Volvo XC40 ve svojí nejnovější verzi už po našich silnicích nějakou dobu jezdí. Ale se spalovacím motorem. Ostatně v roce 2018 získalo i prestižní titul evropského auta roku. Nyní nám ve stejném kabátě Volvo naservírovalo elektromobil. Stojí na platformě CMA a ukazuje, že i na platformě společné pro spalovací i elektrický pohon může být stvořen skutečně dobrý, do mnoha detailů promyšlený elektromobil.
Volvo XC40 Recharge – test
Volvo XC40 sjíždí z linky v belgickém Ghentu, společně se svým sourozencem s karoserií SUV coupé, který Volvo nazývá C40. A švédský výrobce s nimi nemá malé plány. Už v příštím roce chce vyrobit bezmála 70 tisíc kusů čistě elektrických XC40 a C40, což už jsou solidní čísla.
Technické parametry Volvo EX40 (2021) Twin
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 400 × 1 863 × 1 647 mm, 2 150 kg |
|---|---|
| Pohon | Elektřina, hnaná náprava: 4×4 |
| Výkon | 300 kW, 408 koní, točivý moment: 660 Nm |
| Baterie | 78 kWh (75 kWh využitelná kapacita) |
| Nabíjení | rychlonabíjení: 150 kW, palubní: 11 kW, konektory: CCS Combo, Mennekes |
| Spotřeba | Kombinovaná: 23,8 kWh / 100 km, dojezd: 416 km |
| Cena od | 1 414 000 Kč |
Design: typické Volvo. A to je dobře.
XC40 je menší SUV s délkou 4,4 metru. Pokud se podíváme na konkurenci, velikostně je někde mezi větším Audi Q4 e-tron a trochu menším e-Nirem. Už tak může docela dobře sloužit jako plnohodnotné rodinné auto, pokud nemáte velké nároky na prostornost. Zároveň je ale příjemně kompaktní a dobře se s ním díky tomu i pohybuje po městě.
XC40 Recharge těží z osvědčeného, líbivého, elegantního, i když značně konzervativního designu, který před několika lety přineslo standardní XC40. Auto se bude líbit všem, kteří mají rádi jednoduchý a účelný design bez zbytečných kudrlinek a výstřelků. Je to Volvo se vším všudy a výrobce se vyvaroval nějakých výstřelků, které by upozorňovaly na čistý elektrický pohon. A je to dobře. Myslím, že poslední věcí, kterou by zákazník Volva vyhledával, je jezdit s nějakým „crazy“ výtvorem.
Nechybí přední natáčecí Full-LED světla (mimochodem Volvo nenabízí matrix světla) v již tradičním designu Thorova kladiva a auto máme na elegantních 20" kolech, základem jsou přitom 19". Poznávacím znamením XC40 jsou netypicky tvarovaná skla zadních dveří a nechybí samozřejmě pro Volvo řady SUV naopak typicky tvarovaná zadní světla. Tedy všechno co dělá Volvo Volvem, tady je.
Technika: je libo 400 koní?
Elektrické Volvo XC40 Rechage si můžete koupit ve dvou verzích. Ta základní stojí 1,2 milionu korun, má pohon jen předních kol, 170 kW, tedy 230 koní, a na stovku to zvládne za 7,4 vteřiny. Baterie pak má u této verze 69 kWh (67 kWh využitelných).
Dynamikou bude základní verze většině lidí dostačovat. Pokud ale chcete to nejlepší, co Volvo nabízí, zvolte verzi Twin se dvěma elektromotory o celkovém výkonu 300 kW. To znamená přes 400 elektrických koníků, které dokážou s relativně malým autem pořádně zacvičit a na stovku akceleruje nenápadné elektrické Volvo pod 5 vteřin. To znamená, že s „nudným“ Volvem na křižovatce porazíte drtivou většinu aut. Výkonnější verze, kterou jsme testovali právě i my, má i o něco větší baterii s využitelnou kapacitou 75 kWh, vyšší maximální rychlost 180 km/h a pořídíte ji od 1,4 milionu korun. Vrcholná výbava, kterou máme na test i my, vás pak vyjde na 1,6 milionu korun.
