Opel Grandland dostal ve své aktuální generaci sdílenou platformu koncernu Stellantis, takže technický základ můžeme hledat například v Peugeotu 3008 nebo Citroënu C5 Aircross. Na druhou stranu to ale znamená, že se již nejedná o pravověrný německý Opel, což prozrazují některé prvky výbavy a technická řešení. Po stránce designu se mi líbila kupříkladu nová maska chladiče Opel Vizion. Ta vypadá opravdu dobře, především s příplatkovými světlomety IntelliLux LED to Grandlandu náramně sluší. Naopak záď zůstala prakticky bez jakýchkoliv změn, což je za mě trošku škoda. Opel se zkrátka nechtěl příliš zabývat vizáží a svou pozornost přesměroval do kabiny.
Technické parametry Opel Grandland X Hybrid4 Elegance
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 477 × 1 856 × 1 609 mm, 1 875 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: 4×4 |
| Výkon | 221 (147 + 164) kW, 300 (200 + 224) koní, točivý moment: 520 Nm / 300 ot/min |
| Baterie | 13,2 kWh |
| Nabíjení | konektory: Mennekes |
| Spotřeba | Kombinovaná: 1,3 l / 100 km |
| Cena od | 1 129 990 Kč |
Ta totiž dostala zcela novou architekturu a technologie. Mezi novinky patří různě nastavitelný digitální kokpit Pure Panel. Ten se skládá z dvojice širokoúhlých displejů, přičemž ten větší s 12" slouží jako klasická palubní deska. Druhý displej má 10" a jeho úkolem je zvládat práci multimediálního systému a navigace. A právě zde začíná velká podobnost s vozy Peugeot a Citroën. Design je příliš jednoduchý, chybí mu oživení a mapové podklady navigace jsou z mého pohledu průměrné. K dispozici je ale podpora Android Auto a Apple CarPlay (pouze přes kabel).
Opel naopak musím pochválit za to, že si prosadil několik fyzických tlačítek jak u klimatizace, tak i vedle řadící páky. To je za mě velké plus a třeba tlačítko pro ovládání asistenta pro hlídání jízdních pruhů nemusí řidič zbytečně lovit v palubním systému. Trošku lacině ale vypadá ovladač hlavních světlometů, který jakoby vypadl z roku 2000. Celkový dojem z interiéru nevylepší ani druhá nejvyšší výbava Ultimate, což je za mě malý šok. Stropní osvětlení má klasické halogenové žárovky a v kabině je až mnoho tvrdých plastů. Takto prostě nemá vypadat mainstreamové SUV s cenou přesahující milion korun.
V případě verze Hybrid4 se o pohon stará kombinace benzinového čtyřválce o objemu 1,6 litru a dvou elektromotorů (každý na jedné nápravě). Díky tomu vůz nabídne systémový výkon až 300 koní a virtuální čtyřkolku eAWD (přední a zadní kola nejsou mezi sebou fyzicky spojena). Veškerou sílu přenáší na silnici osmistupňový automat a právě „falešná“ čtyřkolka se stala objektem mého bližšího zkoumání. Ne každý si totiž kupuje vůz s pohonem všech kol jen proto, aby se lépe rozjel z křižovatky ve městě. Proto jsem nelenil a Grandland Hybrid4 jsem vytáhl za posledními zbytky sněhu do Krkonoš. A výsledek? Hlubší neuježděný sníh (cca 5 cm) dělal vozu celkem problémy a cestou k cíli mě čekaly i tři ostré zatáčky. I ty byly pod sněhem a v rámci toho jsem zkusil deaktivovat protiprokluzový systém.
Ve finále si tím ale řidič takřka vůbec nepomůže a po navýšení rychlosti na 50 km/h se systém sám opět aktivuje, což vůbec nepomůže... Systém ESP pak nejde omezit, natož jej vypnout. Právě to způsobilu, že se Grandland začal v zatáčkách chovat dosti neurvale a souhra přední nápravy se zadní byla za mě tragická. Vůz se především při průjezdu zasněženou zatáčkou najednou „zasekl“ a chtěl z ní vyjet ven. Mohla za to skutečnost, že protiprokluz kol byl sice vypnutý, avšak ESP si s tím nevědělo rady a v nevhodnou dobu začalo jednotlivá kola přibržďovat. Tak by za mě čtyřkolka fungovat neměla a s touto verzí bych se nepouštěl do žádných větších terénních dobrodružství.
Výkonu je přitom dostatek a 300 koní je opravdu znát. Je ale potřeba mít vždy alespoň z části nabité baterie, jinak se vůz začne trápit a vznikne klasický neduh plug-in hybridů v podobě „tahání váhy baterií za sebou“. Na plně nabitou baterii se mi povedlo při teplotách okolo 10 °C ujet 45 km, což je o 20 km méně, než uvádí výrobce. Sportovně založené řidiče potěší možnost sprintu z 0 na 100 km/h v čase 6,1 sekundy, stejně tak maximální nejvyšší rychlost 235 km/h. Trošku vyladit by potřeboval podvozek, jenž stádo 300 koní nezvládá úplně dobře a v zatáčkách se vůz celkem dost nakláněl. Přitom tlumení větších nerovností také nepatří k nejlepším, takže ve finále vůz není příkladně plavný a v zatáčkách je cítit vyšší hmotnost. Alespoň po stránce spotřeby mě největší SUV od Opelu potěšilo, jelikož po ujetí necelých 900 km jsem na palubním počítači odečetl 3,4 litru na 100 km.
Kdo ale nebude často nabíjet a začne se spoléhat na možnost nabíjení baterie skrze spalovací motor, neměl by se divit tomu, že průměrná spotřeba se může zastavit až na 9 litrech na 100 km. V ten okamžik si řidič uvědomí, že palivová nádrž s objemem 43 litrů je celkem nedostatečná. Má tedy cenu uvažovat o koupi tohoto vozu, nebo je lepší jít do sesterských dvojčat koncernu PSA? Kdo hledá něco odlišného a je starou školou, měl by sáhnout po Opelu. Příznivci moderních kokpitů a ladných křivek v kabině se pak více zhlédnou v čistě francouzské produkci. Nový Grandland doplácí na to, že Opel patří do skupiny Stellantis a toto spojení znamená, že Opely, které jsme znali ještě před deseti a více lety, jsou čistou minulostí. Lepší to už to ale asi nikdy nebude...
Foto: Roman Havlín
