Hyundai Tucson 1.6 T-GDI 4×4 Hybrid

Korejci se v případě další generace SUV s názvem Tucson opravdu vyznamenali. V druhé polovině minulého roku totiž představili něco, co vypadá spíše jako kosmická loď na kolech. Současně se v nabídce značky objevuje hned několik provedení, z nichž to nejdražší je aktuálně nabízený hybrid se systémovým výkonem 230 koní. Za nedlouho se ale ukáže ještě výkonnější verze, která přijede v podobě plug-in hybridu. Pojďme si teď ale představit testovaný vůz, který k nám dorazil v nejvyšší výbavě a skoro se všemi příplatkovými pakety. I bez nich se ale jedná o auto, které patří k tomu nejvýraznějšímu, co se dá aktuálně pořídit.

Za vše hovoří fotografie, na kterých je jasně patrné, že tento vůz rozdělí veřejnost na dva tábory. Jednomu se bude vizáž Korejce vyráběného v ČR líbit, kdežto druhá skupina jej bude označovat za něco, co se vážně nepovedlo. Já osobně patřím do prvního tábora a design aktuální generace Tucsonu mě naprosto dostal. Je sice pravdou, že třeba hlavní světlomety implementované do obří přední masky se časem stanou peklem v případě jejich výměny, ale co už. Mnozí často soudí jen podle vzhledu, což je často velká chyba. Nová podoba naštěstí přináší několik pozitiv. Aktuální Tucson totiž narostl do délky o 20 mm na výsledných 4 500 mm.

Hybridní SUV z Nošovic, Hyundai Tucson Hybrid – První jízdní dojmy

Zase o něco větší

Do šířky má nyní o 15 mm více (1 865 mm) a výška 1 650 mm znamená 5mm nárůst oproti předchůdci. Testovaný vůz vypadal jako poměrně velké auto, za což mohly hlavně 19" disky, což je maximum, které lze oficiálně na vůz dostat. A když už jsme u velikostí, Hyundai zapracoval na prostoru pro posádku v kabině, jelikož rozvor se natáhl o 10 mm na celkových 2 680 mm. Do kabiny se tak s přehledem posadí pětice cestujících s výškou do 190 cm, přičemž nechybí ani výhřev sedadel vzadu a samostatný výdech třízonové klimatizace. Za nás je ale Hyundai Tucson čtvrté generace vozem, který vzbuzuje celkem dost rozporuplných myšlenek. Komu by totiž nestačila divoká vizáž karoserie, po usednutí do interiéru nebude stačit zírat.

Automobilka totiž zbořila všechny mýty a ukázala, že evropská konkurence je proti Korejcům „čaj pro batolata“. Otevřete si přiloženou fotogalerii a podívejte se kupříkladu na celokožený volant s prapodivným, leč líbivým tvarem. Celkové pojetí kabiny nese označení Interspace a kromě fyzických tlačítek, která nahrazují klasický volič automatické převodovky, je tady hlavní dominantou plně dotyková obrazovka multimediálního systému. Má úhlopříčku 10,25" a naprosto všechno kolem je dotykového charakteru. Hyundai zkrátka šel co nejmodernější cestou a za nás to není dobrý krok. Stačí totiž několik doteků na jednotlivá „tlačítka“ a naprosto lesklý černý plast je rázem posetý vašimi otisky. Střed palubní desky by mohl s troškou nadsázky fungovat jako kosmetické zrcátko, jelikož odraz vašeho obličeje a postav v kabině na předních sedadel zvládá vskutku bravurně.

Když odhlédneme od hledání chyb, pak ale plně dotyková obrazovka palubního systému nabídne opravdu hodně. Součástí výbavy je například systém Android Auto a Apple CarPlay. Funkce Last Mile Navigation zase při přiblížení se k cílové destinaci odešle potřebná data do chytrého telefonu, aby řidič mohl do cíle už jen dojít z parkoviště, pomocí navigace v mobilu. Nechybí ani synchronizace s kalendářem ve smartphonu. Navíc nabídne perfektní a rychlou grafiku a s nápaditostí se zde taktéž nešetřilo. V případě nejvyšší výbavy Style se totiž umí namísto jednoho z budíků zobrazovat kamerový monitoring mrtvého úhlu. Stačí tak zvolit požadovaný směr odbočování a rázem vidíte naprosto ostrý obraz z kamery, která vidí přímo tam, kam vy ne. Ovšem pozor. I v případě aktivace obrazu místo jednoho z budíků nepřijedete o dotyčné informace. V horní části přenášeného obrazu může řidič stále vidět otáčky motoru, popřípadě aktuální rychlost.

