Mazda CX-60 2.5 e-Skyactiv PHEV

Downsizing je pro Mazdu skoro až sprosté slovo a zatímco konkurence se často uchyluje k benzinovým „jednapětkám“, v Japonsku se rozhodli zastavit čas a nabídnout pořádné motory. Co na tom, že v případě modelu CX-60 PHEV se jedná o atmosféricky plněný čtyřválec, když jeho kombinovaný výkon činí 327 koní! Přidejte si k tomu pohon všech kol, automatickou převodovku, obstojnou světlou výšku a rázem před vámi může stát okouzlující SUV, které má vůči zbytku konkurence několik nepřehlédnutelných výhod. Začít přitom můžeme vzhledem, který se sice nemusí zamlouvat každému, ale mně osobně na nové Mazdě CX-60 nevadí takřka nic.

Možná snad jen příliš „ploché“ přední světlomety s Full LED technikou velmi snadno zachytávají nečistoty a nebýt ostřikovačů, řidič by při večerní jízdě ve sněhové břečce brzy přestal vidět na silnici. To je ale jediný prohřešek, který mohu po designové stránce vytknout. Přiložená galerie jistě napoví, že CX-60 není vůbec malé auto. Mazda sice před pár dny představila ještě větší model CX-90, ale ten bude určen výhradně pro americký trh. Mnou testované „menší dvojče“ měří do délky 4 745 mm, do šířky 1 890 mm a na výšku má 1 680 mm. Rozvor vozu je 2 870 mm, což samo o sobě jasně napovídá, že v kabině bude moře místa. Je častým zvykem, že novinářské vozy jsou vybaveny skoro až k prasknutí a tato Mazda CX-60 nebyla výjimkou.

Do rukou se mi dostalo provedení Takumi, které je na samotném vrcholu nabídky. Díky tomu jsem se v interiéru cítil skoro jako v nějakém hotelovém apartmá, což mě příjemně překvapilo. Nebývá často zvykem, že vozy Mazda dokážou nabídnout prémiový dojem, avšak v tomto případě se to výrobci povedlo. Rozměrnou přístrojovou desku zdobil netradiční dekor s prošíváním a celokožená sedadla vpředu připomínala luxusní kancelářská křesla, do kterých řidič se spolujezdcem jednoduše zapadnou. Předním sedadlům však chybělo výraznější boční vedení, což bylo znát hlavně při průjezdu ostřejšími zatáčkami. Malé negativum naštěstí výrobce dohání tím, že sedačky jsou vyhřívané, odvětrávané a kompletně elektricky nastavitelné. Velmi cením funkci rozpoznání obličeje řidiče, která nahrazuje klasické nastavení vozu podle použitého klíče či aplikace.

Na celou obrazovku

Do systému stačí jednoduše nahrát podobiznu dvou řidičů skrze malou kameru u palubní desky a pokud jeden z nich usedne za volant, vůz se automaticky nastaví dle jeho předem navolených preferencí. Díky tomu není potřeba seřizovat sedačku, volant, zpětná zrcátka ani head-up displej. Po vzoru dřívějších modelů BMW se Mazda rozhodla pro instalaci kruhového otočného ovladače hned vedle voliče automatické převodovky. Díky tomu jsem měl možnost ovládat všechny hlavní palubní funkce, o jejichž aktivitě a nastavení mě informovala 12" středová obrazovka. Palubní menu je z mého pohledu přehledné, celkem jednoduché a po pár hodinách užívání vozu jsem již přesně věděl, kde co je. Jak už jsem naznačil zkraje testu, Mazda se snaží jít jiným směrem než všichni ostatní.

To je vidět nejen na velkoobjemových motorech, ale taktéž v kabině. Spousta nových SUV spoléhá na dotykové ovládání klimatizace, avšak tady s ním rozhodně nepočítejte. Řidič má k dispozici široký samostatný panel se záplavou tlačítek sloužících pro nastavení teploty, rychlosti a směru ofuku. Že je to zastaralé? Ba naopak. Přispívá to k lepší jízdní bezpečnosti a po čase se dá klimatizace ovládat skoro po slepu. Aby toho nebylo málo, vlevo od volantu se nacházel další arzenál tlačítek, která ovládala asistenční systémy a aktivaci parkovacích senzorů. Naopak další tři tlačítka pro nastavení paměti sedadla bych rozhodně umístil jinam. Za jízdy je opravdu těžké ukládat řidičskou pozici, když je člověk nucen naklánět se k volantu a „lovit“ příslušnou ikonku.

Na celou obrazovku

Zavazadlový prostor má základní objem 570 litrů. Nakládací hrana je navíc příjemně nízko a tvar kufru je rovnoměrný. To nejdůležitější se ale nachází pod velmi rozměrnou přední kapotou. Zde je totiž umístěn podélně uložený 2,5litrový atmosférický čtyřválec, který dodává výkon 141 kW a 261 Nm točivého momentu. To by ale samo o sobě bylo málo, a tak je nápomocen elektromotor s výkonem 100 kW a točivým momentem 250 Nm. Výsledkem je skvělých 241 kW a 500 Nm, které se dostávají na všechna čtyři kola skrze automatickou převodovku bez hydrodynamického měniče točivého momentu, kterou si Mazda sama vyvinula. Zájemce o nejsilnější verzi modelu CX-60 může počítat se zrychlením z 0 na 100 km/h v čase 5,8 sekundy a nejvíce vůz dovolí jet 200 km/h.

Součástí techniky je taktéž baterie s kapacitou 17,8 kWh, která slibuje dojezd až 63 kilometrů. Mně se povedlo v chladném prosincovém počasí ujet na jedno nabití 48 km, přičemž spotřeba elektrické energie činila 23,4 kWh na 100 km. Nabíjení pomalým proudem je možné uskutečnit výkonem až 7,2 kW, takže plné nabití baterie si vyžádá dvě hodiny a dvacet minut vašeho času. Kdo bude pravidelně nabíjet, toho čeká velmi příznivá průměrná spotřeba paliva, která v mém případě činila 2,5 litru na 100 km. Jakmile energie v baterii došla, spotřeba začala stoupat k osmi litrům, což stále nepovažuji za katastrofu vzhledem k výkonu a hmotnosti auta. Na výběr je samozřejmě několik jízdních režimů, takže řidič může jet v hybridním, sportovním nebo v čistě elektrickém.

Mazda CX-60 je přes přítomnost pohonu všech čtyř kol spíše zadokolka. Primárně je totiž poháněna zadní náprava a až v případě prokluzu se do práce dají přední kola. To přinášelo menší porci zábavy, kterou se však snažil ze všech sil krotit elektronický stabilizační systém. Ten se dal vlastně jen omezit, takže ani ledem pokryté parkoviště nedalo moc šancí ke sklouznutí. Japonská novinka tak cílí na klidnější povahy, které velký výkon hodlají využít hlavně na dálnicích. Vůz mě celkově potěšil kvalitním zpracováním, bohatou výbavou, prostorem v kabině a taktéž jízdními vlastnostmi. Naopak sladění mezi spalovacím motorem a elektromotorem by mohlo být o dost lepší, což platí i pro převodovku, jejíž práce nepatřila k nejjemnějším a čas od času si řazení vyžádalo nepříjemné škubnutí, které posádka rozhodně neocenila.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz