Volkswagen Passat R-Line People 1.5 TSI eHybrid (200 kW)

Do testu dorazilo vyšperkované provedení R-Line People, jež spojuje luxus a sportovnost. Kdo chce nejsilnější Passat z aktuální nabídky, automaticky musí sáhnout po verzi eHybrid s výkonem 200 kW. Tady však nastává citelné omezení, jelikož chybí pohon všech kol. Ten není k dispozici ani za příplatek, a tak jsou zájemci o čtyřkolku nuceni volit slabší verzi s výkonem 195 kW, která postrádá větší formu elektrifikace. Námi testovaný kousek pak v základu vychází na 1 560 900 Kč, ale aby se co nejvíce líbil, bylo mu dále naděleno několik extra prvků z příplatkové výbavy. Ty ale na cenu vozu neměly vliv, k čemuž se vrátím až později. Například šedá barva karoserie Diabas stojí dle ceníku 19 200 Kč a za mě jsou hodně povedená taktéž 19" kola Leeds Black za 15 600 Kč. Je ale opravdu velká škoda, že se nový Passat s karoserií sedan prodává jen v Číně, kde má navíc ještě delší rozvor. Testovaný kombík totiž s tmavým lakem a koly vypadal hodně dobře, ale ve verzi sedan by to mělo teprve ty správné grády.

Volkswagen Passat měří do délky 4 917 mm, což je mezigeneračně o 150 mm více. Nejzásadnějším prvkem je ale prodloužení rozvoru. Ten se zvětšil o pět centimetrů na 2 841 mm. Volkswagen v rámci změn zapracoval taktéž na aerodynamice, takže nyní činí součinitel odporu vzduchu 0,25. Není divu, že v kabině je dostatek místa a dokonce ani prosklená panoramatická střecha neubírá tolik místa pro hlavu, jak by se dalo očekávat. Za pětimístnou kabinou se nachází zavazadlový prostor se základním objemem 510 litrů, ale po sklopení opěradel zadních sedadel se prostor navýší na 1 770 litrů. Obě hodnoty jsou o něco horší než v případě klasického benzinového či naftového provedení a důvod, proč tomu tak je, se skrývá v přítomnosti plug-in hybridní techniky. Poměrně nečekaným překvapením pro mě byly polo-elektricky ovládaná přední sedadla s logem „R“ a integrovanými opěrkami hlav. Sedělo se v nich naprosto fantasticky a kromě výhřevu jsem měl možnost aktivovat masážní program v několika stupních.

Proč ale výrobce nezvolil plně elektrické ovládání? Zatímco sklon opěradla a tuhost bederní opěrky šlo ovládat přes tlačítko, podélný posun a úprava výška sedáku se musela provádět „postaru“ skrze samostatnou páku. Zvykal jsem si celkem dlouho a čekal bych, že u verze s cenou přes 1,5 milionu korun najdu plně elektrické ovládání. Jinak si ale nemám nač stěžovat. Hodně se mi líbilo specifické ambientní osvětlení R-Line na desce před spolujezdcem, stejně tak cením dostatek odkládacích prostor v kabině a široké boční kapsy ve dveřích. Během cest jsem měl dost času prozkoumat novou palubní desku, která je plně digitální, přehledná a jako řidič jsem měl několik možností, jak si upravit její vzhled. Vhod přišel i dotykový displej infotainmentu s úhlopříčkou 32 cm, takže není potřeba mít obavy z toho, že by se na něj nevešly všechny důležité informace. Hezké jsou i typické „volkswagenovské“ dlaždice a na úrovni je také přehlednost systému.

Na celou obrazovku

Zajímavostí je, že české zastoupení Volkswagenu zkoumalo, za jaké prvky výbavy si zákazníci nejvíce připlácejí. Na základě toho vznikla specifická výbava R-Line People, což je vlastně vrcholný stupeň výbavy doplněný o další prvky bez příplatku. Jde například o již jednou zmíněné panoramatické střešní okno, metalický lak karoserie, 19" disky s aerodynamickými kryty a zatmavená zadní okna. Nejdůležitějším aspektem testované verze eHybrid ale byla pohonná soustava. Jak už bylo naznačeno, výkon 272 koní zde putuje výhradně na přední nápravu, a to může být hlavně v zimě nebo za deště problém. Nový Passat proto nabízí několik jízdních režimů, ve kterých se citelně mění reakce motoru na polohu pedálu plynu. Hlavní dominantou je zde dvoulitrový zážehový čtyřválec, který nabízí výkon 177 koní. Ten je doplněn o elektromotor s výkonem 116 koní, ale jelikož tyto hodnoty nelze jen tak sčítat, kombinovaně je zde dostupných právě 272 koní. Oproti předešlé generaci Passatu došlo k významnému nárůstu kapacity trakční baterie.