Na celou obrazovku

Tohle je skvělá technologická vychytávka, což se ale nedá úplně říci o tlačítkách nahrazujících volič převodovky. Jejich ovládání je celkem snadné, ovšem v případě potřeby rychlejšího otočení vozu na silnici se rázem automatická převodovka začne vzpouzet a dávat najevo, že jste na ní moc rychlí. Bude to možná i tím, že zatímco nehybridní verze mají klasický dvouspojkový automat, hybrid a plug-in hybrid dostaly měničový automat. Jeho spolupráce s pohonným ústrojím je ale jinak velmi dobrá a v případě potřeby jsou pro řidiče připravena i pádla pro řazení. Testovaný Tucson je navzdory vyšší hmotnosti 1,7 tuny celkem svižným vozem. Pod jeho kapotou se totiž ukrývá motor 1.6 T-GDI Smartstream s přímým vstřikováním paliva o výkonu 180 koní a maximálním točivým momentem 265 Nm. Ten doplňuje elektromotor s dalšími 60 koňmi, což dává kombinovaný výkon 230 koní.

Pohon všech kol pořád není dokonalý

V rámci naší specifikace nechyběl ani pohon všech kol, který lze nanejvýš jako průměrný. S jeho aktivitou úzce souvisí aktuálně zvolený jízdní režim, kdy jsou na výběr v případě jízdy v terénu hned tři nastavení (písek, sníh, bláto). Jistým limitem mohou být i zimní pneumatiky z dílny průměrně kvalitního výrobce, ale už dlouho se nám nestalo, to co právě s novým Tucsonem. Při jízdě po celkem stoupavé cestě na parkoviště pod vrchol jedné z dominant českých hor jsem se v protisměru potkal s dalším vozem, který kvůli metrovým závějím u svodidel a celkovým dvěma metrům prostoru napříč silnicí zkrátka neměl kam uhnout. Vše tak musela zachránit šikovnost řidičů a v našem případě i dost potřebný pohon všech kol. Celý úhybný manévr s projetím se zdál celkem snadným až do okamžiku, kdy si Tucson usmyslel, že začne driftovat a velkou část výkonu poslal na zadní nápravu. V ten okamžik se vůz začal smýkat směrem k vedle projíždějícímu vozu a chybělo pár centimetrů, aby došlo k vzájemnému nárazu.

Na celou obrazovku

Přitom důkazem, že za volantem Tucsonu neseděl „neumětel“, přišel záhy. Menší SUV jedoucí hned za námi (patřící do koncernu Volkswagen) tento problém nemělo a částečné projetí závěje v jeho případě doprovázel jen řev naftového motoru, jedno malé zhoupnutí a hustý oblak sněhu všude kolem. Nedalo nám to a nový Tucson jsme tedy cestou z horského střediska vzali na středně zabahněnou polní cestu. I tam se ale tento Korejec začal na naprosté rovině smýkat do strany, což se stalo ve všech zvolených terénních režimech. Vrcholem pak byl zápach, který připomínal spálenou spojku a do kabiny se vloudil po necelých deseti ujetých metrech v dostatečně promáčeném, avšak nepříliš hlubokém bahně.

Evropskou konkurenci dotahuje mílovými kroky

A co tím vlastně chceme říci? Korejské automobilky mají i po mnoha letech vývoje problém vyrobit kvalitně pracující pohon všech čtyř kol. Nový Tucson je přitom jízdně dokonalé auto, čemuž jistě pomáhají i adaptivní tlumiče se dvěma režimy. Bezproblémový byl i přelet po německé dálnici až do rychlosti okolo 190 km/h a také námi zajetá průměrná spotřeba 5,6 litru na 100 km si po ujetí 900 km zaslouží obdiv. Čtvrté vydání Tucsonu nám přes všechny neduhy dokázalo, že se jedná o nebezpečného konkurenta nejen pro evropskou konkurenci. Jízdní komfort je na jedničce, spotřeba se naprosto s přehledem vyrovná naftové verzi a snad jen celkové ztvárnění vozu a jeho kabiny chce trošku více času na pochopení.

I v plně vybavené verzi navíc Tucson nestojí příliš mnoho, konkrétně lehce přes jeden milion Kč. Zda je to hodně, či nikoliv, musí posoudit každý sám. Je totiž faktem, že za milion Kč čeká zákazník nejen kvalitu, bezpečnost, ale také funkčnost. Jenže pak stačí například zahlédnout nepřirozeně lesklý středový panel nebo zjistit, že Full LED hlavní světlomety sice mají dostatečný výkon, ale současně postrádají jakékoliv chytřejší funkce. Korejci tak mají stále co zlepšovat, ovšem naše uznání bezpochyby mají. Nový Tucson se totiž oproti svému předchůdci výrazně zlepšil.