Hyundai Kona EV (2023)

Když se letos představila nová generace elektrické Kony, její fanoušci a současní majitelé první generace začali jásat. Futuristický design vozu rozhodně prospěl, stejně tak naprosto nová kabina s modernějšími materiály. K dispozici jsou dvě kapacity baterie (48,4 a 68,5 kWh), a tak jsme neváhali a vzali na test to nejlepší, co lze aktuálně zakoupit. Jednalo se o verzi Style Premium, což ve spojení s vyšší kapacitou baterie/vyšším výkonem vyžaduje zaplacení částky skoro 1,4 milionu Kč. Možná je to hodně, ale kromě pár nedostatků si Kona cenu dokáže obhájit. Sice ani za příplatek nepořídíte Matrix LED světlomety a tvrdé plasty v kabině také nejsou známkou luxusu, ale jinak je druhá generace korejského elektromobilu hodně dobrým vozidlem. Hlavním poznávacím znamením je protáhlá světelná lišta vpředu i vzadu, která jasně ukazuje, o jaké auto se jedná.

Kdo si potrpí na velké efektní disky kol, i v nejvyšší výbavě dostane maximálně 19" kola. Po usazení do kabiny jsem byl mile překvapen, kolik změn se zde vlastně odehrálo. Hlavně cestující vpředu mají mraky místa, nehrozí otlačení pravého kolene řidiče o středový tunel a rozměrná lišta s fyzickými tlačítky na středu palubní desky je další plus, které ocení hlavně řidiči, co jsou zvyklí nastavovat veškeré funkce klimatizace „postaru“. Navigačnímu systému by ale již dnes prospěla významnější aktualizace grafiky a současně by to chtělo zapracovat na logice vyhledávání. Občas jsem se nestačil divit, kam mě chtěla navigace poslat, a to i v případě, že jsem měl v jejím nastavení jasně určené parametry cesty.

Jak jezdí nová Hyundai Kona Electric? Ověřili jsme spotřebu

Nový Hyundai Kona Electric přichází s kompletní sadou asistenčních systémů, jež přispívají k ještě vyšší bezpečnosti posádky a okolí. Nechybí adaptivní tempomat s funkcí Stop & Go, aktivní hlídání jízdního pruhu nebo monitoring slepého úhlu. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Při každém nastartování se totiž spustí otravný asistent pro hlídání aktuálního platného rychlostního limitu, který je podpořen o aktivní hlídání oči řidiče. Tyhle dvě věci mě dokázaly během jednoho dne opakovaně tak vytočit, že jsem od dalšího dne byl donucen při každé jízdě oba systémy zdlouhavě v nitru palubního menu deaktivovat. Hlavně sledování oči řidiče bylo krajně nespolehlivé a stačilo pohledem uhnout třeba jen do zpětného zrcátka, aby se v kabině rozeznělo hlasité pípání.

Na celou obrazovku

Při každodenních jízdách ale musím ocenit, že je kabina docela dobře odhlučněna od okolí a z vozu je dostatečně dobrý výhled do všech stran. Kona Electric druhé generace si významně polepšila také v oblasti techniky. Využívá sice opět jen 400V systém, ale třeba nabíjení na AC nabíječce lze nově uskutečnit výkonem 11 kW, což je příjemná změna oproti dřívějším 7,2 kW. Naopak s rychlonabíjením je to malá katastrofa, protože vůz umí zvládnout maximálně 100 kW. Ačkoliv je v palubním menu nastavena funkce přímé přípravy akumulátoru před nabíjecím procesem, ani to příliš nepomohlo v případě, že jsem chtěl rychle dočerpat energii při delší cestě po dálnici. Vždy jsem využíval nabíjecí stanice o výkonu 125 kW a více, tepelnou přípravu baterie a nikdy jsem s vozem nejel na maximum, aby baterka nebyla pro změnu přehřátá. A výsledek? Nabíjecí výkon se vyšplhal na 98 kW jen mezi 20 až 35 %, následně začal padat a od 70 % jsem nikdy na nabíjecím stojanu neviděl vyšší číslo jak 28 kW.

To je za mě hodně omezující, protože při stavu nabití 70 % je to podprůměrná hodnota, která navíc prodlužuje výsledný čas nabíjení. Příliš nepomůže, že s lehkou nohou lze i na dálnici ujet 300 km. Kdo na to bude šlapat a využije nejvyšší maximální rychlost 180 km/h, ten bude muset nabíjet po 250 km. Já jsem jezdil středním tempem, nebyl brzdou provozu ale ani jsem si současně nehrál na pouličního závodníka. Po ujetí 1 150 km mi palubní počítač ukázal spotřebu 20,1 kWh na 100 km. K dispozici jsou i tři jízdní režimy, kdy Eco zmírní funkčnost klimatizace, Normal je optimální pro každodenní ježdění ve městě a Sport se hodí třeba i na okresky. Škoda jen, že i s další generací je Kona Electric dostupná jen s předním pohonem. Ve sportovním režimu se 218koňový Hyundai uměl hezky rozvášnit a bylo až překvapivé, co si nechá na okreskách líbit. Na voze přitom byly zimní pneumatiky a hodně zkušený řidič dokáže s touto verzí potrápit i o dost silnější konkurenční vozy.

Na celou obrazovku

Vhod mi přišlo řízení jedním pedálem, které Hyundai nazývá „i-Pedal“. Kona nabízela tři režimy rekuperace, až ten čtvrtý ale umí vůz úplně zastavit. Současně lze rekuperaci úplně vypnout, což je další plus. Je zde i možnost využít obousměrné nabíjení Vehicle-to-Load (V2L). Naopak umělý zvuk pohonu bych si odpustil, přeci jen se nejedná o sportovní model. Podvozkově mě Kona Electric druhé generace taktéž překvapila, a to i přes fakt, že nenabízí adaptivní odpružení. Hyundai dokázal vyrobit příjemně komfortní rodinné auto, které si nechá hodně líbit v zatáčkách a současně z posádky nevyklepe duši, když se jede po horším hrbolatém asfaltu. To je skoro zázrak.

Na Legendách jsme prolezli novou Konu. Jak se bude lišit elektrická?

Nová Kona Electric se za mě povedla a chtělo by to jen vylepšit dvě věci. Rozhodně zlepšit nabíjecí křivku a přidat alespoň adaptivní LED světlomety. Za 1,4 milionu Kč už zákazník vyžaduje jisté kvality a jistotu. Testovaná novinka vše dělá dobře, ale v některých ohledech pracuje na jedničku a v jiných potřebuje doladit. Výkonnější verze, která se automaticky páruje s vyšší kapacitou baterie, dokáže potěšit i náročnější řidiče a ani dálnice se nestane problémem vzhledem k optimální kapacitě baterie. Naopak navigační systém a výše zmíněné dva bezpečnostní systémy dokážou pít krev. A koho by nezajímala elektrická verze, k dostání je ještě hybridní. Té se ale budeme věnovat třeba někdy příště.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz