Jestliže máte slabost pro prémiové vozy s velkou užitnou hodnotou a přitom zvažujete investici do plug-in hybridního pohonu, může být pro vás Volvo V90 T6 AWD Recharge velmi zajímavou volbou. Kromě špičkového komfortu a elegantního vzhledu má totiž testovaný model hned několik dalších zajímavostí. Které to jsou? To se dozvíte na řádcích níže.
Technické parametry Volvo V90 (2020) T6 AWD Recharge
Kompletní specifikace| Konstrukce | kombi, 4 945 × 1 879 × 1 472 mm, 2 100 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: 4×4 |
| Výkon | 184 (180 + 65) kW, 250 koní, točivý moment: 350 Nm |
| Nádrž | 60 l |
| Spotřeba | Kombinovaná: 6,8 l / 100 km |
| Cena od | 1 799 900 Kč |
Jízdní vlastnosti, komfort a PHEV: nehlučný koráb silnic
Volvo V90 rozhodně není žádný drobeček, jak je patrné z přiložených fotografií. Na délku takřka pět metrů dlouhé kombi s pohotovostní hmotností 2 100 kilogramů vás však rozhodně nezklame nudnou motorizací. Pod kapotou najdeme čtyřválcový benzínový dvoulitr o výkonu 186 kW (350 Nm), který doprovází elektromotor s 65 kW (240 Nm), což značí více než slušnou jízdní dynamiku. Pomineme-li možnost jezdit čistě na elektřinu (v režimu Pure), dokáže elektromotor zprostředkovat také slušný elektrický kopanec, který oceníte z hlediska bezpečnosti při potřebě rychle předjet i kvůli požitku z jízdy.
Podle stránek automobilky by měla 11,6kWh baterie zajistit až 50km dojezd, který vychází z metodiky WLTP. V praxi bych počítal zhruba s rozmezím mezi 30 až 40 km podle stylu jízdy. Vůz bohužel neprozradí spotřebu v kWh, ale pouze v litrech, tudíž nemohu přesně určit, jaká byla spotřeba kWh při mých pojížďkách po Praze.
Již na jaře příštího roku (2022) bychom se však v ČR měli dočkat nové generace, která zprostředkuje dvojnásobný dojezd (zhruba 90 kilometrů při plném nabití). Při průměrném denním nájezdu obyčejného smrtelníka, který se (v průměru) bezpečně vejde do 50 km, se tak bude jednat o vcelku zásadní upgrade.
Během testování jsem se snažil co nejvíce využívat potenciál PHEV, nabíjel jsem tak z domácí běžné zásuvky. Pokud jsem jel svou obvyklou trasu z bydliště na Karlovo náměstí o délce zhruba 25 kilometrů, která se skládá převážně z jízdy po městě (ale také z krátkého úseku po dálnici, kde se aktivuje spalovací motor) a měl aktivovaný režim Pure, činila průměrná spotřeba na 100 kilometrů pouhý 1 litr benzínu. Při cestě z Prahy do Hodonína, kdy se jede kromě výjezdu z Prahy skoro celou cestu po dálnici, činila spotřeba 7,3 litrů na 100 km. Na zpáteční cestě, kdy jsem vyjížděl s naprosto vybitou baterií, činila spotřeba na stejně dlouhé 290km trase 8,1 l/100km/h. I při převážně dálniční jízdě tak může plug-in hybridní pohon mírně snížit spotřebu, jeho hlavní doménou je však samozřejmě (pří)městský provoz. Má celková spotřeba po 1 085 ujetých kilometrech činila 6,8 litrů na 100 km, což považuji za velmi pěkné vzhledem k výkonu, hmotnosti a faktu, že jsem zhruba 150 kilometrů užíval jízdu v ostřejším sportovním režimu.
Na 25km trase do práce jsem měl spotřebu 1 litr na 100 kilometrů.
Pokud na voliči zadáte B, aktivuje se rekuperace, která je spíše slabší a vůz příliš nebrzdí. Alternativně si však můžete aktivovat speciální režim nabíjení, kdy bude spalovací motor pracovat víc, aby rychleji dobíjel baterii. Velmi se mi také líbí možnost „uzamknout“ úroveň nabití baterie a šetřit si ji třeba na konkrétní městský úsek apod. I tak bych ovšem ocenil větší možnosti při rekuperování, jako je různá intenzita (a tedy i rychlejší nabíjení), kterou by bylo možné regulovat například pádly pod volantem (které vůz nemá). Pravdou však je, že tuto možnost nemá takřka žádný plug-in hybrid, takže toto nelze Volvu příliš vyčítat.
Po jízdní stránce je Volvo V90 velmi komfortní vůz, což popisoval i kolega v testu verze Cross Country B5. Na silnici je vůz jistý, snadno ovladatelný a v případě potřeby můžete samozřejmě aktivovat i režim AWD. Zároveň platí, že dokáže velmi solidně vyžehlit menší nerovnosti a vzhledem k hmotnosti jej zkrátka na silnici jen tak něco nerozhází.
