Range Rover Sport D300 HSE (2024)
test

Range Rover Sport D300 HSE (2024)

Jachta na kolech

Třetí vydání modelu Sport je k dispozici se širokým spektrem motorů. Na test jsme si tentokrát vzali mild-hybridní provedení s naftovým šestiválcem o výkonu 300 koní a ve vrcholné výbavě HSE.

Když v roce 2004 přišla první generace Range Roveru Sport, asi nikdo tehdy netušil, že o 20 let později se v nabídce objeví jeho třetí vydání s elektrifikovaným ústrojím. Aktuální vydání je tak velké, že s rozdílem pár centimetrů se směle může rovnat s předminulou generací největšího Range Roveru. Z takto velkých rozměrů samozřejmě těží posádka. Po otevření dveří, jež vůbec poprvé dostaly výsuvné kliky, čeká na posádku královská nálož luxusu, měkkých materiálů a příjemné vůně. Škoda jen, že zmíněné kliky nejsou během procesu zasouvání lépe odhlučněny. Každý takový proces totiž doprovází hlasité bouchnutí evokující malý náraz překážky do dveří. Něco takového by člověk u vozu typu Range Rover Sport určitě nechtěl slyšet každý den a v rámci modernizace bych automobilce doporučil na tom zapracovat.

Technické parametry Land Rover Rover Sport 3 D300

Kompletní specifikace
KonstrukceSUV, 4 946 × 2 209 × 1 820 mm, 2 390 kg
PohonHybridní (elektřina/nafta), hnaná náprava: 4×4
Výkon221 kW, 300 koní, točivý moment: 650 Nm
Nádrž80 l
SpotřebaKombinovaná: ? l / 100 km
Cena od2 615 900 Kč

23" kola nejsou problém

Třetí vydání Range Roveru Sport dostalo novou platformu MLA-Flex, která poskytuje až o 35 % vyšší torzní tuhost karoserie, než měla předchozí generace. Novinka pak měří na délku 4 946 mm, do šířky povyrostla na 2 209 mm a na výšku lze naměřit 1 820 mm. Díky většímu rozvoru 2 997 mm je v kabině mnohem více místa pro nohy zadních cestujících, což je významné plus. Zajímavostí je, že na vůz lze obout až 23" disky kol. Důkazem byl testovací exemplář, který takto velká kola obouval a obával jsem se o jízdní komfort. Jak se ale později ukázalo, vzduchový podvozek dokáže žehlit i větší nerovnosti a jen hlubší poklopy od kanálu způsobily tu a tam ostřejší ránu od kol. Světlá výška třetí generace modelu Sport činí standardně 216 mm, v případě potřeby lze ale dofouknout až na 281 mm. Díky tomu lze v náročném terénu využít přední nájezdový úhel 33°, přechodový úhel 26,9° a zadní nájezdový úhel až 30°. Range Rover Sport se nebojí ani průjezdů hlubokými kalužemi nebo brody, protože je schopný se „ponořit“ až do 90 cm hloubky.

Modelový rok 2024 přináší v kabině rychlejší infotainment, nové uspořádání ovládání klimatizace a dalších prvků. Pryč jsou dva velké kruhové ovladače. Skrze ně mohl řidič se spolujezdcem ovládat teplotu klimatizace, jízdní režimy, popřípadě i výhřev/odvětrávání sedadel. Nyní je vše jinak a pro ovládání teploty či výhřevu sedadla musíte zapátrat v palubním systému vozu. Ačkoliv je přímo na dotykové obrazovce ikonka teploty a sedadel, každé nastavení si vyžádá minimálně dvě stisknutí. To vše za situace, kdy řidič musí odvrátit zrak od vozovky před sebou a sledovat, kam vlastně kliká a zda to má úspěch. Moc se mi líbil prohnutý skleněný dotykový displej s úhlopříčkou 13,7". Přílišná digitalizace ale Sportu neprospívá, jelikož stačí, aby řidič měl nasazeny tlustší zimní rukavice, a najednou jsou reakce displeje na dotek citelně nepřesnější.