A pokud pokukujete po elegantnější verzi, zvolte sesterský model C40 se splývavou zádí, který začíná na částce 1,5 milionu korun, je ještě o něco mrštnější (na stovku zrychlí za 4,7 vteřiny) a má o něco delší WLTP dojezd.
Výbava: jednoduchost už při nákupu
Volvo se v případě XC40 Recharge snaží o maximální jednoduchost. Nečekejte žádný složitý konfigurátor a auto si velmi snadno vyberete i na českých stránkách. K dispozici jsou jen tři verze výbav Recharge, Recharge Plus a Recharge Pro, které můžete kombinovat s několika barvami, dvěma verzemi kol a dvěma verzemi interiéru.
Základní výbava Recharge obsahuje třeba LED světla, dvouzónovou klimatizaci, vyhřívaný volant i sedadla, která jsou ale jen mechanicky nastavitelná, nezávislé topení, oba velké displeje, zadní kameru a senzory vpředu a vzadu, čtení dopravních značek nebo tempomat. V interiéru pak potěší bezdrátová nabíječka telefonu. Za příplatek 53 tisíc Kč pak získáte vyšší výbavu Recharge Plus s adaptivním tempomatem, tepelným čerpadlem, alarmem nebo asistentem sledování mrtvého úhlu a příčné dopravy.
Za vrcholnou verzi Recharge Pro, kterou jsme měli na test i my, si Volvo řekne ještě o dalších 110 tisíc korun navíc, v autě však už budete mít například otevíratelné panoramatické střešní okno, kompletní LED světla, 360stupňovou kameru, elektricky nastavitelná sedadla nebo prémiový systém Harman/Kardon. Na druhou stranu si do Volva XC40 Recharge nemůžete dát výbavu běžnou u konkurence, například Matrix světla, třízónovou klimatizaci, head-up displej nebo odvětrávání sedadel.
Zajímavostí je, že Volvo také naskočilo na vlnu aut kompletně bez kůže a XC40 Recharge mezi ně patří. Základem je textilní interiér, za příplatek 30 tisíc Kč pak dostanete kombinaci textilu, koženky a imitace alcantary. Materiál je vcelku příjemný, nicméně hodnotností má ke kůži daleko a pocit z ní je vždy výrazně lepší.
Interiér: chytré detaily, kam se jen podíváš.
Kde u mě Volvo zabodovalo, to je interiér. Jednoduchý, účelný, přesto hezký a hodnotně působící. A i přestože jde o menší SUV, mne prostor v interiéru mile překvapil. Je vzdušný, kvalitně zpracovaný, kompletně veganský a zaujme například výplní dveří, kde v dolní části není klasicky reproduktor, ale přestěhoval se do horní části dveří. Dole tak vznikl skutečně velký prostor pro lahev a další předměty. Navíc je dolní část dveří místo tvrdého plastu běžného u konkurence pokryta „kobercovinou“. Ta je také na středové konzoli a jde o jednoduchý, levný a zároveň funkční způsob, jak odstranit tvrdé plasty z míst, kde je ostatní běžně mívají.
Fajn je také praktický odkládací prostor s bezdrátovou nabíječkou a dvojicí USB-C na středové konzoli. Praktickým detailem je pak odpadkový koš ve středové konzoli. Ostatně, interiér Volva je plný praktických malých detailů, příkladem za všechny může být výsuvné poutko na tašku či kabelku u schránky spolujezdce. A vše završují vtipné malé švédské vlaječky na boku sedaček. Je velká škoda, že interiér může být pouze tmavý. Autu by slušela určitě i hnědá nebo béžová, ve které by prostornost ještě více vynikla. Celý interiér hezky prosvětluje panoramatické střešní okno s elektricky ovládaným stínítkem a otevíráním. V létě tak můžete jezdit skoro s větrem ve vlasech a poslouchat hudbu z hutně a přitom čistě znějícího audiosystému Harman Kardon, který má 13 reproduktorů.
