Hyundai Ioniq 6 patřil už při svém uvedení mezi technologicky nejzajímavější elektromobily na trhu. Nabízel výbornou aerodynamiku, nízkou spotřebu, rychlé nabíjení a komfortní svezení, zároveň ale rozděloval netradičním vzhledem i některými ergonomickými řešeními. Facelift proto nepůsobí jen jako běžná modernizace uprostřed životního cyklu. V případě Ioniqu 6 mění charakter auta výrazněji, než by se mohlo z prvních fotografií zdát.
Největší proměnou prošla příď. Původní Ioniq 6 měl velmi oblé tvary a zepředu působil téměř až futuristicky. Modernizovaná verze dostala ostřeji řezanou světelnou grafiku, samostatná štíhlá světla denního svícení a hlavní světlomety přesunuté níže do nárazníku. Celek díky tomu působí širším, nižším a sportovnějším dojmem. Právě v této části je facelift vidět nejvíce.
Technické parametry Hyundai IONIQ 6 (2025) POWER 84 kWh 4x4
Kompletní specifikace| Konstrukce | sedan, 4 925 × 1 880 × 1 495 mm, 2 105 kg |
|---|---|
| Pohon | Elektřina, hnaná náprava: 4×4 |
| Výkon | 239 kW, 325 koní, točivý moment: 605 Nm |
| Baterie | ? (80 kWh využitelná kapacita) |
| Nabíjení | rychlonabíjení: 260 kW, palubní: 11 kW, konektory: CCS Combo, Mennekes |
| Spotřeba | Kombinovaná: 13,8 kWh / 100 km, dojezd: 652 km |
| Cena od | 1 539 990 Kč |
Testovaná verze N Line tento dojem ještě umocňuje. Sportovní nárazníky, leskle černé doplňky, 20" kola a lak Ultimate Red Metallic dělají z Ioniqu 6 výrazně sebevědomější auto než dříve. Naživo působí mnohem lépe než na produktových fotografiích a během testu přitahoval překvapivě dost pozornosti. N Line v tomto případě není jen sada detailů, ale paket, který autu skutečně pomáhá.
S délkou 4 935 mm, šířkou 1 880 mm a rozvorem 2 950 mm jde o poměrně velký elektrický sedan. Velikostí i cenou se tak dostává do blízkosti vozů jako Volkswagen ID.7 či BMW i4. Proti nim Hyundai staví především mimořádně propracovanou aerodynamiku se součinitelem odporu vzduchu 0,21, 800V architekturu a po faceliftu také větší baterii.
Testovaný vůz byl ve specifikaci N Line Premium Power 84 kWh s pohonem všech kol. Celkový výkon činí 239 kW, tedy 325 koní, a točivý moment dosahuje 605 Nm. Zrychlení z 0 na 100 km/h trvá 5,1 s a maximální rychlost je 185 km/h. Cena konkrétního testovaného vozu včetně příplatkových digitálních zrcátek činila 1 719 990 korun.
Interiér s fyzickými tlačítky
Výrazné změny se odehrály také uvnitř. Hyundai přepracoval středovou konzolu a vrátil více fyzických tlačítek pro často používané funkce. Zní to jako drobnost, ale při každodenním používání jde o jednu z nejdůležitějších změn faceliftu. Ovládání klimatizace nebo základních funkcí totiž už tolik nenutí řidiče lovit položky v menu infotainmentu a kabina působí přirozeněji.
Palubní desce dominuje dvojice 12,25" displejů nového systému Connected Car Navigation Cockpit. Infotainment reaguje svižně, grafika je přehledná a nechybí bezdrátové Apple CarPlay ani Android Auto. Velmi dobře funguje také head-up displej, který zobrazuje důležité informace přímo v zorném poli řidiče. Potěší i audiosystém Bose, bezdrátové nabíjení telefonu nebo 100W USB-C konektory pro bezproblémové nabíjení laptopu.
Verze N Line přidává sportovní tříramenný volant, kovové pedály, červené detaily a sedadla kombinující kůži a semiš. Právě sedadla patří k příjemným překvapením. Dobře drží tělo, ale zároveň nejsou zbytečně tvrdá a ani po delší trase nepůsobí únavně. Interiér díky nim působí hodnotněji než u původní verze.
Kufr je největším kompromisem
Rozvor téměř tři metry zajišťuje velmi dobrý prostor pro nohy zadních cestujících. V této disciplíně Ioniq 6 nezklame. Kvůli výrazně klesající zádi je ale znát omezený prostor nad hlavou. Cestující kolem 180 centimetrů výšky ještě sedí pohodlně, vyšší postavy už budou mít rezervu minimální. Největší slabinou zůstává zavazadlový prostor. Objem 401 litrů sice na papíře nevypadá špatně, jenže úzký vstupní otvor karoserie typu sedan výrazně omezuje praktičnost. Nakládání větších kufrů nebo dětského kočárku není úplně pohodlné a právě tady je znát rozdíl proti praktičtějšímu Ioniqu 5 nebo Volkswagenu ID.7.
Hyundai se snaží tento handicap alespoň částečně kompenzovat předním úložným prostorem pod kapotou. U testované verze s pohonem všech kol má ale „frunk“ objem pouze 14,5 l, takže pojme maximálně nabíjecí kabely nebo drobnější příslušenství. U verze s pohonem pouze zadních kol je to třikrát více. Je praktické, že kabely nemusí zabírat místo v hlavním kufru, větší využití ale od něj čekat nelze. Ioniq 6 je zkrátka více dálniční sedan než rodinný stěhovák.
Na dálnici ukazuje, proč vznikl
Největším překvapením testu pro mě ale byla dynamika. Papírově dnes výkon kolem 325 koní nabízí řada elektromobilů, Ioniq 6 ale za volantem působí velmi suverénně. Akcelerace je okamžitá, plynulá a sebevědomá. Možná za to může nízká silueta, možná aerodynamika a naladění pohonu, ale auto působí rychlejším dojmem, než naznačují samotné technické údaje.
Při dálničním předjíždění má řidič neustále pocit velké výkonové rezervy. I ve vyšších rychlostech auto ochotně zrychluje a působí velmi jistě. Právě dálnice je prostředí, kde Ioniq 6 dává největší smysl. Je tichý, stabilní, dobře odhlučněný a díky nízkému odporu vzduchu nepůsobí ani při vyšším tempu nervózně.
Spotřeba patří k největším přednostem
Hyundai Ioniq 6 si už od svého uvedení buduje pověst jednoho z nejefektivnějších elektromobilů na trhu a facelift na tom nic nemění. Velkou zásluhu na tom má mimořádně propracovaná aerodynamika, která pomáhá zejména při dálničních rychlostech, kde většina elektromobilů začíná výrazněji ztrácet dojezd. Během testu jsem se při svižnější jízdě po dálnici dlouhodobě pohyboval se spotřebou mezi 17 až 18 kWh na 100 kilometrů, což považuji vzhledem k pohonu všech kol, výkonu 325 koní i 20" kolům za výborný výsledek. Ve městě pak nebyl problém jezdit se spotřebou pod hranicí 14 kWh na 100 kilometrů.
Právě kombinace nízké spotřeby a baterie s kapacitou 84 kWh znamená, že jsem se i při dálniční jízdě opakovaně blížil hranici 500 kilometrů na nabití. V běžném provozu tak Ioniq 6 potvrzuje, že patří mezi nejefektivnější elektromobily současnosti a na dlouhých trasách dokáže směle konkurovat i dražším vozům.
Hlavně pohodlí
Příjemně mě překvapil také komfort. Testovaný vůz jezdil na 20" kolech, přesto jsem neměl pocit, že by podvozek zbytečně tvrdě reagoval na nerovnosti. Přímé srovnání s menšími koly sice nemám, ale ve zkoušené konfiguraci mi nepřišlo, že by větší kola neúměrně snížila jízdní komfort. Během testu jsem ocenil také aerodynamický klid vozu. Ani při dálničních rychlostech se do kabiny nedostával výraznější hluk od obtékajícího vzduchu, což společně s komfortně naladěným podvozkem dělá z Ioniqu 6 výborného společníka na dlouhé cesty. Právě při cestování po dálnici ukazuje, jak moc se vyplatilo zaměřit vývoj na co nejnižší odpor vzduchu.
Velmi dobrý byl také reálný dojezd. Díky aerodynamice jsem se i při dálniční jízdě opakovaně blížil hranici 500 kilometrů na nabití, což je na elektromobil s tímto výkonem, pohonem všech kol a 20" koly výborný výsledek. Právě tady se ukazuje, že Ioniq 6 není jen úsporný na papíře, ale jeho koncepce funguje i v praxi.
Silnou stránkou zůstává také nabíjení. 800V architektura umožňuje využít výkon až 260 kW a za ideálních podmínek se baterie dobije z 10 na 80 % přibližně za 18 minut. Nechybí ani aktivní předehřev akumulátoru, 11kW palubní nabíječka nebo funkce Vehicle-to-Load pro napájení externích spotřebičů.
Digitální zrcátka bych si rozmyslel
Testovaný vůz byl vybaven příplatkovými digitálními zpětnými zrcátky. Na první pohled jde o technologicky zajímavé řešení, které snižuje aerodynamický odpor a za deště nebo za tmy umí nabídnout čistý obraz. Po několika dnech používání ale nemohu říct, že by mě přesvědčila.
Největší problém jsem měl při ostrém slunečním světle, kdy byla čitelnost displejů horší než u klasických zrcátek. Dá se na ně zvyknout, ale osobně bych za ně nepřiplácel. V běžném provozu mi klasická zrcátka stále připadají přirozenější.
Závěr
Facelift Hyundai Ioniqu 6 není jen kosmetickou úpravou. Nová příď mu výrazně prospěla, testovaná verze N Line pak dodala autu sebevědomější výraz. Interiér je praktičtější a větší baterie společně s aerodynamikou pomáhá velmi dobrému reálnému dojezdu.
Největší slabinou zůstává kufr a omezený prostor nad hlavou na zadních sedadlech. Digitální zrcátka pak podle mé zkušenosti stále nejsou jednoznačnou výhrou. Pokud ale hledáte elektromobil na dlouhé trasy, který nabídne velmi rychlé nabíjení, výborný dálniční komfort a překvapivě suverénní dynamiku, patří faceliftovaný Hyundai Ioniq 6 mezi nejlepší elektrické sedany současnosti.
Po několika dnech společného soužití mám navíc pocit, že jde o jeden z nejvíce podceňovaných elektromobilů na trhu. Není nejpraktičtější a stále nebude pro každého, ale jako rychlý, efektivní a komfortní dálniční cestovatel funguje výborně.
Foto: Zdeněk Pečený, fDrive.cz
