Elektrických motorek se dělá tolik, že v některých případech nabízejí ideální řešení mezi jízdním kolem a velkými motorkami/skútry. Jedním z nich je i Sur-Ron Light Bee. Nabízí obratnost a praktičnost obyčejného kola, ale v tomto případě doplněného o elektrický motor se slušným výkonem. A navíc vypadá stylově. Sur-ron Light Bee se dodává v několika verzích. Základní bez označení, série X, série X RS s vidlicí Rock Shocks a homologovaná verze. Série X má upravenou řídící jednotku se sinusovým průběhem, což zajišťuje vyšší kroutící moment ve vyšších otáčkách, do jednotky je naprogramována rekuperace, původní vidlici vystřídala odolnější upsidedown a také má odolnější řetěz. S příchodem Light Bee série X se zvedl i standard první generace Light Bee o LED přední světlomet, vylepšené sedlo, lepší brzdové pumpy a také brzdové obložení. Výhodou je, že motorka spadá do kategorie AM, takže v homologované verzi ji můžete řídit od 15 let.
Prohnali jsme elektrickou motorku s názvem Sur-ron Light Bee. Zaujala nás?
| Za zapůjčení elektrické motorky Sur-Ron Light Bee děkujeme obchodu Motostar.cz, kde si ji můžete zakoupit. |
Pohon a baterie
Vzduchem chlazený elektromotor pracuje ve dvou volitelných režimech: Standard a Sport. V režimu Standard nabízí výkon 3 kW a maximální rychlost 45 km/h, v režimu Sport pak 5,4 kW a až 250 Nm s maximální rychlostí 73 km/h. V režimu Sport je akcelerace z 0 na 50 km/h otázkou 4,5 vteřiny (u série X dokonce 4,02 vteřiny) což je velmi slušné jak na trať, tak případně do města s homologovanou verzí. Výrobce udává maximální úhel stoupání 45°, ale když se člověk dobře rozjede, vyšplhá se všude.
Při jízdě po lese a obyčejném projíždění se dojezd přibližoval 45 kilometrům.
Vyjímatelný Li-ion akumulátor dodává společnost Panasonic. Má kapacitu 1,9 kWh (60 V, 32 Ah) a díky 10A rychlonabíječce se dobije maximálně do 3 hodin. Baterie je vybavena ukazatelem stavu nabití v procentech a sama je má čtyři snímače teploty, díky kterým se nepřehřeje. Výrobce garantuje 250 nabíjecích cyklů od úplného vybití po plné nabití, přičemž akumulátor neklesne pod 70 % kapacity. Udávaný dojezd je 100 kilometrů, to ovšem za předpokladu, že s motorkou budete jezdit 20 km/h. Reálný dojezd byl na dráze něco málo přes 32 kilometrů při neustálém plném zatížení, což byla více než hodina jízdy. Při jízdě po lese a obyčejném projíždění se dojezd přibližoval 45 kilometrům a jsem si jist, že u verze X s rekuperací se dojezd vyšplhá k 60 kilometrům. Mnou testovaný model měl při zapůjčení najeto už něco přes 1 300 kilometrů, což odhaduji na maximálně 40 nabíjecích cyklů, takže baterie byla téměř nová.
Odolný a kvalitní
Rám je vyrobený z hliníkových slitin kovaných při tlaku až 6 000 tun, je velice bytelný, špičkově zpracovaný a váží pouhých 7,8 kilogramu. Barva je na rám nanášena dnes už běžnou anodicky oxidovanou metodou a nestane se, že by se začala loupat, když ho náhodou někde ťuknete. Přední vidlice RST Killah se zdvihem 200 mm a hmotností 3,2 kg má plně nastavitelnou kompresi i odskok. Zadní odpružení FASTACE má také zdvih 200 mm a též je u něj nastavitelná komprese i odskok s volitelným předpětím pružiny. Díky nastavitelnosti odpružení se výška sedla pohybuje od 840 do 880 mm. Maximální zatížení motorky je 120 kilogramů. Brzdy jsou hydraulické čtyřpístkové a velikost kotoučů na obou kolech je 203 mm. Kola jsou pletená 19" × 1,4" a pneumatiky 70/100.
Na motorce dále najdete malý digitální displej informující o aktuální rychlosti a počtu ujetých kilometrů, klakson, USB port pro nabíjení příslušenství a LED světlomety vpředu a vzadu. Musím podotknout, že zadní červené světélko, pokud nejezdíte na homologované verzi, nereaguje nijak na stlačení brzd, což může být na trati trošku nebezpečné. Brzdový systém je vybaven snímači tlaku a je-li na jakoukoli brzdovou páčku vyvíjen tlak, akcelerátor se automaticky vypne. Tato funkce se dá i odstranit, dále jsou zde snímače, které odpojí akcelerátor při pádu a nechybí snímač sundaného stojánku.
Přenášení výkonu na zadní kolo je zde řešeno poněkud zvláštně. Výkon se nejprve přenáší za pomoci řemenu na osu, která jej nadále distribuuje k zadnímu kolu přes řetěz. Díky tomuto řešení si můžete napevno upravovat převod díky rozdílným velikostem rozet, nicméně systém má i drobný nedostatek. Řemen není zapouzdřený tak, aby se k němu nic nedostalo, tím pádem může docházet k usazování/proniknutí nečistot, jako je bahno a menší kameny, a kvůli tomu se může řemen přetrhnout, jak se mi dokonce při testu stalo. Nicméně Light Bee je pouze jakési větší kolo a není problém si ho opravit sám. Z prodejny mi poslali speciální klíč, který se nachází pouze na jednom místě na motorce, a náhradní řemen. Oprava pak byla otázkou půl hodiny. Šlo by to i rychleji, ale nějaký čas jsem strávil čištěním usazených nečistot pod starým řemenem, které byly pevné jako beton.
Ničeho se nebojí
Co se týče mých pocitů z odpružení a celkově podvozku, musím říct, že jsem se zpočátku obával, jestli přední vidlice nebude náhodou jednou z věcí, které na motorce odchází jako první kvůli velkému náporu váhy a také tomu, co musí snášet. Nicméně postupně se ukázalo, že se není vůbec čeho obávat. Tlumení opravdu „požere“ úplně vše a když jsem udělal nějakou tu chybku při skákání, tak mi odpustila i věci, které by na normálním kole znamenaly jasný pád. U brzd jsem měl ten samý pocit, když jsem je viděl, dokonce jsem nechtěl věřit, že obyčejná brzda na kolo, ještě ke všemu vlastní výroby od Sur-Ronu, bude fungovat na motorce, ale v průběhu testu se ukázalo, že jsem se pletl a funguje perfektně i při i tvrdším zacházení na trati a sjezdech. Větší brzy by byly tudíž zbytečné. Při ježdění na čas na rovné dráze na poli byly ke konci trošku měkčí, ale nešlo o nic dramatického. Jediné, co vyžadují, je častější výměna brzdových destiček, ale s tím se musí počítat. Jsem rád, že se výrobce rozhodl pro mohutné ráfky, protože jsou opravdu zapotřebí a díky nim se dá Light Bee obout i do pořádných drapáků.
Když jsem vzal Light Bee poprvé na trať, první, co jsem řekl, po pár kolech bylo „málo výkonu“, šlo ale o velmi kopcovitou a členitou dráhu v pražském Motole, která byla převážně pod vodou nebo rozbahněná. Také mi tehdy došlo, že je blatník opravdu krátký. Nicméně musím uznat, že i v takto extrémních podmínkách na sobě mašina nenechala nic znát. Když jsem ale o pár dní později vzal Light Bee na trať do Pavlova kousek za Ruzyní, zážitek to byl úplně jiný. Trať je tam na poli, takže žádné dlouhé táhlé stoupání a také je velmi široká. V tomto prostředí byla Ligth Bee jako ryba ve vodě, snášela bez problémů i větší skoky a s boulemi také neměla žádný problém, k tomu všemu mi její nízká hmotnost dovolovala mnohem víc než velká těžká mašina. Jediný problém dělaly hluboké vyjeté koleje v klopenkách, protože člověk je přeci jen blíže zemi. Na trati v Pavlově jsem do úplného vybití zvládl jezdit něco málo přes hodinu pod plným plynem ve sportovním režimu a najezdil jsem něco přes 32 kilometrů.
