Velké SUV s elektrickým dojezdem 90 kilometrů
Omoda 7 SHS-P patří mezi nová čínská SUV, která se snaží české zákazníky přesvědčit kombinací bohaté výbavy, zajímavé ceny a elektrifikovaného pohonu. Na délku měří 4,66 metru, takže velikostně konkuruje například Volkswagenu Tiguan nebo Hyundai Tucsonu. My jsme vyzkoušeli plug-in hybridní provedení, které kombinuje přeplňovaný benzinový čtyřválec o objemu 1,5 litru s elektrickým pohonem. Celkový výkon soustavy dosahuje 205 kW (275 koní) a poháněna jsou přední kola.
Omoda 7 – test spotřeby
Trakční baterie má kapacitu 18,4 kWh a výrobce udává elektrický dojezd až 90 kilometrů podle WLTP. Celkový kombinovaný dojezd má dosahovat až 1 200 kilometrů. Označení SHS znamená Super Hybrid System a písmeno P odkazuje na plug-in hybridní provedení, které lze dobíjet také ze zásuvky. V době našeho natáčení začínala Omoda 7 na českém trhu na 929 000 korun ve výbavě Luxury, zatímco vyšší Premium stálo 959 000 korun.
Technické parametry Omoda 7 SHS
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 660 × 1 875 × 1 670 mm, 1 685 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
| Výkon | 205 (105 + 150) kW, 279 (143 + 204) koní, točivý moment: 365 Nm |
| Baterie | ? (18,3 kWh využitelná kapacita) |
| Nabíjení | rychlonabíjení: 40 kW, palubní: 6,6 kW, konektory: CCS Combo, Mennekes |
| Spotřeba | Kombinovaná: 21,5 kWh / 100 km, dojezd: 1 110 + 90 km |
| Cena od | 799 000 Kč |
Zajímavostí je možnost stejnosměrného nabíjení, které u plug-in hybridů stále není samozřejmostí. Omoda podle oficiálních údajů zvládá výkon až 40 kW, jenže během našeho testu jsme při nabíjení zaznamenali dokonce 55 kW. K tomu se ještě dostaneme.
Samotné auto už jsme podrobně představili v testu kolegy Romana. Ten se věnoval výbavě, interiéru i jízdním vlastnostem a během 710 kilometrů dosáhl průměrné spotřeby 2,1 litru benzinu na 100 kilometrů. Baterii přitom třikrát dobíjel. My jsme se tentokrát zaměřili hlavně na to, kolik Omoda skutečně spotřebuje při jízdě na elektřinu a jak si vede ve chvíli, kdy už se musí více spoléhat na spalovací motor.









Výrazný design a moderní interiér
Omoda 7 na silnici rozhodně nezapadne. Přední části dominují úzké světlomety a výrazně tvarovaná příď, zatímco zadní světla propojuje pás přes celou šířku karoserie. Design je poměrně odvážný a místy připomíná dražší evropská či japonská SUV. Z profilu ale Omoda působí docela uhlazeně a její rozměry dávají tušit, že uvnitř nebude nouze o místo.
Kabina sází na minimalismus a velké obrazovky. Dominantou palubní desky je 15,6palcový centrální displej, před řidičem najdeme menší digitální přístrojový štít. Nechybí Apple CarPlay ani dvouzónová klimatizace. Materiály působí na pohled hodnotně a celkové zpracování odpovídá ambicím značky. Na druhou stranu, kdo má rád klasická tlačítka, bude si muset zvyknout. Přes dotykový displej se totiž ovládá velká část funkcí auta, včetně podrobnějšího nastavení hybridního systému.
Vzhledem k délce přes 4,6 metru nabízí Omoda dostatek prostoru i na zadních sedadlech. Zavazadlový prostor má objem 537 litrů, takže se nemusíte výrazně omezovat ani při rodinném cestování. Ačkoliv jde o plug-in hybrid, jehož baterie zabírá část prostoru pod karoserií, praktičnost tím nijak zásadně netrpí.








Pohodlný podvozek, který se občas až příliš pohupuje
Jízdní vlastnosti odpovídají zaměření auta. Omoda 7 je naladěná především na komfort a její podvozek je poměrně měkký. Při běžném ježdění to není na škodu, protože nerovnosti filtruje příjemně. Jenže občas je té měkkosti až příliš. Karoserie se znatelně pohupuje a při rychlejších průjezdech zatáčkami se také dost naklání. Celé auto tak místy působí trochu houpavě, jako by se mu do zatáčení ani příliš nechtělo.
Pokud hledáte SUV, se kterým budete rádi projíždět okresky svižným tempem, Omoda vás nejspíš příliš nenadchne. Při klidnějším cestování ale takové naladění docela dobře funguje. Příjemně nás překvapilo také odhlučnění. Ani ve vyšších rychlostech nám nepřišlo špatné a na dálnici zůstává v kabině relativní klid. Omoda zkrátka dává přednost pohodě před sportováním.






Ve městě jsme jezdili za 18 až 19 kWh
Začneme tam, kde plug-in hybrid dává největší smysl. Ve městě. Pokud máte možnost pravidelně nabíjet, můžete velkou část každodenních cest zvládat bez zapojení spalovacího motoru. Při našich městských jízdách na elektřinu se spotřeba Omody 7 pohybovala v ideálním případě mezi 18 a 19 kWh na 100 kilometrů. Vzhledem k velikosti a hmotnosti auta jde o docela slušný výsledek, který se nijak výrazně nevymyká spotřebě některých čistě elektrických SUV.
Omoda 7 váží přibližně 1 870 kilogramů a má poměrně vysokou karoserii, takže nejde o žádného drobečka. Přesto dokáže elektrickou energii ve městě využívat efektivně. Rozjezdy jsou plynulé, provoz je tichý a při klidnější jízdě se spalovací motor nemusí vůbec zapojovat. Právě při každodenním dojíždění do práce nebo po městě se tak můžete většinu času pohybovat podobně jako s elektromobilem.
Při spotřebě 18 až 19 kWh na 100 kilometrů by celková kapacita baterie 18,4 kWh čistě matematicky odpovídala dojezdu přibližně 97 až 102 kilometrů. Takový výpočet ale nelze považovat za skutečně dosažitelný dojezd, protože část energie si hybridní systém ponechává pro další provoz. Výrobce udává 90 kilometrů podle WLTP a právě k této hodnotě se při svém předchozím testu opakovaně přiblížil také Roman Havlín.
Pokud tedy denně jezdíte například 40 až 60 kilometrů a máte možnost nabíjet doma nebo v práci, může Omoda 7 většinu týdne fungovat prakticky jako elektromobil. Výhodou samozřejmě zůstává, že při delší cestě nemusíte plánovat zastávky u nabíječek a můžete jednoduše pokračovat na benzin.
Na dálnici už elektřina mizí rychleji
Jakmile jsme vyrazili na dálnici, spotřeba elektřiny začala podle očekávání růst. Běžně jsme se dostávali přes 20 kWh na 100 kilometrů a při vyšších rychlostech spotřeba dále stoupala. Omoda je poměrně vysoké SUV a při dálniční jízdě už odpor vzduchu hraje podstatně větší roli než při popojíždění po městě.
Zatímco ve městě můžete na elektřinu zvládnout většinu běžných cest, na dálnici zásoba energie ubývá podstatně rychleji. Baterie je samozřejmě výrazně menší než u klasického elektromobilu, takže pokud byste chtěli absolvovat delší trasu výhradně na elektřinu, museli byste poměrně brzy dobíjet.
Právě tady ale přichází ke slovu výhoda plug-in hybridu. Omoda si podle potřeby sama přepíná mezi elektrickým a hybridním provozem a benzinový motor dokáže převzít hlavní část práce. Zajímavé přitom bylo, že během našeho testu ukazatel elektrického dojezdu nikdy neklesl až na nulu. Auto si část energie ponechávalo jako rezervu pro další fungování hybridního systému.
Bez nabíjení ve městě za 6 až 7 litrů
A teď možná nejzajímavější část našeho testu. Co když si Omodu 7 pořídíte, ale nebudete ji pravidelně nabíjet? Právě tento scénář nás zajímal, protože plug-in hybridy zdaleka ne vždy jezdí s plnou baterií. Někdo má možnost dobíjet každý večer, jiný pouze příležitostně a další auto používá převážně jako klasický hybrid.
Ve městě jsme se bez dobíjení ze zásuvky pohybovali přibližně mezi 6 a 7 litry benzinu na 100 kilometrů. Na takto velké SUV je to podle nás slušný výsledek, zvlášť když uvážíme, že auto s sebou vozí poměrně velkou trakční baterii a další komponenty plug-in hybridního systému.
Hybridní soustava totiž dokáže pracovat s elektrickou energií i ve chvíli, kdy už je baterie na nízké úrovni. Při zpomalování a brzdění získává část energie zpět a následně ji může využívat při rozjezdech nebo jako pomoc spalovacímu motoru. Benzinový čtyřválec tak nemusí pracovat nepřetržitě a právě v městském provozu může hybridní systém ukázat své přednosti.
Spotřeba mezi 6 a 7 litry samozřejmě není žádný zázrak srovnatelný s malým hybridním hatchbackem, ale na téměř 1,9 tuny těžké SUV jde o přijatelnou hodnotu. Omoda tak dokáže fungovat poměrně rozumně i bez pravidelného připojování k zásuvce. Jen je potřeba počítat s tím, že v takovém případě nevyužíváte jednu z hlavních výhod plug-in hybridního pohonu.
Na dálnici už počítejte s osmi litry
Na dálnici už spotřeba benzinu roste. Pokud je baterie na nízké úrovni a auto funguje především jako hybrid, pohybovali jsme se kolem 8 litrů na 100 kilometrů. Podle podmínek přitom může být spotřeba ještě vyšší. Rozdíl proti městskému provozu je tedy poměrně výrazný.
Důvod je jednoduchý. Zatímco ve městě může hybridní systém často využívat rekuperaci a elektrickou asistenci při rozjezdech, při ustálené dálniční jízdě musí většinu práce odvádět spalovací motor. Poměrně velká a těžká karoserie přitom ve vyšších rychlostech potřebuje značné množství energie.
Právě zde se ukazuje, proč je potřeba u plug-in hybridů rozlišovat mezi spotřebou při jízdě s nabitou a prakticky vybitou baterií. Výrobcem udávaná kombinovaná spotřeba 2,3 litru na 100 kilometrů sice vypadá lákavě, ale vychází z metodiky, která počítá také s využíváním elektřiny ze zásuvky. Pokud budete pravidelně absolvovat dlouhé dálniční trasy bez nabíjení, k takovým číslům se samozřejmě nepřiblížíte.
Osm litrů na 100 kilometrů není v kategorii velkých benzinových SUV nijak neobvyklá hodnota. Pokud ale většinu kilometrů trávíte na dálnici a nabíjet nechcete, je na místě zvážit, zda je tento typ pohonu pro vás skutečně nejvhodnější. Velkou část výhod plug-in hybridu totiž v takovém případě nevyužijete.
Palubní počítač ukázal rovných 7 litrů
Během testu jsme si pořídili také několik fotografií údajů z palubního počítače. Na jednom ze snímků ukazoval vůz za posledních 50 kilometrů průměrnou spotřebu přesně 7,0 litru benzinu na 100 kilometrů. Baterie přitom byla nabitá na 31 procent a odhadovaný dojezd na benzin činil 571 kilometrů.
