DS N°8 AWD LR Etoile (2026)

DS N°8, nebo jak by se správně mělo říkat „Numero 8“, je tím nejlepším z nabídky. Nic většího a luxusnějšího v následujících letech od DS zřejmě nepřijde a vlastně to ani není potřeba. A zatímco letos v květnu jsme se podrobně podívali na verzi Long Range s předním pohonem, nyní tu máme čtyřkolku s vyšším výkonem a mnohem lepšími dynamickými parametry. Výbava Etoile je druhá nejvyšší a ti nejnáročnější mohou sáhnout po edici Jules Verne. Ta ale není z levného kraje a s pohonem AWD LR vychází na 2 090 000 Kč. Na druhou stranu, prakticky není za co připlácet.

Majestátnost z něj přímo stříká

Testovaný vůz nesl příplatkový modrý lak Topaz, jenž u výbavy Etoile vychází na dalších 32 tisíc Kč. K tomu se přidávala standardně dodávaná broušená 20" kola Lyrae, ale komu by to snad bylo málo, za dalších 35 tisíc korun je může vyměnit za černé 21" disky Cassiopeia. Tak či tak, DS N°8 vypadá vskutku luxusně a dominantně. Odvážné, neotřelé tvary, které jsou možná trochu moc, ale to je prostě francouzské pojetí luxusu. Pokud chcete být nenápadní a nechcete, aby se za vaším autem lidi otáčeli, tak to si DS N°8 určitě nekupujte. Toto auto je totiž magnet na pohledy a kdejaké vozy Audi či Mercedes by mohly DS N°8 závidět.

V elektrické DS N°8 jezdí i prezident. Jaký je francouzský luxus? (TEST)

Výbava Etoile pak přináší tolik prvků, že by to vydalo na několik dalších odstavců. Dostala mě například modrá sedadla potažená Alcantarou, kterým nechybělo elektrické ovládání, výhřev, masáž a ventilace. Zadní cestující mají pro sebe své vlastní dva výdechy klimatizace a kromě absence nastavení teploty (to musí dělat řidič) zde lze nastavit rychlost a směr ofuku. Zadní sedadla navíc připomínají pohodlnou francouzskou pohovku, které nechybí výhřev a ventilace. Standardem je také adaptivní hydraulický podvozek, jenž nejlépe pracuje v režimu Komfort. Vůz ale dostal taktéž příplatkový paket Absolute Komfort v ceně 65 tisíc Kč. V něm se nachází vyhřívané čelní sklo + volant a nechybí ani lepší audiosystém Electra 3D od firmy Focal.

Na celou obrazovku

Kabina připomíná soukromý salon

Musím se přiznat, že zrovna modrá barva je moje oblíbená. Možná i proto mě kabina modelu N°8 naprosto dostala. Modré je zde tolik, že z toho skoro přechází zrak. Trošku laciným kontrastem je ale typická látková stropnice ve světlém odstínu, kterou najdeme u mnoha levnějších modelů koncernu Stellantis. Výtku mám také k lesklým černým páčkám stěračů a světel, jež známe například z modelu Citroën C3 Aircross. Některé prvky zde mohlo DS nahradit lepšími materiály, protože u vozu s cenou přes dva miliony se to zkrátka očekává. Nejvýraznějším prvkem jsou ale obrovské plochy broušeného hliníku na palubní desce a dveřích. Nejde o nenápadnou ozdobnou lištu, ale o dominantní motiv celého interiéru, do kterého jsou navíc integrované reproduktory.

V tomto případě šlo o již jednou zmíněný audiosystém Electra 3D by Focal. Právě v těchto detailech DS působí opravdu šmrncovně. Je to trochu jako francouzský butik, kde se nehraje na univerzální vkus, ale na vlastní styl. Palubní deska má výrazné ambientní osvětlení a motivy, které působí skoro až kosmicky. V noci to připomíná průlet galaxií ve Star Treku, když Enterprise zrychluje na nadsvětelnou rychlost. Je to možná trochu teatrální, ale k DS to prostě sedí. Podobně netradiční je i čtyřramenný volant s motivy písmene X a výrazným nápisem DS Automobiles ve spodní části. Překvapivě se dobře drží a znovu ukazuje, že DS nechce jen okopírovat zažité prémiové recepty. Mezi nevýhody ale řadím tvrdé plasty od poloviny palubní desky směrem dolů. I tady by se vývojářům nejspíše nic nestalo, kdyby vsadili na o něco měkčí materiály.

Pohovka na čtyřech kolech

DS N°8 by se dal označit za hodně pohodlnou a prostornou pohovku pro čtyři. Místa je v kabině dostatek i pro 185 cm vysoké cestující, široký středový tunel neutlačoval moje pravé koleno a samotná sedadla s masážním programem a širokým rozsahem nastavení mi dokázala poskytnout maximální komfort i na 200 km dlouhé dálniční trase. To samé platí vzadu, kde panuje dokonalé soukromí, za které může posádka děkovat skoro neprůhledným bočním oknům zvenčí. DS navíc myslelo i na praktičnost. Bezdrátová nabíječka je hezky zapuštěná a čalouněná šedou Alcantarou. Dále tu máme měkkou loketní opěrku s chlazeným úložným prostorem, do spodní části středového tunelu se vejde hromada drobností a zapomenout nesmím na chlazenou schránku u spolujezdce.

Přečtěte si také

Test DS N°4 EV Etoile (2026) – Elegán po kosmetice

Ve vyšší výbavě pak DS N°8 nabízí speciální funkci „DS Neck Warmer“, což je v překladu vyhřívání oblasti krku. Tuto funkci má k dispozici řidič se spolujezdcem a tento systém mnozí z vás znají z kabrioletů. Na výběr jsou tři intenzity foukání, ale ani na ten nejvyšší nečekejte něco ve stylu fénu. Systém ale funguje nezávisle na klimatizaci, což je dobře. Pochválit musím také masážní program sedadel vpředu, jenž nabízel tři intenzity a pět nastavení masáže. Musím uznat, že tady je masáž hodně cítit a po delším používání jsem opravdu cítil mírnou úlevu v zádech.

Na celou obrazovku

Výkonu je tak akorát

Předem je dobré upozornit, že kdo chce model N°8 s pohonem všech čtyř kol, vlastně má na výběr výhradně tuto variantu. Ta přináší výkon 350 koní, zrychluje z 0 na 100 km/h v čase 5,4 s a umí jet nejvíce 190 km/h. Ano, vrchol nabídky s takovou porcí koní jede stejně jako slabší verze s pohonem předních kol. Tady se objevuje další negativum, na které budou slyšet ti nejnáročnější. Dvojice elektromotorů umí nabídnout rozdílný pohon všech kol v závislosti na tom, jaký zrovna máte navolený jízdní režim. Zatímco v nastavení Eco, Normal a Komfort vám při prudkém zabrání z místa přední náprava na jednu sekundu „zahrabe“, v režimech Sport a 4WD se to nestane a vůz nabídne konstantní záběr všemi koly. Současně se k verzi AWD vždy páruje větší z nabízených baterií.

DS totiž moc dobře ví, že toto auto už kvůli svým rozměrům nebude jezdit za 17 kWh na 100 km. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem v průběhu testu opakovaně jezdil za 19,5 kWh na 100 km. S vrcholem nabídky jsem najel celkem 780 km, z čehož rovných 40 % bylo po dálnicích. Zbytek připadal na okresky (20 %) a město (40 %). S 97,2kWh baterií (netto) tak nebude problém ujet necelých 500 km na jedno nabití. To ale platí pouze v případě, že venku budou panovat letní teploty v rozmezí 20 až 28 °C a řidič nezačne využívat plný dynamický potenciál vozu. Jednou z nevýhod testovaného auta je pak nabíjení, které zde lze provozovat výkonem maximálně 160 kW. V tomto ohledu ujíždí značce DS vlak, ve kterém cestují značky Volvo, Mercedes-Benz, Audi a BMW.

Létající koberec? Možná tak z poloviny

Největším trumfem modelu N°8 by měl být adaptivní hydraulický podvozek. Sesterská značka Citroën, ze které DS před mnoha lety vzešlo, ještě před 10 lety nabízela model C5, který měl hydropneumatické odpružení. Jenže to u DS nehledejte (když pomineme poslední vládní speciál pro francouzského prezidenta). Upřímně, nemohu říci, že by adaptivní podvozek testovaného vozu byl špatný, ale v jednom mě překvapil. Zatímco stejně drahá a o něco prémiovější konkurence má problém často s příčnými prahy a vlnami na silnici, DS N°8 je dokáže žehlit s grácií a prstem v nose. Jenže pak přijde drobná ostrá nerovnost, hlubší záplata na silnici a najednou si připadáte, že podvozek snad ztratil hydraulický olej. Několik takových jízdních situací jsem měl tu čest nedobrovolně vyzkoušet a nechápal jsem, jak je to možné.

Na celou obrazovku

Obecně se dá říci o DS N°8, že jde opravdu o to nejlepší francouzské auto, které si dnes můžete koupit. Pokud se vám líbí francouzský styl, šarm, elegance, ale i trochu francouzská výstřednost a mírně extravagantní pojetí luxusu, N°8 je přesně pro vás. Design zvenku a nádherný interiér jsou důvody, proč si DS vybrat. Na druhou stranu, pokud prahnete po autě našlapaném technologiemi, ultrarychlým nabíjením a nejvyladěnější podvozkem, pak je tento vůz mimo. Za cenu přes dva miliony korun totiž mnozí očekávají reprezentativní vozidlo, u něhož nebudou muset řešit nedostatky, jako je občas prkenný podvozek nebo pomalé nabíjení.

Foto: fDrive.cz