Konkurence v oblasti středně velkých SUV, popřípadě crossoverů, je na evropském trhu tak velká, že žádný výrobce si nemůže dovolit představit něco, co se nebude líbit. Poslední roky Renault vyrábí vskutku pohledná vozidla všech možných typů. Jenže„ na vzhled se nejezdí“, a tak nás zajímalo, jak si povede žhavá novinka v podobě modelu Austral. Do rukou jsme dostali klíče od velmi dobře vybaveného exempláře, který nás měl hýčkat hromadou vyspělých technologií a příkladným jízdním komfortem. Po stránce vizáže není co řešit, dynamicky vypadající vůz nabízí celkem rozmanité oplastování a délku 4 510 mm. Rozvor náprav činí 2 667 mm, což samo o sobě vypovídá, že v kabině nebude nouze o místo pro cestující.
Technické parametry Renault Austral mild hybrid 160 auto
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 510 × 1 825 × 1 644 mm, 1 466 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
| Výkon | 116 kW, 158 koní, točivý moment: 270 Nm / 1 800 ot/min |
| Nádrž | 55 l |
| Spotřeba | Kombinovaná: 6,2 l / 100 km |
| Cena od | 875 000 Kč |
Po usednutí za netypicky tvarovaný (ale velmi hezký) volant jsem byl překvapen, jak moc dobře se zde vlastně sedí. Žádné problémy s ostrými rohy na spodních částech palubní desky, které často nacházím u konkurence. Obrovské madlo patřící posuvné schránce uvnitř středového tunelu je sice nevzhledné, to ale může být jen můj subjektivní pohled. Důležité je, že na pogumované ploše pod madlem je bezdrátová nabíječka na mobilní telefony. Z neznámých důvodů však odmítla fungovat, ačkoliv jsem na ni zkoušel během jízd položit celkem tři typy odlišných mobilních telefonů podporujících bezdrátové nabíjení. V palubním menu přitom ikonka nabíjení byla zaškrtnuta, a tak dodnes nevím, kde se stala chyba. V dalších ohledech si ale na Renault Austral nemohu stěžovat.
Dost se mi líbí obří a na výšku orientovaný displej s 12". Nabízí krásnou grafiku, přehledné uživatelské rozhraní a hlavně služby Google. Škoda jen, že celá obrazovka je pokryta lesklým povrchem a každé smítko a otisk prstu je na displeji okamžitě vidět. Cením klimatizaci vozu, která nejenže umí měřit obsah nečistot v kabině, ale její ovládání probíhá skrze klasické pevné ovladače. Pouze výhřev volantu a funkci AC je nutné spustit skrze kliknutí na obrazovku. V rámci ovládání audiosystému opět nechybí roky prověřené „ucho“ pod páčkou stěračů napravo za volantem. Jeho ovládání chce opět trošku cviku, protože na něj není vůbec vidět a v noci není osvětlené. Renault s představením Australu myslel na rodiny, a tak připravil celou řadu manipulačních schopností se zadními sedadly.
Ta lze posouvat v rozsahu 16 cm, jsou dělená v poměru 60:40 a opěradla nabízí hned tři úrovně sklonu. Dozadu se tak posadí takřka každý, kdo má výšku do 190 cm. Ta je jediným limitem, který by mohl způsobit jistý diskomfort. Hodí se taktéž základní objem kufru, jenž činí 575 litrů. Na český trh pak Renault Austral vstoupil se dvěma výkonnostními verzemi benzinového motoru o objemu 1,3 litru. Obě verze jsou mild-hybridní a disponují 12V systémem řešeným přes startér-generátor. Základem nabídky je provedení s výkonem 103 kW (140 k) a točivým momentem 260 Nm, u kterého lze zvolit manuální převodovku se šesti stupni. Nás se ale tentokrát týkala silnější varianta s výkonem 158 koní a 270 Nm točivého momentu. Zde je již přítomen automat typu CVT s možností manuálního řazení skrze pádla pod volantem.
Trošku zamrzí fakt, že ani silnější varianta nenabízí bůhvíjaké zrychlení z 0 na 100 km/h (9,7 sekundy) a maximální rychlost (175 km/h). S tímto vozem je tak potřeba jezdit umírněně, což platí hlavně v situaci, kdy v kabině sedí více jak dva cestující. Zkoušeli jsme Austral obsadit pěti dospělými a jeho dynamika začala být velmi vlažná. Řidič musel rychle změnit práci s plynovým pedálem a taktéž upravit svou předvídavost v případě, že chce přejíždět dvě a více osobních vozidel najednou. Spásou nebyla ani mild-hybridní technika, která využívá akumulátor o drobné kapacitě 0,15 kWh. Právě tato věcička by měla pomoci při rozjezdech a dávat drobný doping ve vyšších rychlostech. V tomto případě jsem ale přítomnost elektrifikované techniky poznal vlastně jen v jednom ohledu: plachtění vozu na dálnici. V tomto ohledu je Austral přeborník a vůz byl schopen vyřazovat do neutrálu především v jízdním nastavení Eco.
Díky tomu jsem po celý týden dokázal jezdit s polovičně naloženým vozem za 6,3 litru na 100 km. Mezi mými trasami přitom často byly i dálnice a okresní silnice, kde jsem se snažil držet na samotné hranici rychlostních limitů. O to více mě tedy nízký apetit motoru překvapil. Objem palivové nádrže činí 55 litrů, což s lehkou nohou na plynovém pedálu zaručuje dlouhý dojezd. Škoda jen, že do výbavy vozu nelze zvolit podvozek s možností změny regulace tuhosti. Renault nejspíše nepočítal s tím, že Austral se bude pohybovat na rozbitých českých silnicích, které často vyvedou z míry i luxusní prémiové sedany. Do kabiny se tak občas dostala tvrdší rána od podvozku a ani hluk odvalujících se kol nebyl úplně neznatelný. Někteří zájemci by pak jistě uvítali možnost připlatit si za pohon všech čtyř kol.
Jenže jak se ukázalo, Renault s tím dopředu nepočítal a Austral bude výhradně předokolkou. Ta se dá dovybavit paketem Extended Grip Pack, který přidává další dva jízdní režimy pro zhoršené jízdní podmínky. Stejně tak by bylo dobré, aby Renault pro český trh uvolnil možnost zakoupení nejsilnější motorizace s výkonem 200 koní a hybridní technikou. Teprve ta by totiž mohla uspokojit ty nejnáročnější.
Foto: Roman Havlín, fDrive.cz