Na trati jsem zvládl držet krok se 125ccm motorkou.
V průběhu testu jsem vzal Sur-ron snad do všech myslitelných prostředí a neznám stroj, co by byl tak všestranný. Na trati jsem zvládl držet krok se 125ccm motorkou, bez problému jsem projížděl loužemi hlubokými do půl motorky a skákal i velké a dlouhé skoky. Na dráze na poli jsme s kamarádem závodili, kdo zajede lepší čas a stále jsem čekal, že se bude nějak projevovat stav nabití baterie, jak tomu často bývá u elektrických skútrů, a dokonce ještě při 2 % baterie se kamarádovi povedlo zajet nejlepší čas celého dne. Stav baterie se na jízdních vlastnostech projevil především na maximální rychlosti, která mírně klesla, poté se při 2 procentech motorka automaticky přepne do dojezdového režimu, což se mi stalo, když jsem na motorce stál a málem jsem přepadl přes řidítka. Na freeridových tratích a v lese jsem zvládal sjíždět a vyjíždět až nesmyslné trasy, některé skoky mi byly dokonce malé a nebál jsem se poslat i pár dropů, se kterými si motorka úplně hravě poradila. Na soukromém pozemku jsem si i vyzkoušel, jak se chová na silnici a musím pochválit akceleraci ve sportovním režimu. Vyzkoušel jsem i nějaké stavení na přední i zadní kolo, rozestavil si palety do všelijakých tvarů, vyjížděl i sjížděl delší schody a opravdu se dobře bavil. Jeden den jsem vzal motorku dokonce ke kamarádovi do skateparku, kde jsem s ní jezdil jen decentně, ale na internetu jsem našel video, kde na ní někdo dokonce skáče backflip a dělá další motocrossové triky.
Jediné, co bych možná vytkl, ale jde spíše už o šťouralství, je, že baterka má ve svém úložném prostoru malinkou vůli, což je pochopitelné kvůli jednoduchému vyndavání. Trochu tak s sebou na nerovnostech mele a klepe. Není to nic, co by nešlo vyřešit kouskem molitanu, který bych možná doporučil i na rám, protože jsem od něj měl totálně omlácená kolena. Zmínil bych nutnost brát si s sebou nabíječku, protože jestli se nechcete plazit jako hlemýždi, tak Light Bee není dělaná na dálkové cestování. A napadá mě ještě, že si nejsem jist její kompletní voděodolností, jako tomu bylo třeba u KTM e-XC, protože některé spoje jsou sice zapouzdřené, ale v extrémních případech se k nim voda může dostat, takže si dávejte pozor při umývání.
Musím také zmínit, že dostupnost náhradních dílů je u nás velmi dobrá a i cena je přijatelná. Na internetu jsou pak k nalezení spousty dalších neoriginálních dílů pro zlepšení vzhledu i funkce. V současné době domlouvám na test stroje, které jsou konkurentem pro Light Bee. Jsou to elektrické motocykly Kuberg, Rev-x a stroje francouzské značky EM.
| Za zapůjčení elektrické motorky Sur-Ron Light Bee děkujeme obchodu Motostar.cz, kde si ji můžete zakoupit. |
Light bee je dělaná čistě pro zábavu, nenajdete na ní odkládací prostor, kufr a ani místo pro spolujezdce, ale já mám takové věci rád. Nestačil jsem se divit, jak všestranný a bytelný stroj je. Ukazoval jsem Light Bee několika přátelům a setkával jsem se pouze s nadšením a vůbec se nedivím. Mě neopustilo ani po devíti dnech téměř každodenního ježdění a bylo těžké se loučit, dokonce až tak, že jsem se rozhodl, že si právě tuto motorku zakoupím.