V noci používá Volvo jen mírné bílé ambientní osvětlení, kdy ozdobné pásy na přístrojové desce jen lehce osvětlují diody umístění ve stropě. Žádné barvy či nastavení nečekejte, zde je maximální jednoduchost.
Pozici za volantem jsem si našel opravdu rychle. Elektricky nastavitelné sedačky s integrovanými hlavovými opěrkami jsou pohodlné, je zde spousta místa na kolena, volant padne také dobře do ruky a výtku mám snad jen k neposuvné loketní opěrce, která je na můj vkus až moc vzadu.
XC40 i přes svoji menší délku mile překvapí prostorností na zadních sedadlech. Mohou za to určitě i ergonomicky tvarovaná a poměrně tenká přední sedadla, která tak neukrajují cenné centimetry vzadu. I já se sem se svými 185 centimetry pohodlně vešel, před koleny mám ještě zhruba 5 centimetrů místa, nad hlavou i 10 cm. Ano, konkurenční auta na platformě MEB nabídnou vzadu ještě více prostoru a bodují absencí středového tunelu, který Volvo bohužel má, ale na to, že XC40 Recharge sdílí platformu se spalovacími pohony, je výsledek překvapivě dobrý. Oproti konkurenci pak trochu zamrzí absence třízónové klimatizace a jen jeden USB-C port.
430 litrů. To je objem zavazadelníku, který nepřekvapí a je úměrný velikosti auta. Oproti srovnatelně drahým konkurenčním SUV, které nabídnou i přes 500 litrů, je sice menší, ale ne o tolik. Volvo zde ale opět boduje chytrými detaily. Nechybí ani kapsa pod podlážkou, kterou můžete navíc sklopit a vysunout trojici poutek na tašky s nákupem, který se vám tak nerozsype po kufru. Maličkost, ale tolik ji oceníte...
A když už jsme u věcí, které oceníte, tak musím vyšvihnout Volvu velkou pochvalu za přední kufr o objemu 32 litrů, který využijete nejen pro odložení nabíjecích kabelů, ale i dalších maličkostí, ke kterým se tak nemusíte dostávat při zaplněném hlavním kufru. Zde je vidět, že když se chce, tak to jde a i elektromobil postavený na platformě společné se spalovacím pohonem může nabídnout přední kufr. Praktičnost pak pokračuje také možností tažného zařízení s možností táhnout až 1,5tunový brzděný přívěs.
Technologie: Google a OTA updaty na palubě
Volvo přináší u XC40 spolupráci s Googlem, na palubě totiž najdeme jeho systém Android Automotive. A to přináší mnoho výhod. Vyzdvihnout musím jednoduchý design a rychlé odezvy systému na 9" centrálním displeji. Ten designem navazuje na předchozí systém Volva, pod pokličkou a v aplikacích je to ale již Google se vším všudy.
Pokud používáte služby Google, oceníte výbornou integraci do auta. Po zadání vašeho Google účtu (mimochodem auto má možnost zadat více oddělených uživatelských účtů zabezpečených dokonce PIN kódem) se auto díky vestavěné SIM kartě propojí s vaším Google světem. Nechybí například hlasové ovládání Google Asistent (v angličtině), které vás již zná a dokáže vám hlasově poradit, kde a kdy máte další schůzku a mnoho dalších užitečných věcí. Umí ale také ovládat třeba klimatizaci. Nechybí obchod s aplikacemi Google Play, kde najdete zejména audio aplikace, mezi kterými jsou například Knihy Play, YouTube Music, Tune In a samozřejmě Spotify. Stejně jako například v Tesle se přihlásíte vlastním účtem Spotify a máte vše na velkém displeji.
Největší devizou Googlu v autě jsou Google Mapy. Přesněji řečeno celá aplikace Google Mapy tak, jak ji známe z Android Auto s několika vylepšeními. Díky vašemu Google účtu máte samozřejmě hned dostupné veškeré vaše cíle, bonusem pak je solidní vyhledávání nabíjecích stanic včetně filtrace podle rychlosti a dokonce i podle toho, zda na nich lze používat nabíjecí kartu Plugsurfing, kterou obdržíte a vozem.