Je potřeba dodat, že jde o údaj za posledních 50 kilometrů, nikoliv o průměr za celý test. Z fotografie navíc nelze jednoznačně určit, jak velkou část tohoto úseku tvořila dálnice nebo městský provoz. Bereme ho proto jako konkrétní záznam z běžného ježdění, který doplňuje naše další zkušenosti.
V podrobnější nabídce infotainmentu jsme našli také údaje od posledního resetování. Palubní počítač evidoval 26,4 litru benzinu a 11,2 kWh energie. Bez jednoznačně zaznamenané vzdálenosti od stejného resetování však z těchto hodnot nemůžeme vypočítat celkovou průměrnou spotřebu. U plug-in hybridu je navíc vždy důležité sledovat spotřebu obou druhů energie, jinak může být výsledné číslo poněkud zavádějící.





Jak Omoda hospodaří s energií?
Omoda 7 nabízí poměrně široké možnosti nastavení hybridního systému. Vedle běžných jízdních režimů Eco, Normal a Sport najdeme v infotainmentu také samostatnou nabídku Nová energie, která umožňuje ovlivnit způsob hospodaření s elektřinou v baterii.
K dispozici jsou tři možnosti označené jako Počáteční, Chytrý a Vynucený. V počátečním režimu auto pracuje s energií podle aktuálních jízdních podmínek, zatímco chytrý režim nechává hospodaření s baterií více na elektronice, která se snaží energii využívat co nejefektivněji. Vynucený režim naopak umožňuje udržovat určitou úroveň nabití trakční baterie, případně energii během jízdy doplňovat pomocí spalovacího motoru.
Takové nastavení se může hodit například při delší dálniční cestě, kdy si chcete část elektřiny ponechat pro pozdější průjezd městem. Pokud však baterii dobíjíte pomocí spalovacího motoru, projeví se to také na spotřebě benzinu. Energie zkrátka nevzniká zadarmo.
Během testu bylo zajímavé sledovat, že Omoda s energií pracuje i při nízkém stavu nabití baterie. Ukazatel elektrického dojezdu se nám nikdy nedostal až na nulu a systém si ponechával rezervu pro hybridní provoz. Auto tak dokáže využívat elektrickou asistenci i ve chvíli, kdy už delší čistě elektrická jízda není možná.
Samostatně lze nastavit také intenzitu rekuperace ve třech stupních. Při části testu jsme používali nejvyšší nastavení. Možností je tedy poměrně hodně, jen bychom ocenili srozumitelnější vysvětlení jednotlivých režimů přímo v českém menu.














Omoda při nabíjení překonala údaje výrobce
Jednou z výhod Omody 7 SHS-P je možnost stejnosměrného nabíjení. Zatímco řada plug-in hybridů umožňuje dobíjet baterii pouze střídavým proudem, Omoda má také konektor CCS. Podle oficiálních technických údajů českého zastoupení zvládá maximální DC nabíjecí výkon 40 kW a doplnění energie z 30 na 80 procent za přibližně 20 minut. Jenže při našem testu jsme se dostali ještě výš.
Na rychlonabíjecí stanici PRE jsme zaznamenali výkon přesahující oficiálně uváděné maximum. Na fotografiích máme zachycených 47,9 kW a během natáčení videa jsme viděli dokonce až 55 kW. To je o 37,5 procenta více, než kolik uvádí výrobce. Na plug-in hybrid s relativně malou baterií jde o překvapivě vysokou hodnotu.
Je samozřejmě potřeba rozlišovat okamžitý nabíjecí výkon od průměru za celou nabíjecí relaci. Zachycených 55 kW neznamená, že takovým výkonem auto nabíjí nepřetržitě. Přesto je zajímavé, že jsme se při reálném nabíjení dostali výrazně nad oficiální maximum. Omoda tak dokázala alespoň krátkodobě přijímat více energie, než bychom podle technických údajů očekávali.
