V předešlých letech byl v nabídce značky Tiguan, který se dal pořídit i ve větší verzi Allspace. S novou generací ale dochází ke změnám, jejichž důkazem je nově příchozí Tayron. Ten rozhodně není jen větší kopií Tiguanu a v rámci české premiéry jsme se o tom mohli přesvědčit na vlastní kůži. Kousek od města Čáslav se konaly první jízdy s tímto sedmimístným SUV, pod jehož kapotou může být naftový, benzinový či plug-in hybridní pohon. A jelikož na místě poslední zmíněná verze chyběla, vypůjčili jsme si benzinové provedení s motorem 1.5 eTSI. První písmenko v označení motorizace značí, že šlo o mild-hybrid, jehož 48V síť dokáže spalovacímu motoru pomoci vždy, když se dostane do větší zátěže. Vůz byl v základnější výbavě Elegance, ale jak prozrazuje ceník, v nabídce je i velmi štědrá výbava R-Line. U ní je ale potřeba počítat s tím, že i se základním testovaným motorem vyjde na minimálně 1 284 900 Kč.
Technické parametry Volkswagen Tayron 1.5 TSI EVO mHEV
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 792 × 1 853 × 1 655 mm, 1 713 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
| Výkon | 110 kW, 150 koní, točivý moment: 250 Nm |
| Nádrž | 55 l |
| Spotřeba | Kombinovaná: ? l / 100 km |
| Cena od | 1 099 900 Kč |
Startovní verze Limited vychází na krásných 999 tisíc Kč. Tayron tak nabídne hromadu místa za cenu pod milion korun. Vůz disponuje délkou 4 770 mm a rozvorem 2 791 mm, což je přesně mezi modely Tiguan a Touareg. Má robustnější tvary zkombinované s ladnými křivkami. V případě verze R-Line nechybí sportovnější přední a zadní nárazník a krásná 20" kola, což je maximum, které se na Tayron vejde. Současně rozhodně doporučujeme připlatit za světlomety IQ.Light HD Matrix, kterým byl z naší strany věnován samostatný test. Každý ze světlometů má v sobě 19 200 multiplexových diod a systém funguje na jedničku. Dokáže odstínit vše potřebné a přitom nabídne světelný výkon, který skoro nemá konkurenci.
Po usednutí do kabiny na nás nečekalo žádné větší překvapení. Zpracování interiéru známe z menšího Tiguanu a vlastně jediným větším rozdílem je pravý dřevěný dekor na palubní desce. Ten byl na dotek příjemný a jeho světlejší odstín do jinak tmavé kabiny skvěle pasoval. Standardem je přístrojový štít s úhlopříčkou 10,25" a také samostatně umístěný displej infotainmentu s úhlopříčkou 12,9" (za příplatek 15"). Volič automatické převodovky je opět integrován do sloupku řízení, což se nám úplně nezamlouvá, ale Volkswagen na tom zřejmě nechce nic měnit. Plusem je přítomnost dvou bezdrátových nabíječek pro mobilní telefony vpředu, hromada úložných prostor i velký kruhový ovladač pro rychlou volbu jízdního režimu a nastavení hlasitosti.
Jelikož je zde řeč o vozidle pro sedm cestujících, asi není překvapením, že Tayron může být vybaven třízónovou klimatizací, vyhříváním sedadel v druhé řadě a nechybějí ani nabíjecí USB-C porty ve všech třech řadách. U sedmimístného provedení jsou sedadla rozdělena v poměru 1/3 a 2/3, což usnadňuje manipulaci. Druhá řada sedadel je nastavitelná podélně a lze upravovat i sklon opěráku. Tayron pak skvěle poslouží i jako stěhovák. Kdo zvolí pětimístnou variantu, dostane totiž možnost využívat objem kufru v rozmezí 885 až 2 090 l. O něco horší hodnoty logicky nabídne testovaný kousek, který dokáže pojmout 705 až 1915 l zavazadel. Po motorové stránce rozhodně doporučujeme přemýšlet o tom, jak moc často bude vůz plně naložen. Základní mild-hybrid s motorem 1.5 eTSI totiž disponuje výkonem 150 koní, což je tak akorát. Dynamika testovaného vozu byla průměrná, spotřeba na testovací trase o délce asi 15 km nepřeskočila 6,1 l na 100 km a ve voze jsme jeli ve dvou.
I ve výbavě Elegance byl dostupný systém pro volbu jízdního režimu. První část trasy jsme proto jeli v režimu Normal, druhou pak v nastavení Sport. Po dynamické stránce jsme se ale dočkali jen minimálních rozdílů a ani převodovka DSG neprojevila změnu v chování. Tato verze je určena pro klidnější řidiče, kteří nepotřebují hromadu koní pod kapotou. V takovém případě mild-hybrid dokáže významně pomoci, protože až do rychlosti 135 km/h umí vůz tzv. plachtit. Hodně chválíme adaptivní podvozek DCC Pro, který i podle zástupců značky prošel vývojem a na rozdíl od první verze je v modelu Tayron mnohem lépe odladěn. Také došlo na jízdu, během které jsme průběžně měnili tuhost tlumičů. Ve sportovním nastavení se karoserie nakláněla jen minimálně a když jsme podvozek přepnuli na co nejkomfortnější nastavení, najednou jako by na silnici neexistovaly hrboly a díry. Dodatečné ladění se tak rozhodně vyplatilo.
Kromě podvozku Volkswagen zapracoval na odhlučnění kabiny včetně nových třívrstvých bočních oken. Ta snižují hluk z venku až o 4 dB a i my můžeme potvrdit, že kabina Tayronu je o něco tišší, než tomu je u současné generace Tiguanu. Při výběru je pak potřeba pamatovat na to, že kdo zvolí plug-in hybrid, automaticky nemůže dostat sedmimístnou variantu. Kvůli technice je vůz pětimístný, takže zájemci o sedm míst musí volit ostatní verze s různými typy motorů a úrovní elektrifikace. Ačkoliv bylo svezení s Tayronem celkem krátké, i tak jsme dokázali najít odpověď na to, zda stojí za pozornost. My říkáme, že rozhodně ano. Je sice faktem, že podobně velká je i Škoda Kodiaq, ale proti ní má Volkswagen mnoho výbavy navíc. Ve výsledku se tak jedná o dvě odlišná auta, kdy každé nabízí něco jiného. A negativa? Vzhledem k ceně vyšších provedení nás nemile překvapilo rozlišení parkovací kamery, což by chtělo rozhodně do budoucna vylepšit.
Foto: Roman Havlín, fDrive.cz