Při plánování elektrických tras vám v Google Mapách auto ukáže, s kolika procenty dojedete, případně hned naplánuje nabíjecí zastávku. Vše je velmi rychlé, plynulé a intuitivní. Nechybí vyhledávání bodů zájmu podél trasy. Z dalších funkcí samozřejmě nechybí možnost propojení telefonu a systém si opět vaše oblíbené kontakty natáhne z vašeho Google účtu. Naopak chybí například kompletně práce s SMS nebo další užitečné aplikace, jako je počasí. To vše základně obstará Google Asistent (SMS zprávu vám umí přečíst i hlasově odpovědět, ale ne v češtině, počasí vám také hlasově řekne), k dispozici pak je vlastně jen jednoduchý ukazatel dojezdu a stavu auta, a to je vše. Systém je celkově hodně jednoduchý, díky čemuž je ale přehledný a rychlý.
To platí dvojnásob o 12" displeji před řidičem, který má pouze dva základní pohledy (s mapou a bez ní) a možnost zobrazit spotřebu. A to je vše. Ačkoliv má moc hezkou grafiku i plynulé vykreslování, určitě bych přivítal alespoň základní možnosti nastavení a zobrazení více věcí. 12" před řidičem – extrémně jednoduchá grafika, jen dva podobné režimy – minimalistický a s mapou. V autě této kategorie mi pak chyběl i head-up displej.
Velkou devizou jsou bezdrátové updaty over-the-air a jeden proběhl i v průběhu mého testu. V průběhu testu mi auto nabídlo verzi softwaru 1.8. Ta se v průběhu jízdy sama stáhla přes vestavěnou SIM kartu (není potřeba Wi-Fi a data jsou zdarma) a měla velikost 1,5 GB.
Po zaparkování auto nabídlo instalaci updatu. Je nutno vystoupit, zamknout a asi po 5 minutách se spustí instalace. Poté auto není vůbec dostupné, nelze jej dokonce ani odemknout, připojit se na něj z aplikace apod. Update trvá maximálně hodinu a půl, poté je vůz zpět normálně přístupný. Vše proběhlo na jedničku a přibyly nové užitečné funkce.
Bohužel i přes nejnovější verzi softwaru jsem se setkal dvakrát s tím, že systém nenastartoval a zůstal „viset“ na černé obrazovce. Musel jsem jej tak v průběhu jízdy restartovat. Jednou jsem se setkal také s chybou v podobě nezobrazení mapy na displeji před řidičem. Zde má ještě Volvo, potažmo Google, co vylepšovat.
S Volvem XC40 Recharge jde spojit i mobilní aplikace, je přeci neustále on-line. A i za aplikaci si zaslouží Volvo pochvalu. I když jen napůl. Je designově čistá, přehledná a snadná na ovládání. Lze skrze ní auto zamknout/odemknout, spustit vyhřívání či klimatizaci nebo ovládat naplánování nabíjení a kontrolovat stav nabití. A to je vše. Chybí bohužel například zobrazení polohy auta, jízdních údajů a dalších pokročilejších funkcionalit. Věřím ale, že je Volvo s vývojem aplikace na počátku a další funkce budou průběžně přibývat. Hlavní je, že odezvy auta na volby v aplikaci jsou rychlé a odemčení proběhne do 3 vteřin.
Volvo je odjakživa zaměřené na bezpečnost, na palubě tak nechybí celá řada asistentů, i když to není nic, co bychom neznali z jiných aut. Nechybí adaptivní tempomat s jednoduchým ovládáním na volantu a také aktivní hlídání pruhů. Kvalita je průměrná, za horší viditelnosti nebo za protisvětla auto pruhy ztrácí a nesleduje je tak dobře, takže jsem asistenta ve finále používal jen na dálnici a i tam jsem byl ve střehu, jinde spolehlivost nebyla dostatečná. Vůz samozřejmě hlídá mrtvé úhly a také to, abyste do nikoho a do ničeho nenarazili při parkování nebo vyjíždění a sám umí velmi prudce zabrzdit.
Za kvalitu parkovacích kamer bych ale nechal skládat někoho tu nejtěžší skříň z IKEA pořád a pořád dokola. Kamery jsou sice 360stupňové, ale nemají valné rozlišení, v noci velmi šumí a není v nich mnoho vidět, auto je navíc vůbec inteligentně nepřepíná. Když couvám, nevidím pořádně kam a musím si kameru ručně přepnout. A když se opět rozjedu dopředu, auto zase kameru nepřepne a opět to musím udělat ručně.
Jízdní vlastnosti: švédská raketka!
Tak toto jsem nečekal. Zábavné SUV od Volva. A jak! 400 elektrických koní je porce výkonu, kterou najdeme v mnohem větších a těžších SUV, jako je Audi e-tron, Mercedes EQC nebo Jaguar Jaguar I-PACE. S dvoutunovým Volvem tak dokáže toto stádo pořádně zacvičit. Je to jedno z mála testovaných aut, u kterých lze říct, že má vyšší výkon než dražší Tesla stejné kategorie. Auto jde velmi ochotně za plynem a zrychluje jako drak, za 4,9 vteřiny jste na stovce a auto uhání ochotně dál až do 180 km/h, kde ho utne omezovač. Na pokyny pedálu reaguje briskně, ale naladění není tak ostré jako právě u Tesly. Nenajdete zde žádné „zbytečné“ jízdní režimy, vůz jede pořád stejně.
Díky nízkému těžišti funguje XC40 Recharge překvapivě ochotně i v zatáčkách. Není rozevláté, jistě drží stopu a díky pohonu čtyř kol je jisté i na mokru nebo sněhu. A s tímto elektrickým Volvem si užijete poměrně dost zábavy i na okreskách a serpentinách. Opravdu jsme nevěřil, že to o nějakém Volvu kdy řeknu, ale je to tak.
Na druhou stranu to k Volvu až trochu nesedí a musím říct, že já osobně bych se klidně smířil s 200 až 300 koňmi, které by byly vzhledem k charakteru auta úplně dostatečné a stejně by šlo o velmi svižný vůz. S XC40 jsem ve finále moc často svižně nejezdil, svým stylem k tomu auto prostě nevybízí. Mnohem víc jsem oceňoval skvělé jednopedálové ovládání. Rekuperace je nadprůměrně silná a po sundání nohy z plynu auto hodně zpomaluje, ukládá energii do baterie a bez nutnosti šlapat na brzdu zcela zastaví. To je zejména ve městě ohromně praktické a návykové. Rekuperaci však nemůžete nijak nastavit, chybí také pádla pod volantem. Asi opět v zájmu jednoduchosti.
Potěšil mě pak také komfortní podvozek, který dobře žehlí české nerovnosti a je tichý, ostatně jako celé auto, a to i přes obuté zimní pneumatiky a i ve vyšších rychlostech. Jízdně se XC40 Recharge ve verzi Twin jednoduše hodně povedlo a pokud by to na vás bylo zbytečně moc, můžete zvolit usedlejší předokolku.
Spotřeba a dojezd: Thor upadl
I mocný Thor určitě měl svoji Achillovu patu a našel jsem ji i u elektrického modelu XC40. A bohužel je dost zásadní – spotřeba a dojezd. Už při pohledu na normovanou spotřebu dle WLTP jsem si říkal, že je tady něco špatně. Volvo totiž samo uvádí dle WLTP spotřebu 23 až 25 kWh na 100 km, což je výrazně víc, než kolik deklaruje konkurence. Například větší Audi Q4 e-tron udává 17 kWh na 100 km. A bohužel realita je snad ještě horší a Volvo „žere“ opravdu hodně. A to říkám jako majitel Audi e-tron, které není zrovna etalonem v úspornosti. Toto celkem malé SUV má vyšší spotřebu než můj velký e-tron, a to je co říct.
Při současných teplotách kolem 8 stupňů Celsia jsem se při poměrně mírné jízdě pohyboval po městě se spotřebou 25 až 27 kWh na 100 km. Tady jen připomenu, že Volvo má 75kWh baterii. To znamená, že ve městě ujedete sotva 300 kilometrů. V létě to bude odhadem zhruba 350 km, ale stále to je o 100 až 150 kilometrů méně, než ujede srovnatelně drahá a rozměrově větší elektrická konkurence. Dálniční přesun 130 km/h pak znamená při stejných teplotách spotřebu bezmála 30 kWh na 100 km, což znamená nejvýše 250 kilometrů dálničního dojezdu, v létě a s lehčí nohou se budete pohybovat snad kolem 300 kilometrů, což je ale opět o zhruba 50 až 80 kilometrů méně, než zvládne konkurence a kolik by se mi vzhledem k ceně a zaměření auta líbilo.
Za celý test vykázalo po více než 400 kilometrech Volvo spotřebu 27,8 kWh na 100 km, což bez jakékoliv rezervy při plném nabití znamená při podzimních teplotách dojezd 269 kilometrů. Sečteno podtrženo, kombinovaně XC40 zajistí dojezd kolem 300 km, na dálnici pod 250 kilometrů. Možná by Volvo udělalo lépe, pokud by zvolilo méně výkonné motory, které jsou až zbytečné, a nabídlo lepší dojezd. Uvidíme, co s dojezdem udělají letní teploty, kdy určitě Volvo otestujeme znovu. Díky OTA updatům je zde také naděje, že Volvo postupně efektivitu zlepší. Nicméně faktem zůstává, že pokud hledáte elektromobil a jezdíte častěji delší trasy, Volvo vzhledem k horšímu dojezdu nebude tou správnou volbou.
Nabíjení: nakonec jen průměr
Volvo se snaží kompenzovat vysokou spotřebu rychlým nabíjením. Alespoň papírově, protože zvládne přijmout výkon až 150 kW, což je více, než koncernová konkurence na platformě MEB, ale naopak mnohem méně, než kolik nabídne Hyundai Ioniq 5 a Kia EV6, které jsou už na 800V architektuře.
Volvo XC40 Recharge – test nabíjení
A realita? Tu jsem otestoval na Hyperchargeru v Klecanech, kam jsem přijel s pouhými 2 % s patřičně zahřátou baterkou a Volvo nezklamalo. Výkon nabíhá sice pozvolněji než u jiných aut, ale u 14 % už jsme se dostali přes 140 kW. Za pozornost stojí neobvykle vysoké napětí baterie, kdy i takřka úplně vybitá baterie má napětí 390 V, přičemž hodnotu 400 V přesáhne už v 10 %. To je mimochodem totožná hodnota, které dosahuje dosavadní rekordman mezi 400V auty – Audi e-tron.
Deklarovaných 150 kW jsme ale nedosáhli a výkon pak začal relativně brzy (kolem nabití na 30 %) klesat. Na 50 % nabití jsme se dostali za 20 minut, což je celkem průměrná hodnota a výkon v této fázi byl už jen 85 kW. Na 80 % nabití jsme si museli počkat 42 minut, což už je horší než u konkurence. Výkon už činil jen 45 kW. Pokud jste na štíru s časem, na víc už nemá smysl Volvo nabíjet. U Volva je ale problém ve vysoké spotřebě, protože 80% nabití vám na dálnici zajistí dojezd jen 200 kilometrů. Pokud by to ale nestačilo na dojetí do vaší cílové destinace, spíše je lepší zastavit ještě jednou a využít výrazně vyšší rychlosti nabíjení při nižší úrovni nabití, než čekat na nabití do 90 %. Cokoliv výše pak už nemá vůbec smysl, protože pak se rychlost nabíjení sníží na 7 kW a zbylých 10 % pak autu trvá nabít ještě hodinu, a to zřejmě kvůli malému bufferu. Ostatně baterie má 78 kWh, ale využitelných 75 kWh a rezerva je z velké části ve spodní části.