Digitalizace není vždy ku prospěchu

Jak už bylo naznačeno, třetí generace modelu Sport je tak velká, že za její volant se bez problému vešel i 190 cm vysoký řidič. To se jen tak nevidí a opět je to důkaz, že se čarovalo s místem, jehož nedostatkem trpělo hned několik modelů značky v minulých letech. Navíc vůz v testu měl výbavu Dynamic HSE, což znamenalo tolik výbavy, že by to vydalo na další čtyři velké odstavce. Ve voze chyběla snad jen dvojice dotykových obrazovek na zadní straně předních sedadel, i bez nich mi ale přišla jízda až bezchybná. Pro převoz větší porce zavazadel se hodí kufr s dokonalým čtvercovým tvarem a základním objemem 647 litrů, přičemž po elektrickém sklopení druhé řady sedadel se tento prostor zvětší na 1 491 litrů.

A ptáte se na negativa v kabině? Našel jsem vlastně jen jedno – dotykové plochy na volantu místo tlačítek. Ani týden za volantem vozu mě nepřesvědčil o tom, že bych něco takového chtěl. Bohužel jiná možnost není, a tak je potřeba si zvyknout na mnohdy přehnanou citlivost a chaotické přepínání, kterému musí řidič věnovat více pozornosti. Tím ale nevýhody vlastně končí. Pod kapotou vozu se nacházel řadový 3litrový vznětový šestiválec, který nabízel výkon 300 koní a nejvyšší točivý moment 650 Nm. Tato motorizace navíc dostala 48V síť a díky mild-hybridní technice slibuje přijatelnou spotřebu, o čemž jsem se samozřejmě chtěl přesvědčit na vlastní kůži. V této verzi je pak zaručeno zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,6 sekundy a možnost jet rychlostí až 218 km/h.

Řemenem poháněný startér-generátor zlepšuje reakce motoru v nízkém a středním spektru otáček a zajišťuje plynulejší funkci systému stop-start. Současně napájí aktivní stabilizátory a bylo znát, že ať jsem vůz zkoušel nachytat v jakékoliv situaci, prakticky jsem neměl šanci poznat, co je to tzv. turbodíra nebo náhlý pokles výkonu. Standardem je zde osmistupňová automatická převodovka ZF a nechyběl ani volič jízdních režimů, který dokáže hodně velké věci v případě, že se vůz ocitne v nesnázích. Velmi mě překvapilo odhlučnění pohonné jednotky, o které jsem skoro nevěděl ani na dálnici. S vozem jsem ujel 840 km a palubní počítač ukázal na konci testu skvělou spotřebu 8,7 l na 100 km. To je za mě vynikající a díky 80litrové nádrži to znamená i solidní dojezd. Nevýhodou je absence možnosti tzv. plachtit. Ačkoliv je zde mild-hybridní technika, která třeba v případě BMW či Mercedes-Benz nabízí možnost vypnout za jízdy motor, u Range Roveru Sport to zkrátka možné není.

Nemůžu si pomoci, ale řízení Range Roveru Sport se pro mě stalo návykovým. Vždy jsem se přistihl na konci trasy, jak se mi z vozu nechce vystoupit. Za vše může nejen samotný jízdní projev a komfort v kabině, ale i standardně dodávané pneumatické odpružení Dynamic Air Suspension. Systém až 500× za sekundu monitoruje vnější faktory, kterým se komponenty podvozku přizpůsobují. Díky tomu se mění tlak v komorách, a tím se vylepšuje komfort i dynamické jízdní vlastnosti. Ty navíc podtrhují aktivní tlumiče s dvojicí ventilů, které potlačují nežádoucí pohyby karoserie. Sice jsem nezkoušel jízdu drsným terénem, ale díky mým bohatým zkušenostem s vozy Land Rover jsem si zcela jistý, že Sport by se nenechal zahanbit, ať bych s ním jel kamkoliv./p>

Ideální mix pro každý den

A můj osobní názor na Sport třetí generace? Za mě auto naprosto ideálně kombinuje bohatý vnitřní prostor, luxusní výbavu a sebejistý podvozek schopný pojmout jak ostrou sportovní jízdu, tak i pomalou jízdu v těžkém terénu. O něco větší Range Rover již není tak hbitý a je to spíše soukromý privat jet na kolech. Naopak model Sport je dokonalou silniční jachtou, která vás izoluje od okolního světa a je vlastně jedno, kudy zrovna jedete. Jen je potřeba odladit zvukový projev zasouvání dveřních klik. A kdo si potrpí na pohodlí, měl by raději volit o palec menší disky.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz

land-rover-rover-sport-3
Klady
  • záplava luxusních materiálů v kabině
  • posádka má pocit nadřazenosti
  • optimální spotřeba
  • schopnost zvládnout i velmi těžký terén
Zápory
  • hlasitý zvuk zasouvání klik ve dveřích
  • absence hlavních kruhových ovladačů
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze