Volvo XC40 T4 Recharge
test

Volvo XC40 T4 Recharge

Tříválec do nepohody

Elektromobilita jde neustále kupředu, a tak se i v nabídce švédského Volva objevil zcela nový model XC40, který k nám dorazil v jedné z plug-in hybridních motorizací. Ta v tomto konkrétním případě nabízela benzinový tříválec, elektromotor, baterie a označení T4. Dá se říci, že jde o vůz pro méně náročné řidiče, ačkoliv kvalitami nás okouzlil.

S modelovým rokem MY20 uvedlo Volvo na světový trh de facto třetí generaci své plug-in hybridní technologie, která zcela zúročila zkušenosti z cca 185 tisíc prodaných vozů Twin Engine (od roku 2021 s označením Recharge). Současně ale posunulo svou poměrně unikátní technologickou koncepci paralelního uspořádání PHEV, kterou nabízí i nové Volvo XC40. To znamená, že baterie vozu je umístěna v centrálním tunelu. Takové řešení zajistí takřka netknutý prostor pro posádku. Vůči konkurenci má testovaná XC40 T4 Recharge jednu z nesporných výhod – je až překvapivé, jak moc prostorný je nejmenší model z terénní řady XC.

Technické parametry Volvo XC40 Recharge T4

Kompletní specifikace
KonstrukceSUV, 4 425 × 1 851 × 1 652 mm, 1 741 kg
PohonHybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední
Výkon212 koní, točivý moment: 405 Nm
Baterie10,7 kWh
Nabíjenírychlonabíjení: 150 kW, palubní: 3,7 kW, konektory: CCS Combo, Mennekes
SpotřebaKombinovaná: ? l / 100 km
Cena od1 197 000 Kč

Naživo nás celkem překvapily rozměry vozu, který se na silnici určitě neztratí. Díky délce 4,4 metru se ale pořád jedná o ideální vůz do města, kdy s ním není problém zaparkovat i v užších pražských ulicích. Testovaná specifikace pak nabízela oku příjemný modro-šedý lak karoserie, 18" litá kola a nechyběla velká maska chladiče s logem značky. Při pohledu zezadu si pak vůz určitě nespletete s dalšími modely Volvo, jelikož jeho obří zadní světlomety mají specifický tvar, který je jen vzdáleně podobný kupříkladu největšímu modelu z nabídky, jímž je XC90. Jenže jen o vzhledu to není a jak se říká, často je to největší kouzlo ukryté uvnitř.

A přesně to platí i v případě XC40. Výrobce začal v posledních letech hledět na ekologii a trvalou udržitelnost životního prostředí, proto není problém dostat do kabiny například speciální kobercové čalounění. To kromě nápadité oranžové barvy (na kterou jsme si upřímně pár dní museli zvykat) skrývá hlavní podstatu v tom, že je z 97 % tvořeno recyklovanými PET lahvemi! Na dotek pak čalounění nedá vůbec znát, že je v něm plast. Kdo z vás si pamatuje staré koberce u vaší babičky, stačí zavřít oči, přejet rukou po povrchu a rázem jste zpět v dětství. Přesně takový pocit jsem měl.

Ovšem pozor. Tím ohleduplnost vůči přírodě rozhodně nekončí. Volvo instalovalo také obložení stropu a bočních sloupků z recyklovaných materiálů. Svůj podíl na ekologii má také plato v kufru a podle slov vedení značky bude od roku 2025 hned jedna čtvrtina všech plastů ve vozech Volvo určeno k dodatečné recyklaci. Pryč ale od materiálů, pojďme se věnovat o něco důležitějším informacím. Mezi ně se řadí zcela jasně kvalitně zpracovaná palubní deska a velmi dobře vypadající ovladače. Prostoru je v kabině opravdu více než dost a díky rozvoru 2 702 mm se bez problému za sebe posadí i 185 cm vysoký cestující. Na poměry malého SUV jsou to královské hodnoty a kdejaký větší model od konkurence by mohl Volvu závidět.

Potěší i zavazadlový prostor, jenž nabízí objem 460 litrů, dvojité dno, dojezdové rezervní kolo a speciální kapsu na tašku s dobíjecími kabely. Až jsme si říkali, proč něco takového nedokáže konkurence, kde často nemáte možnost mít dvojité dno, natož pak rezervu, byť třeba jen v podobě „galusky“ s omezením rychlosti a ujetých kilometrů. Navíc je kabina XC40 dokonale odhlučněna a i v rychlostech okolo 150 km/h bylo v interiéru příkladné ticho a posádka nemusela nikterak zvyšovat hlas. Testovaná specifikace je přitom vlastně vstupenkou do světa plug-in hybridních SUV Volvo a jak se ukazuje, Švédi si dali velký kus práce s tím, aby se zde majitelé cítili co nejpříjemněji.