Bezpečnostní systémy, infotainment a ovládání: každý si přijde na své
Rozhraní s označením Sensus v testovaném vozu bylo po delší době prvním infotainmentem z dílny Volva, který mi přišel pod ruce a hned od začátku na mě udělal skvělý dojem. Na rozdíl od běžné horizontální orientace hlavní obrazovky razí Volvo vcelku netradiční vertikální umístění displeje, které sice najdeme i u jiných výrobců, ale zatím se mi pouze u Volva orientace na výšku používala pohodlněji než u displejů klasicky na šířku. Kouzlo použitého infotainmentu spočívá ve velmi jednoduchém uspořádání ikonek s virtuálními tlačítky, ale hlavně čtveřice dlaždic na hlavní obrazovce, které jsou nad sebou a rozbalí se podle toho, kterou chcete aktivně používat. Díky tomu můžete mít například spuštěný Apple CarPlay nebo Android Auto a přitom mít na stejné obrazovce souběžně otevřenou „aplikaci“ rádia, navigace nebo připojeného telefonu. Jedním kliknutím pak rozbalíte okno s požadovanou aplikací, takže nemusíte hledat někde hluboko v menu vybranou funkci, jako je tomu někdy u jiných značek, nebo nejprve kompletně odejít z rozhraní Android Auto/Apple CarPlay.
Úplně nejvíc mě však překvapila rychlost, se kterou celý systém reaguje. Ať už jde o naběhnutí rozhraní po nastartování vozu, které je v podstatě okamžité, nebo reakce systému (svižnost animací) prostředí. Zatímco v některých konkurenčních (i dražších) vozech se mi občas stane, že musím dvakrát zmáčknout virtuální tlačítko, aby se požadovaná aplikace spustila, nebo je znatelná pomalejší reakce, zde jsem se s ničím takovým ani jednou nesetkal. Tento systém přitom standardě obsahuje (pro většinu ostatních značek nevídané) aplikace, jako je Spotify nebo WikiLocations, Pandora a další.
Pochvala však nemíří pouze k displeji infotainmentu, který mimochodem můžete díky infračervené technologii klidně ovládat třeba i v zimních rukavicích (aniž by se jednalo o speciální rukavice určené k ovládání dotykových displejů), ale také ke zbytku ovládacích prvků. Pokud si například chcete upravit hlasitost, máte hned pod displejem velké otáčecí kolečko a naštěstí i vcelku důležitá tlačítka odmrazování čelního/zadního okna, takže stačí jedno jediné stisknutí po nasednutí do auta ráno v mínusových teplotách.
Pilot Assist drží vůz pěkně v pruzích.
Vzhledem mírně klame volant, který možná na první pohled vypadá jako regulérní „moderní“ volant s dotykovými tlačítky a občas pochybou haptickou odezvu, naštěstí tomu však tak není. Jedná se o regulérní fyzická tlačítka s jistým stiskem a podle mě také dobrým uspořádáním. Po pár kilometrech jsem tak bezpečně věděl, jak aktivovat například Pilot Assist, který vůz pěkně drží v pruzích (nekličkuje jako některé podobné systémy) nebo změním rychlost tempomatu či udržované vzdálenosti od vozidla přede mnou. Třešničkou na dortu, kterou oceníte s nadcházející zimou, je třístupňové vyhřívání velmi pohodlného koženého (a ručně obšívaného) volantu, v jehož blízkosti se nacházelo opravdové dřevo a prémiové kovové ovládací prvky.
Kromě Pilot Assist je samozřejmě Volvo napěchované dalšími bezpečnostními systémy, které jsou na můj vkus možná někdy až příliš obezřetné, což je ale spíše jen otázkou zvyku a také vašeho jízdního stylu. Během testování jsem například zažil, že systém, který má za úkol zabránit kolizi, při jízdě na dálnici párkrát vyhodnotil situaci před vozem (například nenadálé předjíždění kamionu jiným kamionem) jako větší nebezpečí než tomu ve skutečnosti bylo a začal i na velkou vzdálenost brzdit možná až zbytečně ostře. Na druhou stranu je z hlediska ochrany lidských životů rozhodně lepší, když vůz počítá s horší variantou i za cenu chvilkově sníženého komfortu z jízdy. Různé systémy navíc můžete deaktivovat, což je však tak trochu škoda, protože se ochudíte o technologie, kterými je Volvo proslavené a mohou vás dostat z úzkých.
Zhodnocení: prémiové kombi s duší
Doposud jsem byl popisoval převážně kladné dojmy z testování Volva V90 T6 AWD Recharge, určitě to však neznamená, že by nemělo prostor pro zdokonalování. Jakožto nadšence do technologií mě například dost zaskočila absence bezdrátové podpory Android Auto a Apple CarPlay či v testované verzi chybějící bezdrátové nabíjení smartphonu, což jsou funkce, které bych u vozu za necelé dva miliony korun s jedním z nejlepších infotainmentů rozhodně uvítal a do jisté míry i automaticky očekával. Tyto drobnosti naštěstí většině uživatelů bohatě vynahradí úžasný komfort uvnitř vozu, skvělé jízdní vlastnosti a ladná elegance, kterou Volvo V90 T6 AWD Recharge oplývá. Testovaný model je tak skvělou volbou pro všechny, kteří hledají praktické prémiové kombi s plug-in hybridním pohonem, jenž snižuje lokální emise a zároveň přidává na výkonu již tak pořádně živé benzínové motorizaci. Podstatným plusem je podle mého názoru také fakt, že Volvo není typickým (tuctovým) okoukaným prémiovým kombíkem (jako v případě některých německých konkurentů), což mu dodává na zajímavosti a v pozitivním slova smyslu také vypovídá o vkusu majitele.
Foto: Ioannis Papadopoulos, fdrive.cz
