Volvo XC60 T6 Black Edition (2024)

Hlavní předností testovaného Volva XC60 T6 je modernizovaná technika. Prim hraje nový akumulátor se třemi vrstvami bateriových článků, který je ve středovém tunelu. Tím pádem nemá vliv na prostor v interiéru nebo velikost zavazadelníku a aktuálně nabízí hrubou kapacitu 18,8 kWh, z nichž je 14,9 kWh využitelných. Volvo slibuje dojezd v elektrickém režimu až 77 kilometrů. Jaká je ale realita? Aktuální modelový ročník XC60 je stále krásným středně velkým SUV a kdo zvolí dražší edici Black, získá hodně tajemně vypadající auto. Na voze jsou kromě černého laku a litých kol taktéž černé nápisy „Volvo“, stejnou barvu má i označení modelu a naopak obvykle bílá plaketa s označením motorizace je zde černá s bílým písmem. Lépe se tak přečte, co jede před vámi, takže řidič má hned jasno, že s verzí T6 není radno závodit.

Poslední roky mě produkce značky Volvo nesmírně baví a kromě modelu EX30 mám řadu XC asi ze všech nejradši. Hlavně XC60 je zlatým středem nabídky: vypadá skvostně, nabídne dostatek vnitřního prostoru, luxusní výbavu a vysokou míru aktivní i pasivní bezpečnosti. Vlastně je vždy těžké najít nějaké větší nedostatky. V kabině jsem se cítil opět nadmíru komfortně a přední sportovně laděná sedadla se širokým elektrickým nastavením dokázala opět nabídnout ideální kompromis mezi pohodlím na cestách a tuhostí v ostrých zatáčkách. Postěžovat si ale musím na přepínání FM/DAB rádia, které je někdy problematické. V palubním menu je sice ikonka „Rádio“, jenže seznam stanic neumí od sebe rozdělit DAB a FM, nýbrž vše zobrazuje v jednom seznamu. Za jízdy je proto potřeba zdlouhavě listovat, odvracet zrak od vozovky a hledat příslušné rádio, které v jednom kraji hrálo přes FM frekvenci a v tom druhém již podporuje digitální přenos.

Volvo při poslední modernizaci opustilo vlastní infotainment a nahradilo jej systémem od Googlu. To má své výhody. Navigační systém díky tomu pracuje lépe a je přesnější. Řidič si navíc může propojit svůj Google účet s vozem a rázem má vše hezky po ruce. Z povrchu středového tunelu pak zmizelo dříve typické kolečko pro volbu jízdních režimů. Nyní je potřeba měnit jízdní nastavení v útrobách palubního menu, což se za jízdy mnohdy nehodí. V tomto ohledu digitalizace modelu XC60 uškodila, ale samozřejmě to může někdo vidět jinak. Druhou zásadnější výtkou je digitální palubní štít před řidičem. Umí sice nabídnout zobrazení budíků a navigace současně, ale tím možnosti úprav končí. Chybí tlumený noční režim či jiná forma zobrazení.

Na celou obrazovku

Naopak ovládání palubního počítače je intuitivní a skrze pravé tlačítko na volantu lze během okamžiku zjistit průměrnou spotřebu, nájezd a rychlost. Hlavním faktorem, proč se v testu objevil právě model XC60 T6 pro rok 2024, je pohonné ústrojí. To v kombinovaném režimu nabízí výkon 350 koní, točivý moment 659 Nm a hlavně pohon všech čtyř kol. Sice je řešen skrze elektromotor na zadní nápravě, což dopředu odsuzuje k menším hrátkám v drsnějším terénu, ale XC60 je luxusní SUV určené hlavně na silnice s hezčím povrchem. Na nich dokáže předvést zrychlení z 0 na 100 km/h v čase 5,7 s a jak už to posledních několik let u Volva bývá, maximální nejvyšší rychlost je omezena elektronicky na 180 km/h. Sice je škoda, že pod volantem řidič nenajde pádla pro řazení v rámci jinak dokonale pracující automatické převodovky s osmi stupni, ale stačí zvolit dynamický režim a rázem se dějí věci.

Prémiovka ze Švédska vážící 2 150 kg mi po celý testovací týden ukazovala, že má dvě tváře. Pokud řidič pravidelně nabíjí a jezdí pomaleji, spotřeba spadne na hranici 2 l na 100 km. Jakmile se však baterie vybije a s vozem se jezdí sportovněji, nebude problém jezdit za 9 l na 100 km. V takovém případě se dojezd na plnou 70litrovou nádrž rapidně snižuje. Proto je verzi T6 potřeba nabíjet, ačkoliv výrobce k tomu přispívá instalací výhradně AC přípojky. Skrze ni lze nabíjet výkonem 6,4 kW, díky čemuž nabíjení do plna nebude otázkou hodiny. A kolik se dá ujet při plně nabité baterii, když je venku 23 stupňů Celsia? Se zapnutou klimatizací a ve dvou lidech na palubě XC60 T6 ujelo 61 km. To je za mě hezký výsledek.

Na celou obrazovku

Ačkoliv vůz nenabízel příplatkový adaptivní vzduchový podvozek, stejně si nemohu stěžovat na schopnost tlumit malé a střední nerovnosti. Až větší výmoly nebo hlubší poklopy kanálů umějí do kabiny poslat výraznější ránu od podvozku. Volvo současně nenabízí možnost jakkoliv během jízdy omezit systém ESP. To má sice svůj důvod ve vyšší bezpečnosti, ale na druhou stranu je tím do jisté míry eliminována zábava za volantem ve sportovním režimu. 350 koní totiž není málo a třeba jízda na sněhu by mohla být jinak naprosto jiným zážitkem. To však není výčitka. Silná dynamika a zátah zde slouží hlavně jako prvek pasivní bezpečnosti. Stačí přišlápnout plyn až na podlahu a rázem je Volvo XC60 T6 i se čtyřmi 80kg osobami na palubě o mnoho stovek metrů dále.

Sluší se dodat, že na samotnou baterii vozu je záruka 8 let/160 tisíc ujetých kilometrů. A nedostatky? Kromě pomalejšího nabíjení a omezovače rychlosti jsem vlastně na nic zásadního nepřišel. Ano, německá prémiová konkurence umí nabídnout vyšší výkony, lepší dynamiku a také vyšší maximální rychlost. Jenže když dojde na nejhorší, budete to vy, kteří i z na první pohled vážnější nehody dost pravděpodobně odejdete po svých. Testovaný vůz ve specifikaci Black Edition aktuálně vychází na 1,8 milionu Kč, což je opět přívětivá cena vzhledem k tomu, co vše model XC60 nabízí.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz