Ford Kuga 2.5 Duratec PHEV Active X (2025)

Do testu dorazilo vrcholné provedení Active X, které má jako jediné z nabídky lehce zvýšené odpružení, nelakované ochranné plasty karoserie a ani spodek auta není úplně bez ochrany proti odlétajícímu kamení. Testovaná Kuga je velmi dobře vypadajícím SUV, které jasně dává najevo, že se nebojí jak sportovní jízdy, tak výletu mimo zpevněné silnice. Moc se mi líbil bílý lak Frozen, který sice vyjde na 8 900 Kč, ale vůz s ním vypadá elegantně. Příplatková byla i 19" kola, která vyšla na 19 tisíc Kč. Překvapivě i s nimi byla jízda hodně komfortní, ale o tom až později. V nejvyšší výbavě Active X se standardně nachází přední LED lišta, která propojuje hlavní světlomety. Ty mohou mít za příplatek techniku Matrix LED a musím uznat, že jejich světelný výkon je hlavně v dálkovém režimu vynikající a v této kategorii vozidel nepříliš vídaný.

Moc se mi líbily dvě reálné leštěné koncovky výfukového systému, který sice nepřinášel zajímavý zvuk, ale alespoň byl na vůz o dost lepší pohled. Po usazení do kabiny na mě čekalo příjemné překvapení, protože zde jsou převážně měkčené materiály, vše působí hezky nejen na pohled a celkově je zde cítit trošku prémiovější atmosféra. Sedadla testované verze nabízela speciální alcantarové čalounění s vyšitým písmenem „A“ na opěradlech předních sedadel. Ta nabídla elektrické ovládání a třístupňový výhřev. Naopak za ventilaci nejde ani připlatit, což je za mě velká škoda. Po stránce místa v kabině je na tom aktuální Kuga velmi dobře a na obě řady sedadel se bez problému posadí cestující s výškou okolo 190 cm. Menší specialitou modelu Kuga je pak trojitý držák nápojů vpředu, kam se za sebe vejdou dvě 0,5l plechovky s nápojem. Mezi ně lze navíc vložit ještě další plechovku o objemu 250 ml.

To by ale samo o sobě bylo málo, a tak vůz nabízí ještě rozměrné boční kapsy, kam jsem bez problému odložil 1,5l lahev. Odkládacích prostor je v novém Fordu Kuga dostatek, což je známka toho, že i čtyřčlenná rodina na palubě nebude mít problém uložit vše potřebné. Ačkoliv se Kuga dočkala nejnovější generace infotainmentu Ford SYNC 4, jeho reakce mi občas přišly pomalejší. Stávalo se to jen někdy, ale hlavně při vypínání některých bezpečnostních asistentů jsem vypozoroval, jak necelou sekundu trvá, než se menu přepne na určitou ikonu. Chválím ale krásně čitelný displej s úhlopříčkou 13,2" a možnost bezdrátově propojit mobilní telefon prostřednictvím Apple CarPlay či Android Auto. Ovládání klimatizace ale bohužel již probíhá skrze dotykovou obrazovku, takže za jízdy je potřeba klikat na titěrný piktogram s logem směru ofuku klimatizace a současně i na piktogram s logem větráčku.

Na celou obrazovku

Pojďme se ale podívat na to, jak si vedla plug-in hybridní Kuga po stránce spotřeby. Vozidla kategorie PHEV mají jednu velkou nevýhodu. Kvůli objemnější baterii se často zmenšuje objem palivové nádrže, což s sebou nese riziko velmi malého dojezdu v případě, že řidič vozu odmítne/nemůže nabíjet. Proto jsem si vůz znovu vypůjčil a během celého týdne s ním ujel 1 100 km, přičemž jsem pouze jednou nabil baterii do 100 %. Vůz se z 55 % pohyboval na okresních silnicích, z 25 % byly využívány dálnice a zbytek tvořily městské přesuny. Baterie vozu dokáže pojmout energii ve výši 14,4 kWh, ale k využití je dostupných pouze 10,7 kWh. To není příliš a projevilo se to na dojezdu v elektrickém režimu, kdy palubní počítač hlásil při venkovní teplotě 14 °C dojezd 52 km. Přidejte k tomu zdlouhavější AC nabíjení výkonem 3,6 kW a rázem je jasné, že ne každý bude moci čekat během dne na to, až se vůz nabije naplno. Přesně tuhle situaci jsem se snažil nasimulovat a musím uznat, že vozidlo mě hned dvakrát překvapilo.

Dokud byla baterie vozu nabitá, průměrná spotřeba se nedostala přes 3 l na 100 km. Mohl jsem si zvolit, zda chci vše nechat na automatice, naplno využívat čistý elektrický pohon, či si energii nechat na později. Jakmile jsem na ukazateli stavu baterie uviděl 0 %, začala ta pravá zábava. Pod kapotou vozu totiž pracuje atmosféricky plněný motor 2.5 Duratec, který v tomto případě i s elektromotorem dodává výkon 243 koní. Plug-in hybrid je dostupný výhradně s pohonem předních kol, což se někomu může zdát jako velká nevýhoda. Hlavně při rozjezdu z místa je potřeba mít citlivější nohu na pedálu plynu a kdo si vůz nechá ve sportovním režimu, uvidí až příliš často blikat oranžovou kontrolku protiprokluzového systému. Jak je to ale spotřebou? Zkusil jsem celkem dva režimy jízdy, z nichž každý přinesl naprosto opačné výsledky. Skrze tlačítko na středovém panelu jsem aktivoval jízdní režim Normal a snažil se jezdit průměrně rychle, bez omezení, avšak rozhodně ne přes zákonné rychlostní limity platné v ČR.

Na celou obrazovku

Výsledek? Po ujetí 470 km se palubní počítač pochlubil průměrem 6,1 l na 100 km. Vůz při ubrání plynu začal automaticky rekuperovat, přičemž síla zpomalení byla v režimu Normal decentní. Dalších 450 km jsem absolvoval v jízdním nastavení Sport, kdy jsem po vozidle vyžadoval ostřejší zátah a v rámci výletu mimo ČR jsem zkusil 15km přelet po německé dálnici rychlostí 160 km/h. V tomto okamžiku začala spotřeba přerůstat hranici 10 l na 100 km a vůz hlásil, že na každém ujetém kilometru jsem přišel o dva kilometry dojezdu. Vezmeme-li v potaz, že verze PHEV nabízí pouze 45l nádrž, pak by to s celkovým dojezdem (a bez nabíjení) nebylo moc valné. Jak se ukázalo, i bez pravidelného nabíjení umí Kuga PHEV jezdit poměrně úsporně, přičemž při spotřebě 6,1 l na 100 km by dojezd „na plnou“ dosáhl hranice 737 km. To je celkem dost, co myslíte? Naopak při využívání všech 243 koní a potřeby jet často velmi rychle, je potřeba myslet na to, že dojezd klesne k 400 km.

Musím se přiznat, že první hodnoty jsem od středně velkého Fordu nečekal. Zbylá čísla naopak nejsou ničím překvapivým. Kuga je velmi schopné SUV, které má tolik předností, že se vlastně divím, že ho na silnicích nevidím mnohem častěji. Velké plus dávám například za to, že otravný systém pro hlídání překročení aktuální povolené rychlosti lze během dvou sekund deaktivovat skrze dlouhé stlačení tlačítka LIM vlevo na volantu. Chválím i dobře naladěný podvozek, kterému dělaly problémy jen ostřejší nerovnosti a hlubší poklopy od kanálů. Ty dokáží vůz nehezky rozhodit, ale není divu, protože české silnice mnohdy dokáží vyvést z míry i podvozky prémiových značek. Skoro až šokující je pak cena, kdy aktuálně Ford nabízí výhodné slevy na všechny verze. Mnou testované provedení tak vychází na 907 900 Kč vč. DPH. I s několika důležitými příplatky se stále dostanete pod hranici milionu korun, což se nedá říci o většině konkurence.

Foto: Roman Havlín, fdrive.cz