Volvo XC60 T6 Recharge AWD

Nebýt nálepky Recharge na víku kufru, prakticky nikdo nepozná, že se dívá na hybridní verzi, která dokáže slušně klamat tělem. Modelová řada XC60 je zde s námi již pěknou řádku let, jenže pokud se nejedná zrovna o vrcholnou verzi Polestar, je auto prostě taková šedá myš. V našem případě jsme dostali do rukou alespoň hezky vybavený kousek, který kromě svítivě červeného laku disponoval také 18" litými koly s výpletem, jenž dával všem na obdiv poměrně velké brzdové kotouče. Dodatečná nálepka T6 pak znamená, že se s vámi na silnici bude chtít honit jen málokdo. K technickým parametrům se však ještě vrátíme. Po stránce exteriéru je XC60 krásným autem, avšak kdo hledá extravaganci a nápaditost, bude nejspíše zklamaný.

Volvo, ačkoliv je konkurentem pro německé prémiové automobilky, si na nic nehraje a kupují ho spíše konzervativnější zákazníci. Ona konzervativnost se však projevuje také v interiéru, kde určitě nikdo nenajde žádné extra dramatické linky palubní desky. Však se na to podívejte sami v přiložené fotogalerii. Testovaná specifikace se chlubila krásným světlým interiérem, který dával na obdiv hliníkové doplňky a lesklé černé plasty na středu palubní desky. Trošku netradičním vzorem disponovaly elektricky vyhřívané sedačky, které v někom mohou vyvolat vzpomínku na starý gauč u babičky. To bychom si upřímně sami v XC60 určitě neobjednali, avšak jedná se o čistě novinářskou specifikaci a možnosti výběru čalounění sedadel jsou široké.

Některé palubní funkce je potřeba lovit

Zajímavým prvkem je i na výšku postavený dotykový displej u uhlopříčce 12,3", který je plně dotykový a ovládáním připomíná tablet. K dispozici jsou celkem tři stránky, mezi nimiž se pohybujete jednoduchým přetažením prstem. Bohužel někdy se však na první pokus nezadařilo a museli jsme během jízdy věnovat opravdu velkou pozornost tomu, jak moc na obrazovku tlačíme a kam dáváme ruku. Ačkoliv je Volvo plné bezpečnostních prvků, jejich spouštění se provádí výhradně skrze jednu stranu v menu, kam se musí člověk pracně dostávat. Nebereme to jako nedostatek, avšak například při jízdě v prudkém lijáku bychom si pohyb v rozsáhlém menu vozu raději odpustili. A jelikož palubní deska testovaného Volva byla dokonale zbavená tlačítek, je jasné, že i třeba klimatizace se ovládá výhradně dotykem skrze menu.

Na celou obrazovku

Poslední výtku máme k ovladači automatické převodovky s osmi stupni, který je impulzní a nemá žádné dráhy. Pokud tak chcete ze zpátečky zařadit rychlost, budete muset provést dvě kliknutí, což je někdy opravdu zdlouhavé. Stačí totiž, abyste se dostali na přeplněné parkoviště a chtěli tam „nacpat“ své Volvo. Vzápětí stačí pár velmi rychlých překliků z R na D a opačně a najednou zjistíte, že automat si neví moc rady. Jinak je ale Volvo XC60 aktuální generace velmi dobře vyrobeným vozem, ve kterém se posádka cítí dostatečně komfortně. O místo pro čtveřici dospělých osob zde není nouze a i přes přítomnost hybridní techniky potěší zavazadlový prostor o objemu 468 litrů. Zajímavým prvkem je velmi krásné tlačítko pro startování umístěné za řadící pákou, startování vozu probíhá jeho otočením doprava.

Stejným způsobem pak vypnete motor, přičemž o kousek vedle si své místo našel zapuštěný volič jízdných režimů. Mnohem důležitější je však technika a bezpečnostní výbava, která patří u Volva ke špičce v segmentu. Pokud začneme stránkou bezpečnosti, vůz nabízí opravdu širokou nabídku asistenčních systémů, ve kterých se člověk možná až ztrácí. Za zmínku stojí například prvek zvaný systém ochrany před srážkou s protijedoucím vozidlem ve vedlejším pruhu. Ten rozpozná, že jste s vozem přejeli vodorovné značení jízdního pruhu a pokud hrozí zkřížení cesty protijedoucímu vozidlu, automaticky zasáhne do řízení tak, že vůz vrátí zpět do vašeho pruhu.

Zásah do řízení lze samozřejmě zcela vypnout, ale kdo by to dělal, že? Tento systém je navíc aktivní mezi rychlostí 60 až 140 km/h, což je za nás optimální rozpětí. Vhod přijde také systém propojené bezpečnosti, který v sobě zahrnuje upozornění na výstražná světla spuštěná panickým brzděním, spolu s upozorněním na kluzkou silnici a nebezpečí ztráty adheze. Pokud k takové situaci dojde, informace se odešle na cloud a následně všem vozům v okolí, které jsou k němu připojené (varování sdílí i nákladní vozy Volvo).