| Z 2 % do | Délka nabíjení | Reálný dojezd při naměřené kombinované spotřebě |
|---|---|---|
| 50 % | 20 minut 30 vteřin | 139 km |
| 70 % | 33 minut 30 vteřin | 194 km |
| 80 % | 42 minut 30 vteřin | 222 km |
| 90 % | 57 minut | 250 km |
| 99 % | 120 minut | 278 km |
Dvířka na nabíjení jsou vlevo vzadu tam, kde mívají spalovací auta nádrž. Volvo musím velmi pochválit za praktické tlačítko pro vypínání nabíjení a odpojení kabelu. Palubní nabíječka, kterou využijete pro domácí nebo AC nabíjení, je třífázová s výkonem 11 kW. V menu auta můžete velmi podrobně omezit nabíjecí výkon a také naplánovat nabíjení, které lze provést i z aplikace. Vyzdvihnout musím také skvělou grafiku při nabíjení na displeji před řidičem, kdy vidíte všechny důležité údaje včetně výkonu nabíjení u DC nabíjení a v případě AC nabíjení dokonce detaily jednotlivých fází ampér. Naopak v mobilní aplikaci můžete kontrolovat jen úroveň nabití, ale v průběhu nabíjení nevidíte žádné údaje.
Pro snadnější nabíjení na cestách pak dostanete k Volvu kartu služby Plugsurfing, která sdružuje stovky tisíc nabíjecích stanic po celé Evropě. V prvním roce používání pak obdržíte i výhodnější cenu pro nabíjení na stanicích Ionity, a to 8,5 Kč za kWh.
Ač tedy Volvo deklaruje nabíjecí výkon 150 kW, je celková rychlost rychlonabíjení kvůli nižším výkonům ve vyšších úrovních nabití spíše průměrná, což v kombinaci s vysokou spotřebou a nižším dojezdem není dobrá zpráva. Pakliže tak často jezdíte delší trasy a potřebujete auto s dlouhým dojezdem a rychlým nabíjením, poohlédněte se spíše u konkurence. Ale pokud takové potřeby máte jen výjimečně, určitě si Volvo XC40 zařaďte do hledáčku, protože jinak jde o skvělé auto, které nás v mnoha ohledech příjemně překvapilo.
Závěr: velmi příjemné překvapení
Volvo XC40 je pro mě skutečně velkým překvapením. Čekal jsem nemastnou a neslanou předělávku spalovací verze, ale hodně jsem se zmýlil. Volvo nám naservírovalo povedený elektromobil, který mě v mnoha ohledech potěšil praktickými a milými detaily i tím, jak to celé funguje dohromady.
Pochválit musím solidní interiér s mnoha vychytávkami, dobrou prostornost, velký palec nahoru má ode mě Volvo za přední kufr, možnost táhnout až 1,5tunový přívěs a skvělý je také infotainment postavený Googlem, který je jednoduchý, rychlý, stále online, navíc těží ze skvělých Google Map nebo integrace obchodu s aplikacemi, kde najdete třeba Spotify.
Jde také o překvapivě zábavné auto. Se 400 koňmi je to taková malá raketka, se kterou je radost jezdit, má ale zároveň pohodlný podvozek a návykové jednopedálové ovládání. Prakticky jedinou větší nevýhodou je vysoká spotřeba a malý dojezd kolem a spíše pod 300 km. Náplastí je hodně rychlé nabíjení až 150 kW, ale i tak: pokud jezdíte běžně i delší trasy nad 300 kilometrů nebo hledáte úsporné auto, není pro vás Volvo tím správným kandidátem. Naopak pokud vám horší dojezd nevadí, je Volvo XC40 Recharge super vůz, který si rozhodně dejte do hledáčku.
V plné výbavě stojí 1,6 milionu korun, což je podobně jako plně vybavené konkurenční elektromobily jako Audi Q4 e-tron, které mají ale o něco nižší výkon, naopak oproti Volvu jsou to celkově větší auta s větším kufrem i prostornějším interiérem a místy i lepší výbavou, která Volvu chybí. Jedno je ale jisté – Volvo přineslo na trh elektromobil, který hodně zaujme, i když na první pohled vypadá dost nenápadně. A jisté je také to, že s Volvem musíme v elektromobilitě hodně počítat. Pokud takto vypadá jeho premiéra, dost se těším na další přírůstky do švédské rodiny Recharge.
Foto: Martin Pultzner, fDrive.cz