„Devítkový“ Passat tak dostal ve verzi eHybrid bateriový set o využitelné kapacitě 19,7 kWh. Baterii lze nabíjet skrze AC nabíječku výkonem až 11 kW, ale v případě potřeby lze zajet taktéž na klasickou nabíjecí stanici, kde skrze CCS konektor půjde čerpat energii výkonem až 50 kW. Možná si řeknete, že je to drobnost, ale nikoliv. I v roce 2025 není u vozidel typu PHEV standardem DC zástrčka. Testovaný vůz se dokázal nabít z 0 na 80 % za 35 minut, ale je škoda, že jsem na nabíjecí stanici nikdy neviděl slibovaných 50 kW. Každodenní realitou bylo spíše 40 kW. Výhodou plug-in hybridního Passatu je pak schopnost fungovat jako elektromobil. Na plně nabitou baterii jsem ujel 85 až 90 km, přičemž jsem využíval klimatizaci, výhřev sedadla řidiče a venku panovaly teploty okolo 10 až 13 °C. Po stránce spotřeby vůz jezdil v elektrickém režimu za cca 21 kWh na 100 km.

Na celou obrazovku

Pouze jednou jsem zkusil ujet 90 km s úplně vybitou baterií a „odměnou“ byla spotřeba 6,8 l na 100 km. Znatelnou nevýhodou je u silnější verze z řady eHybrid velikost palivové nádrže. Zatímco slabší provedení se 150 kW má 45litrovou nádrž, silnější 272koňová varianta má o pět litrů méně. To je v případě vybití baterie znatelně limitující, protože stačí několik stovek kilometrů dlouhý dálniční přesun vyšší rychlostí a odběr benzinu vzroste k 9 l na 100 km. To je jedna z mála nevýhod vozu. Řidič má naštěstí možnost aktivovat v palubním menu, zda chce jet výhradně na elektřinu, nebo si nechat ekologický pohon na později. Dále je tu hybridní režim, který po zadání cíle v navigaci rozvrhne, kdy využije benzin/elektřinu. Z pozice řidiče jsem dostal možnost využívat tři jízdní režimy (Eco, Comfort a Sport). Čtvrtým byl Individual, ale v něm jde vlastně o pouhou kombinaci nastavení z tří pevně daných režimů.

Passat tak v nastavení Eco dokáže plachtit, a to až do rychlosti 160 km/h. Ve sportovním setupu naopak probíhá lehká rekuperace a adaptivní podvozek DCC+ citelně ztuhne. A kdo si snad myslí, že díky výkonu 200 kW se jedná o kombík milující sportovní jízdu na okreskách, rychle jej vyvedu z omylu. Auto je spíše luxusním přepravníkem na dlouhé vzdálenosti, který v případě potřeby zabere a v mžiku jedete rychlostmi, za které se v některých státech EU posílá rovnou do vězení. Limity nicméně představuje nejen pohon přední nápravy, ale hlavně to, že spalovací motor má sám o sobě „jen“ 177 koní. Není to výtka, nýbrž konstatování. Dávno je pryč doba, kdy byl v nabídce šestiválcový Passat R36 s výkonem 300 koní.

Přečtěte si také

Test Volkswagen Passat Variant eHybrid (2025) – Slavný manažer v novém

Nejnovější Passat rozhodně nedělá ostudu předchůdcům, ba naopak. Stále si zachovává kvalitu, pohodlí a bohatou výbavu. Ve verzi eHybrid nabízí nesporně nižší provozní náklady a milovníci elektrické jízdy si zde přijdou na své. Kompromisem je menší objem kufru a fakt, že nejde připlatit za pohon všech kol. Aby ale pořízení takového vozu bylo co nejlákavější, Volkswagen nyní nabízí vlastní program „e-dotace“. Ten přináší zvýhodnění až 100 000 Kč na nákup vybraných elektrických a plug-in hybridních osobních a užitkových vozů.

Foto: Roman Havlín, fDrive.cz