Při nabíjení jsme také sledovali odhad zbývajícího času. Podle něj mělo doplnění baterie přibližně z 20 až na 100 procent zabrat kolem půl hodiny. Nejde ale o skutečně naměřený čas dokončené nabíjecí relace, nýbrž o odhad během nabíjení. Pokud by se takový čas podařilo dosáhnout i v praxi, znamenalo by to, že během běžné přestávky můžete doplnit téměř celou využitelnou kapacitu baterie.
Střídavým proudem lze nabíjet výkonem až 6,6 kW, což se hodí především pro domácí wallbox nebo delší parkování. Právě pravidelné dobíjení doma či v práci dává u plug-in hybridu největší smysl. Možnost využít také rychlonabíječku je ale vítanou výhodou, zvlášť pokud chcete elektrický pohon využívat i během delších cest.







Kolik jsme tedy naměřili?
Rozdíly mezi jednotlivými režimy jsou poměrně výrazné. Při jízdě čistě na elektřinu se Omoda 7 ve městě v ideálních podmínkách spokojila s 18 až 19 kWh na 100 kilometrů, zatímco na dálnici spotřeba překračovala 20 kWh. Ještě zajímavější ale bylo sledovat, co se děje po vyčerpání energie určené pro elektrickou jízdu. Ve městě jsme se bez dobíjení pohybovali mezi 6 a 7 litry benzinu na 100 kilometrů, zatímco na dálnici už spotřeba stoupala přibližně k osmi litrům.
Nejde o měření na totožné trase za stejných podmínek, ale o zkušenosti z běžného provozu. Přesto z nich vyplývá poměrně jasný obrázek. Ve městě dokáže Omoda využívat výhody hybridního pohonu i s prakticky vybitou baterií, zatímco při delších dálničních přesunech už se spotřebou blíží klasickým benzinovým SUV. Právě způsob používání auta tak bude mít na výsledné provozní náklady větší vliv než samotná hodnota kombinované spotřeby uváděná výrobcem.
Největší smysl dává s pravidelným nabíjením
Omoda 7 SHS-P během našeho testu ukázala, že plug-in hybrid může být rozumným řešením pro řidiče, kteří chtějí většinu každodenních cest absolvovat na elektřinu, ale zároveň nechtějí řešit nabíjení při delších přesunech. Baterie nabízí dostatek energie pro běžné dojíždění a možnost rychlého DC nabíjení je příjemným bonusem. Překvapilo nás především to, že jsme při nabíjení zaznamenali výkon až 55 kW, přestože výrobce uvádí pouze 40 kW.
Zajímavé ale je, že Omoda dokáže fungovat poměrně úsporně i bez pravidelného nabíjení. Především ve městě se hybridní systém osvědčil a ani s nízkým stavem baterie nebyla spotřeba benzinu nijak dramatická. Na dálnici už to tak přesvědčivé není. Kdo bude s autem jezdit převážně dlouhé trasy vysokou rychlostí a na nabíjení se vykašle, připraví se o podstatnou část výhod plug-in hybridního pohonu.
Samotná Omoda 7 je především pohodlné rodinné SUV s prostorným interiérem, bohatou výbavou a poměrně příjemným odhlučněním. Její měkký podvozek sice není ideální pro svižnější jízdu a v zatáčkách se auto až příliš pohupuje, ale při klidném cestování takové naladění docela dobře funguje.
Pokud tedy máte možnost nabíjet doma nebo v práci a většinu času jezdíte po městě a okolí, Omoda 7 SHS-P dává smysl. Elektrický pohon vám může výrazně snížit spotřebu benzinu a při delší cestě se zase nemusíte starat o nabíječky. Jestli ale hledáte auto především na pravidelné dálniční přesuny bez dobíjení, samotný plug-in hybrid vám výraznou úsporu nezaručí. Největší předností Omody je právě možnost oba světy kombinovat. Záleží ale na tom, zda ji budete skutečně využívat.
Foto: Zdeněk Pečený, fDrive.cz