výkonnější brzdy Akebono se zlatými třmeny a stavitelný sportovní podvozek Öhlins. Jak je vidno, Švédi mysleli na každého a rozhodujícím faktorem budou ve finále pouze finance.
V kabině je to stejná písnička jako ve větším modelu XC90. Hromada chromovaných lišt, záplava kůže, lesklý klavírní lak na středu palubní desky a dokonalá sportovní sedadla s výhřevem a odvětráváním. Člověk by až řekl, co mi tady ještě může chybět? Dokonalý posed za volantem, skvělý výhled vpřed a do stran nebo skvělý obraz parkovací kamery, který je ještě dnes častým problémem u mnoha stejně drahých aut. Škoda jen, že vedle proskleného voliče automatické převodovky již není „váleček“ pro rychlou změnu jízdních režimů. Když jsem tak chtěl během krátké chvíle po verzi T8 to nejlepší, musel jsem několika prokliky do palubního menu a teprve tam zvolit režim Polestar Engineered. V ten okamžik se z naprosto běžně vypadající XC60 stává zvíře, jež není radno provokovat až do rychlosti 180 km/h.
Právě v tomto tempu zasáhne omezovač rychlosti, což je další negativum, které nejde opomenout. Je jasné, že i v mnohem nižších rychlostech existuje reálná možnost dopravní nehody vlivem nezvládnutí vozidla, ale Volvo si povinnou instalací omezovače rychlosti spíše chrání svou pověst ohledně techniky a její výdrže. Volva patří mezi prémii, ale dvoulitrový benzinový motor s výkonem 455 koní není něco, co by mohl člověk vídat u mnoha jiných automobilek. Navíc, budoucnost nových automobilů míří ke stále přísnějším ekologickým nařízením, a tak u verze T8 najdeme plug-in hybridní techniku. Ta nabízí baterii s využitelnou kapacitou 14,7 kWh, což mi během teplot okolo 19 stupňů Celsia umožňovalo ujet na elektřinu skoro 75 km.
Škoda jen, že nabíjení je stále řešeno výhradně skrze AC přípojku, přes kterou lze do vozu přenést maximální nabíjecí výkon 6,4 kW. Nabíjení do plna tak není otázkou hodiny a navíc, když se řidič nebude hlídat a často využije maximální potenciál vrcholné verze XC60, baterie se vybije po ujetí 48 km. Plusem je alespoň palivová nádrž, která má na dnešní dobu nezvykle velký objem 71 litrů. Za to velké plus! I bez nabíjení je tak možné ujet celkem velkou porci kilometrů. Horší je to se spotřebou. Když jsem nenabíjel, ani lehká noha na plynovém pedálu nedokázala průměrnou spotřebu stáhnout pod 8,5 litrů na 100 km. Naopak s plně nabitou baterií se průměr (po resetování předešlé spotřeby) zastavil na 2,5 litrech na 100 km. S elektřinou přitom XC60 T8 uměla pracovat naprosto dokonale díky chytré navigaci a jízdním systémům sledujícím aktuální rychlostní limity a omezení.
Co mě na testované specifikaci bavilo nejvíce, to byla ostrá dynamika. Jak z místa, tak i ve vyšších rychlostech nemělo Volvo XC60 T8 Polestar Engineered problém okamžitě vyrazit vpřed a pronásledovat případné hříšníky, kteří si pár sekund předtím dovolili „poslat“ podpis svých dálkových světel na pohledný kufr mého volva. Tohle je auto dvou tváří a je jen na řidiči, jak s tím naloží. Pamatujte ale na to, že zde prim hraje bezpečnost, a tak třeba zapomeňte na omezení/deaktivaci systému ESP. S tímto SUV bokem zatáčky projíždět nebudete, ačkoliv o pohon se zde stará hned trojice motorů. Hlavní je spalovací, další elektromotor je na zadní nápravě a třetí nejmenší je u automatické osmistupňové převodovky. Spojení těchto tří jednotek fungovalo vždy na jedničku.
Sluší se dodat, že záruka na samotnou baterii je 8 let/160 tisíc ujetých kilometrů. A nedostatky? Kromě pomalejšího nabíjení a omezovače rychlosti jsem vlastně na nic zásadního nepřišel. Ano, německá prémiová konkurence umí nabídnout vyšší výkony, lepší dynamiku a také vyšší maximální rychlost. Jenže když dojde na nejhorší, budete to vy, kteří i z na první pohled vážnější nehody dost pravděpodobně odejdete po svých. Navíc pro sportovně založené řidiče je tu značka Polestar, u které se dá předpokládat, že nenechá nic náhodě a časem představí sportovní verzi SUV, které bude chtít dotáhnout již existující konkurenci. I přesto je pro mě Volvo C60 T8 Polestar Engineered vynikajícím vozem, jehož drobné chyby bych byl ochoten s klidem přehlédnout. Snad jen ta cena, která v nejvyšší specifikaci atakuje lépe vybavené a větší Volvo XC90...
Foto: Roman Havlín, fDrive.cz
