Opel Astra 1.6 Turbo PHEV GS Line

Když se v červenci roku 2021 ukázala nová generace Opelu Astra, nejen fanoušci této značky zpozorněli. Dynamická vizáž, naprosto nové technologie a hlavně příchod plug-in hybridní techniky, to vše chtělo veřejnosti dokázat, že bude důstojným nástupcem předešlých pěti generací, které o zákazníky nikdy neměly nouzi. Nám se povedlo do testu sehnat vrcholné provedení GS Line, které ve spojení s plug-in hybridní technikou a výkonem 180 koní patří k vrcholu nabídky. Počátkem letošního jara však Opel pustí do prodeje ještě výkonnější provedení GSe, které nabídne o 45 koní vyšší výkon, tutéž techniku a mnohem sportovnější podvozek.

Kdo přišel na chuť aktuálnímu designovému jazyku Opelu, ten bude s vizáží současné Astry velmi spokojen. Základem je tzv. Opel Vizor, který je tvořen leskle černou maskou chladiče, na kterou po stranách navazují standardně dodávané LED světlomety. Ty byly v našem případě povýšeny na techniku IntelliLux LED, kterou si nemůžeme vynachválit. V každém světlometu je totiž umístěno 84 segmentů, které precizně stínují okolní provoz a přitom svítí dostatečně daleko. Opel si za ně řekne 30 tisíc Kč a já bych si za ně rozhodně připlatil.

Co se týče dalšího popisu exteriéru, vůz oproti předešlé generaci mírně narostl. Konkrétně se zvětšil o 13 mm rozvor (2 675 mm) a o čtyři milimetry se prodloužila délka (4 374 mm). Naopak do výšky se nová Astra snížila o 44 milimetrů (1 860 mm). Jelikož se bavíme o verzi GS Line, přítomen byl metalický červený lak Peperoncino (příplatek 16 tisíc Kč) a černě lakovaná střecha Carbon Black se sadou černých doplňků na voze. Zvenčí nemám žádné větší námitky a výsledná kombinace se mi zamlouvala. O dost horší pocity jsem ale měl po usednutí do kabiny. Nedá se říci, že by zde Opel neuměl vytvořit příjemné prostředí, ale některé zvolené materiály a prvky bych okamžitě vyměnil.

Na celou obrazovku

Řeč je hlavně o leskle černém laku na obřím středovém tunelu. Ten dával znát, že vůz již prošel několika redakcemi a nesmazatelné škrábance na něm vypadaly dost nevábně. Stejně tak roletka, která má zakrýt držáky nápojů, je na dotek velmi chatrná a její chod je velmi hrubý a hlasitý. Nad tím by se měli v inženýři v Opelu pozastavit, jelikož testovaná specifikace na fotografiích stála lehce přes 1 milion Kč. Je sice pravdou, že již v základní výbavě dostane zákazník dvojici 10" obrazovek v hořčíkovém rámečku natočeném směrem k řidiči, ale třeba za head-up displej se již opět musí připlácet. Jeho zobrazovací schopnosti naštěstí byly vynikající, což platí i o seznamu věcí, které dokáže zobrazit. Naopak velkou výtku mám k grafice hlavního displeje, který supluje klasické „budíky“.

Už jsem se o tom zmiňoval v testu Opelu Mokka-e, ale musím to zopakovat. Opel se totiž rozhodl nahradit klasický otáčkoměr a rychloměr jednoduchým zobrazením skrze číslovky a digitální „polo-ručičku“. Řidič nedostane šanci vybrat si starý poctivý design, kde vždy přehledně uvidí aktuální otáčky motoru a rychlost, a to navzdory tomu, že palubní deska nabízí čtyři režimy zobrazení. V tomto ohledu je na tom lépe koncernový Peugeot 308, který tuto možnost nabídne. Tím ale výtky k testované Astře končí, alespoň co se interiéru týče. Velmi mě potěšil sportovně tvarovaný volant a přední sedadla s výraznějším bočním vedením. V rámci převozu zavazadel se hodí zmínit, že kufr nabízel dvojité dno a základní objem 352 litrů. Po sklopení druhé řady sedadel lze využít prostor o velikosti 1 268 litrů. Tyto hodnoty jsou o něco horší než v případě klasických verzí, kterým chybí plug-in hybridní technika.

Na celou obrazovku

Právě ta je hlavním důvodem, proč k nám nová Astra zavítala na test. Pod její kapotou se nacházel 1,6litrový turbem přeplňovaný čtyřválec s výkonem 110 kW a točivým momentem 250 Nm. K tomu se přidává elektromotor, který je integrován do osmistupňové automatické převodovky a nabízí nejvyšší výkon 81,2 kW a točivý moment 320 Nm. Výsledkem je podle automobilky systémový výkon 133 kW (180 k) a 360 Nm točivého momentu. Čísla to jsou poměrně hezká a musím uznat, že při plně nabité baterii se vůz choval hodně čiperně. Pohotovostní hmotnost přitom činí 1 678 kg. Stačí tak naložit čtveřici osob, nějaké zavazadlo a rázem bude Astra vážit dvě tuny. V čistě elektrickém režimu vůz umí jet rychlostí až 135 km/h a baterii s kapacitou 12,4 kWh se mi povedlo vyčerpat po ujetí 35 km.

Dojezd dle automobilky přitom činí skoro jednou tolik a hodně záleží na tom, jaké zrovna venku panují teploty. Po ujetí 910 km mi palubní počítač ukázal průměrnou spotřebu 2,1 litru na 100 km, což je spojené s velmi častým nabíjením. To lze uskutečnit vždy jen skrze AC o výkonu maximálně 7,4 kW (opět za příplatek). V nejlepším případě tak baterii nabijete z 0 na 100 % za nějaké dvě hodiny. V jednom ohledu mě však testovaná Astra překvapila. Ačkoliv nenabízí adaptivní podvozek, bylo znát, že oproti Peugeotu 308 se Opel snažil o mnohem sportovnější zážitky za volantem. Jízda tak pro mne byla o dost příjemnější a každou zatáčku jsem si dokázal užít mnohem více než za volantem Peugeotu. V tomto ohledu palec nahoru.

Co si tedy o nové Astře PHEV myslet? Kdo se dokáže vypořádat s příliš futuristickou palubní deskou a otravným klavírním lakem v kabině, pro něj by mohla být nová Astra dobrou volbou. Nabídne dostatek prostoru pro posádku, ve verzi GS Line zábavnější jízdní vlastnosti a ani v oblasti spotřeby to není žádná tragédie. Ti nejnáročnější řidiči by si ale měli nejspíše počkat na avizované provedení GSe, které nabídne tu pravou řidičskou radost. Současně se ukazuje, že Opel už dávno není levnější alternativou a v plné výbavě tento vůz vyjde na 1,1 milionu Kč.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz