Mercedes EQC

Mercedes s modelem EQC vstupuje do segmentu elektrických SUV, kde mu budou dělat konkurenci Jaguar I-PACE, Audi e-tron a také Tesla Model X. Čím chce Mercedes zaujmout a jaké jsou naše první jízdní dojmy? Kde jinde měl Mercedes uspořádat jízdní seznámení se svým elektrickým SUV než v Norsku. Hned na jednom z letištních parkovišť, kde jsme si vyzvedávali auto, to vypadalo jako u vášnivého sběratele elektrických aut. Jenže ta auta patřila běžným občanům. Tu Tesla Model 3, tam Audi e-tron, opodál BMW i3 či Hyundai Kona Electric. Norsko je jiné, zkrátka elektromobilům zaslíbené.

Projeli jsme se v Mercedesu EQC. Jaké jsou naše dojmy?

Dostávám klíčky od auta a následně chodím kolem a dělám si názor na design. Osobně mi přijde zbytečně jednoduchý a takové Audi e-tron či Jaguar I-PACE se mi líbí více. Záleží ale na vkusu. V čem naopak Mercedes zaslouží pochvalu je interiér, a to nejen za zpracování, ale také veškerou grafiku zobrazovanou na dvou vedle sebe umístěných displejů, která je hezká, moderní a praktická. Takový Jaguar mi oproti tomu přijde jako dětská hra. I samotný Jaguar ví, že jeho infotainment není zrovna důvodem ke koupi jeho vozů.

U Mercedesu je situace jiná. Už v minulosti ve třídě A si mě získal nový systém MBUX. Ten samozřejmě najdete i v EQC. Ve zkratce jde o nový systém, který je připojený na internet, takže mapové podklady máte aktualizované v reálném čase. Stejně tak je vám k dispozici i virtuální asistentka, stačí říct jen „Hej Mercedesi“. Displej před volantem ovládáte dotykovou ploškou na levé straně volantu, displej infotainmentu logicky tím pravým. Však to jistě znáte. Tohle řešení má německá automobilka například ve třídě E, S či CLS. Nechybí ani rozšířená realita, která vám ukazuje, na jaké odbočce máte zahnout. Využívá kameru umístěnou na přední straně auta a do záběru se pak vloží modrá šipka.

Na celou obrazovku

V EQC jde však infotainment trošku dále. V nabídce je podrobné sledování spotřeby, nastavení maximálního nabíjení a další věci, které dnes znáte nejen z elektromobilů, ale také z plug-in hybridních modelů. Co se mi však líbí jsou tři možnosti, jak na nabíjecích stanicích IONITY iniciovat nabíjení. První možnost je využití čipu či ID karty. Druhá možnost je webové rozhraní. A třetí? Pomocí infotainment systému v autě. Mapové podklady mají informace o tom, kolik nabíjecích stojanů je v dané lokalitě k dispozici a kolik z nich je volných. Příjemná záležitost. Na klíčových trzích, jako je Norsko, budete moci takto z infotainmentu „ovládat“ i jiné stanice než IONITY. Zda bude mít Mercedes i nějaké partnerství s ČEZem či společností PRE je otázkou. Maximální výkon nabíjení, které EQC zvládne, je 110 kW, při pomalém nabíjení pak 7,4 kW.

Pojďme však k jízdním dojmům. Připomeňme si, že baterie má využitelnou kapacitu 80 kWh, tedy jen o pár kWh méně než konkurenční Audi e-tron, oproti kterému je ale o něco menší. Celková kapacita je vyšší, ale přesnou hodnotu Mercedes nesdělil. Celý akumulátor má jen tak pro zajímavost hmotnost 652 kilogramů. Výkon dvou elektromotorů činí 300 kW (408 koní) a točivý moment 760 Nm. Samozřejmě se jedná o pohon všech kol. Hned bych vám měl prozradit, že v Norsku se jezdí 80 km/h, často i o dvacet či třicet kilometrů v hodině méně. Na dálnici pak 110 km/h. A město je zcela jiná kapitola. Co tím chci říci? Že spotřeba na norských a českých silnicích bude přeci jen jiná. Na těch norských není problém s EQC jezdit okolo 25 kWh / 100 kilometrů. Na krásném displeji nám svítil dokonce reálný dojezd kolem 400 kilometrů. Delší dálniční úsek spotřebu mírně zvýšil. V České republice pak bude spotřeba dozajista vyšší. V Norsku častokrát skončí úsek, kde je rychlost 60 km/h, a následuje zvýšení rychlosti o 20 km/h. V případě EQC stačí jen polechtat plynový pedál, takže ani žádné prudké akcelerace si v Norsku moc nevyzkoušíte. Osobně si však myslím, že pod 30 kWh / 100 km by se spotřeba na českých silnicích vejít mohla a reálný dojezd se tak bude pohybovat někde kolem 300-330 kilometrů. To se však dozvíme až při testování v naší domovině.

Jednoduše řečeno: o možnost mít v EQC vše, co máte ve vaší třídě S, nepřijdete.

Pocitově se mi však EQC líbí. K dispozici je slušná dynamika a rekuperace na tři úrovně, přičemž třetí level brzdí opravdu výrazně a pokud budete dobře předvídat, tak používání brzdového pedálu se může stát s trochou nadsázky vzácností. Líbil se mi i podvozek. Na autě nemusíte nutně mít aerodynamická kola, ale sáhnout můžete i po klasice, která je designově hezčí. A jak je na tom výbava? Kousek, který nám dělal v Norsku společnost, měl například masážní sedadla, reprosoustavu Burmester, adaptivní tempomat, parkovací asistent a tak dále. Jednoduše řečeno: o možnost mít v EQC vše, co máte ve vaší třídě S, nepřijdete.

Věnovat bych se měl i mobilní aplikaci. Přes ní se dozvíte, jak moc máte baterii nabitou, zda máte připojený kabel či zda máte auto zamčené. Možnost si auto vytopit dopředu je samozřejmost a hledat přes aplikaci můžete i nabíjecí stanice. Další záložka patří mapě. Na ní jde hledat nejen nabíjecí stanice, ale také parkoviště. Přímo v telefonu můžete zadat cíl vaší cesty a následně si vše poslat do auta. V další záložce si můžete vytvořit vaše časté cíle, třeba adresu domů a do kanceláře. Aplikace je přehledná a nebojím se říci, že bez aplikace elektromobil přichází o značnou část pohodlnosti.

Designově si mě osobně Mercedes EQC nezískal. Naopak interiér se mi líbí. Řešení, které Mercedes používá, je hezké a hlavně praktické. O skvělém zpracování zde nemusí být řeč. A lákadlem na českém trhu může být cena. Mercedes ji stlačil pod dva miliony korun a několik kusů EQC bude k dispozici pro český trh již v září. Zatím ale těžko soudit, jaká bude spotřeba a celkový život s vozem na českých silnicích. V Norsku mi Mercedes EQC subjektivně přišel dynamičtější než Audi e-tron a jízdně tak nějak příjemnější. Audi však má výhodu v rychlejším nabíjení.