Škoda Enyaq Coupé 60

Škoda Auto se jako jedna z posledních automobilek drží politiky široké nabídky pohonů, výbavových linií i příplatků. V poslední době sice i ona hodně škrtala, zúžila výběr motorizací a většinu prvků příplatkové výbavy sdružila do paketů, což jí ušetřilo značné částky za vývoj i homologaci, ovšem stále platí, že u okřídleného šípu si vyberete podle svého gusta. Jen se musí v některých ohledech vaše gusto shodovat s názory škodováckých marketérů, ale v tomto není Škoda Auto výjimkou a naopak patří mezi velkorysejší automobilky.

Na celou obrazovku

My toho využili a ze široké nabídky testovacích vozů jsme vybrali Škodu Enyaq Coupé s nejslabší ze čtyř nabízených motorizací, jejíž výbavu bylo lze označit za střídmou. Mezi příplatky totiž chybělo jak tepelné čerpadlo za 30 500 Kč, tak adaptivní podvozek DCC, progresivní řízení a pádla pod volantem pro kontrolu rekuperace (k mání spolu s dlouhou řadou dalších prvků ve velkém paketu Maxx za 178 000 Kč). Interiér byl vyveden v základní verzi Loft, tedy s čalouněním v kombinaci šedé látky a černé koženky. O vyslovený „holobyt“ určitě nešlo, protože nám cestování zpříjemňoval jak head-up displej, tak adaptivní LED světlomety, soundsystém Canton, kamery kolem celého auta, elektrické ovládání řidičova sedadla s masáží a akusticky i tepelně izolační zasklení (vše v paketu Advanced za 124 000 Kč).

Vzhled vylepšovala bílá metalíza za 19 tisíc korun spolu s 20" koly (12 500 Kč), která sama o sobě zvyšují normovanou spotřebu o 0,2 kWh/100 km. A také osvětlená maska Tech deck face, která rovněž patří do zmíněného paketu Advanced. A kterou bychom si klidně odpustili, kdybychom mohli. K tomu taška na nabíjecí kabely, univerzální nabíječka, a to je vlastně všechno. Základní cena Enyaqu Coupé 60, která činí 1 075 000 Kč (příplatek oproti praktičtějšímu SUV činí 60 000 Kč), se tím navýšila na 1 248 969 Kč, tedy výrazně níže než u jiných testovacích Enyaqů. A co tedy dostanete u Škody Auto za tyto peníze?

Na celou obrazovku

Především pěkně vypadající a vyvážené auto s oblou střechou, které sice působí zboku o poznání dynamičtěji než základní SUV (a také má nižší součinitel čelního odporu vzduchu, tedy i spotřebu), avšak vnitřní prostor tím utrpěl jen mírně. Pro posádku je místa pořád královský dostatek, jen hlavy velmi vysokých lidí se vzadu potkají se stropem. Základní objem zavazadelníku se trochu uskrovnil, avšak u Coupé je třeba počítat s citelně horší přístupností, což je také jedna z největších nevýhod této volby. A abychom vás nenapínali, rovnou vám prozradíme i tu druhou. Standardní prosklená střecha postrádá jakékoliv zatemňování či roletku a za horkých letních dní skrz ni proniká sluníčko na samé hranici komfortu. A citelně prohřívá interiér, díky čemuž má klimatizace více práce.

To vše už ale víme z dřívějších testů, proto se zaměřme na jednu nepříjemnou novinku faceliftovaného provedení. Škoda Auto totiž nejenže vypustila z nabídky levnou motorizaci 50, ale také ořezala standard a odstranila z něj mj. pádla na regulaci rekuperace. A protože našemu kusu chyběla, rovnou si povězme, že tento silně návykový prvek nám chyběl hodně, vlastně při každém zpomalování. Že je třeba k jeho získání koupit buď vyšší linii Sportline za 110 tisíc korun, nebo drahý paket za 178 000 Kč a v něm i spoustu věcí, které bychom jinak oželeli, považujeme za bod, v němž Škoda Auto své šetření jednoznačně přehnala. Na druhou stranu je třeba dodat, že jej v Enyaqu 60 lze aspoň vůbec získat, zájemci o Elroq 50 a 60 mají v tomto ohledu smůlu.

Jízda na 20" kolech bez adaptivního podvozku je zcela suverénní, avšak zejména na nerovné vozovce poněkud uskákaná. Na tom mají částečný podíl i ekologické pneumatiky Hankook, které Škoda Auto aktuálně používá. Na obutí jiné značky se totiž vůz choval o něco klidněji. Překvapivě více jsme ale pocítili absenci progresivního řízení, díky němuž se městské manévrování neobešlo bez občasného přehmatávání na volantu. Není to nic tragického, ale poznáte to. Naopak starší verze pohonu APP310 se svým podstatně lehčím převodem oproti APP550 v Enyaqu 85 se zdá být snáze ovladatelná a trochu hbitější ve velmi nízkých rychlostech. A v těch vysokých má stále síly dost, jde ostatně o stejný pohon o výkonu 204 k/310 Nm, jaký působil v předmodernizačním Enyaqu 80.

Z toho vyplývá i další specifikum – optimální provozní otáčky se zde nacházejí při citelně nižší rychlosti a zatímco ve městě a na okreskách dokáže být Enyaq 60 velice úsporný, na dálnici spotřeba rychle stoupá a průměr se během testu ustálil na hodnotě 17,3 kWh/100 km. Díky zmíněnému lehčímu převodu je však také v prvních dvou případech subjektivní rozdíl v podélné dynamice oproti Enyaqu 85 překvapivě malý. Od zhruba stovky nahoru jsou však rozdíly ve výkonových křivkách znát výrazně. Rušivých decibelů je v Coupé méně už „od přírody“, akustický paket však zde udělal další dobrou práci a i když Enyaq nepatří k absolutně nejtišším autům, přesto je i na dálnici vše v rámci široké přijatelnosti a velmi slušného standardu. Motor pak není uvnitř slyšet vůbec, takže se netřeba obávat jeho výrazně vyšších otáček.

Na celou obrazovku

A co základní interiér Loft v nepříliš lákavé šedo-černé kombinaci? Zůstává čistě otázkou osobního vkusu a preferencí, ale prakticky nevadí vůbec ničemu. Právě naopak, strukturovaná tkanina na sedadlech slušně odvádí pot a brání klouzání, matná palubní deska zase účinně brání odleskům slunce. Jen si k ní nedokoupíte vnitřní ventilaci sedadel, ale to by vás mrzelo jen v případě, že byste toužili po koženém interiéru Suite či Eco Suite a chtěli si za něj připlatit dalších 41 či 49 tisíc korun. Zapomenout také musíte na rozšířené ambientní osvětlení ve dveřích a na palubní desce, cesta k němu vede přes interiér Lodge za 16 500 Kč, který nahrazuje některé černé plochy šedými. Sedadla vás trápit nemusí, ta jsou pro všechny civilní verze stejná, po povedeném sportovním volantu se zmíněnými pádly se vám možná zasteskne, ale hledači co největší hodnoty za peníze zřejmě usoudí, že oněch minimálně 110 tisíc korun navíc lze utratit i účelněji.

Přečtěte si také

Test Elroq proti Elroqu. Dvě motorizace zkřížily nabíjecí křivky – Test nabíjení

Pohon 60 se starší motorovou jednotkou APP310 a menší baterií 59 kWh netto se zdá být zcela dostačující volbou jak co do dynamiky, tak tuzemského dojezdu. Samozřejmě že panevropští letci by měli sáhnout po větší kapacitě, avšak běžné každodenní ježdění (klidně i do pověstného Brna) lze s touto výzbrojí pořídit důstojně. A ušetřených 139 kg pohotovostní hmotnosti se vám vrátí jak v podobě plavnější jízdy, tak delší životnosti podvozku, brzd i pneumatik. Trpět rozhodně nebudete. A pokud se ptáte, jak je to s nabíjením baterie, odpovíme vám v samostatném článku, kde budeme podrobně měřit nabíjecí křivku.

Foto: fDrive.cz