Mitsubishi ASX 1.3 DI-T Intense+ (2026)

Zatímco předešlá generace modelu ASX ještě byla malým a poctivým SUV, nástupce se přesunul do kategorie B-SUV. Dostanete tak výhradně pohon přední nápravy, menší karoserii a celkově je znát, že novinka nebude ani po faceliftu nejlepší volbou do náročného terénu. A jelikož chtělo Mitsubishi dostatečně odlišit vůz od konkurenčního (a zároveň sesterského) Renaultu Captur, hlavním poznávacím znamením auta je odlišný styling masky chladiče s předními světlomety LED Pure Vision. Japonci tomuto řešení říkají „dynamický štít“, který využívá i jiné zalomení LED denního svícení. Dodejme, že novinka je po faceliftu dostupná v pěti odstínech karoserie, přičemž lze volit mezi celobarevným a dvoubarevným provedením.

Při pohledu zezadu je pak vidět typický nápis výrobce, jenž nahrazuje logo diamantů. Ocenil jsem i hezky tvarované zadní LED světlomety, jež měly příjemnou grafiku. Výtku ale mám k přední LED technice. Nejenže chybí přední mlhová světla, ale Mitsubishi nenabízí ani možnost instalovat světlomety, které nabídnou funkci Matrix. Nemile mě překvapil jejich dálkový režim, který pomůže jen trošku a ani v nejvyšším nastavení čočky (ano, zde se sklon světlometů ovládá manuálně) nebylo světla tolik, abych si mohl dovolit bezstarostnou jízdu noční a dosti nepřehlednou okreskou. V tom vidím jedno z největších negativ. Po ostatních stránkách na tom ale auto velmi dobře. V rámci omlazení se například výbava rozrostla o Google Asistenta, kterého můžete aktivovat hlasovým příkazem „Hey/OK Google“.

Technologické fanoušky potěší fakt, že ASX nabízí od roku 2025 bezdrátově Apple CarPlay a Android Auto. Staromilce zase potěší nastavení klimatizace skrze lištu s fyzickými tlačítky pod středovou obrazovkou. Během jízdy si tak lze velmi snadno nastavit teplotu, směr a rychlost ofuku. Kdo si pak hodlá v ASX užívat kompletní služby od firmy Google, musí sáhnout po nejvyšší výbavě Instyle. V nižších stupních tento prvek výbavy není a ani za něj nelze připlatit. Standardem u všech výbav je pak sice vertikálně orientovaný 10,4" dotykový displej infotainmentu, ale velikost digitálního přístrojového štítu před řidičem již silně závisí na konkrétní výbavě. Pro letošní rok 2026 pak došlo v interiéru na dvě viditelné změny. Tou první je, že se na středovém tunelu objevil zcela nově tvarovaný volič převodovky, který má podobu malého pádla. Současně se změnilo grafické prostředí digitální palubní desky. Ta nabízí tři možnosti zobrazení, ale prakticky se mění jen údaje o jízdě, nikoliv motiv displeje jako takového. U loňské verze přitom byly k vidění typické kruhové ukazatele, ačkoliv i k nim jsem měl lehké výhrady.

Na celou obrazovku

Konektivitu pak vylepšuje aplikace My Mitsubishi Motors, díky níž můžete vzdáleně přistupovat k vozu a zjistit, zda je zamčený, kde parkuje nebo jaký je stav paliva. Co se týče prostornosti a řešení odkládacích prostor, zde je to takový menší kompromis. Auto není úplně stvořené pro rodiny, protože na druhé řadě sedadel se pohodlně usadí jen malé děti. Úložné kapsy ve dveřích nedokázaly pojmout více jak 1litrovou PET lahev a kdo chce mít svůj mobil na dohled a současně jej nabíjet na bezdrátové podložce, má smůlu. Mobil sice nabít půjde, avšak odkládací prostor pro něj je ve spodním patře středové konzole, kam není vůbec vidět.

Pod kapotou se pak skrýval aktuální vrchol nabídky, kterým je hybridní soustava s výkonem 116 kW a točivým momentem 270 Nm. Testovaný vůz tak dokázal sprintovat z 0 na 100 km/h za 8,9 s a rozjede se na maximálně 180 km/h. O přenos síly na přední kola se stará multimódová automatická převodovka, u které logicky nejde řadit skrze pádla pod volantem. Při delší potřebě akcelerace se tak do kabiny dostává monotónní hučení, ale stále to není tak citelné a otravné jako v případě mnoha modelů Toyota s převodovkou CVT. Hybridní verze navíc dostala malou 1,26kWh baterii, která má pokrýt velkou část jízd ve městě. Pokud je plně nabitá, posádka dokáže ujet v čistě elektrickém režimu klidně i tři kilometry. Její nabití probíhá automaticky skrze spalovací motor, ale často pomáhá i rekuperace elektrické energie. Její intenzitu nejde nastavit a řidič ji může spustit skrze volič převodovky, když zařadí písmeno B. Během testu mi ale chybělo tlačítko EV, skrze které bych mohl pevně aktivovat čistě elektrický režim.

Na celou obrazovku

Jinak si ale na hybridní ASX nemohu stěžovat, protože i spotřeba byla v průběhu testu hodně příjemná. Ačkoliv jsem s vozem často jezdil i po dálnicích, průměrný odběr paliva se zastavil na 5,7 l na 100 km. Objem palivové nádrže činí 48 l, což při takové spotřebě postačí k celkem dojezdu okolo 800 km. A co podvozek? Ten ačkoliv nemá možnost adaptivního nastavení, poskytuje na českých cestách příjemnou tuhost a nezapomíná ani na trošku té plavnosti. Je ale faktem, že hlubší poklopy od kanálů umí vůz rozhodit a ani s odhlučněním kabiny od okolí to není nejlepší – stačí jet 140 km/h, potkat horší asfaltový povrch a rázem bude v kabině nepříjemně rušno.

A na kolik vlastně vyjde specifikace, které se týká tento test? Jelikož jsme u Mitsubishi a nelze připlácet za další prvky výbavy nad rámec pevně stanovených výbavových stupňů, za verzi Hybrid zaplatíte 746 790 Kč. Zajímavostí je, že jde o na chlup stejnou částku, kterou výrobce požaduje za lépe vybavené provedení Instyle. U něj je ale problém, že nejvyšší výbava nejde spárovat s hybridním pohonem. Mitsubishi ASX „v plné palbě“ tak koupíte jedině v případě, že chcete mild-hybrid. Kdo chce plnotučný hybrid, musí se spokojit s druhou nejvyšší výbavou Intense+.

Foto: fDrive.cz