Mazda má v posledních letech docela zajímavé nápady. Zatímco většina automobilek jde naproti elektromobilitě a z nabídky zcela vyřazuje manuální převodovky, u Mazdy je to naopak. Kromě elektrické MX-30 se u ní dá dostat i k „staré a poctivé“ atmosférické zábavě. Nejmenší model z nabídky totiž nabídne nečekané zábavné svezení, poměrně komfortní podvozek, manuální převodovku se šesti stupni a v mnou testovaném provedení i celkem přijatelných 95 koní. Naopak cenově se vůz nijak nepodbízí. Kdo by ho chtěl v plné výbavě, bude muset sáhnout pro částku vyšší jak 450 tisíc korun. Za to může především pohonná jednotka a technika, která je zde největší předností.
Technické parametry Mazda 2 1.5 Skyactiv-G90 Hybrid
Kompletní specifikace| Konstrukce | hatchback, 4 065 × 1 983 × 1 495 mm, 1 154 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
| Výkon | 66 kW, 90 koní, točivý moment: 151 Nm / 3 500 ot/min |
| Baterie | ? |
| Nabíjení | |
| Spotřeba | Kombinovaná: ? l / 100 km |
| Cena od | 408 900 Kč |
Osobně se mi vizáž aktuální generace Mazdy 2 docela líbí a velký vliv na celkový dojem z vozu má odstín laku a také kola. Právě tyto dvě položky dokáží z nejmenšího člena rodiny Mazda udělat jak neskutečného krasavce, tak i nezáživný městský stroj. V rámci posledních inovací si vývojáři pohráli s tvarem předních světlometů, které již v základu používají LED techniku. Halogeny jsou tak definitivně minulostí. V rámci testované výbavy Revolution pak každý dostane 16" disky s pneumatikami o rozměru 185/60. Inovace ale v rámci Mazdy 2 zdaleka nekončí. Výrobce uvedl do nabídky více barevných kombinací interiéru, nově navržená přední sedadla s elektrickým výhřevem a také vyhřívaný volant. Ani po stránce konektivity se nenechal testovaný vůz zahanbit a nabídl Apple CarPlay i Android Auto.
Výtku však mám k ovládání palubního infotainmentu se 7" dotykovým displejem. Nevím, jak je to možné, ale zrovna u navigace jsem se celkem dost zapotil v situaci, kdy jsem chtěl vypnout pouhé hlasové navádění a deaktivovat automatický zoom. Pokud si zadáte cíl a spustíte navádění, okamžitě ztrácíte možnost dotykového ovládání obrazovky a vše se najednou musí dělat skrze titěrné kolečko u řadící páky, které vzdáleně připomíná ovládání systému iDrive z prémiového BMW. A i když se snažíte, navigace si dělá co chce a prakticky kromě navádění nemáte šanci cokoliv upravit. To je za mě zásadní chyba a chtělo by to do budoucna vyladit.
Po stránce prostoru se do Mazdy 2 vejdou s přehledem i 185 cm vysocí cestující, avšak jen na přední sedadla. Vzhledem k velikosti vozu se tak nějak dá očekávat, že nepůjde o hlavní vůz v rodině, a tak se nedá nedostatek místa vzadu příliš vyčítat. Co ale vyčíst lze, to jsou přední sedadla, která navzdory novému tvaru a výplni nenabízí takový komfort, jaký bych čekal. Přesvědčil jsem se o tom v situaci, kdy jsem s vozem musel na jeden zátah ujet 180 km. Během cesty jsem si pořád zkoušel seřizovat sedadlo, ale snad nikdy jsem se necítil zcela komfortně. Netuším, čím to mohlo být – dost možná za to mohou prostě jen moje větší tělesné proporce. Každopádně v žádném jiném testovaném voze za poslední rok jsem takový problém neměl.
Nyní už vám popíšu, jak se s novou Mazdou 2 jezdí. Výrobce se nesnažil o velká kouzla a jednoduše vzal stávající patnáctistovku Skyactiv-G a vybavil ji mild-hybridním systémem s řemenem poháněným startér-generátorem a kondenzátorem pro ukládání energie. Mazda této technice říká i-ELOOP, nechybí rekuperace kinetické energie a vůz nese v názvu označení M Hybrid. Mazda se chlubí, že v tomto provedení se podařilo snížit emise CO2 atmosférické patnáctistovky ze 111 na 94 gramů na ujetý kilometr. Systém navíc občas nastartoval až ve chvíli, kdy jsem teprve zařadil první rychlostí stupeň. A jelikož chybí turbodmychadlo, řidič se bude muset s vozem sžít. Jak to neudělá, bude mu připadat neuvěřitelně líný.
Přitom stačí pohonnou jednotku vytáčet k hranici 4 000 ot./min a rázem se dostaví plný točivý moment 148 Nm. Ano, není to nic moc, ale uvažte fakt, že Mazda 2 váží s tímto motorem okolo jedné tuny. To je velmi málo a ve spojení s výkonem 95 koní se dá za jejím volantem zažít i nečekaně dost zábavy. Vše ale jde ruku v ruce s neustále měnící se průměrnou spotřebou. Ta dokáže spadnout klidně i na 5 litrů na 100 km, ale na druhou stranu si motor nestydí říct klidně i o dvojnásobek. Vše závisí na stylu řízení u a využívání dynamiky motoru, kdy dlouhé převody manuální skříně dokážou až neuvěřitelné věci. Zmínit mohu, že na šestý převod jsem nejezdil ani na dálnici, protože to bylo na auto pořád moc a pro udržení průměrné dynamiky jsem často jezdil spíše na čtyřku.
Návrat do minulosti
Člověk si za volantem Mazdy 2 připomene staré zlaté časy, kdy se ještě běžně prodávaly rychlé mrštné krabičky s motory bez turba. A právě něčím takovým, akorát v moderním kabátu, je testovaná Mazda. Nebál bych se ji označit za lehkou a hodně mrštnou motokáru, které nechybí jízdní komfort, příjemný zvuk čtyřválce a třeba i posilovač řízení dodává řidiči překvapivě hodně informací o tom, co se právě děje pod předními koly. Mild-hybridní technika pak přispívá k tomu, že s vozem lze jezdit za hubičku, jen se mu nesmí šlapat na krk. Atmosférický motor si prostě v případně nouze řekne o velký příděl paliva, s tím nikdo nic neudělá.
A pár slov na závěr? Mazda 2 je určena jak pro mladší páry, tak i pro začínající řidiče. Vůz je totiž dostatečně komunikativní od podvozku, nenabízí příliš vysoký výkon a také bezpečnost je zde na jedničku. Když zapomenu menší negativa a fakt, že v nejvyšší výbavě si Mazda řekne za vůz klidně i o 529 tisíc korun, je auto na dnešní dobu něčím nevídaným. Manuální řazení potěší každého, kdo chce být s vozem co nejvíce spojen a když se řidič vydá na okresky, najednou má pocit, jako by řídil motokáru. Kompaktní rozměry se hodí hlavně do města a ani kufr není úplně tragický. Doufejme, že se bude Mazdě 2 dařit o něco lépe v prodejích. Určitě by si to totiž zasloužila.
Foto: Roman Havlín