Některé by mohla odradit skutečnost, že pod kapotou vozu je ukrytý pouze tříválec o objemu 1,5 litru. Emisní limity se zpřísňují a také Volvo bylo nuceno sestoupit do kategorie, která by ještě před 15 lety byla pro tuhle značku naprosto nemyslitelná. I my jsme nejdříve k testovanému vozu přistupovali celkem skepticky a nečekali žádné zázraky. Nakonec se ale naše obavy ukázaly z velké části jako liché. Kdo se naučí zacházet s motorizací T4, bude nadmíru spokojen vždy a všude. Klasický spalovací motor nabízí výkon 130 koní a 245 Nm točivého momentu, přičemž mu nejen v těžších chvílích vypomáhá elektromotor s výkonem 82 koní a 160 Nm. A jaký je tedy kombinovaný výkon? V případě Volva nemusíte nikterak složitě počítat, stačí oba výkony sečíst. 212 koní stačí dle našich zkušeností prakticky kdekoliv, kde je to potřeba.

Náročnější zájemci sice mají možnost připlatit si přibližně 30 tisíc Kč za verzi T50 přidávající 50 koní, jenže i ta v sobě ukrývá benzinový tříválec, takže je otázkou, zda se to vyplatí. Nám se celkový projev pohonné soustavy zamlouval, ačkoliv je potřeba přiznat, že bez nabitých baterií se umí XC40 T4 Recharge proměnit v nenažraného otesánka, který svou 48litrovou nádrž dokáže vysát i během 300 kilometrů. Baterie vozu přitom nabízí kapacitu 10,7 kWh a reálný dojezd je čistě na elektřinu okolo 35 kilometrů. Vůz ale nenabízí možnost rychlonabíjení, pokud vám tedy dojde šťáva v bateriích, můžete využít buď klasické pomalé nabíjení výkonem max. 3,7 kWh, nebo dobíjet za jízdy spuštěním režimu Charge (nabije baterie do 75 % kapacity). Nabíjení za jízdy je ale spíše krajním řešením, jelikož v ten okamžik musí slabší tříválec vykonávat velkou porci práce. Pokud je pak vůz plně obsazen, není ničím výjimečným, když se průměrná spotřeba paliva zastaví na 11 litrech na 100 km.

Velmi tak záleží na jízdním stylu řidiče a profilu trasy. Dále výslednou hodnotu spotřeby zásadně ovlivní nejen pravidelné nabíjení, ale i tepelná příprava auta před odjezdem. Proto je v rámci výbavy vůz vybaven aplikací Volvo On Call, která umožní jedním kliknutím vůz nejen vyhřát/vychladit na komfortní teplotu, ale i připravit baterii, aby nabitá energie sloužila pouze k jízdě samotné. Power i thermo management pohonného ústrojí vozu je primárně nastaven tak, aby co nejméně uživatelsky omezoval a šlo jej použít vždy naplno. My jsme samozřejmě vůz pečlivě nabíjeli a konec testu jsme skončili s průměrnou spotřebou 2,4 litrů na 100 km.

Musíte s ním umět zacházet

K dosažení nízké spotřeby pomáhá i sofistikovaná navigace, která při zadání cílového bodu analyzuje trasu a sama určí, kde je nejlepší jet na elektřinu a kde v kombinaci s benzinem. Volvo XC40 T4 nás potěšilo také solidně odladěným podvozkem a celou plejádou bezpečnostních asistentů, kteří fungují skvěle a člověk se od nich nedočká zbrklých reakcí. A jaký je tedy závěr? Volvo ví co dělá a testovaný model XC40 T4 Recharge je další ukázkou toho, že když se chce, tak to jde. Škoda jen toho, že vůz nemá možnost rychlejšího dobíjení a benzinový tříválec je v případě vybitých baterií opravdu hodně hladový.

Někomu by mohl chybět také pohon všech kol a oranžové „plastové“ čalounění může být pro někoho až příliš. Ve výsledku se nám ale Volvo XC40 dostalo pod kůži a jeho cena startující na 1,2 milionu Kč není zase tak závratnou sumou. Je ale potřeba k tomuto plug-in hybridu přistupovat s klidnou hlavou, nechtít po něm extrémní sportovní (či terénní) výkony a kdo jej bude pravidelně nabíjet, pozná, že nejmenší Volvo z řady XC má své kouzlo. Soužití s ním prostě bude bavit leckoho.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz

volvo-xc40-recharge
Klady
  • překvapivě prostorný interiér
  • vynikající bezpečnost
  • odhlučnění podvozku
  • spotřeba v hybridním režimu
Zápory
  • při vybitém akumulátoru vysoká spotřeba spalovacího motoru
  • vysoká hmotnost