Na celou obrazovku

O výkon není nouze

Pojďme se věnovat motorovému prostoru, v němž čeká na každého zájemce o aktuální XC60 Recharge prakticky ten samý motor, a to bez rozdílu zakoupené verze. Tím je dvoulitrový benzinový čtyřválec, který je podporován turbodmychadlem a kompresorem. Na zadní nápravě je pak umístěn elektromotor, tudíž testovaná specifikace nabízela pohon všech kol. V případě volby základní verze T6 každý dostane kombinovaný výkon 253 koní a točivý moment 350 Nm, přičemž tato pohonná soustava dokáže s 1,8 tuny těžkým Volvem velice slušně pohnout. Sportovněji naladěné řidiče potěší možnost sprintu z 0 na 100 km/h v čase 5,9 sekundy, avšak horší to bude s nejvyšší maximální rychlostí.

Tady Volvo opět až příliš myslí na bezpečnost a instaluje automaticky elektronický omezovač rychlosti na 180 km/h. Je přitom úplně jedno, kolik koní vůz má, takže i v případě volby druhé nejsilnější verze XC60 T8 s výkonem 303 koní, se stejně na německé dálnici zastavíte na limitu 180 km/h. Myšlenku omezování maximální rychlosti ze strany Volva však příliš nechápeme. Zde totiž nehraje roli výdrž a ochrana hybridního systému, jako je tomu u jiných (převážně japonských) výrobců. Švédské automobilce jde prostě jen o větší bezpečnost. Jízdně se však XC60 T6 Recharge nemá za co stydět a pro sportovněji naladěné řidiče je tu vrcholná verze Polestar Engineered s výkonem 430 koní a sportovním podvozkem.

Rychlá jízda se moc nevyplatí.

Dvoulitrový motor ve spojení s elektromotorem umožňuje solidní dynamickou jízdu, avšak v případě potřeby se dokáže při volbě jízdního režimu Hybrid dostatečně zklidnit. Sportovnější jízdě nebude prospívat absence pádel pro řazení pod volantem, která se nedají dokoupit ani za příplatek. Tím pádem je ztížena i samotná rekuperace elektrické energie, protože kdo by chtěl jezdit opravdu ekonomicky, bude si muset hrát s voličem automatické převodovky. Z vlastní zkušenosti moc nedoporučujeme jízdu bez nabitých baterií o kapacitě 11,4 kWh, jelikož pokud se vám během cesty vybijí, počítejte s průměrnou spotřebou okolo 9 litrů na 100 km při klidnější jízdě s lehkou nohu na plynu. Naštěstí vůz nabízí funkci Hold, kterou lze použít k uložení energie v baterii tak, aby ji bylo možné použít později. Opakem je režim Charge, který se snaží za pomoci spalovacího motoru dobíjet baterie na co nejvyšší hodnotu. V tomto případě ale čekejte spotřebu i 13 litrů na 100 km.

Na celou obrazovku

Dojezd na plně nabité baterie přitom činí až 40 km, což je dle našeho měření zcela reálná hodnota. Vůz je ale potřeba pečlivě nabíjet, což na rychlonabíjecí stanici potrvá přibližně 4 hodiny. Pokud se pak opravdu snažíte, lze jezdit i za 2 litry benzinu na 100 km, což je na Volvo s 253 koni úctyhodné číslo. Co se týče samotné jízdy, podvozek je schopný pobrat i větší nerovnosti a v zatáčkách se vůz držel pevně své stopy. Celkově se sice nejedná o sportovní SUV, ale když na to přijde, i s tímhle hybridem lze na okresce zatopit o něco silnějším benzinovým konkurentům, čemuž pomáhá i pohon všech kol AWD.

V rámci čtyřkolky je dokonce k dispozici i režim Offroad, avšak pod jeho názvem se skrývá jen omezení rychlosti na 30 km/h a aktivace asistenta pro sjíždění kopců. A pár slov na závěr? Testované Volvo je takovým menším luxusním obývákem na kolech, v němž je radost jezdit. XC60 T6 Recharge má sice pár chyb, ale v rámci prémiového segmentu se jedná o vůz, který nabídne solidní výkon, nebojí se lehčího terénu a v rámci hybridní techniky umí skutečně ujet větší porci kilometrů. Vysoká bezpečnost a komfortní podvozek jsou pak skvělým plusem, které se rozhodně počítá. Co na tom, že testovaný kousek svou cenou olizoval hranici dvou milionů korun. Za kvalitu se zkrátka platí.